Jáství a charakter

evytvoření nebo přetržení pout, které vedou jedince k druhým – zamlklost, prázdný pohled, odcizenost, zatarasenost, svázanost
Depezonalizace - porucha subjektivního pocitu, v němž prožíváme svou osobnost jako já. Člověk si připadá cizí a divný, něco uvnitř něho samého běží jakoby samo sebou. Pocit automatismu.
Derealizace – pocit, že vše je jakési jiné než dříve, schizoidi jsou k derealizaci náchylnější
Charakter v užším smyslu

Slovo „charakter“ z řečtiny = rytina
Pojetí charakteru jako
soustavy stěžejních vztahů k jednotlivým oblastem skutečnosti
soustava dominujících vlastností
soustavy zásad a způsobů jejich uvádění v život
obsahové charakteristiky : láska a úcta k osobnosti druhého člověka, respektování oprávněných zájmů druhých, šetrný vztah k materiálním i duchovním hodnotám, ke společenskému i osobnímu vlastnictví, k přírodě a kulturním výtvorům, používání mravně povolených prostředků jednání v sociálních vztazích, způsobilost chránit slabší, občanská statečnost, ideová vyspělost, kladný vztah k práci ,…
charakterní osobnost usiluje stálou reflexí a sebereflexí o poznání svého založení a o eticky zakotvenou kultivaci
Mít charakter z psychologického hlediska znamená řídit se ve svém životě určitými morálními zásadami nebo regulovat své chování a prožívání v souladu s určitým mravním principem. Úroveň charakteru pak závisí na jakých normách je regulativní princip založen a o jaké hodnoty se opírá.
Svědomí – jádro charakteru, citlivost svědomí rozhoduje o tom, zda jsme schopni vyhnout se morálně neakceptovatelnému chování
Charakter autonomní – lidé se řídí mravními principy, které se zvnitřnili
Charakter heteronomní – lidé se opírají o vnější autoritu
Charakter subjektivní – řídí se tím k čemu je pohání jejich potřeby a city
Charakter objektivní – řídí se tím, co je v souladu s nadindivuduálně uznávaným ideálem dokonalosti
Lidé jednají podle zásad nebo pragmaticky
Typy morálky:
Intelektová morálka – je přesvědčení člověka, že vše co dělá, pomáhá mu dosáhnout to, co chce a co je třeba ke splnění úkolu
Citová morálka – vyjádřená v nadšení, které jde ruku v ruce se zdravím a dovedností a které člověku dodává energii k plnému nasazení při plnění úkolů a sledování cílů
Sociální morálka – pocit solidarity s vedoucí osobností skupiny, se spolupracovníky a cíli organizace, přesvědčení, že naši skupinu nic nerozvrátí a nezadrží při plnění úkolů
Morálka skupiny = kázeň – sebedůvěra- spokojenost – nadšení – pocit záváznosti tj. míra identifikace se skupinou
Identifikace – vzniká buď díky souladů motivů jednotlivce s cíli skupiny, nebo je výsledkem cvičení a vnitřní připravenosti
Rozdílnost v morálních kvalitách lidí – inklinace k dobru nebo zlu, tvrdost X měkkost lidí, schizotým X cyklotým - otázka cílů a prostředků zvolených k jejich dosažení
Problém normality a poruch osobnosti
Typy akcentací osobnosti podle K.Leonharda
K.Leonhard – pojetí dominantních syndromů osobnosti, příp. Akcentací
Klinická podoba téhož A.J.Ličko
V Ličkově pojetí jsou akcentace komplexy charakteristik v rámci širší normy, ale naznačující možnost vzniku neurotického nebo psychotického selhání
Typy lidí:
hypertýmní – vždy v dobré lehce pozdvižené náladě a činorodí
cykloidní – kolísání mezi pozdviženou a skleslou náladou, přecházející až do demobilizující subdeprese
labilní - extrémní kolísání nálad bez vnějších důvodů nebo na základě nicotných podnětů, citlivost na sociální podněty
astenicko-neurotická osobnost – zvýšeně unavitelná, dráždivá, se sklonem k hypochondrii
senzitivní – velká přístupnost dojmům a pocit méněcennosti, uzavření a plaší
psychastenická osobnost – nerozhodná, sklon k filozofování, sebeanalýza a úzkostné přemítání, vznik obsesí
schizoidní osobnost – uzavřená, sociálně neobratná, nedostatek souznění a nereálné fantazie, bizardní zákmy a záliby
epileptoidní – hostilní, depresivní nálady, vzrůstající podráždění a hledání objektu pro odreagování, inertnost, těžkopádnost, lepivost, malicherná přesnost, puntičkářství, pedatismus
Nepevnost - zvláštní akcentace – pasivita, nechuť vyvíjet volní úsilí, silná náklonnost k rozptýlení, požitku, zábavě, bezcílnosti, absence ideálu
Konformní osobnosti – žijí podle pravidla myslet jako všichni, jednat jako všichni, mít vše jako ostatní
Hysteroidní - na sebe rádi upozorňují , dramatizace všeho co dělají, sebeprezentace, bojují o prestiž a pozici