Jáství a charakter

bsahem reálného já a ego-ideálem, důležité jsou i morální zásady
sebereflexe – uvědomování se obsahů svého vědomí a charakteristik osobnosti i výsledků jednání na pozadí, v konfrontaci s morálními normami nebo obrazy ideálního já – J.Piaget – sebereflese jako výsledek interiorizace
svědomí – soustava vnitřních norem prožívání a jednání, kterým v oblasti sociálních vztahů odpovídá obraz ideální osobnosti a která mobilizuje kompenzační mechanismy v případě, že se prožitky nebo činy jedince odchylují od ideálu
W.James rovnice sebecty sebeúcta = úspěch/aspirace
Škála sebevědomí:
Velmi vysoké sebevědomí – dotyčný se nezajímá jakým dojmem působí na své okolí nezná pocit méněcennosti, chyby hledá vně své osoby, kritiky považuje za závistivce, znemožňuje práci na sobě
Velké sebevědomí - dotyčný se nezajímá jakým dojmem působí na své okolí, je přesvědčen o svých kvalitách, druhé posuzuje se shovívavou nadřazeností, málokdy pocítí nejistotu, snadno ji zaplaší
Zdravé sebevědomí – vědět na co máme a na co ne, netrápit se zbytečnými pocity nejistoty, ale také se nepřeceňovat, občas k sebepřeceňování sklony, což může vyřešit větší sebekontrola
Spíše menší sebevědomí – většina lidí, zdravé sebevědomí s trochou nejistoty, sklon lehce se podceňovat
Malá sebevědomí- důsledek nesprávné výchovy, tito lidé se cítí nejistě, pořád sledují jak asi působí na své okolí, občas se vzbouří pak velikášské sklony
4.Typologie jáství
G.Le Senna – fr.charakterologická škola – avidita X sociální citlivost
Avidita - chtivost, zaměřenost na přijímání, na „mít“
Sociální citlivost – zaměřenost na lidské vztahy, orientace na dávání, poskytování pomoci, sympatie s druhými

Avidita
vysoká


Egocentrické já Expanzivní já
Citlivost malá velká
Autistické já Allocentrické já
Nízká
Egocentrické já – vysoká avidita, nízká sociální citlivost – orientace na shromažďování a získávání, bez potřeby uspokojovat a respektovat potřeby druhých
Allocentrické já – vysoká citlivost, nízká avidita – vychází vstříc druhým, pomáhá, podpora druhých na úkor vlastních zájmů
Expanzivní já – vysoká citlivost a vysoká avidita – vnitřní konflikt střetávání osobních zájmů se potřebou vycházet lidem vstříc, aktivní účast na spol.dění a rozporné jednání
Autistické já - nízká avidita, nízká citlivost – stažení dovnitř, navenek se málo projevují, není jasné zda si stačí sami, nebo strádají vnitřní samotou a neschopností uskutečnit setkání s druhými lidmi
Sebemonitorování a sebeprezentace
Pojem sebemonitorování - M.Snyder – interindividuální rozdíly ve způsobu jakým lidé upravují čili regulují své chování podle toho, co si myslí, že od nich očekává okolí
Sebemonitorování - míra kognitivní kontroly vlastního sociálního chování tak, aby vyjadřovalo anticipovanou prezentaci sebe v očích druhých lidí
Vysokosebemonitorující lidé (VSM) – konformní, poslušní, mění názory podle představ okolí – veřejné neboli vnějškové já – lépe komunikují, odhadují pocity druhých, lehčeji klamou druhé, jeví se jako přátelštější, méně ovlivnitelní změnou své nálady
Nízkosebemonitorující lidé (NSM)– záleží na individuálním úspěchu, nerad mění chování polde mínění druhých, chová se spíše v souladu se svými vnitřními pocity a postoji – soukromé neboli vnitřní já – lehčeji lez předvídat jejich chování
Sebeprezentace – dimenze sebemonitorování – vzbuzování určitého dojmu – záměrná X neuvědomovaná = přirozená
Pozitivní sebereprezentace – vzbuzování dojmu nepostradatelnosti, užitečnosti, přínosu
Negativní sebereprezentace – předvádění se jako slabý, bezmocný, bezbranný, nemohoucí, neschopný
Obě formy slouží k manipulaci s okolím – často u hysterionské osobnosti
Psychopatologie jáství
Já je křehký a snadno zranitelný osobnostní útvar.
Zdroje poškození – zavrhující a bezcitná výchova, nepřijetí kolektivem, nemožnost zapustit soc.kořeny v důsledku častého stěhování, onemocnění, úrazy, malý vzrůst, opoždění sex.zrání, absence pohl.zanků => autismus nebo depersonalizace
Autismus – n