Islámský radikalismus

božní, abú bakr (32-34), umar ibn al-chattaba (34-44). Usmán (44_5ž), ummy ALí (56-61), polarizace islámu, sunnu a šíu-odlišnosti doktrinální povahy, po uzurpaci mocu umajjovkou dynastií,
Islámská koncepce státu- nekrvavá expanze ummy, ale vnitropolitické boje o moc, umma ve stát-přetavit pomocí šarí´y, zákonodárný systém, pak komplexní boží zákon-korán, sunna, lidský rozum,
centrální stát a vladařem, světská potřeba státu a její duchovní zdůvodnění-za umajjovců, zajištění řádu- a autority-imám, prosazování boží zvěsti má za cíl umma, bůh nad ní bdí, imám-chalífa-náměstka muhamm, arabské výboje-žádné pustošení a zasahování do vnitřních norem zemi, ne násilné, chalífa a imám původně synonyma, za umajjovců kteří vládli despoticky se to rozdělilo na politickou a duchovní fci., po smrtí Alího-potomci alího jsou imámové x chalífové tyrani-umajjovci, ne hlavní otázka legitimity ale hlavní otázka ideologie u sunnitů-oponentů Alího, -stoupenci dynastického principu
Jednota ummy v ideologii a v praxi – umajjovské a abbásovské vlády –politická teorie vývoj, první generace opěvována-snaha přiblížit se jí, okolní svět chce ummu rozvrátit-dům války, po šíření islámu mečem-misie, obchod,
-náboženský systém nedělitelná jednota duchovního a světského?, byla od počátku spíše fikcí, o to se snaží fundamentalisté, faktory hospodářské a společenské-doktrinální rovina islámu se jim přizpůsobovala, viz. občasnké války a nutnost jednoty ummy, ummajovci rozdělily na sunnu a šíu, osmé století-decentralizace chalífátu, neposlušnost místodržících, mnoho příkladů kdy sunnité a provinční vládci odmítali se podřídit chalífovi, 1258-zničení úřadu chalífy-útoky Mongolů, 9-11.st.-zlatý věk ale úpadek chalífátu jako instituce,
Mechanismy státoprávního uspořádání-nebyla vyloženě teokracie, spíše se snažili o výklad práva skrze náboženství , korán základní právní pramen ummy-chalífa usmám, nové metodické nástroje-soubor tradic-sunna- šest sbírek, tradice o životě proroka jsou hadís, traceny-článek řetězu nevyhovující, kodifikace tradic-druhý zdroj práva,
Sunna-psaný kodex, jak se to hodilo, dodávány hadísy, proto ne, od století islámská centra kde právní věda-fíkh, právní věda se dovolávala i lidského rozumu, nejen zkoumání koránu a sunny, idžtihád-interpectace vlastní, idžmá-konsensus, soubor norem založený na koránu, sunně, a fikhu-cesta nesledovatelná-šária,
-ulámá-znalec, učenec, vrstva vzniklá dík rozvoji státu a práva, duchovenstvo v češtině, rozpracování šáriy metodami právní vědy, vládní ideologové, oddaní omlouvači světské moci, právní rozhodnutí-fatwá-punc legitimity, mezi vládou a uláma-symbióza, shoda že jsou si užiteční, jakákoli vláda lepší než rozvrat ummy, vždy se postavila za stát
-, Šaria-začala se v desátým a jedenáctým století měnit, dogmatický systém,pouze servilní ochránci dogmatu časem, přestali užívat idžtihádu, více eklektismus a obhajoba moci, potupně stála mimo rámec duchovního zákonodárství ohledně politické moci, jen na rodinné a dědické právo-tam náboženství jo,
Trestní právo-tam také boží zákon, systém kánunú-počátek 16.století , žádné moc velké změny,
-byli reformní snahy ale až do dob kolonialismu žádné změny, ne reformace jako v Evropě
Šiítská politická teorie- pojetí moci, vládce a státu-sunnitská ortodoxie, šité-jasná a přímá koncepce pojetí moci, iracionální nárok Alího, vzývají Alího jako potomka uznaného Muhamm, i boží posel sekt, který si vzal Fátimu, rozlišovat mezi pojmy imám a chalífa, odlišit roviny duchovní a světské, funkce imáma předávat ALího potomkům-doloženo v tradicích achbáry, stín proroka – alí fce., až pak zbožštění imáma alího a potomků,
Imám-bezchyby, nejvyšší autorita, kritika sunnitských ulamá, a ummaj., 847-přerušena linie šiítů, vrátí se jako mahdí-je zatím skryty, ten co vyvede ummu na správnou cestu,
-šía-rovnocenou a poraženou stranou v boji o moc, stala se mocnou, zabit husajn-syn alího, ummajovci, když se prosadili tak kultivovali představu o legitimitě moci,
-11.století reinterpretace politické teorie , vakuum, prosazování se za fátimovců, přiblížení šíy realističtějším vizi státu, fukahá-tvůrci právního a ideol.systému, důležití, jako ulámá, ale nezávislejší, další tituly pro duchovní-ajatoláh, mudžtahid, …, zrazovala dogma o vůdcovství dvanácti imámů ale fukahá důležitá, rozšíření vlivu fukahá na světskou moc až ve dvacátém století, iracionalita a mystičnost myšlenek, nepronikli do státoprávní praxe, nedokázali překlenut propast mezi sebou a světskou mocí, do chomejního vše pod kontrolou světské moci.