Chování

pohybů a smyslových představ (jsme-li emocionálně vzrušeni, provádíme pohyby a gestikulujeme ve vztahu ke svým představám, jako by šlo o skutečné objekty nebo osoby), princip antiteze (jsou-li vrozeny či podmíněny určité pohyby jako výraz nějakého duševního stavu, vyvolává opačný duševní stav protikladné pohyby (pokud se k sympatickému člověku často obracím čelem, směji se na něj, nesympatický člověk vyvolá opačné reakce, snaha vyhnout se mu apod.)
- poznávací hodnota – vp jsou projevem temperamentu, vitality, citových stavů, úrovně bdělosti, aktivity, postojů, zvláštností vůle, myšlení, slouží orientaci smyslů, vyjadřují libost/nelibost, doprovázejí představy, vyjadřují rozumové prožitky (zavření očí, odvrácení hlavy při zamítání slyšeného tvrzení)
- klasifikace – neverbální sociální komunikace, paralingvistika – jak jsou jimi sdělovány postoje, city, přání (neverbální projevy tvoří mnohem větší část komunikace než verbální) → a) pantomimika - mimoslovní komunikace, postoj, držení těla, sezení, chůze, dílčí pohyby těla rukou, dlaní, prstů - proxemika (prostorová distance, vzdálenost po dobu interakce), haptika (bezprostřední kontakt (podání ruky, poklepání na rameno)), posturologie (fyzický postoj, poloha dané osoby v konfiguraci, držení těla, tělesná póza), kinesika (pohyby částí těla, četnost, rozsah pohybů, pohyby vyjadřují vztah čl. k dané situaci nebo činnosti, jsou projevem aktuálního psychického stavu v dané situaci, vyjadřují dynamickou stránku osobnosti, hodnocením směru, energie, velikosti a dalších parametrů pohybů můžeme zjistit typ vztahů čl. k osobám, věcem, práci i sobě samému, je nutno brát ale v úvahu, že pohybové zvláštnosti mohou být způsobeny nemocí, útlumem, temperamentovými zvláštnostmi) + chůze a lokomoce – zvláštnosti ve způsobu kráčení, držení těla, pohybech trupu, rukou, hlavy, může prozrazovat vady páteře a lišit se podle věku a pohlaví
b) gestika - gestikulace, nejčastěji pohyby, posunky rukou, hlavy, těla, mohou nahrazovat některá slova nebo zpřesňovat jejich význam, psychologický význam gest je dán jejich fcí, průběhovými zvláštnostmi, kt. hodnotíme jako pohyby vůbec
c) mimika - aktuální svalové pohyby tváře tvořící její výraz, zahrnuje vlastní mimiku a fyziognomii (více méně fixovaný mimický výraz tváře vzniklý následkem častého opakování mimických projevů určitého typu), vyplývá z napětí a kontrakce jednotlivých mimických svalů na nichž závisí postavení očí, víček, obočí, postavení a tvar úst, nosu, vrásky na čele, je výrazem emocionálních stavů (radost, smutek, hněv atd.), citových postojů (sympatie, antipatie), hodnotících postojů, stavu celkové bdělosti, angažovanosti na dané činnosti, zájmů, míry pochopení situace, zvláštností kontaktů atd. (další pozn.viz.s.138-140) + zrakový kontakt - činnost očí a očím přilehlých partií
d) hlas a řečové projevy – hlasitost, tempo, výška a barva (timbre) hlasu, intomace a melodie, ladění (tón), rytmus řeči (další pozn.s.140-142)
e) paralingvistika a verbální chování - jiné než významové složky řeči, tzv. extralingvistické projevy, tzv. vycpávková slova, pokašlávání, polykání, opakování se atd., artikulační zvláštnosti (patlavost (dyslalie) – šišlavost (sigmatismus, ráčkování (rotacismus), paralalie (příslušná hláska není vyslovena a je nahrazena jinou hláskou např. káva – táva), mogilalie (příslušná hláska není vyslovena vůbec např. káva – áva), náprava logopedie)
f) navyklé úkony – zdravení, způsob podávání ruky, stisk ruky, pohyby těla při hovoru, styl stolování, nutkavé úkony, poziční rituály, manifestace, poloha při spánku (s.144-147)
výkony
- závisejí na schopnostech, dovednostech, vědomostech, znalostech, motivaci, vyvíjeném úsilí
- posuzujeme z hlediska množství výsledků v daném čase, z hlediska času nutného na dokončení díla, z hlediska kvality, elegance, dokonalosti, úrovně
- výkony, kt. vyjadřují vzdělanostní úroveň osobnosti jsou vědomosti, dovednosti, zkušenosti → vzdělanostní kultura osobnosti – jak zasvěceně dovede čl. hovořit o aktuálních problémech současnosti, jak je orientován, informován
- omyl – nezamýšlený, nedokonalý výsledek, může se jej dopustit i čl. zkušený např. z únavy, chyba je spojená s nedbalostí, je výsledkem nekompetence
Poznání osobnosti podle preferovaných a odmítaných činností.