Bezpecnost a integrace LA

rá se navenek moc neprojevovala, pak získávala pozice především na venkově, začala se projevovat útoky na vládní cíle
zpočátku především na venkově, kde byl ze začátku k SL pozitivní přístup, později jak obírali vesničany, tak se proti nim začali obracet, brzy se násilí přesouvá z venkova do Limy, tak SL napadá infrastrukturu – elektrárny, mosty (hornatý terén – přerušení efektivní komunikace), velmi brutální techniky (čtvrcení obětí, zapálení apod.) – veřejnost se od nich odvrací, začali se zakládat Ronda – ozbrojené skupiny x nim, SL útočila na vesnice Rondaz, pak tam většinou došla centrální armáda, která hledala SL a nechovala se tam moc dobře
masakr v Lucanamarce – největší masakr, menší vesnice, zabili zde 69 lidí, za dobu svého působení víc než 30 000 lidí, většina civilisté (většinou civilisty zabíjeli eskadry smrti, ne guerilly, u SL to neplatí)
skončilo to na začátku 90. let, kdy byl Gurmán uvězněn a z vězení to rozpustil, dnes se udává, že nástupců existuje cca 1 000, ale navenek se neprojevují
Integrace v LA
lze vysledovat od 60.let, vychází z tradice Bolívarského snu, v E je integrační mapa přehledná, v LA se překrývá obrovské množství integračních uskupení, stát je členem třeba v pěti zaráz
první: 1960: ALALC – neúspěšné, na to navázal CACM, zkrachoval na nepřátelských postojích ĆS
1969: Cartagenská dohoda, založila první vlivnější integrační uskupení s určitým potenciálem k fungování
státy andského paktu provozovaly nefunkční strategii, po ropné šoku na tom však ekonomika nebyla příliš dobře, vzhledem k tomu, že státům se nedařilo integrace nepřinášela výsledky, rostl protekcionismus – zvyšování cel, státy nebyly ochotné spolupracovat, integrační procesy se nikam neposunuly,
celkově neúspěch, ale přesto vznikají další uskupení: CARICOM
oživení integrační myšlenky, noví projekty – MERCOSUR? NAFTA, snižují se bariéry mezi státy, předpokladem byla demokratizace celého regionu, státy se spolu moly rozumně bavit
přineslo to i změny v oblasti bezpečnosti – táty se navzájem nemusely chápat jako rivalové
Etapy integrace dle Ballasy:
1, zvo (odstranění překážek volného obchodu – zrušení cel, navenek má každý stát vlastní celní sazebník a obchodní politiku vůči 3. státům, přechod zboží třetích států, které přechází hranice států zóny je třeba proclít, na tomto principu funguje NAFTA;
2, cu (koordinace obchodní politiky, společný celní sazebník);
3, vnitřní trh (volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu, snaží se toho dosáhnout MERCOSUR);
4, HMU (odstranění národních měn, koordinace ekonomických politik, ustanovení CB, koordinace rozpočtové politiky);
5, k tomu existuje nadstavba – PU (prakticky už federace)
FTAA
1990: iniciativa pro Ameriky, ambice projektu – stát se zvo nového typu (např. včetně dohod o ochraně investic), zvo měla vzniknout do 2005, ale nevznikla a pravděpodobně ani nevznikne
předpoklady vzniku FTAA: vlády měly demokratický mandát, shodly se na širokém spektru otázek a na nutnosti na nich spolupracovat
FTAA: jde nad rámec klasické zvo (deklarace týkající se LP apod.)
summit v Santiagu (1998): založení základních principů vzniku FTAA:
1, vše je založeno na konsenzu (velmi problematické, mělo tam být až 30 států),
2, soulad s pravidly WTO;
3, dohoda se bude přijímat jako celek nebo se nepřijme vůbec (tzv. single undertaking);
4, komplementarita s existujícími rojky (nesmělo to ohrozit fungování již fungujících projektů)
Miami (2003): zlom: nepřátelská pozice Venezuely, nemožnost dohodnout se mezi Brazílií a USA, které to měly dotáhnout do konce, ale neshodly se na zemědělství a ocelářství
když bylo zřejmé že FTAA nevznikne podle plánu, začalo se jednat o dalších možnostech vývoje- 2 návrhy: FTAA – line (neodpovídá konceptu signle-undertaking, značně omezené oproti původním plánům) x integrace vznikne dle původního plánu ale s omezeným počtem států v celé šíři, problematické státy se budou připojovat postupně – nebylo to přijatelné pro Brazílii (nemá jí to co dát, Chávez řekl, že je to snaha US pohltit LA)
Brazílii se v mezičase podařilo vyjednat propojení dvou fungujících obchodních bloků v LA, čímž motivace účastnit se celohemisférické zvo, Brazílie se soustředí na Jihoamerické společenství národů, které je v současnosti ve fázi vzniku
UNASUR
má mít sídlo v Quitu, má kopírovat EU (instituce, už dnes má banku financující rozvoj), do budoucna je tato vize maximálně ambiciózní
do budoucna chtějí volný pohyb osob, co nejdřív to půjde, otevřeně se mluví i o společné měně (velmi vzdálený časový horizont)
velmi ambiciózní projekt, otázka je, nakolik je životaschopný