Bezpecnost a integrace LA

táty snažily integrovat do CACN, rozpory mezi 2 členy vedly k tomu, že se integrace zcela zastavila
navíc přesídlení Salvadorci neměli doma co dělat, takže se zapojili do OV, která zde po několika letech vypukla
Současná podoba spolupráce po CW
priority: pokračování a prohloubení stávajících nástrojů
koncept bezpečnosti umožňující kontrolu zbrojení:
posílení meziamerických institucí – pouze politická proklamace, priority LA států a USA se liší, na společných jednáních je to vidět, organizace byla schopná přispět v době krize, ale když by mělo dojít ke kreativním jednáním se nejeví jako fórum schopné něco udělat
teorie bezpečnosti: je zjevný pokrok od starého konceptu bezpečnosti, který se týkal především bezpečnosti vojenské – to bylo logické v době CW, dnes dochází k postupnému rozšiřování aktérů podílejících se na bezpečnostní situací
jedním z konceptů kodaňská škola: několik rovin bezpečnosti, roviny jsou na sobě do jisté míry nezávislé, zůstává zde rovina vojenská, která v období krizí se stává rovnou nejdůležitější; rovina politická – má reflektovat zaručení poltických práv, ZLPS, bezpečnost socientální – reflektuje tenze uvnitř společnosti, ekonomická – reflektuje stav a hrozby ekonomiky, bezpečnost ZP
tento přerod se postupně promítá i do oblastí spolupráce, což dokazuje např. Hemisférická konference o bezpečnosti (2004)
Vnitřní bezpečnost
zde je situace problematičtější, éra guerill v podstatě skončila, pouze v Kolumbii dodnes operuje FARC a
většina států se potýká se zvýšenou kriminalitou ve velkých městech, velké problémy z bezpečnostního hlediska jsou v Brazílii (Sao Paulo, Rio – pouze kriminalita, nepředstavuje hrozbu státní moci)
nejaktivnější guerilly – 70 – 80. představovaly odpor x státní moci, bylo jich nepočítaně (až 6 na sobě zcela nezávislých skupin v 1 státě), většinou byly levicově zaměřené (prokubánské – většinou sponzorovány z Kuby)
státní moc na situaci reagovala, ale …. vytvořila eskadry smrti – ozbrojené skupiny, které nebyly státní (stát se od nich distancoval, ale v 90% provázané s armádou), ty bojovaly x guerillám, velmi často cíleně likvidovali i opozici uvnitř stát (typický příklad státního terorismu je Špinavá válka v Argentině, po smrti Perona nastoupila jeho manželka, ale byla brzy svržena, panoval zde zmatek, moci se chopila armáda, vytvořila se junta, která musela čelit odporu domácí opozice ve formě guerilly nebo ve formě poltických odpůrců; ale eskadry smrti často zakročovaly proti opozici, odborářům – komukoli, kdo byl vládě nepohodlný; to samé se v té době dělo i v Chile – došlo to tak daleko, že chilské a argentinské jednotky spolupracovaly na operaci Kondor, nejznámější eskadrou byla Triple A; odhady jsou, že bylo okolo 30 000 ob+tí, z čehož příslušníků guerill bylo minimum
Zapatova armáda národního osvobození
odvolává se na E. Zapaty – hrdina mexické revoluce 1910, stal se mučedníkem revoluce, je všeobecně oblíbený, zbylo po něm heslo: Země, svoboda a spravedlnost
moderní zapatisté se objevují 1.1. 1994 – den vstupu v platnost smlouvy o NAFTA, zapatisté byly jednoznačně proti tomu, protože smlouva nemůže běžnému Mexičanovi přinést nic dobrého, Mexičané budou jen zneužíváni; dopad nafta na Mexiko je však spíše pozitivní i když jsou pokusy vydávat i opačně zabarvená hodnocení
v Chiapazu EZLN obsadila na protest několik radnic včetně důležitého San Christobaru (bývalé hlavní město)
vůdčí postavou Subcomandante Marcos – hájí práva indiánské populace, jihu Mexika, sám přitom je běloch, poměrně vzdělaný, jeho identita zůstává skryta
boje trvaly jen 12 dní, zapatisté nebyli moc organizovaní byly slabí, museli uzavřít příměří a navázat dialog s vládou, útok nemysleli moc vážně – neměli prostředky k udržení moci, ale byla to forma přitažení pozornosti k Chiapazu, což se podařilo
dialog s vládou – 96: podepsány dohody ze San Andrés – posílení práv indiánské populace, k naplnění dohod prakticky nikdy nedošlo, nejsou dodržovány, zlatisté se vrací k metodě konfrontace (velmi umírněné, en otevřený odpor), za Foxovy vlády prošel parlamentem plán, který má řešit situaci indiánské menšiny
leden 2006: zapatisté rozjeli „jinou kampaň“ – naprosto mírová, zapatisté v čele s Narcisem objíždějí Mexiko a diskutují s lidmi o situaci na jihu, podnikají přednášky, Narcis se přejmenoval na Delegáta Nula
vláda na to reagovala vlnou zatýkání, která se setkala s odporem ze strany mezinárodních organizací
Světlá stezka – Sendero luminoso
maoistická guerilla
v čele stál bývalý univerzitní profesor Guzmán, nazýval se 4.mečem marxismu
zpočátku byla spíše ilegální skupinou, kte