Bach

ají zákonný zájem na udžování mezery mezi informačními producenty a konzumenty. Poskytování interaktivních technologií může být k maximalizování této zprostředkovatelské role, spolu s mocí, která s tím přichází.
NGOs nenapodobuje tyto kdo drží moc v základu tak jako například státy či zákoy, pravidla (jejichž požadavek moci může být tautologický a často nerealistický). Ale v jejich rozšířené zprostředkující roli NGOs získává moc v Loutorském (1986:273) smyslu, kde moc připadá, narůstá tomu, kdo prakticka definuje nebo předefinuje co drží každý. Zařazení v těchto praktických redefinicích pozvedává, zvětšuje NGOs moc. Nadnárodní NGOs je obzlášť důležité v tomto respektu. Do té míry, že Ngos se stává povinnoém průchozím bodem, částí, moc může být užitá přes diskurz produkce subjektů kteří požadují zastoupení, být příjemce pomoci, organizace zahrnuté v civilní společenské databázi (organizations to be included in a civil society database) nebo vytvoření regionální identity. Jak Paige West (2002: 29) dokumentuje ve své studii enviromentálního NGOs v Papui Nové Guinei, NGOs užívá svou rétorickou a strukturální moc k „rozumové produkci místních lidí, domorodých lidí, zemědělců... a svou produkci bere velmi vážně.
Ale od překladu, přeložení (translation) je vždy také blízko k nedorozumění, NGOs nejenomže produkuje identity, ale také je znovu–vyjednává. A od interaktivních technologií dopřává schopnost posunout od informací jakožto diskrétnímu majetku k vědění, které požaduje dobře informovaný, znalý subjekt there is more out there (nějak nevím, jak to přeložit) než brokerage (jednatelství, provize, makléřská firma) model. Zde ten důraz není informace sama o sobě, ale komunikace a distribuce inteligence. Znalosti, nepodobné (ne jako) informace, nemůžou existovat nezávisle na subjektu a nemůžou být pochopeny nezávisle na komunikační síty, ve ketré je to obojí produkováno a konzumováno ( tak, takhle kalící, zastřený pojem sám o sobě produsentem i konzumentem). Toto nepřemísťuje (neodstavuje) nebo neřeší praktické a epistomologické problémy způsobené informacemi (např. jak vyvíjet velké množství dat, jak zabezpečit ochranu dat, jak datům připsat významy), ale podněcují rozdílne otázky ontologické povahy. Tyto otázky, jež jsou velmi a priory si osvojují institucionální a organizační formy, které řídí náš svět.
NGOs samo o sobě (samy sebe) transformuje když posouvá svůj důraz od zprostředkování informací k usnadňování znalostí. To by mohlo rozlišovat for jejich potenciál být opravdu měnící sociální strukturu. Usnadňování znalostí je mocné pro formování asociací, která nejsou pouze provázeny (spojeny) komunitami, ale co my můžeme znalostními komunitami – komunity, co užívají rekombinaci a multiplikativní logiku spojení, hledání, ovlivnění vlastní porážky (?, sustain ) a růst.
Referujeme, abychom toto jako logiku „spojení, hledání, interakce“ k co je to kolem (jaké jsou ) interaktivní technologií (technologie) - částečně its nejvíce rozšířená instance na internetu – toto hluboce rezonuje v komunitě NGOs a v tolika registrovaných na světě. Zajisté to není první technologie umožňující každou z těchto funkcí: získávání informací telefonem vytočením operátora :-) a stejným telefonem se pak můžeš spojit se společností se kterou máš interakci (krkolomné, vím...). Ale uvážíme-li populární vyhledávač Google: když to n