- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálInterpretace soc. reality - atribuční teorie1. interní-externí atribuce F. HeideraINTERNÍ (DISPOZIČNÍ) PŘÍČINY CHOVÁNÍEXTERNÍ (SITUAČNÍ) PŘÍČINY CHOVÁNÍAtribuční teorie se zabývá názory lidí na příčiny dění. Zkoumá, jak lidé vysvětlují vlastní jednání a jednání druhých. Jakým způsobem lidé připisují příčinnost chování druhých lidí a vlastnímu chování.F. Heider - lidé se chovají jako "naivní vědci". Na základě shromážděných info formulují teorie o jejich možných příčinách. Identifikace těchto příčin - proces atribuce.2. Teorie korespondujících interferencí (Jones, Davis)Teorie odpovídajících závěrů ( Corespondence inference theory) – E.E.Jones, K.E.DavisDůležitým momentem při vytváření úsudku o druhých lidech je hodnocení jejich úmyslu, pokud usoudíme, že je čin úmyslný, vyvozujeme z toho něco o osobnosti nebo povaze osoby, od níž záměr vzešel. Vzhledem k situaci zaujmeme 2 strategie – principy atribuování:princip znevažování – jsou-li přítomny další věrohodné příčiny, pak je význam jedné příčiny znevažovánb,3. princip kovariace (H.Kelley) – příčina je přisuzována přítomnosti určitých podmínek, při posuzování příčin událostí sledujeme, kdy a jak často dochází k podobným událostem (urč. člověk se v urč. situaci chová urč. způsobem, jiný člověk se ve stejné situaci bude chovat jiným způsobem); má 3 dimenze: pravidlo distinkce informace (chová se dotyčný stejně i v jiných situacích?), pravidlo konzistence (chová se ve stejné situaci vždy stejně?), pravidlo konsensu (chovají se druzí v této situaci podobně?)Kelley rozlišoval:vnitřní atribuci – chování přisoudíme vnitřním příčinám (špatná známka, protože mě učitel nemá rád)situační atribuce – to, co se stalo se stalo kvůli situačních příčin (kvůli horku v místnosti dostala špatnou známku)dispoziční atribuce – událost připisujeme osobnostním dispozicím toho, koho se týkala4. Fundamental attributional error (Ross, 1977)Sklon uplatňovat odlišná měřítka v přisuzování příčin vlastnímu a cizímu jednání. Máme tendenci posuzovat vlastní jednání (případně chyby) jako důsledek situace, ale jednání druhých vidíme často jako důsledek dispozičních příčin, tedy toho, jaké jsou jejich vlastnosti, jací jsou, jaké mají názory.5. Další atribuční tendence – rozdíl mezi aktérem a pozorovatelem, připisování příčin vlastnímu chování – nerealistický optimismusJak tedy přisuzování příčin lidskému chování ve skutečnosti vypadá? Uplatňují lidé spíše přístup, který popisuje teorie korespondujícího chování nebo postupují spíše podle modelu kovariace?Prvním krokem je vyvození dispozičních příčin o lidském chová
Vloženo: 24.02.2014
Velikost: 21,12 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu PSY708 - Sociální psychologie IIPodobné materiály
- SOC731 - Veřejnost a občanská společnost - Scott Weberova teorie byrokracie
- SOC732 - Sociologie rodiny - Klasické teorie rodiny
- SOC732 - Sociologie rodiny - Teorie rodiny po rozpadu klasických teorií
- SPP503 - Teorie sociálního státu - Baldwin Teorie sociálního státu
- SOC731 - Veřejnost a občanská společnost - Scott Weberova teorie byrokracie
- SOC732 - Sociologie rodiny - Klasické teorie rodiny
- SOC732 - Sociologie rodiny - Teorie rodiny po rozpadu klasických teorií
- SPP503 - Teorie sociálního státu - Baldwin Teorie sociálního státu
- PSY708 - Sociální psychologie II - Teorie postojů
- BSS168 - Rizikové subkultury mládeže - Teorie subkultur
- EVS137 - EU jako hráč ve světové politice - Teorie a historie
Copyright 2025 unium.cz


