Vypracovane-otazky_podzim2008

pro uživatele,
odstranit co nejvíce překážek stojících mezi uživatelem a systémem. Zlaté pravidlo je –
seznámit se s uživatelem. Návrh je založen na uživatelových schopnostech, znalostech,
potřebách.
Co znamená „zúčastněný návrh“, klady a zápory.
Zúčastněný návrh je návrh, kde při vývoji stojí samotní koncoví (!, nikoliv manažeři či
zástupci) zákazníci a existuje mohutná zpětná vazba mezi vývojovým týmem a zákazníkem.
Klady: získáme perfektní uživatele pro testování systému, zákazník získá dojem „většího
vlastníctví“ systému (systém je mu uzpůsoben na míru, to se mu líbí), uživatelé přináší
„lidovou“ znalost počítačů – zjistíme tak, které koncepty obyčejný uživatel není schopen
zvládnout a naopak, které mu vyhovují.
Zápory: neochota ze strany uživatelů (negativně vnímané „být pokusným králíkem“),
nákladné (pro firmu to znamená, že musí vyhradit zaměstnance, které se budou podílet při
vývoji systému a tedy nebudou dělat svůj plný podíl v práci), uživatel neví, co chce a neumí
se adekvátně vyjádřit – je potřeba filtrovat šum ve sděleních (uživatel používá špatně
terminologii, má svou vlastní,...).
Metody pro zapojení uživatele – zákazníka. Vysvětlení, vizualizace, skicy, prototypy. Použití v
úvodních a pozdějších fázích návrhu.
Chceme-li vyvíjet návrh zaměřený na uživatele, musíme s uživatelem komunikovat →
kontextová interview + návštěvy v jejich pracovním prostředí. Obvyklý sled při vývoji je
vysvětlění → vizualizace → skicy → prototypy.
Vysvětlení – vysvětlit, co budeme dělat; získávat odezvy v každé fázi vývoje
Vizualizace – lidé reagují zcela odlišně, pokud vidí návrh nebo si jej představují z popisu;
prototypy jsou proto kritické
Skicy – skicy jsou nízkorozpočtové návrhy; ranné verze mohou být například kreslené na
papíře apod., jak vývoj pokračuje, budujeme složitejší a exaktnější skicy
Prototypování – propojení skic do celků, nabízí interakci
Vysvětlete atributy skic z pohledu návrhu: rychlé, včasné, nevratné, početné, jasný slovník, menší
rozlišení, konzistence se stavem, předkládání myšlenek.
Rychlé na výrobu; kdykoliv k dispozici; levné na výrobu, investice do konceptu a ne
implementaci; dávají smysl v kolekci či posloupnosti; podle stylu je jasně vidět, že jde pouze
o návrhy; nebrání hledání konceptu; korespondují s tím, v jakém stavu se systém nachází;
slouží jako katalyzátory pro konverzaci mezi uživatelem a vývojářem
Při vývoji rozhraní se používají prototypy s omezenou funkcionalitou (horizontální, vertikální,
scénáře). Vysvětlete rozdíly a jejich použití.
Horizontální – vykreslen celý systém a interakce v něm, souslednosti; avšak chybí jakákoliv
implementace, jedná se čistě o simulaci, není vykonaná žádná práce
Vertikální – hluboká funkcionalita avšak pouze pro úzkou skupinu příkazů, často jedna úloha;
společné návrhové myšlenky mohou být sledovány do hloubky
Vyhodnocování rozhraní s uživateli
Vyhodnocování rozhraní uživateli se používá ve všech etapách životního cyklu. Na co se zaměřuje,
které aspekty odhaluje v etapách předběžného návrhu, iniciálního návrhu, iterativního návrhu a
přejímacích testů ?
Předběžný návrh – investice do nového systému vyžaduje důkaz uskutečnitelnosti, potřeby.
Iniciální návrh – vývoj a vyhodnocený ranných, počátečních návrhů s uživatelem
Iterativní návrh – vylepšování, odstraňovaní chyb; splňuje návrh zadání? jsou nějaké
problémy spojenés návrhem? funguje to?
Přejímací testy – kontrla, zda návrh splňuje uživatelská kritéria výkonu
Jaký je rozdíl mezi naturalistickým a experimentálními přístupy vyhodnocování ? Vysvětlete
podstatu kompromisu mezi oběma přístupy a externí a interní validitu hodnocení.
Naturalistický přístup – vyhodnocení probíhá přímo „v poli“, v reálném životě; nevýhody
jsou: časově náročné, obtížné na provedení; nemusí jít zobecnit
Experimentální přístup – cílené experimentální pokusy; sleduje se jeden faktoru,
experimentátor řídí vývoj experimentu (sleduje změny nezávislých proměnných, sleduje
vzájemné ovlivňování závislých proměnných; např. není rozdíl ve výkonu uživatele /četnost
pohybu a čas/ při používání pop-down a pop-right menu)
Externí validita – důvěra, že naše výsledky jsou obecně platné a že budou použitelné v reálu
(obvykle dobrá při naturalistickém přístupu)
Interní validita – důvěra v naše vysvětlení výsledků (obvykle dobrá při experimentálním
přístupu)
Kompromis – snaha o maximální zobecnění (naturalistický př.) a snaha o přesnost a přímé
řízení (experimentální př.)
Zhodnoťte přínosy a problémy spojené s experimentálním hodnocením použitelnosti výrobku. Jak
lze problémy částečně zmenšit ?
Přínosy: řídíme průběh experimentu → testujeme, co chceme; můžeme monitorovat aspekty,
které si zamaneme (připravíme pro to prostředí); vhodné pro hledání výrazných aspektů
Nevýhody: nejsou testovaní obyčejní uživatelé; umělé prostředí může ovlivnit výsledky;
odlišný sociální kontext (dělám svou práci vs. dělám na experimentu); atypické úlohy
Partikulární řešení: otestujeme reálné uživatele, úlohy pochází z návrhu zaměřeného na úlohy,
okolí blízké reálu, naturalizace exp. prostředí (schovat ty kamery, mikrofony, čumily,...)
Problém: kolik užiatelů otestujeme? je to nákladné, ale větší vzorek více pokryje
Mezi „levné“ metody hodnocení použitelnosti patří inspekce, extrakce konceptuálního modelu,
pozorování, dotazovací techniky a spojité vyhodnocování v terénu. Uveďte charakteristiky,
diskutujte klady a zápory.
Levné metody - obvykle zachytí velké množství velkých problémů a mnoho problému malých
Insepekce – designer prochází systém a zaznamenává problémy
zápory: jsou jasné – zcela závislé na designerovi; designer trpí autorskou slepotou, je
to deformovaný uživatel
Exktrakce konceptuálního modelu – ukážeme uživateli statické návrhy, například skicy a
požádámeho o vysvětlení, jak obrazovku chápe, ptáme se jej, jak by které úlohy provedl
rozlišujeme: uživatelův první dojem a dojem po dlouhodobějším používání
hodnota: dobré pro odhalení vizuálních (prezentačních) chyb a nedostatků, ne
logických
Pozorování – sledujeme obyčejného uživatele při práci se systémem; důležité je monitorovat
to, co chceme sledovat
hodnota: odhalíme velké návrhové chyby a bottlenecky
Dotazovací techniky – interview (audio, video), dotazníky a průzkumy
Spojité vyhodnocování v terénu – testování v terénu, vyhodnocování „on-fly“, podobné
pozorování
Při návrhu dotazníku je nutné stanovit cíl, formulovat „hodnocené“ otázky, definovat množinu
respondentů a způsob provedení. Otázky lze formulovat jako otázky otevřené nebo uzavřené.
Vysvětlete jednotlivé body, jejich význam, uveďte příklady.
Cíl – musíme vědět, co chceme pomocí dotazníku zjistit
Respondenti – který statistický vzorek použijeme, koho chceme oslovit?
Provedení – web formulář/dotazník poštou/telefonicky/...
Uzavřené otázky – otázky s pevně danou množinou odpovědí
Otevřené otázky – necháme uživatele se vyjádřit, těžké na analýzu, ale zjistíme více, než z jen
uzavřených otázek
Vysvětlete základní etické zásady před testováním: čas uživatele, pohodlí uživatele, soukromí,
informovanost, dobrovolnost.
Neplýtváme časem uživatele, vše máme připravené a odladěné pilotními testy; snažíme se mu
zajistit co největší pohodlí, možnost kdykoliv skončit, zdůrazníme, že se testuje systém a ne
uživatel; dbáme na dodržení soukromí (zachování důvěrnosti výsledků); informujeme
uživatele o tom, co ho čeká (způsoby monitorování) a co se testuje, vysvětlíme jeho otázky;
testujeme pouze dobrovolné uživatele, kteří podepsali formulář
Vysvětlete základní etické zásady během testování: čas uživatele, pohodlí uživatele, soukromí.
Nenecháme dělat uživatele zbytečné úlohy; úlohy zadáváme jednu po druhé, děláme
přestávky, udržujeme uvolněnou atmosféru, nedáváme najevo nespokojenost s uživatelem;
dbáme na dodržení soukromí (uživatele nesleduje jeho nadřízený)
Vysvětlete základní etické zásady po testu: pohodlí, soukromí, informovanost.
Poděkujem uživateli a konstatujeme, že díky němu máme lepší produkt; odpovídáme na jeho
případné otázky a vysvětlíme mu je; výsledky vyhlašujeme takovým způsobem, aby je nebylo
možné spojit s konrkétním uživatelem, pokud chceme výsledky použít vně testovacího
prostředí, pak pouze se svolením
Vyhodnocování pomocí řízených experimentů
Řízený experiment sleduje následující hlediska: hypotéza, měření, míra důvěry, opakovatelnost,
řízení proměnných a podmínek, nezaujatý přístup. Komentujte a vysvětlete jednotlivé body.
Hypotéza – experiment stavíme nad konkrétní hypotézou; je to to, co chceme otestovat;
snažíme se zformulovat co jasnou a snadno testovatelnou hypotézu
Měření – kvantitativní, snažíme se o přeskoušení mohutného vzorku lidí
Míra důvěry – nakolik lze věřit získaným výsledkům měření
Opakovatelnost – experiment by měl být opakovatelný se stejnými výsledky
Řízení proměnných a podmínek – manipulujeme s nezávislými proměnnými a podmínkami a
měříme závislé; nezávislé jsou stejné pro všechny respondenty
Nezaujatý přístup – ne