Zapisky_6_10_2008

ští čínský model Ka i, přecházi se na „bunmei“ (kultura, civilizace) – základem je pokrok a bohatství produkce (osvobodí člověka z okovů přírody)
- tři základní stadia vývoji k bunmei:
- 1. primitivní stadium, lidé jsou bez příbytk ů, odolávání přírodě
- 2. polorozvinuté staduim, začíná zemědě lství, získávání statků
- 3. staduim bunmei, materiální hojnost, pokrok, rozvoj
- Japonsko se opět dostává do středu , který má být civilizovaný
- jsou snahy asimilovat Ainuy, obrátit je ve společenství malých farmářů, kteří by vlastnili půdu, ke které by byli připoutáni a platili by z ní daň
- v praxi se tomuto nedařilo – Ainuové radě ji odcházeli do měst a pronajímali půdu Japoncům
- v Rjúkjú byla elita velmi bohatá ; přestože sem byli dosazeni japonští úředníci , nerušili Rjúkjúané tradiční japonské uspořádání (nesmějí volit apod.)
- tradiční okinawské daně jsou nahrazeny jedinou daní
- Japonština jako národní jazyk je ústřední m faktorem
- významnou roli hrají média – noviny Rjú kjú-šinpó – podporoval y asimilační politiku (předepisovali i způsob k ýchání a smrkání)
- centrální vláda zavedla vš eobecnou brannou povinnost a všeobecný vzdělávací systém
- novým znakem bunmei je, že synonymem pro „cizí “ se stává „nerozvinutý, necivilizovaný“ namísto „exotický“ – přesun jinakosti z dimenze prostoru do dimenze času
- Ainuové chápáni jako primitivní (vliv západního evolucionismu)
- vize jediného národa, kde se rozvoj a pokrok zmenš ují ve vzdálenosti od centra
- Ainuové zařazeni do kontextu japonské historie, p řirovnávají je ke kultuře období Džómon
- periferie jsou nahlíženy jako oblasti historie
- termín „nihon“ (základna slunce) začal být používán od 8. století pro oblast JZ Honšú
- objevení ideje etnicity jako základu a kritéria n árodní příslušnosti
- teorie japonské identity, založené na konceptu „minzoku“ (=nihondžin) – zdůrazňuje vrozenou jednotu japonského národa
- jméno Nihon se stává etnonymem – označením etnika v rasovém slova smysl u -> Okinawané a Ainuové ve zvláštní pozici – jsou etnicky odlišní, ale jsou příslušníci Japonsk ého lidu
- vytváření/koncipování národní komunity lze chápat jako vymýšlení hranic napříč dimenzemi času a prostoru (horizontálně i vertikálně) – lidé a věci jsou v určité m konceptu/za určitých okolností zahrnováni do „naší“ identity, zatímco jiní jsou vymezováni mimo ni