Seminarni_prace_2006

postup. Pokud se ale jedná o hierarchicky podmíněný konflikt, který vzniká často
tím, že je oddělení špatně vytvořeno, musí dojít k novému určení sekundárních cílů,
vytvoření nových oddělení nebo se musí nově vymezit kompetence.

Nástroje řízení slouží podnikovému vedení k ovlivňování motivace zaměstnanců. Na
druhou stranu i sama motivace zaměstnanců může být označena jako nástroj řízení.
Vedení podniku se snaží využitím nástrojů řízení dosáhnout stavu, kdy zaměstnanci
jsou do krajnosti přesvědčeni o tom, že jejich osobních cílů dosáhnou, pokud budou
angažováni pro cíle podniku. Tyto nástroje se člení na objektivně hodnotitelné, u
kterých jsou relativně jednoznačná hodnotící kritéria, a čistě motivační nástroje,u
kterých tato hodnotící kritéria chybí. Vedení podniku využívá objektivně
hodnotitelných materiálních nástrojů (odměna za práci, podnikové soc.požitky,
vhodné pracovní podmínky nebo výběr personálu) k motivaci, a to tak, aby mohl být
dosažen co nejlepší výsledek podniku. Nemateriální nástroje jsou využívány k
obsažení spokojenosti zaměstnanců v práci a s prací. Ke zlepšení pracovní pohody
vede řada opatření v organizaci práce. A to zejména odstraněním roztříštěnosti
pracovního procesu, kdy se zaměstnanci svěří ke zpracování celý „balík práce“.
Zabráněním pracovní monotonie a frustrace z ní tím, že se využije pracovní rotace
čímž se zároveň zaměstnanci rozšíří horizont. Rozšířením rozhodovacích a
kontrolních pravomocí se zvýší odpovědnost zaměstnance, toto obohacení práce vede
ke zkvalitnění pracoviště. Pro vyšší efektivitu práce je výhodné vytvoření malých
autonomních skupit, které tak získají větší samostatnost v určování obsahu práce,
stanovní cílů a parádění úkonů.
Dalším z nemateriálních řídících nástrojů je uplatnění určitého řídícího stylu.
Patriarchální styl je odvozen od autority otce v rodině, který je uznáván těmi které
řídí. Sám se autoritativně rozhoduje, ale zároveň se o své podřízené stará.
Charismatický styl se odvozuje od osobního kouzla vedoucího zaměstnance, s jehož
pomocí získává podřízené pro splnění svých cílů. Tento styl se podobá
patriarchálnímu, ale chybí mu péče o podřízené. Autokratický řídící styl je také
spojen s postavou jediného vládce, autorita je mu však delegována institucí.
Autokratické vedení silně využívá hierarchický řídící aparát opírající se o vynucující
a strukturující složky s odůvodněním, že sociální instituce vyžadují přísnou
organizaci. Libovůle příjímání rozhodnutí autokratem je u byrokratického stylu
nahrazena legalitou, reglementací a odbornou kompetencí. Je zde propracovaný
systém řídících míst, přesné vymezení pravomocí a závazný popis pracovních
postupů. V protikladu k autoritativním řídícím stylům se u kooperativního stylu
zaměstnanci podílejí na řídících rozhodnutích. Jejich účast má buď převážně poradní
charakter nebo demokratického vytváření vůle, na němž se podílejí všichni
zúčastnění.
Souhrn nemateriálních nepřímých nástrojů řízení obsahuje řadu prostředků
pozitivního ovlivňování motivace pracovníků v podniku. Jde zejména o informace a
komunikace (jejich prostřednictvím mají zaměstnanci vědomí, že jsou aktivní
součástí podniku), podnikové vzdělání (zvyšuje sounáležitost zaměstnanců
s podnikem), regulace konfliktů (usiluje o dosažení operativního souhlasu) a
integrace a uznání osobnosti (snaha o úplné sociální přijetí zaměstnance do skupin ve
kterých působí).

Obsahem řídících principů jsou především organizační problémy a jejich řešení
v rámci řídících štábů. Cíle, které mohou být sledovány využitím těchto principů, se
dají shrnout následujícím způsobem. Principy řízení mají jako regulační systémy,
které fungují samostatně a jejich výsledek je měřitelný, uvolnit řídící síly pro
opravdové řídící úkoly a zbavit je rutinních prací (delegování pravomoci), které
mohou vykonat jejich spolupracovníci. Tím se má zefektivnit využití dispozitivního
faktoru. Mají přidělit jednotlivým pracovníkům více samostatnosti při výkonných
činnostech, uvolit tím tvořivé síly a tak působit na zvyšování výkonnosti
k optimalizaci podnikových výsledků. Optimálně aktivizují podnikovou výkonnost a
přizpůsobivost změněným podmínkám okolí s ohledem na dlouhodobé výsledky
podniku.


3. Praktická část
V praktické části jsem se rozhodla, že prostuduji řízení dvou rozdílných subjektů
s cílem jejích porovnání. Záměrně jsem vybrala relativně velkou akciovou společnost
a živnostenského podnikatele, který vlastní 2 obchody pod názvem EXOTIC.

Nejdřív se podíváme na podnikatele, který se zabývá prodejem akvarijních ryb,
terarijních a ostatních zvířat. Také prodává příslušenství pro teraristiku, akvaristiku a
chovatelství. Podnikatel vlastní dva obchody ve středu města. Jedna prodejna se
nachází na Orlí blízko Malinovského náměstí, což si myslím, že je dost výhodná
lokalita vzhledem k počtu dopravních spojů v této oblastí, druhá prodejna je na
Moravském náměstí, a to je prakticky také střed města. Důležité cíle určuje
podnikatel, který se podílí na provozu a také zaměstnává tři lidí. Dlouhodobým
primárním cílem je samozřejmě maximalizace zisku. Subcíle, které napomáhají
k dosažení primárního cíle jsou: snižování nákladů prostřednictvím snížení spotřeby
energie použitím úsporných elektrospotřebičů, snižování mortality prodávaných
zvířat a užitím reklamy. Majitel obchodů tvrdí, že pro něj je důležitá spokojenost
zákazníka, proto sekundárním cílem je zvýšení kvalifikace zaměstnanců jejich
školením na odborných kurzech, aby mohli vždy poskytnout kupujícímu co
nejpřesnější informace a odborné poradenství v oblasti jejich podnikání. V systému
řízení převládá patriarchální styl vedení, majitel uskutečňuje všechna závažná
rozhodnutí sám, ale některá rozhodnutí ponechává na úsudku svých zaměstnanců.
Podnikatel motivuje svoje