Prednasky_2006-2007

8 podíl měn v koši přepočítán, ale pořád 16 měn.
1981v koši zastoupeno 5 měn, jejich zastoupení bylo odvozeno od zapojení do MO a jaký podíl měli na devizových rezervách (USD – 39%, DEM – 21%, JPY – 18%, GBP – 11%, FRF – 11%)
měnová účast v koši = součin procentního podílu a průměrného devizového kurzu za poslední 3 měsíce
devizový kurz SDR je pak sumou součinu měnové účasti a aktuálního tržního kurzu konkrétní měny, vůči níž jsme tu jednotku chtěli vyjádřit
od 1999 – v koši 5 měn, ale u DEM a FRF se užíval kurz EUR přepočtený koeficientem národní měny vůči EUR
od 2002 – 4 měny – EUR (0,41), USD (0,632), JPY (18,4), GBP (0,09)
ER/USD 1,26 ....
Kurzy SDR kotovány každých 20 minut od 11 do 18 hod po-pá (washington. času)
kurz SDR z CZK = 1,47 * 22,58 = 33,2
úročení jednotky SDR
původně í=1,5% (1970) – nepůsobilo stimulativně na věřitelské země, od 1974 5%, od 1981 se počítá podobně jako hodnota SDR:
MÚER/USDIRΣ
EUR0,41*0,854* 3,46=1,21
JPY18,4*0,005*0,33=0,03
GBP0,09*1,26*4,96=0,56
USD0,632*0,68*5,00=2,17
3,99
stanoveno vždy v pondělí, platí týden
Podíl jednotek nepřesáhl 5% celkových devizových rezerv => původní záměr nenaplněn. Významnou roli v devizových rezervách začali hrát i ostatní měny, kromě USD i EUR, GBP... OD 70. let poklesla potřeba devizových rezerv => po přechodu na volný floating
výzkumně informační a poradenská činnost
fond disponuje obrovským množstvím údajů za ekonomiky členských zemí a zaměstnává velký počet ekonomických analytiků
významná je i publikační činnosti => publikuje výroční zprávu, mezinárodní finanční statistiku (ročenky, měsíčníky), statistiku PB
Skupina Světové banky
5 institucí:
IBRD – Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj
IDA – Mezinárodní sdružení pro rozvoj
IFC – Mezinárodní finanční korporace
MIGA – Agentura pro poskytování mnohostranných investičních záruk
ISCID – Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů
SB = IBRD + IDA
IBRD
1946 – zahájení činnosti, Washington, členy jsou členské země IMF (189), založena s IMF v BW, členství naznamená automaticky členství v přidružených institucích, ale je podmínkou pro členství v nich.
Původním cílem (1944) bylo přispívat na poválečnou obnovu válkou zničených ekonomik členských zemí. Po přijetí Marshallova plánu, který převzal tuto roli, přesunula svou činnost do financování rozvoje hospodářství rozvojových zemí.
Od 80. let pomoc směřuje převážně do rozvojových zemí – asi 95% (v 90. létech – VE bloku)
Poskytuje úvěry na konkrétní projekty vládám členských zemí (v určité době především na infrastrukturu – elektřina, doprava... s cílem vytvořit podmínky pro příchod soukr. kap.)
Později část prostředků i na podporu zemědělství, školství, zdravotnictví, konkrétní projekty, které mohly podporovat proexportní zaměření = zaměření na strukturální adaptaci
Část úvěrů je také spojena s privatizací státního sektoru.
Úvěry jsou poskytovány za komerčních podmínek – posouzení návratnosti a efektivnosti investice, jsou poskytovány s variabilní úrokovou mírou, která je o 0,5% vyšší, než za jakou zdroje získala IBRD.
IBRD emituje obligace na mezinárodním kap. trhu x IMF ze svých zdrojů.
Celá členská kvóta se nesplácí, je odvozena od kvóty IMF, reálně splaceno 10% = záruční kapitál.
Úvěrová činnosti nesmí přesáhnout výši ZJ a rezervního fondu. Někdy dochází k navyšování členských kvót => navýšení rezervních fondů (částí), ze zbytku se přispívá do IDA.
Část zdrojů z emise, která není využita na úvěrovou činnost investuje do CP na mezinárodním KT.
Organizace je totožná s organizací IMF:
vrcholný orgán: Sbor guvernérů – zastoupeny všechny země guvernéry CB nebo ministrem financí, schází se 1x ročně
Výkonný sbor: řídí faktickou činnost – 24 členů
IBRD úvěruje projekty => na základě výběrových řízení posílá soukromé investory.
IDA
1960 založena, sídlo ve Washingtonu
hl. cílem je poskytnout velmi výhodné (téměř bezúročné) půjčky vládám nejchudších zemí
hranice je stanovena podle HDP/osobu (11 USD/os.) => pro asi 50 nejchudších
rozdělena na 2 části:
50 nejchudších – symbolický příspěvek v národní měně
vyspělejší země – splácejí příspěvek ve volně směnitelných měnách, dobrovolná výše, opakují se každé 3 roky
Zdrojem pro úvěry je část zisku IBRD + dobrovolné příspěvky.
Bezúročné půjčky, účtován jen manipulační poplatek 0,5% na úhradu admin. nákladů, splatnost 30-40 let s možností odkladu splátek až 10 let
Část úvěrů může vláda chudé země poskytnout soukromému investorovi (rozdíl mezi úroky od investora může použít na úhradu salda PB).
IFC
1956 založena, poskytuje úvěry soukromému a družstevnímu sektoru rozvoj. zemí. Základní kapitál je tvořen členskými vklady, odvozeny od kvót u banky, ZJ ve výši 3 mld. USD. Zdroje získává emisí svých obligací.
Členské země splácejí celou část členské kvóty ve volně směnitelných měnách.
Úvěry poskytují za komerčních podmínek, stanoveny podmínky, jak má projekt vypadat:
minimálně 20 mld. UDS, IFC kryje max. 25% celkových nákladů, celkový podíl korporace max. 100 mld. USD
splatnost 7-12 let
pomáhá restrukturalizace, privatizace a rozvoj KT
MIGA
1988, cílem je podporovat příliv přímých zahraničních investic do rozvojových zemí tím, že poskytuje záruky na neobchodní rizika (jako pojištění), riziko zestátnění investic, válečného konfliktu. Účtuje si pojistné prémie za poskytnutí záruky (na vytváření rezervního fondu na případné škody + administrativní činnost).
ICSID
1966 přijetím Washingtonské úmluvy (úmluva o řešení sporů z investic mezi státy a občany druhých států)
Cílem je podporovat příliv zahraničních investic, zvyšuje počet jistoty pro investory.
Činnost založena na činnosti smírčích soudců – snaží se dosáhnout dohody výhodné pro obě strany, pokud se nedohodnou v rámci smírčího řízení, rozhodne se ve prospěch oprávněného u rozhodčího řízení. Činnost placena poplatky, pokud nestačí, doplácí členské státy na základě členských kvót.
Poskytuje informační činnost, poradenství v oblasti zahraničních investic, práva...
BIS
Banka pro mezinárodní platby
1930 – založena, nejstarší instituce v Evropě
Cílem je zkvalitnit nesystematické vztahy mezi CB.
Zakládajícími členy: CB Belgie, Německa, Francie, Itálie, VB, konsorcium Japonských bank, seskupení několika amerických bank.
V průběhu dalších 2 let se přidalo 19 evropských CB => převaha evropských CB. V současnosti jsou členy všechny evropské banky včetně ECB a CB USA, Kanady, Japonska, Austrálie, JAR, Argentiny, Filipín... (celkem 55 členů).
Sídlo má v Basileji, není subjektem švýcarského práva, je osvobozena od placení daní, má veškeré výsady centrálních bank.
ZK 1.500 mil. zlatých franků, který je rozdělen na 600 tisíc akcií po 2.500 francích. Tyto akcie jsou rozděleny mezi členské země.
Splacený kapitál tvoří 20% (300mil. franků). Dalšími zdroji jsou depozita ve volně směnitelných měnách (USD, EUR), zlatě, depozita mají krátkodobou splatnost – max. 1 rok.
Odhaduje se, že spravuje 10% celkových rezerv CB.
Aktiva tvoří CP ve volně směnitelných měnách, úvěry, zlato. Aktiva jsou vysoce likvidní. Většina zisku je přerozdělena ve prospěch rezervních fondů.
Hlavní cíle:
snaha přispívat k rozvoji spolupráce mezi CB a vytvářet příznivé podmínky pro mezinárodní finanční operace. Spolupráce se týká MP, při řízení devizových rezerv, důležitou oblastí je BRaD. Je bankou pro CB, uskutečňuje pro ně operace – nakupuje a prodává zahraniční měny a CP (jak na vlastní účet tak na účet CB), poskytuje úvěry, nakupuje a prodává zlato, je největším obchodníkem se zlatem, přijímá deponované zlato..., eskontuje směnky, šeky, krátkodobé CP, otevírá běžné a termínované účty pro a u CB. Nesmí emitovat CP splatné na požádání, poskytovat úvěry vládám (v rozporu s MP), vládám otevírat účty, nabývat nemovitosti, neprovádí žádné operace pro běžné klienty. Veškeré operace musí dát na vědomí a musí být v souladu s MP CB
vystupuje jako splnomocněnec v mezinárodních finančních operacích a transakcích a při jednáních
jejím prostřednictvím mohou provádět operace i 3 osoby, které tu nemají zastoupení
centrum mezinárodního měnového a ekonomického výzkumu
Konzultační činnost: pravidelné schůzky guvernérů členských CB, řeší případné měnové problémy v oblasti MP, opatření na podporu měny.
Shromažďuje velké množství informací. Vydává přehledy o vývoji světové ekonomiky, měnových systémech. Přehled o těžbě a držbě zlata, bankovních systémech v zemích, PB.
Nejvyšší orgán: Valná hromada
Schází se 1x ročně, schvaluje výroční zprávu, závěrečnou bilanci, rozděluje zisk do fondů
Řídící orgán: Správní rada
Schází se 1x měsíčně, rozhoduje prostou většinou hlasů
Krizovým obdobím v činnosti BIS bylo období 2WW, vydala zlato, které bylo deponováno ČSNB ve prospěch Říšské banky. Na konferenci v BW se uvažovalo o zrušení a rozdělení jejich činností mezi IBRD a IDA. Zachována proto, že plnila funkci regionálního zaměření.
Je to banka nadnárodní, ale svou činností a složením (většina evropských bank) je spíš regionální.
OEEC, OECD
Po 2WW se používal bilaterální clearing => brzda rozvoje mezinárodního obchodu, 19747 a 1949 dohody o mnohostranném měn. clearingu.
Cílem bylo postupně zavést volnou směnitelnost evropských měn. K tomu mělo sloužit i založení OEEC (Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci) – 1948. Později z ní vzniklo OECD (1960) – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Cílem bylo oživení vzájemných obchodních vztahů, postupně odstraňování dovozních omezení a zlepšit platební mechanismus.
EPU
Evropská platební unie
Vznikla ze stejného důvodu jako OEEC, tedy odstranění devizových omezení a zavedení volné směnitelnosti národních měn členských států.
Mezi členskými zeměmi byl mnohostranný clearing, vyrovnávání měsíčních sald v UDS nebo ve zlatě, zemím v deficitu poskytovány úvěry. Zúčtovací operace prováděla BIS.
Činnost skončila v roce 1958 – zavedení vnitřní směnitelnosti většiny členských národních měn.
Na činnost EPU navázala 1958 Evropská měnová dohoda, cílem zavedení vnitřní směnitelnosti v ostatních zemích, kde ještě nebyla
1957 Římskými smlouvami založeno EHS – Německo, Francie, Itálie, BENELUX
1973 – VB, Irsko, Dánsko
1983 – Řecko
1986 – Španělsko, Portugalsko
1995 – Rakousko, Švédsko, Finsko
2004 – ČR, Slovensko, Slovinko, Polsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko,
Malta, Kypr
1952 – Evropské společenství uhlí a oceli
1956 – Evropské společenství pro atomovou energii – EUROATOM
1965 – slučovací smlouva => vytvořeny společné orgány pro EHS, ESUO, EUROATOM, 1967 po ratifikacích společný název EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ
Po ratifikaci Maastrichtských dohod – 1993 - EU
MP nebyla v římských dohodách upravena a zůstávala v kompetenci jednotlivých zemí
Problémy v 60. letech, kdy tlak na devalvaci dolaru vyvolal krize v ostatních zemí (1968 – Francie – zavedla devizová omezení, 1969 devalvoval FRF, revalvovala DEM – protože: při oslabování USD opouštěli investoři USA => investovali do DEM => posilováním marky se ale znehodnocovaly slabší evropské měny => nezbytnost vytvoření MP => vznik myšlenky měnové unie).
1969 na konferenci v Haagu – konkrétní podnět na vytvoření MU
Plán vypracovala skupina pod vedením P. Wernera (Lucemburčan) => Wernerova zpráva. Návrh spočíval v tom, že v průběhu 10 let má být vytvořena hospodářská a měnová unie, předpokládal úplné a neodvolatelné zavedení směnitelnosti měn (bez omezení), to při stabilitě devizových kurzů. Plán předpokládal převedení odpovědnosti za MP na nějaký konkrétní společný orgán. Předpokládal jednotnou politiku v oblasti kapitálu.
Ztroskotal na odporu některých zemí (např. Francie) – považovali za přílišný zásah do suverenity. Nahrazen Rezolucí rady ES z 1971 o etapovitém uskutečňování hosp. a MU. Problém byl v tom, že podle ŘS není rezoluce pro státy závazná.
1971 – mezinárodní měnová krize, zrušení směnitelnosti USD, jednotlivé země opouštěly systém pevných kurzů založený na oscilačním pásmu ± 1%. K uklidnění krize došlo na konci 18.12.1971 – Washingtonské dohody – rozšířeno OP ± 2,25%.
Problém rozšíření pro evropské národní měny, protože byly stále vázány na USD, pokud 1 měna byla na okraji apreciačního a druhá na okraji depreciačního pásma => rozdíl až 9%
ECB se dohodly (1972) intervenovat na devizových trzích, aby se bilaterální kurzy pohybovaly ± 2,25%, ale ne k USD, ale mezi nimi navzájem = systém měnového hada (had v tunelu)
V zemích byl rozdílný hospodářský vývoj (někde více restriktivní, jinde uvolněnější politika) => země nebyly schopny udržet => vystupovali
Propukla krize BW systému, země opouštěly systém měn. hada i BWS a přecházely z pevného kurzu na systém volně pohyblivých devizových kurzů.
13.3.1979 – založen EMS
Považován za druhý okus o vytvoření hospodářské a měnové unie
Členy se postupně stávaly všechny členské země ES, cílem bylo obnovit pevné a stabilní kurzové vztahy mezi národními měnami, což měno přispět k prohloubení ekonomické integrace.
Podstata fungování je založena na existenci:
společné nadnárodní jednotky ECU
emitována evropským fondem mezinárodní spolupráce FECOM,
všechny členské země do fondu vkládaly 20% svých zlatých a dolarových rezerv a FECOM v této výši emitoval ECU (částečně kryté zlatem, částečně USD)
výše obnovována každé 3 měsíce, aby odpovídala podílu zlatých a USD rezerv
emise byla závislá na ceně zlata a vývoji kurzu USD
ECU používány mezi CB ES jako zúčtovací jednotka, v souvislosti s poskytováním mezinárodních úvěrů, stanoveny v nich střední kurzy a pásma v rámci ERM
v ECU sestavován rozpočet ES, ZK evropské investiční banky
oficiální jednotky se směly používat jen jako zúčtovací jednotka, ne v soukromém sektoru
emise je vždy bezhotovostní
ECU je košová měna
výhoda: stabilita úrokové sazby a kurzu. Proto se obdoba jednotek používala i v soukromém sektoru jako obchodní ECU, hodnota byla vyjádřena stejně jako u oficiálních. Rozdíl byl v tom, že emise obchodních ECU závisela na poptávce
přijímány vklady, poskytovány úvěry, emitovány obligace
v kosi měny zemí, které byly členy ES => dány jim váhy zastoupení, vypočítány měnové účasti
hodnota ECU = Σ (MÚ * aktuální tržní kurzy)
počítána každý den a vyhlašována Komisí ES
společného kursového mechanismu ERM
každá měna má stanoven střední kurz vůči ECU a současně povolené oscilační pásmo ± 2,25% (VB a Itálie měli výjimku ± 6%)
přes střední kurz k ECU přepočítávány bilater. kurzy měn navzájem = paritní mřížka
ERM založen na tom, že jednotlivé měny byly pohyblivé vůči 3. měnám = kombinace systému pevných devizových kurzů a volně plovoucích kurzů vůči ostatním
založena na povinných intervencích, aby se bilaterální kurzy pohybovaly v O