Otazky_vypracovane2006

ku.
Do režimu ústavního soudnictví přitom dále ještě spadá tzv. soudní kontrola ústavnosti a zákonnosti normativních správních aktů, v jejímž smyslu může ústavní soud rozhodovat o souladu normativních správních aktů příslušných správních orgánů s ústavou, ústavními a jinými zákony nebo ratifikovanými a vyhlášenými mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána. V rámci tohoto oprávnění tak Ústavnímu soudu přísluší mj. rozhodovat i o ústavnosti a zákonnosti právních předpisů obcí a krajů, jakožto normativních správních aktů, vydaných na úseku jejich působnosti.
Správní soudnictví: ústavní a mezinárodněprávní základy, aktuální zákonná úprava. Soudnictví podle části páté občanského soudního řádu.
základ – ustanovení ČR + LZLPS
právo bylo někým nezávisle prozkoumáno
rovnost spr.orgánů a navrhovatele přezkoumání
§ Soudní řád správní (upravena pravomoc a příslušnost soudů jednajících ve správním soudnictví a jejich organizace, úprava samotného správního řízení – úprava postupu soudů, účastníků řízení a dalších osob)
Účel: poskytovat soudní ochranu tzv.veřejným subjektivním právem (1.strana – veřejná moc, 2.strana – adresát veřejné moci)
Organizace správního soudnictví:
smíšený systém: 1.instance – rozhodování je svěřeno spec.soudcům obecných soudů (krajské, …); 2.instance – specializovaný soud (nejvyšší správní soud – Brno)
Typy řízení
řízení o žalobách proti rozhodnutí spr.orgánů – žalovaný – orgán, který rozhodl v posledním stupni, podmínka pro podávání žaloby je vyčerpání opravných prostředků (rozklad, odvolání), podání žaloby nemá odkladný účinek (odvolání má odkl.účel) -> výjimky pro žaloby (na návrh žalobce, pokud by výkon znamenal pro žalobce nenahraditelnou újmu); přiznání účinku se nedotkne nepřímým způsobem nabytých práv 3.osob
rozhodnutí soudu : 1. zamítnutí žaloby; 2. zrušení rozhodnutí – rozhodnutí bylo nezákonné (snížení spr.rozhodnutí uložený trest) nebo řízení trpělo vadami
právo účastníka na ústní jednání (jinak se provádí bez účastníka)
žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu – rozsudek: uložení orgánu aby o věci rozhodl
správní orgán do 2 měsíců nerozhodl – př.nerozhodnutí do platných lhůt -> nesprávný postup (nutno dokázat, že mi zpoždění přineslo škodu)
řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením sp.orgánu – podmínka: zásah musí trvat nebo mít důsledky, nebo hrozí opakování v době podání žaloby.
Rozhodnutí o kompetentních žalobách
Soudnictví volební
Soudnictví ve věcech místního referenda
Soudnictví ve věcech pol.stran a pol.hnutí
Řízení o zrušení opatření obecné povahy proti veř.řízení
1.stupeň – kraj.soud, právo připouští opravný prostředek, kasační stížnost
Návrh na obnovu řízení – 2.opravný prostředek
Ústavní soudnictví: ústavní základy, aktuální zákonná úprava, ústavní stížnosti (individuální a komunální), rozhodování o zrušení právních předpisů.
- orgán ochrany ústavnosti
- může mít dopad podobný kontrole VS
2 typy řízení -> o ústavní stížnosti proti rozhodnutí nebo jinému zásahu org.veř.moci do ústavně zaručených práv a svobod (bylo porušeno naše základní právo, podmínkou řízení je vyčerpání všech prostředků ochrany)
-> řízení o zrušení právních předpisů nebo částí pro rozpor se zákonem (ústavní stížnosti ve věcech samosprávy, možnost bránit se proti zasahování do samosprávy)
Veřejný ochránce práv. Svobodný přístup k informacím.
Veřejný ochránce práv
Tento institut byl, jako specifický kontrolní institut v České republice zaveden právní úpravou z r. 1999.
Posláním veřejného ochránce práv je působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v zákoně, pokud je toto jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož chránit i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně základních práv a svobod.
Působnost ochránce se vztahuje na ministerstva a jiné správní úřady s působností pro celé území státu, správní úřady jim podléhající, Českou národní banku, pokud působí jako správní úřad, Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, obce a kraje při výkonu státní správy, dále na Policii České republiky, Armádu České republiky, Hradní stráž, Vězeňskou službu České republiky, zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení, jakož i na veřejné zdravotní pojišťovny (dále jen "úřad").
Působnost ochránce se na druhé straně nevztahuje na Parlament, prezidenta republiky a vládu, na Nejvyšší kontrolní úřad, na zpravodajské služby České republiky, na vyšetřovatele Policie České republiky, státní zastupitelství a na soudy, s výjimkou orgánů státní správy soudů.
Ochránce veřejných práv je volen Poslaneckou sněmovnou na funkční období šesti let z kandidátů, z nichž po dvou navrhuje prezident republiky a Senát. Ochránce může být zvolen pouze na dvě bezprostředně po sobě jdoucí funkční období. Ochráncem může být zvolen každý, kdo je volitelný do Senátu.
Za výkon funkce odpovídá ochránce Poslanecké sněmovně.
Ochránce jedná na základě přímého podnětu fyzické nebo právnické osoby, na základě podnětu adresovaného poslanci nebo senátorovi, který jej ochránci postoupil, na základě podnětu adresovaného některé z komor Parlamentu, která jej ochránci postoupila, anebo z vlastní iniciativy.
Jestliže ochránce šetřením nezjistí porušení právních předpisů ani jiná pochybení, písemně o tom vyrozumí stěžovatele i úřad. Naproti tomu, pokud ochránce zjistí šetřením porušení právních předpisů či jiná pochybení, vyzve úřad, aby se k jeho zjištěním ve lhůtě 30 dnů vyjádřil. Pokud ochránce dospěje k závěru, že opatření úřadu jsou dostatečná, vyrozumí o tom stěžovatele i úřad. Jinak ochránce po obdržení vyjádření nebo marném uplynutí lhůty sdělí písemně své závěrečné stanovisko úřadu a stěžovateli, přičemž jeho součástí bude návrh opatření k nápravě.
Budou-li provedená opatření nedostatečná, nebo pokud úřad žádaná z navržených opatření neprovede, ochránce o tom vyrozumí nadřízený úřad a může informovat i veřejnost.
S tím souvisí i to, že ochránce podává každoročně do 31. března Poslanecké sněmovně souhrnnou písemnou zprávu o své činnosti za uplynulý rok. Zprávu současně zasílá Senátu, prezidentu republiky, vládě a ministerstvům a jiným správním úřadům s působností pro celé území státu a vhodným způsobem ji zveřejňuje.
Svobodný přístup k informacím
LZLPS, zákon o svobodě přístupu k informacím, zákon o právu na informace o životní prostředí – bezplatně, může žádat o náhradu spojenost s odmítnutím při poskytování informací. Pravidlo: veřejné jsou informace pro všechny, kromě zvláštních případů. Omezené poskytnutí informací: Z o ochraně utajovaných informací, Z o ochraně osobních údajů. Není omezení mezi FO, PO, jako občany jiné země
Správně právní odpovědnost a odpovědnost za porušení norem správního práva.
Správní právo trestní
aspekty hmotné (na práva i povinnosti)
organizační aspekty (které orgány zde mají pravomoc)
procesní složka (realizace sankčních rozhodnutí)
odpovědnost – povinnosti nést nepříznivé následky svého protiprávního jednání
odpovědnost správně-právní – povinnost stanovená normami spr.práva
odpovědnost za přestupky
+ za jiné správní delikty – porušení norem, spojeno se sankcí,
1.disciplinární delikty
2. pořádkové delikty
3. správní delikty PO a podnikajících FO
Delikt FO, je porušena povinnost, souvisí s příslušností k určité org., jsou spjaty se samospr.korporacemi (delikt advokáta)
odpovědnost za porušení norem spr.práva – nastupuje tehdy, kdy je spr.právo porušeno, ale nemusí být tím, kdo trestá
lze efektivněji sankcionovat
2) procesy v oblasti veřejné správy
nucení subjektu, aby svoji povinnost splnil
zajišťovací fce
úprava ve správním řádu – pořádková pokuta
orgán, který dal pokutu, ji může snížit nebo odvolat
3) delikty způsobené orgány mají většinou vážnější dopad než porušení jednotlivce
chybí obecná úprava jiných správních deliktů
Správně právní odpovědnost za přestupky, procesní aspekty správního práva trestního, specifika tzv. přestupkového řízení.
Odpovědnost za přestupky
- má obecný kodex – Zákon o přestupcích
přestupek: zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v zákoně, nejde-li o jiný správní delikt nebo o trestný čin
pojmy: protiprávnost jednání, zavinění, jednání, které je na zákonné úrovni výslovně uvedeno
přestupku se může dopustit jen fyzická osoba
okolnosti vylučující odpovědnost: jednání v nutné obraně, jednání v krajní nouzi
Aspekty: subjekt, objekt, subjektivní a objektivní stránka
Subjekt
- pachatel způsobilý delikt spáchat
- fyzická osoba, která byla v době spáchání starší 15 let a příčetná
Subjektivní stránka – zavinění, odpovědnost za zavinění;
úmysl: přímý x nepřímý
nedbalost: vědomá x nevědomá
Objekt
- zájem chráněný zákonem
Objektivní stránka
– jednání, následek jednání a jejich příčinná souvislost
musí byt naplněny
Sankce
napomenutí
pokuta
zákaz činnosti
propadnutí věci
ochranná opatření –substitut sankce, omezující opatření
zabrání věci
Procesní složka přestupkového práva
přestupky jsou projednávány úřední mocí (nemusí být podán návrh), existuje jen málo výjimek
v rámci řízení o přestupku se nařizuje ústní jednání
zkrácené procesy: blokové řízení
řízení příkazní
obecní úřady projednávají přestupky
Zvláštní část
Organizace a základní instituty tzv. vnitřní správy.
v absolutistickém státě – správa policejní, představovala veškerou vnitřní správní činnost
liberální právní stát – vyčlenění speciálního odvětví
Obsah vnitřní správy:
Zabezpečení osobního stavu obyvatelstva, 325/99; 354/99
od r. 2000 poskytujeme azyl, do 2000 – statut utečence
státní občanství nelze ztratit bez vlastního souhlasu
nabývání st. občanství:
narození
určení otcovství (rozhodnutí soudu, prohlášení rodičů před matrikou, podmínka: dítě je narozeno mimo manželství, matka je cizinka)
osvojení (soud, dítě má cizí občanství)
nalezení (nemá občanství, je nalezeno v ČR)
udělení (ministerstvo vnitra)
pozbývání občanství :
prohlášení (když mám 2 státní občanství)
ex lege – ze zákona (nabývám cizí státní občanství)
Právo shromažďovací a sdružovací
Archivnictví (499/04 Sb.)
Územní členění státu, státní symboly a sčítání lidu (zák. 36/1960 – 8 krajů; zák. 3/93 Sb.)
Právní úprava vnitřní správy
Oblast upravena velkým množstvím právních předpisů, s relativně častými změnami.
Pro každý ze shora uvedených úseků vnitřní správy zpravidla speciální právní úprava.
Pro oblast vnitřní správy významným zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění.
Organizace vnitřní správy
min. vnitra (rozhoduje o azylu)
kraje – kr. úřady
obce – obecní úřady s rozšířenou působností:
pověřené obecní úřady
obecní úřady
Celní správa, PČR
Ústředním správním úřadem - Ministerstvo vnitra. Na výkonu vnitřní správy se podílejí kraje a obce, resp. jejich úřady, převážně v přenesené působnosti. Některé významné kompetence přešly po ukončení činnosti okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
Výkonnou složkou vnitřní správy je také Policie ČR.
Osobní stav obyvatelstva – matriky, evidence obyvatel, občanské průkazy, cestovní doklady; pobyt cizinců; institut azylu.
Matriky
- zákon o matrikách, jménu a příjmení
správní řád, zákon o rodině
= státní evidence narození, uzavření manželství, registrované partnerství, úmrtí FO na území ČR, popř. státní občanství v cizině
Matrika:
narození
manželství
registrované partnerství
úmrtí
zvl. matrika – 1 na území ČR, vede Brno-střed
Struktura
Knihy – vázané tiskopisy
Sb. listin – listiny, které tvoří podklad pro mat. zápis, jeho změnu nebo opravu; vede se pro jednotlivé knihy (po roce)
Matriční doklad = výpis z mat. knihy
Matriční událost = skutečnost rozhodná pro mat. zápis
Funkce matrik
registr
evidenční
osvědčovací
listinná
Kniha narození
Matriční událost: narození FO
hlásí:
zdrav. zařízení (3 pracovní dny)
lékař (3 pracovní dny)
matka (3 pracovní dny)
osoba, která se o narození dítěte dozvěděla (pokud není známo datum nar., určí jej soud)
matriční doklad: rodný list
jméno a příjmení:
jméno volí rodiče – do 1 měsíce
jinak soud
možno volit max. 2 česká jména – pro st. obč. ČR
příjmení – dohoda rodičů při uzavření manželství
dohoda při určení otcovství
příjmení matky
pokud není dohoda => soud
Kniha manželství
Matriční událost: uzavření manželství
zápis se provádí na základě protokolu o uzavření manželství (manželé, svědci, oddávací matrikář nebo církev)
doklad: oddací list
Kniha reg. partnerství (zák. 115/2006 Sb.)
Matriční událost: uzavření RP
podkladem pro zápis je protokol o prohlášení a veř. listiny
matriční doklad: doklad o partnerství
Kniha úmrtí
Matriční událost: úmrtí FO
podkladem je list o prohlídce mrtvého (vystavuje lékař, do 3 pracovních dnů oznamovací povinnost)
doklad: úmrtní list
pokud se neví, kdo je mrtvý, eviduje se zvl. seznam – prohlášení za nezvěstnou osobu, pak po určité době prohlášení za mrtvého (Úřad Prahy 1)
Organizace
Mat. úřady
Obecní úřady
Archivace
kniha narození – 100 let
kniha manželství – 75 let
kniha úmrtí – 75 let
poté do oblastního archivu
Ochrana osobních údajů – povinnost mlčenlivosti
Nahlížení: FO, které se zápis týká, členové rodiny, sourozenci a zplnomocněný zástupce, osvojitel atd.
Jméno a příjmení
právo a povinnost užívat v úředním styku jméno zapsané v KN
soulad s pravidly českého pravopisu
změna:
správní řízení
nutno podat žádost
rozhoduje mat. úřad dle TP
posuzuje hanlivost, směšnost či jiný vážný důvod
Evidence obyvatel
obyvatelstvo, cizinci s povoleným pobytem, azylanti
inf. systém evidence obyv. – obsahuje údaje o obyv., které jsou důležité pro činnost státu
Trvalý pobyt
= adresa pobytu FO v ČR
volba svobodně
nevznikají žádná práva k objektu ani vlastníku nemovitosti
místní příslušnost, exekuce
pouze 1
objekt musí být určen k bydlení, ubytování nebo rekreaci
musí mít popisné nebo evidenční číslo
zrušení TP (místo posledního TP)
evidence: ohlašovny – obecní úřad
změna: ohlašuje občan v místě nového TP, poplatek: 50 Kč
zrušení údaje o místě TP:
ve správním řízení
ze zákona: neobyvatelnost objektu, jeho zánik nebo nepravdivost údajů
na návrh: podává vlastník objektu – nutno doložit zánik užívacího práva a neužívání objektu
Rodné číslo
= identifikátor FO
držitelé: FO na území ČR
výdajová místa: matriční úřad
změna RČ:
2 a více nositelů
chybné RČ
došlo k osvojení
došlo ke změně pohlaví
doklad o přidělení
nakládání s RČ – užívání je v rukou FO
správní delikt: neoprávněné nakládání s RČ a neoprávněné využívání RČ, pokuta až 10 mil.
Občanský průkaz je veřejná listina, kterou občan prokazuje své jméno, příjmení, rodné číslo, podobu a státní občanství ČR, jakož i další údaje zapsané v ní podle zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, v platném znění.
Těmito údaji jsou rodné příjmení, datum, místo a okres narození (u občanů narozených v cizině pouze stát narození), pohlaví, rodinný stav a trvalý pobyt občana, doba platnosti občanského průkazu, datum jeho vydání a úřad, který jej vydal. Některé z těchto údajů jsou obsaženy rovněž v strojově čitelné zóně občanského průkazu.
Občanský průkaz jsou zásadně povinni mít občané ČR, kteří dosáhli věku 15 let, mající trvalý pobyt na území České republiky, včetně občanů, jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena rozhodnutím soudu, kterážto skutečnost se zapisuje do občanského průkazu zapisuje.
Občanské průkazy vydávají na žádost obecní úřady obcí s rozšířenou působností, resp. magistráty měst Brna, Ostravy a Plzně, a Magistrát hlavního města Prahy, v jejichž obvodu jsou občané hlášeni k trvalému pobytu.
Vyhotovený občanský je povinen občan převzít, a to osobně, na obecním úřadě obce s rozšířenou působností příslušném k jeho vydání.
Doba platnosti občanského průkazu je 5 let u občanů ve věku od 15 do 20 let, a 10 let u občanů starších 20 let. Skončení platnosti občanského průkazu může nastat také např. z důvodů jeho ohlášené ztráty nebo odcizení, nebo došlo-li k podstatné změně podoby občana, nebo pozbyl-li občan státní občanství nebo zemřel.
Skutečnosti zapsané v občanském průkazu není občan povinen prokazovat jiným způsobem, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis.
Je zakázáno ponechávat a přijímat občanský průkaz jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky.
Občanům - držitelům občanského průkazu zákon stanoví povinnosti ve způsobu nakládání s občanským průkazem, v péči o aktuálnost údajů v něm zapsaných a ve sledování doby jeho platnosti.
Je veden informační systém evidence občanských průkazů, jehož správcem je ministerstvo vnitra. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vedou evidenci občanských průkazů, které vydaly.
Správně právní odpovědnost za úmyslné zničení, poškození nabo zneužití občanského průkazu a za nesplnění povinností stanovených zákonem o občanských průkazech je uplatňována podle zákona o přestupcích, s možností uložit pokutu do výše 5 000 Kč.
Cestovní doklady
Opustit území přes hraniční přechod (resp. ve znění novely - z. č. 217/2002 Sb. - "překročit vnější hranici") přes hraniční přechod lze jen s platným cestovním dokladem v provozní době a v souladu s účelem zřízení hraničního přechodu (k překročení tzv. vnitřní hranice lze jako cestovního dokladu použít i občanský průkaz).
Občan mladší 15 let smí opustit území bez vlastního cestovního dokladu jen s rodičem, v jehož cestovním dokladu je zapsán.
K opuštění území k cestě do států Evropské unie lze jako cestovní doklad použít i občanský průkaz.
Občan opouštějící území nebo vstupující na území ČR povinen na výzvu předložit svůj cestovní doklad a strpět jeho kontrolu. Provádí Policie ČR (služba cizinecké a pohraniční policie).
Cestovní doklad je veřejná listina opravňující občana k opuštění území - překračování státních hranic České republiky přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána.
Cestovním dokladem občan prokazuje své jméno, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství ČR a další údaje v cestovním dokladu zapsané podle zákona.
Zakázáno cestovní doklad ponechávat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky.
Cestovními doklady občanů jsou:
cestovní pas
diplomatický pas
služební pas
cestovní průkaz
jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy, jíž je ČR vázána.
Cestovní doklady uvedené pod písmeny a/ až c/ se vydávají s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti na 10 let, občanům mladším 15 let na 5 let. Cestovní pas bez strojově čitelné zóny se vydá s dobou platnosti na 1 rok.
Cestovní doklady se vydávají, nebo změny v nich provádějí, na žádost, a to stanovených tiskopisech. Žádost může podat občan starší 15 let.
Žadatel je povinen uvést v žádosti pravdivě všechny požadované údaje a jejich pravdivost prokázat.
Cestovní doklad se vydá, pokud k tomu jsou splněny podmínky stanovené zákonem 329/1999 Sb. nebo mezinárodní smlouvou. Další cestovní doklad - jen v odůvodněných případech, např. pro vyřízení vízových záležitostí souvisejících s cestou do zahraničí jestliže občan cestovní doklad naléhavě potřebuje k jiné cestě do zahraničí.
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu také rozhoduje o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu, a to ve stanoven