Pojem a historie práva

vynutily si tyto spory první kodifikaci práva, a to v 5. stol před Kr. Byli to tzv. tribunové lidu , kteří si vynutili právo psané, přístupné všem. Experti vyslaní z Říma do Řecka mě li zkoumat tamní vyspělé právo a podle něj vytvořit systém vhodný pro Řím; prý přinesli i opis tzv. Solónových zákonů... (Solón = řecký právník, který se zasloužil o demokratickou prá vní reformu v Athénách v letech 594-3 př.n.l.)
Zákon 12 tabulí (Lex duodecim tabularum, LDT) vznikl (po jistých peripetiích byl schválen senátem) a byl vystaven v dispozici veřejnosti na fóru. Patřilo k dobrému tónu každého vzdělance v Římě , aby uměl zákony zpaměti; děti (chlapci ze zámožných a vzdělaných rodin) se je učily jako dnes básničky .
Autentické znění zákona se nedochovalo, známe je však z antické krásné literatury (Citace a výroky římských historiků a právníků v literatuře).
Po zániku republiky (zavraždění Caesara, po zradě Marca Antonia se ujal vlády Oktavián(us) zvaný Augustus – Vznešený, (známý mecenáš umění) To se děje v 1. stol př.Kr.
Dal vzniknout tzv. principátu – pojem císař vzniklo později, z Caesar. Vládci v Ř. si říkali pripnceps=první = první mezi senátory. Byly to ekonomické důvody, proč zanikla republika; protož e byla ve společnosti velká ekonom. nerovnováha, se všemi důsledky (vzpoury otroků, lidové bouře, povstání proti řím. nadvládě v provincících) bylo potřeba ustavit něco jako « absolut istická moc»
Ještě předtím se prosadil jako diktátor L.C.Sulla: za jeho « panování» došlo ke Spartakově povstání a to jej znemožnilo...
Hlavním pramenem práva je za principátu nařízení císařů – principů, jde o tzv. císařské edikty. Vydávány však byly i tzv. prétory (praetor urbanus, něco jako dnešní starosta mě sta nebo krajský hejtman…).-Uplatňují se vedle LDT, Jiné prameny práva: edicta, rescripta… (vesměs příkazy pramenící z vůle císaře). Postupně, jak se vytvářel dominát (absolutistický stá t, moc v ruk ou jednoho panovníka, upadající až zanedbatelný vliv senátu; významu nabyl dominát za císaře Diokleciána), je postupně císař postaven nad zákon, jeho vůle je vlastně zákonem.
Právo nabývá na složitosti, vznikají « právní školy» , tvoří se učebnice práva, objevují se významní právníci (Paulus, Ulpianus, Gaius, Papinián).
Kodifikace za dominátu: bylo jich více, ale nezachovaly se nebo sloužily velmi krátkou dobu.
Justiniánovy kodexy, neboli Corpus iuris civilis (CIC) « vede» . Byl sepsán na císaře Justiniána (vzdělaného člověka znalého práva), pochází z roku 529 n.l., jedná se tedy už o zákoník raného středověku, ne starověku; je systematický, člení se perfektně na právní obory jak je známe dnes, pracovali na nich významní a zkušení právníci té doby. Ale vzhledem k « churavosti « římského státu (už ne imperia) zdaleka tak dlouho CIC nesloužil, jako kodexy předchozí. Později byl předlohou pro recepci řím. práva do práva středově kého.