organologie

– Humulus lupulus
mnohomanželné
na jedné rostlině jsou květy oboupohlavné, ale i jednopohlavné samčí nebo samičí, např. jasan ztepilý – Fraxinus excelsior
jednotlivé květy můžeme charakterizovat podle tvaru a zbarvení květních obalů, podle počtu, uspořádání a souměrnosti květních orgánů můžeme vytvářet květní vzorce (vyjádření stavby květu pomocí symbolů a číslic) a květní diagramy (grafické znázornění složení květu)
květy mohou být na rostlině samostatně nebo se na stoncích tvoří soubory - květenství
Květenství
praktické hledisko
hroznovitá květenství
postranní osy nepřerůstají hlavní osu, květy rozkvétají zpravidla zdola nahoru, pokud jsou v jedné rovině, tak kvetou od obvodu do středu, u obilnin kvetou od středu
druhyhrozenukončený
neukončený
bezlistenný
všestranný
jednostranný
klas
klásek
chocholík
jehněda
palice
okolík
strboul
úbor
lata
kytka (chocholičnatá lata)
vrcholičnatá květenství
postranní osy přerůstají společnou hlavní osu, která je zakončená květem, květy rozkvétají sestupně, pokud jsou v 1 rovině, tak odstředivě
druhy
mnohoramenný vrcholík
kružel
2ramenný vrcholík (vidlan)
1ramenný vrcholík (srpek, vějířek, vijan, šroubel)
složená květenství
kombinace jednotlivých typů jednoduchých květenství
např.
složený okolík
složený klas
lata z klásků
kytka ze strboulů (úborů)
palice z klásků
hrozen z vidlanů …
podle otevřenosti
monotelní (uzavřená květenství)
na vrcholu hlavního stonku vyrůstá terminální květ a i všechny postranní větve, ze kterých nejvyšší vyrůstá z nejbližší uzliny pod terminálním květem, jsou zakončeny terminálním květem
polytelní (otevřená květenství)
na vrcholu hlavního stonku je květenství bez terminálního květu a ani vrcholy postranních větví nejsou zakončena terminálním květem
morfologické členění
jednoduchá květenství
složená květenství
jednoduchá květenství polytelní (otevřená)
druhyhrozen (uzavřený, vzpřímený, převislý)
klas
jehněda
palice
okolík
hlávka
úbor
základní složená květenství
mají monopodiální charakter (všechna jejich květenství rozkvétají postupně od báze složeného květenství k jeho vrcholu, v případě plochých složených květenství od obvodu ke středu)
druhysložený hrozen
složený klas
složený okolík
lata
kružel
chocholík
thyrsus květenství polytelní
thyrsoidvrcholičnatémonotelní
s postranním
květenstvím
2ramenný vrcholík
(vidlan)
klubko
svazeček
cymoiduzavřené složené květenství
postranní květenství
vzniká z dílčích květenství thyrsu, thyrsoidu a cymoidu, označuje se jako monocházium (1ramenný vrcholík)
druhyvijan
šroubel
vějířek
srpek
Plod (Fructus)
mnohobuněčný rozmnožovací útvar krytosemenných rostlin, který vzniká většinou z plodolistů a uzavírá jedno nebo více semen, chrání je při jejich zrání a napomáhá i jejich šíření
na vzniku plodu se kromě plodolistů někdy podílejí i další květní orgány nebo jejich části – květní obaly (především kalich), češule, která vzniká radiálním srůstem bází lístků květních obalů a bází nitek tyčinek a u některých rostlin přirůstá ke stěnám semeníku, někdy se podílejí i květní stopky a listeny
po odkvětu na rostlině zůstanou jen semeníky nebo semeník obsahující oplozená vajíčka, květní obaly a tyčinky opadají, během přeměny oplozených vajíček v semena se vyvíjí pouze semeník nebo celý pestík v plod, některé kulturní rostliny, např. banánovník – Musa sp., vytváří plody bez oplození vajíček – bezsemenné plody – partenokarpní plody
zrání plodu se uskutečňuje přeměnou pletiv plodolistu v oplodí (perikarpium, perikarp)
Oplodí
vnější epikarp
mezokarp
vnitřní endokarp
Klasifikace plodů
podle typu oplodí
podle typu gynecea
podle počtu semen
podle způsobu otevírání plodů
podle počtu vrstev, které oplodí vytvoří
podle přítomnosti sklerenchymatického endokarpu
Plody podle typu oplodí
suché plody (všechny vrstvy oplodí jsou za zralosti suché)
dužnaté plody (epikarp, mezokarp nebo celý perikarp je dužnatý)
anthokarpia (oplodí těchto plodů je tvořeno stěnami semeníku a jinými květními částmi, vnější část oplodí má původ v češuli jako exokarp)
Plody podle typu gynecea
apokarpní plody
vznikají z apokarpního gynecea
jednoplodolisté plody
zralé se otvírají měchýřek
lusk
zůstávají zavřenébobule
peckovice
nažka
souplodí
soubor plodů vzniklý trvalým spojením apokarpních plodů
druhy
souplodí měchýřků
souplodí nažek
souplodí peckoviček
souplodí bobulí
malvice
cenokarpní plody
vznikají z cenokarpního gynecea
zralé se podobně jako apokarpní plody otevírají nebo zůstávají zavřené a oplodí je suché nebo dužnaté
otevírají - suché oplodí tobolka
šešule
šešulka
neotevírají – dužnaté oplodíbobule
peckovice
neotevírají – suché oplodíoříšek
nažka
obilka
Typy plodů
plody pravé (z plodolistů)
plody dužnaté
mají převážně parenchymatické oplodí
mohou být tvořeny 1 nebo více plodolisty
oplodí je rozlišeno na exokarp, mezokarp a endokarp
druhy
peckovice
bobule
hesperidium (zvláštní typ nacházející se u citrusových rostlin, vznikají zde zvláštní šťavnaté váčky z opakovaného dělení vnitřní pokožky oplodí – zvláštní typ bobule)
plody suché
pukavé
většinou vícesemenné plody, jejichž oplodí se otevírá různým způsobem
měchýřek

1pouzdrový plod vznikající z 1 plodolistu, otevírá se na 1 straně podélně jediným švem
lusk
1pouzdrový plod vznikající z 1 plodolistu, puká 2 chlopněmi (hřbetní a břišní šev)
šešule
plod vznikající ze 2 plodolistů rozdělený nepravou blanitou přepážkou na 2 pouzdra, na přepážce semena zůstávají i po rozdělení na 2 volné odpadávající chlopně
šešulka
podobná šešuli, ve většině případů je širší než delší
tobolka
1 nebo mnohopouzdrý plod vzniklý ze 2 nebo více plodolistů, který se otvírá nejrůznějším způsobem
nepukavé
oříšek
1semenný plod tvořený 1 nebo 2 plodolisty, jeho zdřevnatělé oplodí volně přiléhá k osemení
nažka
1semenný plod tvořený 1 nebo více plodolisty, opadávajícími jako celek
obilka
1semenný plod tvořený 2 plodolisty, oplodí srůstá s osemením
plody suché poltivé a lámavé
tvoří je 1 nebo více plodolistů, které se v době zralosti poltí nebo rozpadají na 1semenné části
struk
plod se suchým a pevným oplodím, který vzniká z 1 nebo 2 plodolistů a v době zralosti se příčně rozpadá na jednotlivé části
dvounažka
vzniká z dvoplodolistého pestíku, který se v době zralosti dělí na 2 suché 1semenné nažky na středním sloupku
tvrdka
tvoří ji pestík, který srůstá ze 2 plodolistů, každý z nich se brzy dělí nepravou přehrádkou – vznikají většinou 4 plody typu nažky
typická u čeledi hluchavkovitých
plod diskovitý (knoflíčkovitý plod)
vzniká z více plodolistů, dělí se radiálně na 1semenné, 1plodolisté díly
plod zobanitý
vzniká ze svrchního 5plodolistového semeníku, vybíhá v dlouhý sterilní zoban, který má hygroskopická pletiva
plody nepravé (z jiných částí květu)
souplodí
hustě nahloučené plody, které vznikají z 1 květu
např. souplodí nažek, měchýřků, peckovic
plodenství
soubor plodů vznikající z celého květenství více plodů vzniklých z celého květenství nebo srůstem květních lůžek, srůstem samotných plodů
malvice
zvláštní typ nepravého plodu blížícího se k souplodí, na jejím vzniku se podílí spodní část kališních a korunních lístků a báze tyčinek
složený plod
typ souplodí, na jeho vzniku se podílí i zdužnatělé vřeteno květenství, listeny a květní obaly
FYTOTECHNIKA – BOTANIKA
Organologie cévnatých rostlin