Logika

Obsah .................................................................................................................................1
Transcendentální logika .....................................................................................................2
Dialektická logika ..............................................................................................................2
Formální logika ..................................................................................................................2
Logistika a metalogika .......................................................................................................3
Slovo a význam .................................................................................................................4
Vlastní jména a predikáty ..................................................................................................4
Jednoznačnost a mnohoznačnost .......................................................................................4
Výroková logika ................................................................................................................5
Konjunkce .............................................................................................................5
Disjunkce ..............................................................................................................5
Implikace ..............................................................................................................5
Exkluze .................................................................................................................5
Ekvivalence ..........................................................................................................5
Predikátová logika ............................................................................................................6
Kvalifikátor .......................................................................................................................6
Formalizace .......................................................................................................................6-7
Logika tříd (množin) .........................................................................................................7
Věty A, E, I, O ..................................................................................................................7
Logický čtverec .................................................................................................................8
Sylogistika .........................................................................................................................8
Slovo logika pochází z řeckého logos, což se překládá jako „slovo“, „rozum“ nebo „duch“.
O logice mluvíme v několika významech:
Transcendentální logika (přesahující, překračující)
Podle Kanta se jí rozumí nauka o apriorních (předem daný) určeních rozvažování a rozumu. Jde teda o obecnou teorii poznání. transcendentální logika zkoumá apriorní formy rozvažování, formy pojmů čili kategorií, formy souzení, formy syntézy neboli spojení smyslovosti s rozvažováním, jež tvoří základ pravd přírodovědy, a též transcendentální ideje rozumu, vedoucí vědění ve filozofii k uznání bezpodmínečné jednoty všeho podmíněného. Kant dělil transcendentální logiku na transcendentální analytiku a dialektiku.
Tr. analytika - je logikou pravdy a objasňuje, na jakých apriorních formách spočívá možnost syntetických soudů ve vědě.
Tr. dialektika - je logikou iluze, zdání. Ukazuje, do jakých rozporů se dostane rozum, přesahuje-li oblast jevů
Dialektická logika
Podle Hegela se jí rozumí snaha myslet transcendentální určení rozumu dialekticky společně a ontologickými určeními jsoucna. (jsoucno – označení pro jednotlivé věci, které se kolem nás vyskytují)
Formální logika
Podle Aristotela se jí rozumí nauka o formální správnosti myšlení, resp. mluvení.
Co se myslí správností nám ukáže následující příklad:
„jestliže všichni lidé jsou smrtelní a Sokrates je člověk, pak je Sokrates smrtelný.“ Říkáme, že je to logické. Proč? Protože „pak je Sokrates smrtelný“ vyplývá z „ jestliže všichni lidé jsou smrtelní a Sokrates je člověk „. „ Pak je Sokrates smrtelný“ nazýváme závěrem (konkluze) z premis „ jestliže všichni lidé jsou smrtelní“ a „ jestliže Sokrates je člověk“.
Přitom je důležitá jedna věc: Při formálně logické správnosti jde výlučně o formu vět, ne o jejich obsah. To ukazuje tento příklad : „Jestliže všichni ptáci jsou savci a všechny straky jsou ptáci, pak všechny straky jsou savci.“ Závěr (konkluze) je samozřejmě obsahově nesprávný. Ale vyplývá logicky z premis. Usuzovali jsme správně. Že první premisa „jestliže všichni ptáci jsou savci“ je obsahově nesprávná, o to se logik nestará. Ptá se pouze na formální podmínky správnosti.
Ještě dvě důležitá určení formální logiky:
formální logika nemá nic společného s psychologií. Nejde jí o to, jak a co myslí a mluví empirické subjekty (určití lidé). Není empirická věda.
Formální logika má striktně apriorní charakter. Zkoumá formální struktury myšlení vůbec, všeobecné podmínky správnosti.
Formální a transcendentální logika
podle Kanta se formální logika zabývá pouze formou myšlení a potud je pouze „negativním skušebním kamenem pravdy“, „ ale logika dále jít nemůže a žádným zkušebním kamenem nemůžeme odhalit omyl, který se netýká formy, ale obsahu“
transcendentální logika jde za (formálně logické) negativní podmínky pravdy a ptá se „na nějaký znak pravdivosti tohoto obsahu poznatků“. Proto také transcendentální logika vede k syntetickým (tedy netautologickým) zásadám a priori, které ve formální logice