- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál9I ''''''''''''''''' ^rl)3 r{r} rulgqol8 u €rloJuod Fe?olzou 'zl
09"""'" "' '"""" ocruouolo ?uel^elo ^ eIIlIIod }urgleuolu € ]ulgISIc
'l I
9V""""""' ]qopqo ru?qnolp ^ e lrI?I]9rI A nzrn{ oq9^ou?ui eseullureJoc '01
W""""""" ""' ,{41r1od }upoqcqo gfo4sgu ez$puy '6
98 """"""' ,$p1r1od Fpoqcqo fple;e e ollJ '8
It""""' ' ' "nroDIBJ elIIIqouI ]upoJeulzeru'fuqrus qedse lulgrodtuepelul ',
LT,""""""' nquszoJ z f-rods4 e eu?rus lupoJeulzet\ '9
22""""""' nlapoul lulupJ€puels 0^ Iluoz no^p €u?Ius }uporgulzew 's
8I """""" ' (leporu ^fullqo-roqcslcag)
,{>puouole ?AoJoDIeJec}A qcalopolu A Ituoz nolp eu?ius 'V
ti """"""" (4ro1>1e3 qcflcgrcads leporu)
,(ltruouola ?AoJol{3Jec}A nlaporu ^ ruJaz nolp eu?uls 'E
L"""""""' """"' fllruouole g^oroDleJoupef nlepour ^*uez no^p €u?tus 'Z
7,"' " """" ""' f>lrurouole ]uporgulzeu
erro8ele>1 1upu;1gz e.{uqrus rupor€ulzeur nroel foa'fl 'poln 'l
HVSflO
r. uvoq. v,fvqt rponri nnnzrNAnonxi sMnNy A. zAl1qdn1nur i(ue7o1s olFIdeN'02
'ocruouo>le ?uol 31o ,r fqe,tourroJ ?{cllilouo>loor{€Iu qqurpod IupePvz eigdep'61
'eI elfeu,torod e ecnuouo>ie
?ue{Ao}o,^. € ?veryznrr ,$1,rgtdod p193e:3e lc{utu no>lciluouo>IsoDleu e1q1de51'31
',,(uqrus ;uPorqulzotu
BHoJe pefod oqg>icqsuetrouoru B oq?{sugrseufe>1 .'$ueurele rqpzl>Wz elfeu''loro6'1i
'elolzor ol{g>1cruqce}
Ju^o41 qc,,(uzq-r ?p7lryz eu fuqurs tuporqulzeru pefod olouore1 elol]?^s/fu ?u?ruls
'9i
'€lleqsr€IN'Y B ellltr\tr' S'1 f>l,rg1do d ppordrce: Iuoel elol]?,,t's'(6' 9 1
'ecuoreJlpq {a^H{ E }}sou?olu qcpqo'r"ir ecluerq lcoruod
fuqrus iupor-Bulzeu pefod ?>lclsuploeu \upal>Vz ole{p9i ^ nloporu ur9>1cge:3 eN'?I
'ecuoreJlpui {o^H{ € }}souzolu qcpqo{'r
ocIrI€Jq ycoruod r(4turouo4e gual ezn l{og>Iu}wpod 'n' 9"r'9'roqepods e }qgr'fu ?uez ?repl.+{}E}s
nolp eceurquo{ yq-eunido pefod o)iclseploou e1e1p9l,{.L nloporu urg4cge't8 BN'tI
'tcue:eSe:d
qca(4s1a1rqepods qpeplgz €u nu?1llozE:UC{lluz^ elepqns{n
Ifnlpfrfu oc 'e1a11qzrsrt,r. n gtltett nolp nlopolu A ocuereJlpul,Qrrp4 e1e;pgl'(,r '(4cge;9
'71
'e1s11qrrs.(n LQvraz ?Irep rjez\etceds }upoJgulzeu ord e nl4npord oqgurqurp-rd
s oqluzeu 1c{ury qqqpO ord ,{1e,ra{1d.'(,r oqol z '{q '$lpelsr.Ip ?{ef e }}sou?otlr
qc;uqo.qfu. ociuerq r€A] Ilugouq 1ep1,,r.odpo ,(q ;c{unJ r{c}u?>lnpord nd' 1 nur9{ef 'I I
' elell?^s^A L?urez 9u;n1s;;d nezrlene ds Juporgulzeur o'rd
e n14npoJd or.Igtrr?uff.ud e oqpzeui }c{unJ q?qr.lrd o.rd nou,(1d oqotz,{{pelsr"rp ?{ef e
pro,rTo* qr;,tqo.t4,t eclu€rq re^l Ju^g{uo>1gp;.r.odpo }c{uru qciu?{npord nd'fi nrug)i€I '0I
.urllr7nf^ urlfsf s rlpeplgu qclullleruoqe ruetod eloll?^s.{A 'efqpe[,{,r oc 'e1e11qls'&t'
e f{teis'e,Lp;c1!ru1npordf4*uouo{e }}sou?o.'' qc;uqo-r,,{,r lclu€rq e1e*pg[r1,^6'1cger5
'6
'eifnzFel4ereqc
ef Qu?ruls e fuqrus ;upor-euzeu ,(leporu ?)islseploeu Iupel1gz e1[nueru['(6 '8
'eu?rus iuporgurzou { flo{! 9{cIsePI '(dnlsgd pel1gz elfnzueple;eq3 ' L
',(uqrus ;uporgulzeu pefod ?>lcuslTque{reur o}pe^n ?u?rutrS '9
enusruolc>Ialo.rd eu 9JODI € nIusIIeJeqIl eu ,{ue7o1ez nosI ouoo] ?JO]X
'9
22. Cotvoii import zem6,kter6 faktory a jak ovliviuji import?
23. Jaky je rozdilmezi obchodni bilanci ablLnym irdtem platebni bilance?
24.Iaky je rozdilmezi obchodni bilanci, bilanci vykonri a platebni bilanci?
25. Covyadiuje b6Lny a kapit6lovf irdet platebni bilance? Uvedte jejich slozky'
Kvizov6 othzky
Merkantili stick6 teorie zasthv ala v mezin6ro dni sm6nd stano v i sko
a) liberalismu
b) protekcionismu
Ke klasickfm teoriim mezin6rodni smEny nepatii:
a) teorie nezral6ho prumyslu H. Careye a F' Lista
b) teorie automatick6ho vyrormSv6ni obchodni bilance D. Huma
c) teorie reciprodni popt6vky J.S' Milla
d) Ricardova teorie komparativni vyhody
Modely mezin5rodni sm6ny lze takto charakterizovat
a) j edno faktorov6 mo dely p ouLiv 6 klasi ck6 teorie
b) vicefaktorov6 modely pouZivS klasick6 teorie
c) jednofaktorov6 modely pouZivi neoklasicki teorie
d) vicefaktorov6 modely pouZiv6 neoklasickS teorie
podle neoklasick6ho pojeti bude (na rozdil od klasick6 teorie) vj'sledkem mezin6rodni
sm6ny spiBe speci ahzace
a) irp1n6
b) neirpln6
5. Dovoz a investice podle ke1'nesi6'ncri platebni bilanci spi3e
a) zlep5uji
b) zhor5uji
6. Monetaristick6 teorie navazujina starii koncepci
a) merkantilismu
b) automatick6ho vyrovn6v6ni obchodni bilance D' Huma
7. Konk6yni tvar hranice vyrobnich moZnosti v modelu dvou statkri odpovidS
a) klesajicimu prubdhu meznich produktri obou statkri
b) rostoucimu pnibdhu meznich produktfi obou statkri
c) konstantnimu prub6hu meznich produktri obou statlcu
8. JestliZe mezriprodukty obou statkri zachycenych pomoci hranice vyrobnich moZnosti
jsou konstantni, tato hranice je
a) konvexni
1.
2.
3.
4.
A
tiputrya
(p(ett'(qfI'(qZI'(e II'(e 0I'(e 6'(" 8'(e L'(q9'(q 9'(qV'(p(e g'(eZ'(q'I
rpqa.odpo guagrdg
1ep4 {,ro19t1de4 e $uZaqelnqesqo acuellq;uqe1e1d (p
1ap4 ain'o1gtlde{ e $uEqqafnqesqo ocu€ilq ppoqcqo (c
ocuellq ;upoqcqo Psg?nos eI ecuepq ;uqeield (q
ecuEIIq ;uqe1e1d psg?nos e[ ecuepq ppoqcqo (e
av'I]p-Id'vl
I$euI (q
It]?^ (€
nzo^op {
uoi{s yuzune|ru}? '}Fq,fu uryl ef ,(4nuouo>lo ?ue{ etro ro1941dr11niu fqcnpoupef
'tI
&ilsr qufels (c
;;ueu (q
Ilt?'r (e
K4nuouo4e ?uellezn
ruo194r1dp1nu nlll?ua?ols >l nqetz^ e,r ef ,{ryruouo{o ?uo{^elo.ro1g4qdrtpul A{ue7o15
'71
elnqfrlz
os ecu€lrq ;uqe1e1d 4ep(qe;d 'zo,rop ur;l € por{c4p efnTrus ecusllq;uqe1e1d }u l}ry (pelnPfrtz
es ocuelrq;uqe1e1d le1(qe;d'zoAop ru;tr € poqc4p ein;K,r.z ecu€llq pqeleld IY^p{€ (celn?ius
es ecuelrq pqeleld 4e1(qe;d .zonop tull e poqcgp sfnzr-us ecuellq pqeleld;ua,p4e (qefnTps
es oouelrq;uqe1e1d >1elqe;d 'zorrop uIIl B poqcr"Ip efnq.&rz ecueilq iuqeleld;u'rp4e (u
e v'utol,l' g,^.}pods {oq?} lce'r9u"r'o'r'{'r a{'a'opoqcpq '1 1
nzot$t'n41s4-rpd { nzonop qlsrp}Id ;gruod (c
llep4n qcpqepods pe;{,r.2 eu l}solsl^92 ^frzo^op ?}oupoq a' nuqruz (q
.4toopriorpoqrpp yueqa{,rz eu I}solsl^gz ^nzo^op ?loupoq,r nuqurz (e
o4eile,rougep ezlnzonop 4 uopis IuzoIN '0I
npol{cBp oq}cgulop rql(/r eu olsl^gzou nosIeqo (p
npoqc$p oqicglllop rqa{.,r eu ?F\ryz nost eqo (c
flsr.tgzeu zo.^.op e npoqcgp oglcgurop r;{'t' eu 69\ry2 ef zoa'a{'l (q
6ry4ry2 zolop € npoqcgp or{}cgrxop rqa(,,r eu {1sr'r'gzeu et zoi.$'t (uez'Deld 4PegodPe;d e1Po4 '6
pu.eeuq (c
1u,r,94uo>1(q
i. ZemEA s uzavienou ekonomikou vyrAbi dva statky. Produkdni funkce k jejich q;'robd
jsou tyto: ql : ",[x114 a q2: n&2 , kde xI ax2jsou mnoZstvi variabilniho faktoru
pouzivan6ho k vlrob6 obtu statlcu. celkov6 mnoZsfi'i tohoto faktoru je a! + x2:200'
Freference obyvatel zemE A jsou vyjidieny funkci celkovdho uZitku g: q1q2. Zjistdte:
a) rovnici hranice vjrrobnich moZnosti zemE A
b) jak6 maximSlni mnoZstvi statku q1 mriZe vyrobit
c) Jakj, je optim6lni smEnny pom6r obou statkr'i k:PllPZ
Al jaflcISBPIoou
,(lo{F ?IoISePI
nrusruotclelord
ruusIT€JoqIT
111llJoel uqt4crruouo{o >l Hled ^u?uIS }upoJgulzeu euoo} €Aopr€cIU e e^oqllus
npoq,,ir Plileredruo{ Uur }snul ?uoz
npoq/,fu Julnlosq€ uru Jsnlu ?uoz
npoq{,r }u}nlosqe t e1e 'p,rtlereduro4 ueleu ulu ]snlu ?luoz
n4lels oqgu;n1sgd
n eV'pe1d>pd 'gupoq{A eu?rus }uporgulzeu nlepoul ol{?{suglpr€cF elpod dq I-gnI
gupoq'{rr tu ord e1,(q euqurs }upoJ,Bulzolu '{qu 'muo1 4 lcltnpelsop
olel'7b n ^ITo{ru e 1b ru11e1s n npoqlir p't'4e;edruo>l g ruoz I?r.''\ Y ?wazq-glur g
ruoz I?I"IA npoqr,ir p,rrlereduro4 elnqesop Y ?uez ?oq?u n'4e1e1s pvgt"fu' gupoqai4' oi
npoqr,fu p,illeredruo>I I ll>i]€ls ololiol n Iu
I?$r\ Utu rsnru 'g ruraz I?1"1 n413]s ol{?}l?rn ?qo4^ IJd npoqf^ }u}nlosq€ V ?uoz IT-9lu:guPoqa(/r
y ruoz ord eugus ole] l4q 11-9ur '1pe1d '(uqrus }uporgulzelu nlepolu ol{9{suglpr?cu
elpod ]snru 1uozr4 qclclinpelsqu z ?reDI'elqupoqzog ';fnpoqcqo nlods g e Y Qurez
's
(q
(e'1a
v
(p
(c
(q
(e.E
(c
(q
(3
'7,
(c
(q
(E
'I
f,4zg1o g^ozl^X
1{uquls
Iuporgurzeu nlopo1ll qcfisugrprecu npoqliteu ]u €FI e sougd }u^?lq el}pl^ Iuu:e? L'VZ
6.(uqurs 'upor.eulzo111 z nsou{.r. qc}ulglcuelod rq{.t' B{}€ls oil{c?i lepod 4{ien
Iu^rTAo >IpI ercuolslxe qolfef { nopel fpo,rgp 9{ef E f41els ?uio}€^opoqcqoou nosI o3
'97
'(,{po,rgp Ht) ursleporu rul$1sugrpr€olr olep;'a'odpo f,q ryi'€{qe^ {e}
Br11€1s nqo.r{,r. nur"irtlirrtdt;utu oclluouo{o }upor.sulzeru ?ulgal 't' pord'qRV?LIKL'zz
'otrsoJ g rruoz rul V ?uroz pzaur:qruod z,{p4'lesel{ rcgrd od e4'tgldod (guezo'lpo)
IulqeleJ epnqpord'e1e11q,rs,il,{>1tels el{ouru s r(poq{'r' pntle'tedruo>l nlopoul L'rc
'{{p}qeu rq^u{ }ull}€ler noAol?AS }IISo-r4?u
as olsruiod i, uqrus e,(qo-q&r e{npiru}s o IcH 04 o3 'rcg'rd - roDIeJ ;uqo-r-,,{'t' uepef
uatgur ?urezgpryle ,(4lets enp ;iqqur,{^ ?roDI '*aez oqouu e[ e7 'erufepgl{odpe;4
'97
a)
b)
6.
a)
b)
c)
alternativni n6kladY vina
alternativni n6kladY slku
Relativni cena syru vfidi vinu je pfi neexistenci mezin6'rodni sm6ny Y zemL A dana
pom6rem vyr6b6n6ho mnoZstvi obou statkri v zemi A
pomErem vlmaloZen6ho mnoZstvi pr6ce na jednotku sj,ru vridi vynalozen6mu mnoZsfvi
pr6ce na jednotku vina v zemi A
pomdrem vynaloZen6ho mnoZstvi pr6ce na jednotku sfru vridi vynalozen6mu mnoZstvi
pr6ce na jednotku vina v zemi B
d) pomdrem vyrfbdn6ho mnoZstvi siru v zemi A a v zemi B
7. Je-li relativni cena sfru niZ5i v zemiA neZ v zemi B bude vfhodndjSi pro zemi A
a) dov6Zet vino a vYvffiet sYt
b) dovAZet syr avYvli'et vino
c) nezapojovat se do mezin6rodni sm6ny
8. Relativni poptavka po sjrru na sv6tov6m trhu sestavajicim ze zemi A a B vyjadiuje:
a) podet popiavany"n jeanltet siru d61en1f podtem popt6vanfch j ednotek vina pii urdit6
relativni cen6 sYru (vudi vinu)
b) podet popt'vanfch-jednotek ,yto u zemi A vfidi podtu popt6vanlich jednotek vina
v zemi B
c) podet poptavanych jednotek syru pii urdit6 relativni cen6 slru
d-) podet poptauutry.hiednotek syru v zemi B vudi podtu poptivanfch jednotek vina
v zemi A
g. Je-li zem6 B m6nb efektivni nel'zemdA ve vyrob6 vina, a1e pfitom m6 mnohem vEt5i
nevyhodu ve vyrobd sj'ru, musi vyplScet
a) vy55i mzdy neLv zemi A
b) niZ5i mzdy nei'v zemi A
c) stejnd velk6 mzdY
10. JestliZe relativni produktivita pii vlirobd ql je v zemi A v6t5i neZ pfi vlrobd q2 ve
srorm6ni se zemi^B, znamen6,Le pom6r jednotek pr6ce uLitychna tvorbu jednotky q1
vudi podtu jednotek prfce uZitfch na tvorbu jednotky q2 je
a) v zemi A v6t5i neZ v zemi B
b) v zemi A men5i nei'v zemi B
1 1. JestliZe se ob6 zemE pii existenci mezinarodni sm6ny specializuji na jeden ze dvou
vyr6bdnfch produktu, relativni cena sm6fovan6ho statku bude ve vztahu k relativnim
cenfm tohoto statku v obou zemich pied zapodetim mezindrodni sm6ny
a) vy35i
b) niZSi
c) mezi nimi
12. Existence vice faktoru neZ jednoho tendenci ke specializaci
a) posiluje
b) oslabuje
c) neovliviuje
10
II
eogrd I^1s?ountr '7b n,{urpoq g e ib n urpoq ZI ^Wlryv o1Q nosf g ruoz n 'ecerd
,{uypoq V ev\^n41oupeIeu 'acgtdupoq g lqepodez 1b .&11oupe[nqo-r.fn eu aIy ruIez A 'V
g € Y ilu?uez rzeur ep;o,r$rr es ,{q fuqurs iuporgulzour emi4ru1s 94ef
ruIl€}s or{gre})I?u n npoqa(1r Jqnlosq€ }uez noqo z grol>lQugrlr
?ull n gropl € ru4s n npoqafu p,ulereduro{ grir {nezVrel1
€uI^ n gJoDI a^ e n-r{'s n ;qq,&r ell^B{npoJd p,rr1e1a.r e|xnez 9J3pI e^
(g e V ^ r.Dlletrs noqo,{>lloupeinqo-qir eu qc',Qr7nod
ecgrd ulpoq 4-rqruod elpoQ g e Y qclurcZ ^ +{}3}s noqo fqo'q(^ n}r.llqnpord p'r'r1e1e't
:elBolpo (Zpee (t pe +pepydyrypez ?p€l>lgz eN
g?uez]lsouzoluqc;uqo-r{,r'lclu€rqe1elpgt.,fu'{lcrleruelerue'$1cge;3(p
lrqor^^ ?ureurrx€iu u-", ",fl,::ffi ilffi;i;nn: H: l:ffii: i llH [;
g ruez .L n-r4s r?B^ eu1^.(41oupef e nul^ I?B n-r,!s ,{4loupe[nuec Ju^p?lor (e
iel?lsl'tz'Aulpoq
E €uI^ ,fi1oupef ?qor,I^ { 'upoq 71 efnqepod e'q{s '$11oupet ?qo4fu >1
'ouln e ;',{s 94e1
Iqgr,fu etlIez'ulpoq 7g1ecgfiI^ls?ouur ef no4rurouo>lo nolorot4esoupef s g ruoz A
'Z
v nuaz ,r n4s I?B eu}A,(4oupe[nu3c JU I]BIOJ (p
Y rJrazl nuln l?r.u\ n4ft r$poupelnusc pnrlele; (c
?uI^ o^ gue;pgt(,r n-q{s,{peg,eu }u q€tuo}le (q
v qluoz ilsou?oru qc;uqo-r1ir Islu?rq e1e1p9K.t',$1c4erue1eru e f4cger8 (e
: el?1s 1 ['n4plouo{e no^orol>l€J oupe I eu9p9p1o dpeg
.ecg.rd ,,(urpoq V Eut^f4toupe | ?eo4,r ) 'ecerd ulpol{ 8 eqo{i e I n:r{s f4toupef ?qo4^ )
:17b; ot yn-n (ib).r,is,Qpls e^p 1q9rt^?trroz 'upoq 00I ef V ruraz ^acgtd }^}s?oul tr 'I
^psHI{d
(c,.
(eW @€I '(q ZI'(r iI '(q0I '(q6'(e8 '(eL'(q9'(qS'(qt'(c(n€'(cZ'(c(qI
lpq,Lodpo gu,rgrdS
fpoqfrr' Iulnlosq€ ocuolslxeeu (p
(,(q7n1s) n{}81s,(,re-rdop l}sou?oruou g1crqe;d (c
,(poqair p.r.4e:edruo>l ocuolslxeeu (q
BpBI{-eu qcpaerdop qc,,(>1os,(,t 9IU{d (e
n>lpelsr.p ,.r. 1fe1ruz,r (,{q7n1s) ,{4le1s ?ulo}e^opor{cqooN 'tI
no{plqeu ru,r.r1e1e; (q
no>1,rg1dod Ju^ll€lor (e
g4e1 eug^ouruuelop pinpo.rd 4tl?rn
Eu Qurez ecezqerceds ef ,nleporu ur?Isugrprssu A [DI]€]s oqouu I-olu9p9l{odpe;4 'g1
(e
(p
(c
(q
(e
,E
a)
b)
c)
v zemi A je 100 hodin av zemiB 732hodin. Funkce relativni poptavky RD
je d6na
vztahem k= 37 - I;;i,kde k :PIIPZ a q'= (q1 - q1*)/(q2 + q2*)' Zjtst1te:
tvar funkce relativni truuiaty RS a zakreslete ji do grafu
zjistbte specializaci obou zemina ql a q2
,iirt6t. tudtouo.t relativni cenu ql
Zjrst1tetot6Z jako v piikladu ad 4), jestiiZe se relativni popt6vka zm1ni na k: 35
-
I20q'.
zem6X m[ 1200 dostupnlich hodin prhce,mriZe vyr6bEt dva statky jablka (q1) u
banany (q2). Na jedno jablko je tieba uynutoztt 3 hodiny pr6ce a na jeden ban6n2
hodiny. Zjist6te:
rouniri hranice vyrobnich moZnosti a graficky ji vy6diete
altemativni n6klady jablek (v ban6nech)
relativni cenu jablet'o.rri t**,i- (pfi neexistenci mezin6rodni smEny)
zem6X je charakt ertzovhnaidajizad 6). zem6Y *1k-dispozici 800 hodinpr6ce'
Vyrnbi tyt6i. dva;rky fiablka iaanany\ Na jedno jablko je tam tieba vynaloZit 5
hodin price na jeden Uuian t hodinu. #etoua t.tativni poptivka je ".\*uY":'ov6na
nisledovnE,q':ft6optauu""mnoZstvijablek/popt6van6mnoZstviban6nri:csna
ban6nu /cena jablka). Zjist6te:
rovnici hranice uy"oUnitft moZnosti zemdY a nakreslete ji
nakresiete sv6tovou kiivku relativni nabidky RS
specializaci zemi X a Y na oba statky
5.
6.
a)
b)
c)
7.
a)
b)
c)
t2
TI
'eI e1feu,rorod e 4leporu qc{lsuglprecu
n € BropleJ qca(4cgiceds nlopolu A llsou?olu qcluqo4^ Icr-u€rq e1e;p9['{'t"{4cge:9
els oulrTpo qc1 fe I e I ruep A'r]Iepoiu qca(>isu.etprecu
e BToDIBJ qcf4cgrceds nlepolu e>lsrpoqc{'\ Iupelryz e "(pegodpeld e1[eu'r'oro4
'roDI€J a(4cgrceds rue lod elol]?^s{A
'Bpoqc+p ttrg^ol?Pzor €u AIIA €u?urs ;uporqulzsrlr gru pord 'e1e11q't'sfn
'v
'z
.I
Izn{qp {,{4zglo
,{.uqurs Juporgulzeu z (Kryaz) f,\sIZ
e4.t91dod ;u^qeleU
e{p}qeu Iu^I13I3U
urnrurldo Pqe;1od5
urnurtldo Fqo$A
(ecgid) ruopleJ ece{olY
$pot{3+p }ug^ol?pzou
o3{uru IIIQ{npord
rynpord JuzoIAI
JUOZoIuO gr\olpodzoS
Ilsou^oul qc;uqo4i^' oclu€rH
roDIeJ }ullqontr
roDI€J ,,({cgtced5
,{ur[od ryprplgz
5.
6.
Na grafick6m modelu hranice vyrobnich moZnosti a kiivek indiference vyjadiete
poj; vyrobniho optima a spotiebniho optima'
Na grafu vyjadiete, jak zm6na alokace mobilniho faktoru (pr6ce) determinuje vfrobni
strukturu zemE.
7. Vyj6diete graficky vztahmeznich produktri obou statkri amzdy v modelu specifickych
faktoru a vYsv6tlete ho'
g. Vyj6diete matematick y vztahmezi cenami dvou statkt ameznichproduktri pii jejich
tvott6. V dem je ekonomicky vfznam tohoto vztahu?
g. Jakj,vliv na alokaci mobilniho faktoru (pr5ce) a rozd6lov6ni drichodri bude mit zm6na
ceny jednoho statku (q1)?
10. Jakjr vliv bude mit tato zmdna(ad 8)) na rozd6lovSni drichodri mezi majitele vyrobnich
faktoru?
r 1. Jakf vliv na alokaci mobilniho faktoru (pr6ce) a rozd6rov6ni drichodri bude mit stejni
reiativni zmlnacen obou statkri (o stejnf podet %)?
12. Jakyvliv bude mit tato zmlna(ad 10)) na rozd6lovSni dfrchodri mezi majitele
vyrobnich faktoru?
13. Grahcky a matematicky vyjadiete funkci RS v modelu specifickych faktoru'
14. Vyjadiete sklon funkce RS v modelu specifickych faktoru a charakterizujte jeho
,yi"* z hlediska struktury vyr6bEnfch statku v dan6 zem;
15. K jak6 strukfuie spotiebnich statku (q1) a potravin (q2) budou smEiovat zem6
. ff"byk"* pridy a nedostatkem kapitilu?
16. K jak6 struktuie spotiebnich statkri (ql) a potravin (q2) budou smEiovat zem6
t pi"bytk"* kapitflu a nedostatkem pridy?
17. Vysv6tlete, prod dochuziv modelu specifickych faktoru ke sbliZovani relativnich cen'
Kvizov6 otfzky
1. Podle ricardianskych modehi je mezinSrodni sm6na pro irdastniky
a) vZdy vyhodna
b) viihodni jen v piipad6 komparativni vihody
.j uy'6oona pro rnajiiele relativnE hojn6ho faktoru v ridastnick1 zemt
2. Podle modelu specifickych faktoru je mezinarodni sm6na vyhodnS
a) pro v5echny subjekty v zemich, kter6 spolu obchoduji
t4
SI
nou,(1ds ,(>1,ttPi qqo (c
Orrerdrr ecPr (q
olell ecIA (e
dqg,rou.t or gAol?As rger8 eu' tQucgztt uue're q'&r ure forpz
olruyl elgrel{ ,qurez Su oc^rJx e{ nqe}z^ o^ su fip}qeu }u^Iieler n{^H{ 1pu epnq'(eso
gu^oropo^ eu 4e1u1s) 1b 1qg-r,il, es ?oqeu z'anelotpz eua,req.,ir tiqufoq e[greq 'Qutez '6
BrotIEJ noqo (c
ruol{€J oqg4cgrcads (q
ruot4uJ oqlultqour (z
e1e1r[eru o-rd a{ruodzor ef d-rqrus iuporgulzeu pedoq '8
I^1?^po
.z n)llels fuec u }^}?^po .7 nplnpord oqluzolu nul?nos su^or Eqzesg^opzur of fpl (c
7b 1qryrttt euelsald quez fP4 (q
I^]?^po
.I n>i}els,(uec e }^l?^po .1 n14npo.rd oqluzoul nuI?nos €u^or Eqzesg^opzar s!^pl (e
npoq op 7e . lp,rocerd 1eu4[eu lo]€A€u]s?u€z epnq 1b pLlq^po 6 'L
nzo^$,trurez L ?{e1e nzo^op uJJ;ez L eingpoqfleuz (p
nzo,t$t'iluez A 9I€l e nzo^op rurez L etngpoqat,rz (c
nzolop rvrez Lefngpoqaireuze nzo$tvr:urez A einppoq{'t'z (q
nzo,rltrr rwrez Lefngpoqr,{,neuze nzo1]op vilaz ,1r efngpoqa{'rz (e
roDI€J,,t4cgrceds €u?ius IuporguIZeJAI'9
Iuluetrsuo{ nos t r"r:o14e3,fi>lnpord 1uzeuJ e7o1o'rd'p:geuq (p
lcl tesep1 nos t 4-ro14u3 .'{p1npo.ld Ivzaur e7o1o'rd'.}u^g>Iuo{ (c
Isnolsor nos i 4-ro14e3 .Q4npord Iuzour e7o1o'rd' pxe'n'uo>1 (q
Iuarol4€J rupqo.r{.1' u{qpef peu ecgrd e7o1o'rd '}u^g{uol (e
]lsou?olu qc;uqo.r1ir osluerq eiq-loqeJ qc1,(4cgrceds nlepolu A ''s
g4cgrceds,{ropieS fuqceq,r nosf (P
g4cgrceds ez;lnVercdes lgtrdeq u epgd 'uero14e3 rulullqoru ecgrd sf (c
loilqo* ez {nVercdes 191rde1e epgd 'ruero14e3: uq{>lcgiceds ecgrd e! (q
l"iiqo* ez y[nVercdes 19trrde1 e ecgtd 'rueropleg uq(4cgrcsds epgd ef (e
BroHeJ qcf4cgrceds nlopour A 'V
Dlrurouo{o noueJlezn o uef gupelas (p
I^l?^po gil?rn ord g4cgrceds nosi,{uqceqn 'lqtqoru BroplBJ z $upgq Tuau (c
r,Ipoqc$p ;uglol?pzoJ eu AIiA gureu eu?rus ;upoJgulzeiu (q
ruoroDl€J ulluqo-r1i,r. u4qpef rueu ecgrd (e
.{leporu pq$1suglprecu s Jugu^orod 4.6-rop1e3 qc{>lcgtceds nlepolrr A 't
Jluoz noqo znoupgv ols
rruoz g>lcluls??n A ruopl€J oqqvcpzl?unll€leJ elelrfeur o'rd
rruoz g>lcru]se?n A ruoryPJ oqgufoq ?u^Il€loJ e1e1r[eru ord
(p
(c
(q
Sprfvn6 odpovEdi
1b),2b), 3 a), 4c), 5 c), 6b), 7 a),8 a) 9b)
Piiktady
1. ZemdA vyr6bi dva statky: odEvy s vyuZitim pr6ce a kapitalu a potraviny s vyuZitim
pr6ce a pridy Ptda je specificka-pro oduEwi vjrlby potravin afyzicky kapital pro
odv6tvi qfroby oddvri. MnoZstvi pridy v zemi je T : 200 jednotek a mnoZstvi
fyzick6ho t apitatu K: 1800 jednotek. Pr6ce jL mobilni faktor, jeho mnoZstvi v zemi
jr l-:20000lednotek. Produkdni funkce vyroby obou statkfi jsou tyto:
ql : ^l-1.K ;;d# a q2:{L2.T u potravin. Ceny obou statkri jsou na sv6tov6m trhu
(neHi se od dom6cich) P1 : 4 aPZ:2' Zjrstdte:
a) funkce meznich produktri prSce obou statkri
b) rovnici hranice vlrobnich moZnosti zemE A
"jtorui"arrotek oddvri
(q1) a potravin (q2) bude zem6 A vyrabEt
d) mnoZstviPrhce v obou odv6tvich
2. Zem6A vyrabi dva statky: od6vy s vyuZitim pt6ce a kapitalu a potraviny s vyuZitim
pr6ce a priof rtraa je specifrckilpro odv6tvi viroby potravin afyzicky kapit6l pro
odv6tvi ,rgoUy od6vri. MnoZstvi pridy v zemi je T : 200 jednotek a mnoZstvi
fyzick6ho r.upi af" K : 1800 3eOnotet. Pr6ce je mobilni faktor, jeho mnoZstvi v zemi
j. f : 20000lednotek. Produkdni funkce vliroby obou statkri jsou tyto:
qt : Gt.K ;o65; a q2:^,[-2.T u potravin. Ceny obou statkri jsou na sv6tov6m trhu
(neHSi se od domScich) P1 :8 aP?:2' Zitstlte:
a) funkce meznich produktii pr6ce obou statkri
bi rovnici hranice vlfrrobnich moZnosti zemE A
,j ton l"orrotek odEvri (qt) a potravin (q2) bude zem6 A vyr6b6t
d) mnoZstvi Pr6ce v obou odvEtvich
3. Zem6A vyr6bi dva statky: od6vy s vyuZitim pr6ce a kapit6lu a potraviny s vyuZitim
pr6ce a pridy. Prida je specifrckfpro odv6tvi vlroby potravin afyzicky kapit6l pro
oduetui ,,iooty oacvu. MnoZstvi pridy v zemi je T : 200 jednotek a mnoZstvi
fyzick6ho tapitatu K : 1800 jednotek. Pr6ce je mobilni faktor, jeho mnoZstvi v zemi
jl f :20000lednotek. Produkdni funkce vlroby obou statku jsou tyto:
qr : .,t-r.K u od6vu a q2:^,[LZ.T u potravin. ceny obou statlcu jsou na sv6tov6m trhu
(neli5i se od dom6cich) Pl : 9 aPT: 1' Zjist6te:
a) funkce meznich produktri prSce obou statkri
b) rovnici hranice vyrobnich moZnosti zem6 A
.jtott i.atrotek od6vri (q1) a potravin (q2) bude zem6 A v'6b6t
d) mnoZstviPrhce v obou odvEtvich
4. Zem6A vyr6bi dva statky: od6vy s vyuZitim price a kapitilu a potraviny s vyuZitim
pr6ce a pridy. prida je specifickf pro odvdtvi vlirroby potravin afyztcky kapit6l pro
bduet ri uiooby od6r,u. MnoZstvi pridy v zemi je T : 200 jednotek a mnoZstvi
fyzick6ho kup-itatn K : 1800 jednotek. Pr6ce je mobilni faktor, jeho mnoZstvi v zemi
ie L : 20000 iednotek. Produkdni funkce vjroby obou statkri jsou tyto:
16
LI
qc1^1?^po noqo A f,pzttt ;uigulurou IE{^ (p
SU,qPlq€u Iu ileler tc4ung (c
7b ur,rerlod ;^tr?^po ,r rcgrd od f4'teidod tcryq (q
Ib rJr\?po J^1?^po ,r rcg-rd od,$i,rgtdod rc4ury (u:e1g1st[7
'Z=Zd.€ 8: Id (qc;cgtuoP Po es ;Pt1eu)
ru.Fl rug^o}?As Eu nosl44e]s noqo Kue3 'utlerlod n J'ZIN: 7b e g,Lqpo n ;'1] : 1b
: o61 nos i r"r4iels noqo,(qo4ir oc{urg }u?>Inpord'4e1oupe | 00002 :'I e I
rrrrez ^I^trs
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 2,24 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ENE15E - Obecná ekonomie III.
Reference vyučujících předmětu ENE15E - Obecná ekonomie III.
Podobné materiály
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - Cvičebnice z mikra
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Cvičebnice
- EHE12E - Politologie - PAA - testy ze cvičebnice
- ERE07E - Kybernetika v řízení PAE - vyplněná cvičebnice
- ERE07E - Kybernetika v řízení PAE - cvičebnice
- EUE33E - Základy účetnictví - VSRR - Cvičebnice
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Cvičebnice
- EAE26E - Matematické metody v ekonomii a managementu - cvicebnice
- EAE99E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Hradec Králové) - cvičebnice
- EAE82E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Cheb) - cvičebnice
- EAE96E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Jičín) - cvičebnice
- EAE98E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Klatovy) - cvicebnice
- EAE97E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Litoměřice)) - cvicebnice
- EAEA1E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Most) - cvicebnice
- EAEA7E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Sezimovo Ústí) - cvicebnice
- EAEA9E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Šumperk) - cvicebnice
Copyright 2025 unium.cz


