Cvičebnice

6 firmy
d)jaksezmdnilasituace,,n.'''yavodvEtvi(vesrovnAnisad3))
6'Ufirmyvmonopolistick6konkurencivmezin6rodnism6n6do5lovdrisledkupoklesu
fixnich nikladri ke zm6n6 funkce ..itoui"rt nakiadu TC : 16 + 1'25q' MnoZstvi statkri
vyroben6 us"*i i"-uml v odv6tvi j;q'j 100' Mezi-cenou apodtem firem v odv6tvi
je
vztahp : l.Z5*^ff rc.Oirrl, kde n je poi"t firem v odvdtvi. MnoZswi virobkri
jedn6 firmy
je tedY 9: 100/n' ZjistEte:"
ui rovnoviZnypodet firemv odv6tvi
bi rovnovAZnou cenu j ednoho vlrobku
c) rovnov6Lndmnol'stvi vjrrobkri jedn6 firmy - -- -
d)jakpoklesfixnichnauadt(vesrovnfnisad3))zm6nilsituaciufirmyavodvEtvi
5.
30
I€
ecurSolul lulpllue^
oc?z{erue}ul Al}otr tr
e3€{ole AIloI tr
oI3oiouqcol JoJSTI?JJ
{ru:U }ulguolc€ullinlN
fru:$ Iulguolceusu€Jl
e crlso^ul }u?IusJq€z gurHd
€rilu 9^o{ols gulgou
epnrr gulgeu
epoqa{,r p,t'tleredruo4 luigroduteuelql
uu?rus lqgroduregelul
(,(qe;iods),{qo4it' €loupoq }cnopng
(f, qepo ds),(qo4ir eiouPoq gus€?no S
(eqepods) eqo.qfir ;cnopng
(e qe;1o ds) u qo.qir -?us€ ?no S
(,{qeliods) dqoqfu gloss?Izetu }}souzotu ?{^F;1
n1g11de4 etlllqotu 1uporgulzeI I
e cg td PlITIqotu IUP or-eutzol4tr
,{ur[od ;upel{gz
nuorxYd
Otizky k diskuzi
1. V dem spodivaji rozdily mezimezin6rodni sm6nou statkri amezinlrodnim pohybem
4.
2.
a
J.
5.
6.
faktoru?
vysvEtlete analogii a odlisnostimezimezin6rodnim prijdovanim prostiedkrim a
mezin6rodni sm6nou.
zem6A je hojn6 vybavena praci azem6 B pridou' se shodnou technologii vyrabEji dva
statky, znichi.jeden je n6rotnEj5i na pr6ci (q1) u druhf (q2) napridu. VysvEtlete, kdy
sm6na statkri m"zi ob6m u t"^8^r, eliminuje motivy mezin6rodniho pohybu pthce'
Na grafick6m modelu, ktery zachycuje situaci dvou zemi A a B vyr6b6jicichjeden statek
s uZiim prhcea pridy, vyziadtedopady mezin6rodniho pohybu pr6ce me"j obEma
zem6mi. pedpogaiej te, i,e zem1A j9 hojn6ji vybavena praci a zemd B pridou, ob6 zemd
pouZivaji stejnou technologii a pracovnici v zemi A dostivaj ifiZlimzdu nei'v zemtB'
Na grafu ad 4) vyznadte velikost zttilty v zemi A a velikost zisku v zemi B'
Na zdkladb ad 4) vysv6tlete tendenci ke sbliZovini mezd v obou zemich a kter6 skupiny
budou mezinarodni mobilitou pr6ce zvyhodndny a kter6 poskozeny.
Na grafick{m modelu vyj6diete situaci zem€ A,kter6 preferuje spi5e soudasnou spotiebu7.
pied budouci.
8. Na grafick6m modelu vyj6diete situaci zem'B,kterf preferuje spiSe budouci spotiebu
pied soudasnou.
9. Na grafick6m modelu zemd A,ktera poskytuje pfijdku zemi B, nakreslete mezidasovou
vjrouu a spotiebu a vysvdtlete princip mezidasov6 komparativni vfhody'
10. vysvdtlete tot6Z jako v ad 9) u zem6 B, kter6 si prijdku bere.
11. JestliZe re6ln6 rirokovS mira prijdky je r, jak6 bude relativni cena budouci spotieby?
12. Na grafick6m modelu vyj6diete dopad zvyseni mezin6rodni rirokov6 miry na
poskytovatele Prij dkY.
13. Na grafick6m modelu vyjadiete dopad zvyseni mezin6rodni irrokov6 miry na piijemce
piijdky.
14. Matematicky vyjSdiete princip utvfieni mezidasov6 rirokov6 miry mezi dvdma zemdmi A
a B s odlisnlinni preferencemi soudasn6 a budouci spotieby.
15. Co je piim6 zabranidniinvestice a dim se li3i od mezin6rodniho transferu faktoru?
16. Vysvftlete, v dem se 1i5i transnacionSlni amultinacionSlni firma'
32
g^[zeu es ]uoiods
d,{1 o1ue1 'nuug nourf o;d lndur o>1e[1r7nod 4q e?Bur 1fue14 '4eie1s uepeleuug I-]qgJ,{A '8
,Qplird (c
ecrlsolul ?ruI*d (q
oorlsalul grugdeu (e
;te,'t$zeu es 'ruroz ?qf ^ Iqgr,fu qurez gupel z EurrrJ VLII1u r;d 'f>1o1 9,no191rdey ' L
JII (C
u.,?l 3f,P"l
e['ue>1ppn1p ef 9-rei4 'errraz,,(qepods ]cnopnq euec ]ulr]€1e; 'r elur glo>loJr,t gulgeJ IT-of '9
g ?ulez n lerropl1rd rs (p
g nuez n{}sgp ;uTqued lenopl4d (c
l' "#H: ffil;l';ili: ff il";,* :Ztri#" 8epnq'ycnopnq s 1ugu o.rs e,r,{qel1ods gusepnos qcqdso-rd oA eu?uopl€u eigreq 'y ?urez
guie1s r{cgso noqo €u,{4esr; 1pu (c
,(qepods lcnopnq eso €u {esl }llep t}ul (q
fqepods ?us??nos oso Bu {es} }!lop t}ru (e
ilsou?oru oclu?Jrl epnq'nqepods nousepnos ecll efruegerd ?urez e?Il$ef
ngtdeznlgllde{ (c
Icnopnq ez llllels qci(usepnos (q
?use?nos ?z B>llels qclcnopnq (e
nu?urs o ?ulsel^ es gupel 'grttez ?qf op n>I?f4d n1g1ide4 Iotlf€tu q-eu1f4so6 '€
s fngpoq{neuz gurl e efngpoq{,r2 .(utdn4s g.tep1gu (p
r4cynaz qcfuqupepnz ^ {rpor{cqtp }ug^ol?pzotev AIIA gruou (c
pzeur Lr,e^ozrlqs e4 epel (q
rur?uez :ze:oallpzot e[n;,{rrz ,(e
ecgrd €lrlrqoru Juporgurzsl4l 'Z
tuluulsuol (c
rcnolsor (q
;c;tesepl @
epnq ecgrd tlnpord luzuur 'spnqeu
tp?ru es n1g1rde4 l^trs?ouru e ie,ro;r{.tz epnq ecgld }^ls?outu es }qopqo rug>llgrri ^ o?I1lsef 'I
f,4zg1o g^o4^X
'peHHd elBeln u ecer8elur lulplryo^ eIoc 'a1e11q.r.s,(n '91
6rrrarg qcJuporgurzou lug^or{c fnrloru \rpeVWZ enp nosf erol;'rI
'9
v
horizont6lni integrace
vertik6lni integrace
Sprivn6 odpovEdi
I a),Zb) d), 3 b),4 a),5 a) d), 6b) 7 b), 8 a)
Piiklady
1. ZemEA a B jsou vybaveny pridou apraci. Rozloha pridy v-obou.zemich je stejn6' T
:
100 jednotek a T* : 100 jednotek. ObE zem6 vyraU8ji inty1rc1lny produkt Y a jejich
pracovnici maji piibliZnd tut6Z kvalifikaci. zem6A m6 L:64 pracovnikri (jednotek
pr6ce) " j.jt;;J;kd"t tunkce j" Y:3 Jl"L . ZemEB m6 36 pracovnikfi fiednotek
pr6ce) a jeji produkdni funkce je Y* :4 t['*L*. Mobilita pr6ce mezi obEmazemdmt
v piivodni situaci neprobihi' Zjist6te:
a) vi3i re61n6 mzdY v zemi A
b) vi5i re61n6 mzdY v zemi B
"j vLi5i produkruv
zemi A av zemt'B
Al vy'Sl cett1os,t,r s l^l?^po op [tforpz rc€>lole €u orrB^olueuo f4r11odgu4uagz,(urpHd e1epg.ts.(n '31
'IllsI_eueJqco oqou npoqcqo oq?qo^ lsou?oru ylnVv,tz gn14'1utaz nolp rc€ntrrs eu r[
e1fn411dy 'IueFeI oqef ,{a4euro1le e ,,€ruolry ologz?A" erln,Lzev ocenlrs nlelspod elepq,Lsfn '11
'yilaz rlcgw dru1s no^p olqc?1 ,r pepedo qc{4cr1sruorc4e1ord,{urpgd e qeszor
e1[eu,roro4 ;qc1fuofo,rzor ,r 94eIe qcruoz qc1t1qds.{,r e^ €u?ugrqc ec}A nosI prlq,rpo gryI '9I
;r;lellqepods oqou
4cqo-l,il, urdru1s eqyds es g{4J 'ulc esf.n ruenou€}s olroo}.&rouoslg nlelspod eiapq,rs,(n 'g1
'perrouels oqeI
qd,,epqor or{glourpl?A" rueuz,{A tlll?lsfa. elsn4od es BIc ecuere3:e.rd nlepou urg>lcger8 ?N''7I
'ulc ruepelez o-td luerun8re o4eiug.,lpnod soulir a(4suepelods ;uzoru e[ po:4 'g1
'sou{,r {4suapelods }uzeru ryer8 eu oqerqoz'Zl
LWlz^
$tmaleztqclfef el{let 'ilqoqetq {4cnuouo4e {NI? e fqoqelq }upor-Bu frutod e1e11qns,(n '11
6turJp€plgu ruruzeru e urnsou.,(a wrtuzlur ruduZeq ZW1zL
qclfof ef 4let 'pel{gu a{4suepelods ruzoru e soulir. i(lsuspelods }uzsru ruefod e1epq,Ls,,(n 'g 1
'euerus Jupor.eurzou 1.WIz^ y[e[e1ei1qns,{n;oqlqdelfeu oqgqrup eFroel e[o3 '6
',,Iu,sqles oqlu?4 oqycgurop" nlueurnS;e rlord flueurnFrerlord ?4crtrslleraqr1 Iu^EIq el,po^n 'g
'pBI{Hd otrpe^n anqr} orl}cgurop }u,sqles e[ o3 'L
olc ;u^4rqrqord ef oc ,ololl?^s{A 'g
LQwez pso{rle^ s e1c apa{,r lqgurrldo }sr^nos >1eie por4 'g
'tgsr8 eu tieleqpgffl eelc eF{^ Iulgru4do sf o3 'V
(q
(e.I
c)
d)
se mohou tlfkat trhu pr6ce i kapit6lu
vychdzeji, toho, Ze pfeUytty\ti/robt. a spotiebitele nemdii zcela piesn6 nfklady a
vynosy
obchodni politiky)
dopady cla a jinich n6strojri na n6rodni blahobyt
tlaky dobie organizovan y ch zhjmovych skupin
kalkulaci ziskri a zttht z jeho zavedetrj
2. Prohibitivni clo
a) voli vl6da k ochran6 urditjrch odv6tvi
bj by eliminovalo ve5kerou mezin6rodni smEnu na trhu dan6ho statku
c) je d6no oPtim6lni vf5i cla
3. Teorie druh6ho nejlepsiho v situaci, Ze vzniknou poruchy ve fungovani trhu
a) poZaduje volnou mezinirodni sm6nu
b) piipouiti regulaci urdit;ich odvEtvi
c) poZaduje zhsadt1 omezit mezinarodni sm6nu
4. Podstata vEziova dilematu aplikovan6ho na probl6m obchodni politiky zem6 je v tom,
ze
ob6 vl6dy by na tom byly 16pe, kdyby volily volnou sm6nu, ale hled6-1i vl6da
optim6lni ie5eni pro svou zemi, voli zavedeni cla
ieana vl6da voli volnou mezin6rodni sm6nu, druh6 zavidi clo
obd vl6dy voli nakonec volnou mezin6rodni sm6nu
obE vl6dv voli nakonec zavedeni cla
5. Technologickf piesah se v6t5inou pouZiva jako argument
a) na ochranu a preferenci urditfch odv6tvi
b) na obranu voln6 mezin6rodni smdny
c) na podporu strategick6 obchodni politiky
6. Olsonova teorie zdiivodfluje vznik vfsledn6 vf5e cla (piipadn6 jinich n6strojri
a)
b)
c)
d)
a)
b)
c)
7. Optim6lni vf5e cla
a) mi vyznampiedev5im pro malou zemi
b) m6 vyznarnpiedeviim pro velkou zemi
c) vychizi z porovn6ni n6kladri a vfnosri zavedeni cla
d) by vedla li zSniku mezinirodni sm6ny u dan6ho statku
8. ,,Ma7i" zemd zhlediska trhu urdit6ho statku
a) mLvL'dY malou rozlohu
bi nedok6Ze ovlivnit sv6tovou cenu na trhu urdit6ho statku
c) mfiZe mit ndkdY i velkou rozlohu
d) pouliv|vLdY dovozni kv6tY
g. Podle Olsonovy teorie stanoveni rozsahu celni ochrany znalnl z|vtsi
a) nazhjmechvirobcri
b) na ziljmech sPotiebitehi
c) na n6rodnim blahobYtu
d) na poiitickfch tlacich ruznfch skupin
38
6E
g ?ru3z slsrpelq z (q
v ?usz e{srpsH z (3uololz
?uqopod?p^Brd I.(q,{q gurrTer z Fel>I'ynez noqo rcen}rs a1[nzFeqereq3
:nwsruorc{e1ord oqeu npoqcqo oq?ulo^ nrur?oJ
pquleldn n>lpols4p ^ g e V prez.'{sou{^ gtsl? eiqpel,{rr ellnq€} yc;[npe1sg51 '7
00I / 09
0s / 00r
snursruorclelord
09- / 0s-
002 I 00r-
snursruoic4elord
002 I 001
00r / 002
por{cqo a{u1o,r v/s
00r- / 002
00I / 00I
poqcqo ,(uioa. V/B
dpuul{d
(p (e e '(c (q 8 '@ (q t '(q 9 '(c (e g '(e t'(q € '(q Z'(p (c t
rpp,r,odpo gurrgrdg
snlusruorc{e}oJd
poqcqo 4rlo1
snIIIsruorc{01oJd
poqcqo 4qon
Iuez nolp olqc?l z auaVols,$1nuouo4e ?Aol?^s e4sryeg z (3
g ?uez e>lsrpeg z Q
V ?uez e>1srpe1q z (e
uololz guqopodqp.,r,erd 1,{q,{q purrTer z FalX'ynoz noqo rcenlrs e1lnzuepleteq3
:(,(soult r gisrB) nurqoJ or{?{cqsruorc4e1o.rd oqou npoqcqo
oq?qo^ ntur?or ;uepol€z Hd g e V ?uez rc?nlrs elqpeL{,r €Ilnqe} ;c;[npe1s951 'I
c) z hlediska sv6tov6 ekonomiky sloZen6 z tEchto dvou zemi
3. N6sledujici tabulka vyjadiuje dist6 vlinosy zemiA a B v drisledku uplatnEni reZimu
voln6ho obchodu nebo protekcionistick6ho reZimu:
B/A volnf obchod
Volnf obchod 100 / 200
Protekcionismus 200 / 100
protekcionismus
50 / 100
100 / s0
Charakterizujte situaci obou zemi. Kterli zreLim:i-by byl pravddpodobnd zvolen
a) z hlediska zem6 A
b) z hlediska zemE B
.j z hlediska sv6tov6 ekonomiky sloZen6 z tEchto dvou zemi
40
w
'f4uttod rupol{oqo efo4sgu ;u^eg elfnzFiel4e;erlc Qu?ruls u a1[nueru[,{n 'l
Izn{slp { AIzglO
ngodxe ruezeruo guloloJqoq
{r?Fnq }qecaN
ngodrur e{^H{ 9,ro1,rg1do6
ngodxe e{ FI{ g^o{p}qN
e1c z ure[94
oc>lulser pzo.q{n
lgNI z fluea
Blg^I Iuzo^oo
e4z3u4d pzo.'r.{n
e c qol{.a, (ery 4z) {e!(qold
eieirqepods (ery42) {e},(qo{d
4sou^rploJe ery\z
olc }u^qrqrqord
e1c e;1fu;qgulr1dg
,,rueJol€A pe" olJ
OIf,
.{rutod l\pr-l>lgz
A)rrrrod IN(IoHJflo ffoursyN Yz^TVNv'6o
2. Vysv6tlete pojmy ,,mal6zem6" a,,ve1k6 zemd" z hlediska jejich postaveni v mezinarodni
sm6n6.
3. Na grafickem modelu trhu statku q zemd Z,kterhnemriZe ovlivnit ceny vyviti'enj'ch
statlcu, vyjadiete v podminkach voln6 mezinarodni sm6ny
a) vyr6b6n6 mnoZstvi statku q
b) poptivan6 mnoZstvi statku q
c) vliSi dovozu statku q
4. Na grafick6m modelu trhu statku q ad l)vyj6diete dopady zavedeni cla na dovoz statku q:
a) ztriltu vlirobcri
b) ztrf$u spotiebitehi
c) piijem vl6dY ze zavedeti cla
5. Vysv6tlete, prod se u 4 a), b) jedn6 o zttilfii'
6. Vysv6tlete, co je prohibitivni clo'
7 . Vysvdtlete, co je efektivni mira ochrany'
8. VysvEtlete a porovnejte dopady cla na smdnn6 relace ,,ma16" a,,ve1k6" zeml' Dopady cla
v piipadd,,u.1ke zeml" znhzomlte na grafick6m modelu'
g. Na grafick6m modelu cla a narodniho blahobytu vyjadiete vlfsi optiml]nitro cla "velk6
zem6'o,kter6 mriZe ovlivnit ceny zahranidnich qirobcri' Vysvdtlete prub6h kiivky'
10. Graficky vyj6diete odvozeni funkce dovozni poptfvky'
1 1 . Graficky vyj fdiete odvozeni funkce vyv ozni nabidky'
12. Vysvbtlete a porovnejte dopady vivozni piiraZky na sm6nne relace ,'ma16'o a "velk6"
zemE. Dopady vyvoi*pniaZ6yvpfipadE ,,ve1k6 zem6" zninomEtena grafickem modelu'
13. Graficky vyj6diete dopady dovozni kv6ty na blahobyt zem6' Co je renta zkv6ty?
14. Co jsou vlivozni restrikce? Porovnejte dopady renty zkv6ty a vyvoznich restrikci'
15.VdemspodivajiomezeniargumentusmEnnlichtelaci?
16. Co jsou necelni bari6ry? Popiste jejich prisobeni a uvedte piiklad.
Kvizov6 othzky
1. Ceny na sv6tov6m trhu mfiZe spi5e ovlivnit
a) zem6, kterS m6 velkf podil na sv6tov6m obchodu
b) zem6, kter6 m6 maly podil na sv6tov6m obchodu
42
w
(c (e O'(c (q 8'(p (q L'(e g '(c A'(e t'(q g'(qz'(v I
rpgaodpo gungrdg
?pgl^,{1uer 1s9p g{s}z (p
ruelgd [npVZ epgl^ g>lsyzeu (c
epgl^ nluor noloc glslz (q
]'i,iftJp-Ilqp-z op noulll?^ eluer eur(1d (e
Ic{u}seJ qc;uzo,r{rr n'6
nluer noloc epgl^ g{s}z (p
IcuocrT qcruzolop gloll?rp quer ylunglsop (c
ruelgd SUpVE epgl^ g4s;zeu (q
€pgl^.,!uer 1s.ep p1s;z (e
,{tgrr{ z,{1uer;1 'g
,t4nqod ;upoqcqo efo4sgu ytnrelspe;d (p
fpgl,r ruefgd eln7rus oqeu afn;r( Lz ss epz'uro1 A yqq es (c
?uez eceiar grru?tus eu npedop ^ IIFII noqoul es (q
gupelods fple;e.(uqcepn lleur (e
olc e E11Vgrrld ;uzo^{n '1
rfn;roqz (c
;tqdelz (q
ryqueu (u
oruoz,,elerrr" ec?1eJ ?rru?tus es f479qd yzott$tt ;uopen€z qpels{rp A '9
yfnqroqz (c
;tn;de1z (q
ruqrueu (e
?rusz,,g{laA" oceleJ guu?rus as,&179rrld pzoa4{rr. tuope^ez qpolst.rp A'S
;fn;roqz (c
;tqdelz (q
pqrueu (e
?Iuoz ,,?l€tu" ocp1oJ ?rru?urs es elc 1rJepst\ez n{pels{rp A 'V
yfn;roqz (c
;inpdelz (q
Iu?tuou (e
errrez ,,?IIoA" ecploJ ?rru?tus os ?lc wopslez n{polsl"lp A 'E
npoqcqo oq?^o1?^s nurefqo rug^o{lec eu 1ypod,,f41e,r gu (c
rultets otlgtrI?rn n ruFl rug^otr?^s eu lpod 4{"^ gru (q
nqolzor no>ilol f4cge-r8oeE gru (e
greDl.g^o{q el,,grxaz g{loA,, 'Z
no{rurouo>le nouell€zn s qurez (c
a)
b)
c)
Piiklady
1. Funkce poptavky a nabidky na trhu pSenice v zem|A jsou tyto: qd: 100
_ 18P, qs:20 *
2P. Zjrst€te:
odvodte funkci dovozni poptivky zemd A
grafickyji vYjAdiete
jak6bybylacenajednotkyp5enicevzern|Apiineexistencimezin6rodnism6ny
odpovidajici funkce popt6vky a nabidky na trhu psenice zem6 B jsou: qd: 80
- 2P' qs :
40 + 18P. Zjistbte:
a) odvodte funkci vyvozni nabidky zem6 B
b) graficky ji vyj6diete : n __y_i -^^-..i^+^-^ i ^ooinaraAni sr '
c) jak6 by byla .rrrul.arrotky p5enice v zemiB pii neexistenci mezin6rodni
sm6ny
SvEtov6 ekonomika je tvoiena zemdmi A a B z piikladfr ad 1) a ad,2)' obE
zem6 spolu
obchoduji pii nulovlch dopravnich n6kladech' Zjistdte:
a) rovnovaZny #;;J;ink6ch voln6 meziniiodni smEnv a graficky ho
vyj6diete
b) \d5i sv6tov6 cenY
c) objem mezinirodni sm6nY
4. ZemEA zavede clo na dovoz psenice ve vfsi t:0' 4' zjrstlte
a) novou cenu jednotky pKenice v obou zemich
bj mnoZstvi pienice poptavane anabizenbvkai'd1 zemr
c) objem mezinarodni sm6nY
5. V situaci ad 4) d6le zjistEte dopady na biahobyt n6sledujicich skupin:
a) vyrobce v zeml'A konkurujiciho dovozu
b) spotiebitele v zemi A
c) v16dY zemd A
6. U ad 4) d51e zjistdte:
a) ztrilflefektivnosti
b) ziskY ze smdnnfch relaci
.i cektvf dopad na blahobyt v drisledku zavedeni cla
7. Piedpokladejme, Ze v situaci popsan6 ad 1), ad 2) v podminkach voin6 mezinarodni
sm6ny zem6 B podporuje 'ue uy.oor.. pniazto,r'u. q;si 0.4 na jednotku psenice' Zjist6te:
a) novou cenuJednotky p3enice v zemi A
b) novou cenu jednotky p5enice v zemi B
.j cekovy dopad na blahob1t v zemich A a B
8. ZemdC je,,ma15.., nemliZe ovlivnit sv6tov6 ceny. Dov6Zi meruiky zacen]uP:18 za
jednotku.Funkcepopt6vkyanabidkyjsouqd:400-10P,qs:55+5P.Vledazem6C
zavedekv6tu o-.",rji.i dovoz na 60 jednotek za obdobi' Zjist6te:
a)rovnov6Zn6mnozstvimerunEkpiivoln6mezinfrodnism6n6
bj rorarovaZnou cenu merundk pii voln6 mezinarodni sm6nt
ti novou dom6ci cenu merunEk v zemi C
2.
a
44
9V
AI9^>I znttet (c
aoqo.r4^ nl4'+z (q
elelrqepods ntrgrlz (e
:ayq1xl7'Iqopqo BZ {oloupef 09 n,, zolop ycylnzauro n19^{ eporfiz
J ?ruaz ?pgl1 'dg + SS : sb '491 - 00t: pb nos[,,({p}qeu u A1,rg1dod ec{und'n4toupef
EZgT:dnuecezr(4grueruIvg\og..,{uecga.olq^slruArTAoe?Bruau",91ew"et39we7'6'6
10. DETER]WINACE Mf,NOVfIIO KURZU V KRIITKITM A V DLOUHfM OBDOBi
Ziildfini pojmY
M6novy kurz
Depreciace (aPreciace)
Devalvace (revalvace)
Devizovy trh
Parita kupni siiY
Urokovy diferenci6l
Re61ni rirokov6 Parita
Z6konjedn6 cenY
Model trhu aktiv
Modely determinace m6nov6ho kurzu
Fisheruv efekt
Otizky k diskuzi
1. VYsvdtlete Pojem aktivum'
2. Vysv6tlete, co vyjadiuje m6novy kurz'
3. Vysv6tlete co je piimi a nepiim6 kotace a udejte piiklad'
4. Co je depreciace (apreciace) m6nov6ho kurzu a jak se 1i5i od devalvace (revalvace)?
5.Uvedte,jakseurdujemEnovfkurzvkr6tk6mavdlouh6mobdobi?
6. Charakterizujte trh aktiv a devizovf trh'
7. Vvsv6tlete determinaci m6nov6ho kurzu podle modelu trhu aktiv'
46
LV
eA zeu
os (Arpie qo{^ouQru nq4 eu 4igp n4pe1s4p n epfop ?nru?u'nzm>l oq?^ouQru Iuo?IuS 'V
ocetcerde (p
ecerce;dep (c
eoellelep (q
eJeAleAol (e
et$zvu
es 'zrtple qcfnoueur nqrl eu Btgp qpelsgp ,r epfop ?nlu?u >1 'nzrru1 oqg^ou?u yuep$,t7 't.
ocerce.tde (p
ecercerdep (c
aoelle^op (q
ocuAIPAeJ (e
gt'$zeu es.,{4ueq }ulgr}uoc ur}}nupoqzor ?uepe^.ord nzrru1 oq?^ou?tu yueg$tr7 'Z
ocercerde (p
ecercerdep (c
ec€AIeAep (q
ooBAIBAoJ (e
g^6zeu es ,(4ueq Julg4uac ullnupoqzor ?uapolord nz.rn4 or{?^ou?ur }ue?}us 'I
f,4zg1o a^ozl^X
ellred g^o{ol,i grqgar eI oc 'e1e11g.Ls,{n '61
'2rru1{,rougru r,(qger eu IercueJeJrp ,,iro>1o.r4 lqosgd 4e['e]ellgrrsr{A 'gI
'nzm>l oq?^ou?tu oqJulgulruou qlQa{,t furp;;d }u^EIr{ nosIgrepl '{oiBe^n'lI
Iqopqo tu?qnolp A zrrul airouqru {qger e1[nzFe14e;er{J '9I
',(11s ;udq fiped paqosgd f47p1e;d Iu^eF{ nosi 9rep1 (otBa^n 'gI
e1>1oJe ^Brer{srd elepq.Lsfn'y1
nzm>l oq?Aou?tu oceurrirJslsp Ilrool4 dqspd rueleuoru e1e11qls,(n 'E1
'Iqopqo ui?qno1p A nzrruI or{g^ou?tu oc€urruo}ep Iepou e1[nzFe11e:eqJ 'ZI
',(ps yudru1 flFed rzrol 1ulrlulor ? Jqnlosqe ololl?^sfn 't t
'fuec gupei uo>VZ e1[nzue11e;er{c e atrBe^11 '0I
',.{1;s ;udn4 ftped ruoel e1lnzlreDlprer{c e ,{gs pdq €}lred ei oc 'e1a11q,rsfn '6
'^p{e nI{4 nlopoul ^ iug^g{o?o e r?ru qc1fuo>1or9 nqoF.t elepg'rs.(n '8
5.
a) revalvace
b) devalvace
c) depreciace
d) apreciace
Teorie parity kupni sily (absolutni vetze) tvrdi' Le
a) mEnovy kurzme)idvEma men#i je roven pomEru cenovfch hladin
v obou
zemich
b) mdnovy kurzmezidv6ma zemEmi se utv6ii na trhu devrz
c)poklesdomAcikupnisilym6nyjespojensodpovidajicidepreciacim6nyna
devizovjzch ttzich
d) procentu ani-ri1num6nov6ho kurzu mezi dvdma zemEmi zawditt
obdobi je
rovna rorait,o procentu6lnich zmlnn6rodnich cenovych hladin
Teorie parity kupni sily (relativni ve-rze) tvrdi' Ze
a) mEnovy kurz mezi dv6ma mEnami je ioven pomEru cenovych hladin
v obou
zemich
b) mEnovy ittzmezidvdma zemEmi se utvffi na trhu devtz
c)poklesdomicikupnisilymdnyjespojensodpovidajicidepreciacim6nyna
devizovYch trzich
d) procentu hlni zm6nam6nov6ho kurzu mezi dv6m a zemlmiza urdite obdobi
je
rovna roraitu f ocentualnich zmdnnarodnich cenovfch hladin
6.
7 . Podle monetaristick6ho piistupu je mEnovy kurz v dlouh6m obdobi determinovSn
a) ,*Crru-iritottov6 miry a re5ln6ho outputu (bezprostiednd)
b) relativni rruuiatoo penlzdane m6ny a relativni popt6vkou po pendZnich
zristatcichdan6m6ny,zmEnamiurokov6miryaoutputuvtibecne--
c) relativni nJiato" plnlza*e metty a relativni pop:e]5::::n:?j:
zristatcich dan6 mEny, zmEnami rirokov6 miry a outputu pouze nepnmo
Sprivn6 odpovEdi
Ib),z a), 3 d),4 c), 5 a), 6 d), 7 c)
Piiklady
1. Zem6A a B spolu obchoduji, cena jednoho kabatu vyj6dien6 v jednotk6ch m6ny
zem6 B je 50. Kurz m6ny zem6 A (piimo vyjadienf vuei jednotce m6ny zem6 B) dini
18.6. Zjist6te:
a) cenu jednoho kabStu v jednotkfch m6ny zemE A
b) cenu jednoho kab6tu viednotk6ch m6ny zem6 A, dojde-li ke zm6n6 mdnov6ho
kurzu nal9.6
c) cenu jednoho kabatu v jednotk6ch m6ny zem6 A, dojde-li ke zm6n6 m6nov6ho
kurzu na17.6
d)zhodnoftedopadyzm6nada),b)naturistyzezem6BvAanadomaci
sPotiebitele v zemi A
48
6'
zl'0eu
IF4AZ v ruez A ?Jlru glo>loJn es o?rllsef'y pruez,{uqru nzrruI or{}ulguruou Il4A
00ss €u }l+^zes g nuez ^ poqc+p
{qger e7r11sei'y purez fuqu.r nzrDl oq}ulguruou I11(^
0099 €u ll+^z
V ruroz ^ poqcr.rp {qger es e711se['y qruez fuoru nzrruI oq]ulguruou Il4^ (q
V ?ruoz fuqu nzrol or{}ulgurruou IF{^ (e
:a1q1s[7 '0005 : q1nlndlno
oq?ulgar oF4^'0I'0 : qr erlru g^o{o41 'gZ'I: qd ge^orr,t glouoc '0Zl: qirq zqued
E>lplquu 'lgtsI I - ASZ'0 : qlqaIz?ued od.&1,rg1dod ?ulger ec{ury e[ g nusz A '0009
: u1 nlndlno oqgulgar epf,r '0I'0 : €r €Jlru glo>loJr,l 'I : ed e[ uac qelorll '00I : eI I
zqued e>lplqeu '1000I | - L71: e1 eiy ?loo;ez\cIZQued od f4n91dod ?ulgor ec>lund
80'0 uu
I?Ius V ruoz A erlru g^o{or9 es e?rl}sef 'y pruez ,(uqur nzrrul oq}ulgunuo" Il4" (p
0zI errll+^zos g
rrusz ,r zqued €{p}q€u eTqlsef 'y gurez fugu nzrDl or{}ulguftuou I!4^ (c
0zI €u IE+^z
os V nuez l zqued €{plqeu e711ise['y qruez ,(uqru nzrruI or{}ulguriuou I!r{A (q
V ?wez,(uqu nzm>l oqlulgurruou IF4^ (e
:e1q1s{7 '000S : q1qndlno
oqoulgor eF4^'0I'0 : qr €Jlru g^o{oJr.l 'SZ'T: qd gelorl glouec '0ZI: qry zgued
e{p}q?u '10?SI I - ISZ'0 : q'I qcrz?ued od.,$1,r91dod ?ulger oc{ulg e[ g rruez A '0009
: ea nlndlno oqgulge.i eplir '0I'0 : er e4ru glo>loJlr'I : Bd eIuec r;elo4l '00I : elr{
zqued e>lplqeu '1000I | - LZ'1: e1 ely eurezr4clzeued od.&1.lg1dod ?ulgor ec>Fmd
ngodrul e ngodxo nuec IuArtrBIer €u (c '(q pe u?urz,{pedop o}(toupoqz (p
9'Ll eu zrrul es rl-Iu?ruz'+Ilets noqo nuec Iu rleloJ (c
9'6I eu zrDI os r1-Iu?tuz'n41els noqo nuoc prrqeler (q
(elllo{ ?uec4}gqe4 euec) Bilpls noqo nuec }u^rleier (e
:e1q1sr[7 '9'8I I,(q V ?tuez
,(ugru zm>l ;upo^+d'T,t e[ g quraz fuqru qcgr]oupef ^ elrlor gupefeuec e 00zI ef v
qurez,{uqur qcg>ltoupef ^ ntgq€{ oqoupeIeuo3 'elrlo{ g ?ruez',$gqe>l }qgr,{^ y ?tiloz 'Z
(p
(c
'Ia
Z