výživa

zdraví, březost, ustájení, ošetřování, produkční potřeba-užitkový směr, druh a kvalita a mn.produkce ?vhodnost krmiv je dána- uzpůsobením, trávicí soustavy, úpravou a předkládáním živin, přístupnost živin, dietetickými a specif.vlastostmi, zdravotní nezávadnost; stravitelnost a využitelnost živin…Doporučte jednotlivá krmiva a jejich dávkování pro skot, konkrétně pro:telata: (42 dnů – časný odstav telat – 60 – 70 kg), - mléko, mlezivo, od 14 dnů věku příkrm jadrné směsi ČOT a lučního sena… - věk 3 – 6 měs.: - šťavnatá objemná krmiva: 5 kg - luční seno: 1 kg - jadrné krmivo: 1,5 kgJalovice: (jalovice: 6 měs. – 2 – 2,5 roku – do otelení)- jalovice musí mít limitovaný obsah jadrných krmiv (1 – 1,5 kg)- př.: zimní obd.: seno (3 – 5 kg) + siláž (10 – 15 kg) + jádro (do 1 kg)- letní obd.: zelená píce (10 – 20 kg) + siláž ( do 10 kg) + sláma nebo pastevní porost + balastní příkrm… + minerální příkrm (pastevní lizy)Výkrm: granulovaná krmiva s vyšším obs. ME…Obecně platí – přídavek 1 kg jadrných krmiv do KD vyvolává zvýšení denního přírustku o 250 g.- jadrná krmiva – okolo 2 – 3 krmivDojnice: zvýšení příjmu sušiny o 1 kg – zvášení produkce mléka asi o 1,5 l n. přírustku těla o 100 – 200 g… záchovná potřeba pro dojnici – potřeba živin na 8 – 12 kg mléka… na tvorbu 1 kg mléka potř. dojnice v produkční dávce přibližně 0,5 kg jadrných krmiv…- orient.: kráva má dostat 10% krmiva z esvé hmotnosti, př. 600 kg 60 kg).- zelená píce – vojtěška, jetel: do 30 kg (20 – 25 kg)- siláže – kukuřičná: 20 – 25 kg- cukrov. řízky: 15 – 20 kg- GPS – drtě obilovin: 10 – 12 kg- krmná řepa: 10 – 18 kg- seno: do 6 kg- sláma jařin: 0 – 3 kg- pivov. mláto: 10 – 15 kg- úsušky pícnin: asi do 1 kg- melasa: 1 – 2 kg- jadrná krmiva – dle užitkovosti- močovina: 30 g/100 kg- krmný vápenec: 100 – 200 g/KS- okopaniny (řepa, brambory): 10 – 15 kgKterá krmiva a proč byste nedoporučili ? - v obd. zaprahování se nekrmí šrot…v obd. stání na sucho se nekrmí jádro…- ZÁVADY- neplnohodnotné mlezivo, studené kyselé nápoje, málo vody, nepravidelné krmení, pozdní příkrm jadrnými krmivy,- DIETY- mlezivo, mléčné krmné směsi, studená okyselená mléka, upravená odstředěná syrovátková mléka, pH- 4,6, pojmotvorný faktor v mléčném období- špatně strávené bílkoviny- důsledky- dehydratované tělo- sledovat oči- opatření- vyřadit mléčný nápoj- heřmánkový nápoj, živočišné uhlí, - ZÁVADY- pozdní dávky mleziva, okyselené studené nápoje, malý počet krmení za 24hod, nerovnoměrné intervaly mezi krmenímDoporučte krmiva a jejich dávkování pro selata (ml. do 2 měs. věku)- sající (do 7 kg) – ČOS – P- odstavená (do 15 kg) – ČOS - Svýkrm prasat:1. fáze: do 65 kg ž. hm. – A2 (navaz. na A1 – běhouni) 2. fáze: nad 65 kg ž. hm. (do těch 105 kg) – A3 (CDP) chov prasnic: (mladá chovná Su – prasničky – 35 – 130 kg – vstupujou do plemenné knihy) PCH- bžezí KPB- kojící KPK a kance: KA - SELATA- fáze- kolostrální, výhradního příjmu kolostrálního mléka- do 7 dne, příkrmu krmných směsí, výhradně pevná krmiva- po odstavu, 7 den se přidávají příkrmová směs a voda, po 3 týdnech se selata krmí jen suchou směsí, lze použít také mléčnou tekutou dietu ředěnou vodou, problém: nedostatečné napájení- pití močky, malý příjem krmiva, - VÝKRM PRASAT- obiloviny- 60-90% hmoty v KS- ječmen a pšenice, pařené brambory, extrahované šroty- sojový, podzemnicový, sušené mléko a syrovátka, kompletní směsi: A1- od 17kg ž.hm,-30kg, A2- od 30- 60kg ž. hm, směs CDP- nad 65kg, prase o hm=50kg- kompletní KS- 2kg, 100kg ž. hm= 3kg - PRASNICE- podle 3 fází reprodukčního cyklu (kojení, jalovost, březost), - KOJENÍ- na produkci mléka- 6-9l/den, krmit adlibidně- 2,4kg + na každé kojné sele 0,4kg, - JALOVOST –flushing- o 1/3 po odstavu- 0,8 KS, - BŘEZOST- nesmí prasnice sežrat víc než 40-45kg krmiv= krmit dávkovaně- 2,4-2,8 denně,- KANCI- krmit dávkovaně- 2,5- 3kg denně, a)v přirozené plemenitbě, b) v inseminaci, základní krmivo- kompletní KS- oves, jako doplněk- ječmen, a pšenice, sušené mléko, sojový šrot, kvasnice, okopaniny + zelená píce- jako doplněk- 5-8/den, v inseminaci základní dávka- 3kg/den, nesmí s překrmovat - přetučněníKterá krmiva a proč byste nedoporučili a naopak, která jsou nejvíce žádoucí a proč ? prašné – dráždí sliznici nozder a víc nevííííííííííííííííííííííííííííím!!!!!!!!!!!!!!!!! objemná krmiva se nekrmí selatům a kojícím prasnicím…Doporučte možná krmiva (či komponenty) a jejich dávkování pro drůbež.Složení KS: energetická krmiva: pšenice, kukuřice (40 – 70 %)ječmen, oves (10 – 30 %)krmné tuky (rostl.) (1 – 6 %) BK – ná: živ.: rybí moučka, sušené mléko (7 %)rostl.: SEŠ, podzemnice, slunečnice – do 20 %hrách, bob, kvasnice, vijtěšková mouka Minerální krmiva: MKP, krmná sůl (3%) (10% - jen u nosnic). doplň. biofaktorů: dle návodu: 0,2 – 1 %Znáte nějaké směsi pro drůbež ? K (K1, K2) – pro kuřata (do 10 týdnů) KZK (KZK – M) – kuřičky (živinově nejchudší) N (N1, N2, NP) – nosniceBR (1, 2, 3) – brojleři KT, KR (1,2,3,4) – krůty, krůťata KCH (1,2), VKCH (1,2) – kachny, kachňata HU, VH (1,2) – husy, holoubata BŽ, ZOBY…Kdy se krmí sypké (použ. v odchovu a chovu Ga), kdy granulované (hl. ve výkrmu Ga, kde zajišťují maxim. příjem krmiva, vysokou int. růstu, příznivou konverzi živin, snížení prašnosti a ztrát krmiva ve stáji – pozor na délku granulí!! )nebo dokonce drcené granule (vhodné hl. pro startérové KS v prvních 10 – 14 dnech života…)? Jsou nějaká krmiva, která nelze drůbeži doporučit a proč ?? - ne žitoKterá krmiva lze doporučit (a v jakém množství) pro koně: - suchá objemná krmiva – seno, sláma: 3 – 5 kg- zelená píce – jeteloviny, trávy, pastevní porost: 15 – 25 kg- okopaniny – krmná řepa, mrkev, cukrovka: 10 – 15 kg- siláže – spíše výjimečně, jen kvalitní- jadrná krmiva – oves, otruby, lněné semínko: 0 – 8 kg- vitamínové preparáty – dle návodu, př. Roboran – K- minerální komponenty – krmná sůl, soli makro a mikroprvkůOvce:- balastní krmiva – sláma: 0,5 – 1 kg/den (celoročně) (jalové výhradně slámou)- siláže, okopaniny – v zimním obd. asi 3 kg denně- seno – v zimním obd. asi 1 kg/denně – u březích/kojících bahnic- jadrné krmivo – kolem 0,5 kg/denně – pouze ve vybraných obd. roku (připouštění, závěr březosti (kolem 5. měs. březosti, kojení…)Králíky:zelená píce – až 1 kgseno – až 0,25 kgokopaniny – až 0,5 kgMasožravce:liška:- jatečné odpady z Ga a Bo porážek, obilní šroty, ovoce, zelenina, kopřivy, spařené brambory, doplňky vit. a minerálií..- krmná pasta:liška: 600 – 900 g/dennorek: 150 – 200 g/den A která naopak ne: Cu – nať z cibule, brambor, mladé zapařené jeteloviny, mokrá píce, namrzlé okopaniny… - NEKRMIT- mokrou píci, mladými zapařenými bramborami, nekvalitní siláží, natí z cibule, brambor…Vyjmenujte charakteristické rysy pro objemná krmiva – menší c-e živin…Základní dělení ???Vyjmenujte typické představitele jednotlivých skupin, jejich uplatnění a dávkování zvířatům. ??? Základ pro přežvýkavce, některá jako doplněk pro ostatní zvířata, obs. Více vody 80% než sušinySUCHÁ- seno (mláďatům adlibidně, dospělým 3-5kg, ovce- 1kg), sláma (vláknina- 40%, 1-3kg/den, u koní a zaprahlých krav- 3-5kg, ovce- 0,5- 1kg), plevy- sušina- nad 85%, voda pod 15%, vláknina- 25-40%, nízká stravitelnost, dobrá skladovatelnost.ŠŤAVNATÁ- zelená píce (skot- 10-20kg, králíci- 1kg, ovce- 4-6 denně), silážní okopaniny (kůň- 10-15kg, ovce- 3kg zima, 1/2kg králíci, ), vysoký obsah vody- 80%, malý obsah živin, VODNATÁ- pivovarské mláto, lihovarské výpalky, sušina pod 10%, nízký obsah živinVyjmenujte charakteristické rysy jadrných krmiv – velká c-e živin…, vysoký obsah sušiny (okolo 85 – 90 %), vysoký obs. živin – stravitelnost živin okolo 80 %, nízký obs. vlákniny – okolo 3 % (oves 12 %), dobrá skladovatelnost (sklad. ztráty 1 – 3 %)…Znáte některé jejich představitele ? př. oves, otruby, lněné semínko, zrna obilovin, semena luskovin, semena olejnin, EŠ… KOMPLETNÍ- pro monogastry, veškeré živiny, slouží k zachování- prasata, drůbež; DOPLŇKOVÉ- pro přežvýkavce, doplňující, z objemných krmiv, ovce, skot, kozy; MEDIKOVANÉ, MLÉČNÉ; zrna obilovin E- pšenice, kukuřice, žito, ječmen, oves; semena luskovin, stavebí živin bílkovin fce- hrách, bob, peluška, semena olejnin (tuk)- lněné semínko; krmné zbytky mlynárenského průmyslu- otruby, klíčky; průmyslu- cukrovarnického- melasa; pivovarnického- sladový květ; mlékárenského- sušené mléko, podmáslí; masného průmyslu- moučky; minerální krmiva- krmný vápenec, mušle, skořápky- krmné přísady pro jednotlivé druhy zvířatV jakých dávkách se uplatňují ve výživě zvířat ? - př. kůň: 0 -8 %- Ov – kolem 0,5 kg- Bo – 0,5 kg na tvorbu 1 kg mlékaKterým druhům a kterým kategoriím jadrná krmiva nedoporučíte ? př. dojnice v obd. stání na sucho, ??? jalovice od 1 - 2 let (5. měs. březosti) – nedostává šrot???- ječmen Ga nedokáže trávit…- oves – jen pro Eq, Bo…Krmné směsi a jejich rozdělení, které skupiny komponentů se ve směsi mohou, popř. musí vyskytovat ?= jsou směsi krmných surovin, které jsou určeny jako kompletní, nebo doplňková krmiva ke krmení zvířat. Výrobci jsou povinni použít krmva stanovená vyhláškou. Krmné suroviny použité v KS se doplňují- kvalitní krmivo- odpovídá produkční schopnosti a zaručuje využití všech surovin. - musí obsahovat: obiloviny (50-90%), bílkovinná krmiva (5-30%), minerální komponenty (2-10%), doplňky biofaktorů (0,5- 1%), - nemusí- mlýnská krmiva (0-20%), úsušky pícnin (0-5%), energická krmiva (0-5%)- dělí se na: KOMPLETNÍ – pokrývají potřebu KD, všech živin určitých druhů, podle normované potřeby živin, s výjimkou vody; - DOPLŇKOVÉ- s vysokým obsahem určitých živin, doplňují jiné a tím pokrývají potřebu denní KD- hlavně u prasat; jsou to: melasová krmiva, mléčné směsi; - BÍLKOVINNÝ KONCENTRÁT- pro stupňové výrobě KS, může být 1komponent z kompletní i doplňkové KS, musí plnit požadavky obsahem NL; - PREMIXY- doplňky biofaktorů, s 1 či více doplňkových látek s nosiči, s přídavkem AMK; - MINERÁLNÍ KS- směsi ML pro výrobu kompl. nebo dopl. směsíKolik asi krmných směsí se vyrábí v ČR ?- vyrábí se 25 milionů tun…Pro která zvířata nejvíce ? – drůbež - 40 druhů (1 mil tun ročně;pro 4 mil. ks hosp. zvířat a 25 mil. ks drůbeže…Proč se některé krmné směsi granulují a proč ne ? - aby to krmivo třeba moc neprašilo, rozrušení některých živin lepší stravitelnost…Jaký bývá průměr a délka granulí ?rozdíl mezi granulí a briketou, doprava krmných směsí. průměr a délka je hodně rozmanitá... pro brojlery-startér jsou granule do průměru 2-5 mm, k výkrmu pak větší granule3- 5 mm. Pro jednotl. druhy jsou granule většinou úměrně velké k vel. těla .Brikety jsou větší než granule a slouží jako lizy, Doprava krmných směsí…????Jaké znáte druhy obilovin, uveďte jejich přibližnou charakteristiku, které jsou živinově nejbohatší a nejchudší, které lze zkrmovat téměř bez omezení, které je nutno limitovat, resp. raději nezkrmovat ? pšenice - vysokou výživnou hodnotu, téměř všem zv., moc ne Eq… kukuřice – obs. hodně tuku, škrobu, Ga, Su, Eq…, ke konci výkrmu Ga se vysadí, aby nebylo žluté sádlo a kůže…, nejméně BK… žito – pro zv. ne ječmen – pro Su – má příznivý vliv na maso, Ga ho nedokáže trávit, Su, Eq… oves – jen pro Eq, Bo. Obsah vlákniny – 12 %, výborný na plodnost…- energetické živiny, 60%škrobu, 14%NL, zkrmujeme upravené šrotováním, vločkováním a mačkáním; PŠENICE- 50-70% škrobu,tuk- 1-3%, B- 8-13% vláknina nízká, slupka červenohnědá, pozit.dietet., universalní; JEČMEN- škrobu méně, NL- 8-15%, vláknina- 4%, 2% tuku, u drůbeže blbé- dochází ke zhoršení užitkovosti a zvýšené zadržování vody, pozit.vliv na mléko u dojnic, u prasat- maso, tuk; OVES- nejlepší dietetické účinky, typ pro koně a plemeníky, na povzbuzení pohlaví, 8-14%B, 5%tuku, většina tvoří škrob, víc vit B a vlákniny,dojnice- produkce mléka; KUKUŘICE- hlavní objemná složka pro skot, pro všechny, hlavně na výkrm, nejvyšší energetickou hodnotu- BNVL- 70%, u prasat na konci výkrmu lepší vysadit- vadí u vepřového sádla, zásobní bílkoviny…Které znáte mlýnská krmiva, uveďte jejich přibližnou živinovou charakteristiku, vhodnost ke krmení, které z nich mají nejvíce tuku a vlákniny ?OTRUBY- bohaté na vlákninu, P, nejvíc ve formě pšeničných (ovlivňují dojivost)- pro přežvýkavce zkrmovat ve formě nápoje,3% tuku, vláknina- 11,5%, nízká výživná hodnota, vyšší obsah min. látek, B) KRMNÉ MOUKY- vyšší obsah vlákniny a NL než obiloviny, glycidové krmivo, mouka pšeničná- vysoké dávky mají tlumivé účinky na trávení, více bílkovin, tuku- 3,4%, vlákniny- 4,6%, popela a menší energetickou hodnotu než mouky potravinářské; C) OBILNÍ KLÍČKY- vyšší obsah NL, a tuku, energetická hodnota stejná jako u obilovin; D) OVESNÉ SLUPKY- nízká výživná hodnota, vysoký obsah vlákniny, k doplnění KD staršímu skotu; E) PŠENIČNÉ KLÍČKY- krmné směsi pro mláďata a kojící prasnice;tuk- 6,1%, vlákniny- 4,0 F) ŽITNÉ KLÍČKY- při přečišťování odpadů ze strojů,G) JEČNÉ OMELKY- obsahují obilní prach, vysoký podíl vlákniny, nízká výživná hodnotaCharakterizujte nutriční hodnotu a uplatnění luštěnin ve výživě zvířat, jejich klady a nedostatky- semena luštěnin – dodávají BK- hrách, bob, peluška, vikev- v luštěninách je nedostatek methioninu- obsahují železo a molybden- důležité mikroprvky- které tělo potřebuje,Mo-v řadě enzymatických systémech, pro prevenci zubního kazu, zvyšuje tvrdost zubní skloviny; nedostatek- anémie, kazivost zubů,zhorší se ochrana proti infekci moč.měchýře, Fe-součástí hemoglobinu 60-70%, myoglobinu 3-4%, 1% enzymy, 0,1% v transferinu, 15-30% vázáno na bílkoviny: feritin a hemosiderin; - lepší zastoupení AMK než v obilovinách, hodně lyzinu, hodně antinutričních látek, nahořklé; špatný vliv na enzymatickou činnost a metabolismus, vyšší dávky- poruchy trávení, zácpa, - zkrmovat 6-8 tyden po sklizni ve výživě zvířat… Charakterizujte nutriční hodnotu olejnin a krmných zbytků z tukového průmyslu, možnosti využití ve výživě zvířat, klady, a rizika použití.Mají vysokou energetickou hodnotu, obsahují antinutriční látky ke krmení v menším množství; některé obs. silice a alkaloidy…, při větším množství nepříznivě ovlivní kvalitu produktů a zdravotní stav zvířete, - LEN SETÝ- 30-45 % tuku, 25% bílkovin, příznivé dietetické účinky,dobrý vliv na sekreci mléka, nutno tepelně upravit, větší množství-průjmy, nad 5%- špatné-porucha růstu; pro rekonvalescenci mláďat, březích, nemocných, příznivě ovlivňuje sekreci mléka, dávky nad 5%mohou mít špatný vliv na růst; lněné semínko – jako doplněk, příznivě působí na zdraví zv. Hl. na samice v obd. porodu a rekonvalescence. Povzbuzuje produkci mléka, regeneraci pohl. org., výborné jako doplněk pro ml. v době odstavu a pro zlepšení kondice a kvality srsti. Nejčastěji spařené slizovité látky… Při přípravě nálevu může vzn. kyanovodík, kt. je prudce jedovatý…- ŘEPKA OLEJNÁ- 20%NL,40% T, glukosinuláty- poruchy v plodnosti;mohou narušit chuť mléka a vajec; - SÓJA- nejdůležitější zdroj oleje a bílkovin na světě- 20% tuku, 40B, je vhodná pro energetickou složku pro všechny zvířata; - neextrahovaná soja je olejnina, kvalitní BK, vysoká En. hodnota..- pro vysokoužitkové dojnice zprav. v 1. fázi laktace. Její stravitelnost se zlepší tepelným opracováním…- SLUNEČNICE- vláknina – 25%,nešrotovana- zob pro ptáky - oloupe se a 10%vl, průměrné bílkovinné krmivo -  po odstranění tuku z olejnatých semen zůstanou krmné zbytky,které se podle použité technologie dělí do 2 skupin : - POKRUTINY- 3-8%, a - EXTRAHOVANÉ ŠROTY; některé olejniny obsahují dieteticky nepříznivé látky,silice,glykosidy,alkaloidy.Zhoršují jejich chuť a ovlivňují zdravotní stav a užitkovost + sypký tuk, a tuková syrovátkaCharakterizujte nutriční hodnotu živočišných krmiv, které živiny zpravidla neobsahují - vlákninu-ta je u rostlinych krmiv, kde se tato krmiva uplatňují, klady - mají vysokou výživnou hodnotu, nejbohatši na bílkoviny (krevní moučky) a rizika jejich využití. - Krevní, masová, masokostní,péřokostní,rybí moučky – jsou dnes zakázané-přenos nemocí…Mlezivo:Vysoký obsah bílkovin=albumin,globulin-vyšší stravitelnost,vyšší obsah vitamínů,minerálních látek.Imunoglobulin=pasivní imunita.dává se mláďatůh hned po porodu.Plnotučné mléko: 3,5% NL(kasein),tuky 3,5-4,2%, mléčné cukry 4,8% a popela 0,8%.Odstředěné mléko:Vitamíny rozpustné v tucích odstraněny spolu se smetanou.Syrovátka:Především mléčný cukr,z bílkovin jen albuminy a globuliny.ze sýřeniny, nakyslá pro výrobu tvarohu.- glycidy, vit., ML…- kvalitní surovina do směsí pro ml.Rybí moučka: mnoho bílkovin vynikající jakosti a mají příznivou skladbu min. látek., - v souč. do krmiv pro dom. a HZ mimo Ru- při nevhodném použití může rybí zápach přecházet do produktů…Krev: (krevní moučka) - Nejvyšší obsah NL=85%., v souč. se zprac. pouze krev neRu a použ. se pro výr. krmiv pro ryby…Péřová moučka:NL mají nízkou biologickou hodnotu. Krmné tuky:Vynikající zdroj energie,3*více energie než jadrná krmiva. Škvařené, vepřové sádlo:Vyšší obsah nenasycených, masných kyselin než hovězí lůj,proto je vysoce stravitelný. Kafilerní tuk:99% tuku.Kostní tuk:98,5%tuku.Nejčastěji využívaná minerální krmiva jako zdroj Ca - krmný vápenec, vápenatý grit, skořápky, mořské mušleP - krmný substrát; vápenatofosforečná- kostní moučka, dikalcium fosfátNa - hydrogenuhličitan sodnýCo to jsou MKP ? = minerální krmné přísady určené pro jednotlivé druhy zv.Která z nativních krmiv jsou největším zdrojem Ca (sušené jeteloviny) a P (zrno obilovin), V jakém množství doporučíte dávkovat sůl hospodářským zvířatům - dojnice 50 g/denně, jinak se dává kostka a zvířata si berou podle potřebyZásady skladování a způsoby technologických úprav suchých a šťavnatých objemných krmiv před zkrmovánímSKLADOVÁNÍ ŠŤAVNATÝCH KRMIV- povrhové krechty, komory, bunkry, silážní jámy, věže, plastikové vaky (pomoci lisu, anaerobní prostředí- rychlá fermentace, objem siláží je větší, siláže jsou kvalitnější a chutnější); SUCHÁ- seníky, stodoly, půdy, stohy; TECHNOLOGIE ÚPRAVY- zelená píce – řezání (na délku 3,5,7 cm)- homogenizace – míchání (míchání do celé KD)- frakcionace (př. stonky, klasy… = rozdělení hmoty na něk.částí…)- úprava sušiny – podle zv.- drcení celých rostlin- seno- podle kvality- řezání, míchání, čpavkování; - okopaniny- podle druhu zvířat- praní (zbavení hlíny)- krouhání,drcení (nejtvrdší je cukrovka, ta se vět. drtí)- vaření, paření, sušení…- siláže- drcení (vybírací frézy)- míchání- doplňování močoviny (4 kg/1 t)- neutralizace (soda, čpavek)- slámy- fyzik: řezání, štípání, šrotování, tvarování…- chem.: louhování, čpavkování, zcukřování…- biolog.: zapařování, fermentace, melasování…(- jadrných krmiv- šrotování (monogastři využijí jemnější šrotování)- drcení- mačkání – př. Eq – oves- máčení, drožďování, zvlhčování, vaření, paření spíše malochovy…- medikace = doplň. léčiv- fortifikace = posílení (př. přidávání vit.)- acidifikace = okyselení (u monog. (Su, Ga) – zlepšení tráv. BK)- alkalizace = použ. louhů (př. konz. jadrných krmiv pro Bo) - moderní úpravy jadrných krmiv: - mechanolýza = granulace (snížení prašnosti, při gran. doch. k záhřevu minim. výskyt mo-ů, škrob je stravitelnější, půs. proti antienzymům (př. antitrypsinu) zlepšení stravitelnosti…)- mikronizace (infra) = mžikové zahřátí hmoty rozrušení antinutrič.látek…- ozařování (UV) – př. kvasnic- expandace = nadouvání krmiv (nepouž. se při výr. KS)- extruze = protlačování vlhkého krmiva přes nějakou matrici (př. sojové maso)- vločkování – krmivo je napařeno párou, pak se promáčkne, zmáčkne??....)Charakterizujte nutriční, popř. dietetické a specifické vlastnosti zelené píce, co ovlivňuje její kvalitu a uplatnění v krmných dávkách ?- podle obsahu živin se dělí na BK, poloB