výživa

stavební látky kostry, zubů a vaj. skořápky, jsou obsaženy v mléce, aktivátory enzymů, nositelé biochem. reakcí, regulace elektrolytického a vodního režimu, součást pufrovacího systému…- nutriční význam: mají pouze stravitelné(rozpustné) ML (neesenciální)Způsob stanovení – spalováním při 550 °CVýskyt v krmivech – Ca – mléko, kostní močka, rybí moučka, drcené lastury… Z rostlinných zdrojů je špatně využitelný Ca – je v nich vázán na vlákninu – vojtěška, vojtěškové seno, řepa, luštěniny…, minerální – vápenec…- P – živoč. – většinou ty co mají i Ca, rostl.: špatně využ. – P je vázán na kys. fytovou – monogastrická zv. ho nedokážou strávit…, miner.: H3PO4, fosforečnany…- Mg – magnovit…- S – řepka…(brukvovité)- Na – do KD zv. se přidává ve formě NaCl- K – v KD zv. je téměř vždy nadbytek…- Cl – NaCl…- Fe – játra, krev, vejce…- I – mořská sůl, jididovaná sůl, mořské ryby…- Zn – slunečnicová semena, …..Pojednejte o významu základních mikroelementů, způsob jejich doplňování do krmných dávek a směsí – poměrně nízká potřeba, mají regulační úlohu…Aktivují enzymy a vstupování do různých org. slouč…. Doplň. – MKP, nebo jich je v krmivech dostatek???Kterého makroprvku bývá v rostlinných krmivech nejvíce ? Ca (sušené jeteloviny), P (obiloviny), Na, K, Mg, Cl, S …Minerální látky ve výživě zvířat - nutriční význam: mají pouze stravitelné (rozpustné) ML (neesenciální), jsou významnou složkou enzymů a hormonů; ovl. Symbiotickou mikrofloru v tráv.traktu, ovliv.osmotický tlak v buňce, podílí se na stavbe pevných tkání.Způsob stanovení popelovin - spalováním při teplotě 550°C.Pojednejte o významu a výskytu základních mikroprvků, možnosti jejich doplňování ve výživě zvířat - Fe (výskyt-maso-hlavně vnitřnosti-játra , srdce aslezina; luštěniny, listová zelenina, jahody; význam: součástí hemoglobinu 60-70%, myoglobinu 3-4%, 1% enzymy, 0,1% v transferinu, 15-30% vázáno na bílkoviny: feritin a hemosiderin), - Cu (výskyt: játra, kakao, ořechy, houby; význam: v řadě enzymatických cyklech- ovlivňují metab., vytváření kostní hmoty, nervový systém , - Zn (v játrech, tmavém mase, mléce, vaj.žloutky a mořští živočichové;pokud je ho málo způsobuje u prasat parakeratozu (Porucha rohovění kůže); vliv na vývoj, pro správné fungování řady enzymatických systémů- inzulínu ), - Mn (výskyt:v obilovinách, hrachu, borůvkách, špenátu a ořechách; význam: nedostatek: problémy s cévaním systémem, změny v cholesterolu, dlouhodobě to vede ke kardiovaskulárním chorobám, pro správny ,metab. Cukrů) , - Co (výskyt: kobalit, lineit, smaltin; význam- součást vit B a B12), - Mo (výskyt: luštěniny, celozrné pečivo a listová zelenina; význam: v řadě enzymatických systémech, pro prevenci zubního kazu, zvyšuje tvrdost zubní skloviny; nedostatek- anémie, kazivost zubůzhorší se ochrana proti infekci moč.měchýře), - I (výskyt: mořská voda, mořské ryby, v min. vodách; význam: součástí hormonů štítné žlázy- tyroxin : ovlivnuje růst), - Se (výskyt: ořechy, mořské ryby a vnitřnosti; využití: jako antioxidant- likviduje volné radikály a tím snižuje riziko vzniku rakovinného bujení), možnosti jejich doplňování ve výživě zvířat(kde se nachází) rostliná a živočišná krmiva: zel.píce 1-2%, seno 6-8%, zrniny 2-4%, živ.moučky 1-25%; rybí moučka- I, SeRozdělení aminokyselin (volné, vázané, L, D, alfa...): Esenciální nepostradatelné-organizmus je syntetizuje v nedostatečné mířeLYZIN,METHIONIN,FENYLALANIN,TRYPTOFAN,HISTIDIN,LEUCIN,IZOLEUCIN,TREONIN,VALIN(LMTTF HLIVA) (synergismus: MET×CYS) (antagonismus: LYS×ARG), Neesenciální-postradatelné-syntetizuji GLYCIN,PROLIN,CYSTEIN,ALANIN,SERIN,TYROZINlimitující Vyskytují se v nedostatku (hl. LMTTF), vázané (jsou souč. Bílkovin), volné (existují mimo bílkovinu, vyšší stravitelnos)alfa, beta… (podle postavení aminoskupiny vůči skupině karboxylové), L a D (rozdílná využitelnost), Technické - slouží jako ochucovadla, konzervační a antioxidační přípravky, hlavně LYSIN, který se přidává do masa i pro zlepšení vzhledu a schopnosti vázat vodu, při konzervaci ryb pro odstranění zápachu, v mouce zlepšuje kynutí a vlastnosti těsta i chleba krystalické (obs. až 100 % účinné látky)…Vyjmenujte esenciální AMK, proč jsou esenciální – org. si je nedokáže sám vytvořit, musí je příjimat v krmivu,u přežvýkavců je syntetizují bakterie… LMTTF HLIVAKolik jich bývá v proteinu průměrné kvality ? - Které jsou limitující ve výživě prasat (lysin) či drůbeže (methionin)?Pojednejte o vitamínech ve výživě zvířat – nízkomolekulární org. sloučeniny, kt. jsou v nepatrných množ. živ. důležité. Esenciální povahy. Jsou účinné ve stopových množ. Jednotky: m. j. (A, D), mg, mcg (B12)…Přiřozené a sytetické…Velice labilní látky citlivé na kyslík, UV paprsky, vysokou teplotu, drastické změny pH, kontakt s mikroelementy…Největší nároky na vit. mají mláďata, samice v raprodukci, plemeníci…Biologicky účinné látky, působící na zdraví a užitkovost…Co to jsou antivitamíny, příklad – látka chemicky podobná vitamínu bez účinku, může vyblokovat účinnost vitamínů…Př. Avidin vit. HRozdíly mezi avitaminózou = úplný nedostatek, specifické příznaky (př. ned. vit. C – kurdějě = skorbut), hypo = snížený přjem vitamínů (netypické příznaky), a hypervitaminózou = nadměrný příjem vitamínů – předávkování toxicita až smrt (jen u vit. rozp. v tucích)…Vitamíny rozpustné ve vodě – komplex B vit., C…důsledky jejich nedostatku – B1 – cerebro-kortikální nekroza u telat, skotu a ovcí…- B2 – x fce CNS, x plodnosti a líhnivosti…- B6 – x CNS…- B12 – x růstu, hubnutí…- B3 – změna na kůži, peróza…- B5 – dermatitida, spastická kůže…- folacin – x krvetvorby a plodnosti, zhoršená kvalita srsti…- H – změny na kůži (dermatitida), peróza, snížení líhnivosti…- cholin – x mtb tuků (tučnění jater), fční x kostí a kloubů- C – pokřivení páteře, x imunity, …možnosti jejich doplňování – Vitamix…???kterým zvířatům se zpravidla nedoplňují – Su ???????Pojednejte o vitamínech rozpustných v tucích, jejich význam, výskyt v krmivech, důsledky nedostatku, možnosti doplňování do diet- A – ovl. stav epitelů, odolnost, růst, plodnost…důl. pro zrak, antioxidant…- výskyt v živoč. produktech (mléko, žloutek, játra…), mrkev – prekurzory, vojtěškové úsušky…- nedostatek: x reprodukce, zvýšená náchylnost k onem., kožní choroby…- D – ovl. minerální mtb (Ca), váže Ca a P v kostech…- mléko, vaj. žloutek, rybí tuk, v kůži – ergosterol – UV záření…, - nedost.: rachitis, osteomalacie, nedost. odolnost vaj. skořápky, špatné vstřebávání a ukládání Ca…- E – antioxidant, zlepšuje reprodukci, látková výměná hormonů, tvorba protilátek…- rostlinné oleje, zelenina, obiloviny, obilné klíčky, luštěniny, vejce…- nedost.: x plodnosti, růstu, NS, …- K – pro srážení krve – antihemoragický úč.(s Ca)- zelené rostiny, vzniká činností mo-ů, špenát…- krvácivost, nedost. srážlivost krve…Biofaktory (specificky úč. látky) ve výživě zvířat, jaké plní funkce – nativní i syntetické látky…V krmivech se vyskytuje v nepatrných množ., pokud nejsou v krmivech, doplň. se jako aditiva v mikromnožstvích (g, mg, mcg)…fce: nutriční (jako doplňkový zdroj živin a E) – AK, MK ML…,katalytické, regulační (hormonální látky, probiotika), stimulační (antimikrobiální), prevenční a léčebné (ochranné látky, imunostimulační), konzervační (zvyšují uchovatelnost), technické (ovl. vlastnosti krmiva),doplňkové (ovl. kvalitu produkce)- mají pozitivní vliv na zv. – na jejich ZS, užitkovost, výkonnost, efektivitu využití krmiv, biologickou hodnotu produkce, celkovou ekonomiku výroby…čím jsou do krmných diet doplňovány ? Předpokladem jejich úč. je správné dávkování. Obvyklé dávkování: 80 – 120 % potřeby. ??????????????????????????Znáte nějaké stimulační látky, jakého principu většinou využívají - ??????????????vitamíny, enzymy (ovl.veškeré chem. přeměny látek a E v živém org.), hormony (podněcují/tlumí mtb), AK, ATB (produkty mtb mo-ů, regulace střeví mikroflóry, ale vzn. rezistence..,), chemobiotika (neATB antimikrobiální látky se stimulačním vlivem na užitkovost…), antikokcidika, antihelmintika, antioxidanty (stabilizace tuků a vit.), probiotika, prebiotika (vyvazuje mo-y, popř. je zdrojem E pro vybrané anaerobní mo-y v tlustém střevě…), anabolika (zvýšení proteosyntézy), zchutnovadla, aromatické látky, pigmenty, pojiva… Co to jsou acidifikátory = okyselovadla – přípravky na bázi kys. askorbové, citronové, mravenčí a jejích solí (apl. do vody nebo do krmiva) …- když mají vyšší obsah k.mléčné a citrónové, tak se používají jako náhrada antibiotických stimulátorů růstu; do mléčné krmné směsi se dává jako okyselovadlo…a trankvilizační látky = látky zklidňující, omez. stresové situace… (Sedonal, Etanol…)?Význam energie ve výživě zvířat, její zdroje a třídění. zdroje: hl. cukry, tuky…význam: potřeba na všechny pochody v těle… ???? k zachování tělesných fcí a syntézu…- energie přijatá z krmiva, dává zvířeti energii(100% E využije při stresu, 70%E na záchovu, 60-65% na laktaci, 40-60%E na růst a 10-20% na tvorbu plodu její zdroje-lipidy, sacharidy, bílkoviny.třídění: BE = chemická E obs. v krmivu. Zjisťuje se prostřednictvím uvolněné E při úplném spálení krmiva.SE = BE – EV – zdánlivě strav. E – ve výkalech jsou rovněž energetické látky (př. trávicí sekrety a střevní výstelka), které nepochází z krmiva (endogenního mtb původu)…ME = SE – EM,EP – u monogastrů je to maximální množství E,kt. je org. k dispozici pro zachování tělesných fcí a syntézu. U Ru – mikrobiální přeměny v bachoru vzn. teplo…NE = ME – TZ… NE odpovídá E v tělesném přírustku (přírustku proteinů, tuků), v živočišných produktech (mléko, vlna, vejce), ve vykonané práci a záchovné E.Jak se zjišťuje energetická hodnota krmiva – ????????? energetické hodnocení (jednotky: Bo – NEL, NEV,, Ov – NEL,, Cp – NEL,, Eq – SEk,, Su – MEp,,Ga – MEn...) energetický systém hodnocení krmiv…?????????????Energetické hodnocení krmiv (vychází z přeměny energie v organismu zvířat, čili distribuce energie) a potřeb zvířat (energie přijatá z krmiva, dává zvířeti energii(100% E využije při stresu, 70%E na záchovu, 60-65% na laktaci, 40-60%E na růst a 10-20% na tvorbu plodu) – BE, SE – zohledňuje ztráty E ve výkalech specifické pro druh krmiv, ME – u monogastrů je to vhodné měřítko hodnocení. U dojnic je ME nepřesná. Po odečtení tepelné E od ME dostaneme čistou E pro konkrétní výkon, př. pro produkci mléka. Nedostatkem tohoto systému hodnocení je, že v rámci jednoho druhu zv. jsou potřebné různé způsoby hodnocení čisté E v závislosti na užitkovém zaměření…Potřebu E u HZ rozlišujeme na záchovnou a produkční potřebu. Záchovná potřeba zahrnuje minimální potřebu (zákl. přeměnu) E (nezbytné mn. E pro fci orgánů, nervové fce, transport iontů, obnovovací procesy těla) a potřebu E na příjem krmiva, trávení, lehkou svalovou práci a tepelnou regulaci. ZPZ je závislá ma mtb velikosti těla (kg na 0,75), na pohlaví, věku, tělesné aktivitě, osrstění, opeření, podkožní tukové vrstvě, onemocnění, způsob chovu, prostředí chovu, relativní vlhkost proudění vzduchu..., složení krmiva, úprava krmiva, technika krmení…Zv. vytv. produkci zpravidla až při příjmu E vyšším než je jejich záchovná potřeba. Produkcí je tělesný přírustek, nitroděložní růst, mléko, vlna, vejce a práce. Produkční potřeba (kromě práce) odpovídá především množství E v jednotlivých produktech. Tato čistá produkční potřeba je u jednotl. produkčních směrů (růst, laktace…) závislá na množství vyráběných produktů a jejich složení. Obsah E produktu je výsledkem Energ. obsahů jednotlivých živin. …?????????????používané jednotky a způsoby jejich zjišťováníBE = chemická E obs. v krmivu. Zjisťuje se prostřednictvím uvolněné E při úplném spálení krmiva.SE = BE – EV – zdánlivě strav. E – ve výkalech jsou rovněž energetické látky (př. trávicí sekrety a střevní výstelka), které nepochází z krmiva (endogenního mtb původu)…ME = SE – EM,EP – u monogastrů je to maximální množství E,kt. je org. k dispozici pro zachování tělesných fcí a syntézu. U Ru – mikrobiální přeměny v bachoru vzn. teplo…NE = ME – TZ… NE odpovídá E v tělesném přírustku (přírustku proteinů, tuků), v živočišných produktech (mléko, vlna, vejce), ve vykonané práci a záchovné E. Krmnými jednotkami- NEL- chovný přežvýkavec, NEV- přežvýkavec, ME-monogastr (prasata- Mep, drůbež- Med), SE- koně, psi, kočky; E hodnota v jednotkách MJ/1kg krmivaPohovořte o rizikových nutričních faktorech, vyskytujících se v krmivech a jak ohrožují zdravotní stav, popř. hygienické parametry živočišných produktůSekundární rostlinné látky – antinutritivní látky – důležité pro rostliny, ale mohou ovlivnit užitkovost, kvalitu živočišných produktů a ZS zvířat, pokud jsou v krmivu určité hodnoty překračovány.Dusičnany a dusitany- v krmivech nejč. dusičnany. Nejškodlivější jsou produkty redukce dusičnanů – dusitany. Dusitany – mění Hb na metHb…Hromadění dusičnanů vlivem: přehnojení N, snížené intenzity fotosyntézy (jaro, podzim)… Kumulace – spodní části lodyh – slunečnice, kapusta, řepka, chřást… Přebytek dusičnanů v KD lze částečně eliminovat přídavkem sacharidových krmiv…Glukosinoláty – x fce štítné žl., růstu, plodnosti, snížení chutnosti mléka…Alkaloidy – jedovatost, zpomalení vývoje, poškození jater…Steroly, Kumarin – zastavení příjmu krmiva, pokles výkonnostiTaniny – snížení stravitelnosti BKSaponiny – způs. tympanie, hemolytické úč.Glykoalkaloidy – záň. dráždění TT, x absorpce, ochrnutí centra pro dýchání a poh. s.Glykosidy – x mtb tuků, deprese zabřezávání a výkonnosti, potlčení úč. vit. DAlkaloidy – pošk. jater, dýchacího centra, snížení příjmu potravy..Mykotoxiny – x plodnosti, snížení příjmu krmiva…( nedostatek vlákniny-acidóza, ) nitráty-když je v sušině více jak 1,5%- úhyn zvířat, trávení jednoduchých cukrů u skotu- riziko acidóz-při velkém množství; do 0,5%KNO3- nepostřehnutelné změny zdraví; do 1%KNO3-pokles užitkovosti, do 1,5% KN03 zdrav.problémy, Zn-nedostatek u prasat-parakaretoza, slepicím se nesmí dávat vit C, nedostatek Fe v mléce u prasat- anémie, špatná stravitelnost vlákniny-průjmy a jak ohrožují zdravotní stav, popř. hygienické parametry živočišných produktů ,plísně, hnilobné bakterie…Pojednejte o možnostech a principech konzervace objemných krmiv – silážováním (při původní sušině – hned po sečení × po zavadnutí – zavadnutí způs. úsporu hmoty, zjednoduší celý silážní proces), - sušením (přirozeným – na pokose, an sušácích × umělým – provětráváním, horkovzdušně, nízkotepelně…)- ochrana substrátu před nežádoucími mo-y - úspěšná konz. – minimalizace ztrát a zdravotních riziks důrazem na předpoklady úspěšného silážování - vhodná sušina silážovaného krmiva (nad 30 % suš.)- dostatek zvas. cukrů a nízká pufrační schopnost hmoty- využití vhodných konzervantů- dodržení technol. postupů sil. (nařezání sil. hmoty, rychlé naskladnění (co nejrychleji anaer. pr.), maximální udusání, zakrytí (uzavření) siláže (zabránění průniku vody), zatěžkání (zabr. průniku vzduchu)- zrání siláže (fermentace) prob. v běžných podm. prům. 6 týdnů (lze ji urychlit probiotickými preparáty, okyselením…) 1. Fáze- uvolňování tekutin- množení mikroorg., ztrátové procesy- dých, proteol, hod- týden 2. Fáze- hlavní- vzrůst acidity, množení jen mléčných bakt., ostatní útlum, několik týdnů 3. Fáze- útlum činnosti mléč. Bakt., enzymatická činnost, siláž je stabilní i několik letZtráty při silážování:nezbytné: zbytkové dýchání (1 – 3 %), kvašení (4 – 10 %)zbytné: ztráty na poli a ost. ztráty (kolem 5 %), odtokem silážních tekutin (do 7 %), aerobní přeměny při siláži (do 10 %), sekundární fermentace (do 10%)…Žádoucí a nežádoucí mikroorganismy: Mléčné b., máselné b (méně žád.), octové b., hnilobné b., kvasinky, plísně – nežádoucí…Znáte nějaké konzervanty a na jaké principu konzervují ??????????????- kys. mravenčí, sanosil, silo – meistr – okyselení?- Lactisil, Microsil, Silage – Pro, Sila – Bac – k podpoře žád. mo-ů a entymatických aktivit)- k potlačení pachů a přílišné kyselosti sil. – Aromasil, vápenec, soda, uhličitan amonný, čpavková voda…- zvyšující/ snižující sušinu, zvyšující obs. zkvasitelných cukrů…Možnosti konzervace jadrných krmiv. Jakých principů se využívá, dávkování některých konzervantů SEŠIT !!! sušení: horký vzduch(sušárny- pásové, bubnové, válcové, komorové, sprayové); vzduchem předehřátým i studeným (aktivní provětrávání) – zvýšení osmotického tlaku; chlazení: suchý led – krátkodobá konzervace; chemická ochrana: kyselina propionová a benzoová, NaOH; - k ochraně, používají se kys. propionová, mravenčí, dávkování podle vlhkosti a doby skladování- cca od 0,7-2% hmot., vlhkost zrna by neměla být větší než 22-25%... oxid uhličitý, NaOH, , nelze skladovat suché s mokrým zrnem, ideální zastřešené haly- sledovat teplotusilážováníZnáte nějaké zásadní rozdíly v živinovém obsahu rostlinných a živočišných krmiv ? ???? rozdíly: voda (R-14%Ž-73%),N látky (R-10Ž-20),tuk (R-2 Ž-6,5), BNLV (R-68 Ž-0,2), vláknina (R-3 Ž-0), popeloviny (R-3 Ž-0,3) Znáte nějaké typické rysy pro mikrobiální - příznivě ovlivňují zvířecího hostitele tak, že optimalizují jeho intestinální mikrobiální rovnováhu” a minerální krmiva – anorganické, není tam org. živina žádná dostupná E zvířeti…?Dovedete přesně definovat pojem KRMIVO = zkonzumovatelný substrát, obs. stravitelné a využitelné živiny…, látky určené ke krmení zv…Pojednejte o rozdělení krmiv dle jednotlivých kritérií,:- podle původu – rostlinná, živočišná, mikrobiální, minerální, syntetická, kombinov.- dle způsobu získání – statková (pův. beze změny – tráva, mlíko), průmyslová – přepracovaná, vyrobená – př. otruby, KS…- dle c-e živin – jadrná (koncentrovaná), objemná – méně živinově koncentrovaná…- dle převažující živiny – BK – ná, sacharidováJmenujte typické představitele a jejich vhodnost ke krmení různých druhů a kategorií zvířat?? kolik- jadrnych, objemných, okopanin, píce, kukuřice skot- stravitelné Nl,PDI; ovce- Strav.NL, PDI; kozy- strav.NL, PDI; koně- Strav.NL, AMK; prasata- NL, AKM, stravitelné AMK; drůbež NL, AMK; ostatní zvířata- NL, AMKZnáte nějaká krmiva s dietetickými vliv na funkčnost trávicích orgánů a tím i pohodu celého org.; krmná mrkev, lněné semeno, zkvašená krmiva či specifickými vlastnostmi nečekané, příznivé (či nepříznivé) vlivy krmiva na zvíře a jeho užitkovost; pivovarské mláto, pšeničné otruby, ječmen a ovesJaká je přibližná výroba krmiv v ČR - 25mil.tun krmiva(4mil ks velkých hosp.zvířat a 25mil ks drůbeže)…Odvoďte kolik je třeba krmiv ročně pro 1 dojnici ( 10 – 15 tun objemných krmiv, 1 – 1,5 tuny jadrných krmiv, asi 1 tuna slámy dle technologie), koně (10 tun),ovci (2 – 4 tun),prasnici (asi 700 kg) a slepici (40 kg KS/za obd. mezi 17. – 68. týdnem jejího věku)… Jaká je konverze krmiva ve výkrmu prasat (3,2 – 3,5 kg KS na 1 kg přír., popř. 2,6 – 2,7) a výkrmu kuřecích brojlerů (1,9 kg KS/1 kg)?Pohovořte o zásadních rozdílnostech živinového obsahu v rostlinných a živočišných krmivech. rozdíly:voda (R-14%, Ž-73%),N látky (R-10, Ž-20), tuk (R-2, Ž-6,5), BNLV (R-68, Ž-0,2), vláknina (R-3, Ž-0), popeloviny (R-3, Ž-0,3) V čem je třeba hledat živinovou variabilitu krmiv, konkrétní příklady. Které vlastnosti či charakteristiky u krmiv posuzujeme ?? krmiva boh. na sacharidy: zrno obilovin, brambor, řepa, řepné řízky, melasa, kukuřičná siláž…na tuky: olejnatá semena (sem. slunečnice, sojové boby…), rostlinné tuky (oleje…), živočišné tuky (rybí tuk…)…na BK: zrna luštěnin (bob, hrách…), EŠ, kvasnice, rybí moučka…na ML: uhličitan vápenatý, dikalciumfosfát, NaCl…na vit.: rybí tuk, obilné klíčky, suš. syrovátka (B),kvasnice… 2 faktory ovlivňující živinou potřebu zvířat: záchovná potřeba(druh zvířete, jeho velikost, věk,