výcuc koně chuchle

e o vytrvalostně-rychlostní charakter 50 – 70 % maxima.
Při tepové frekvenci nad 170 tepů/min probíhá převážně anaerobní metabolizmus. Rychlost u sportovních koní nad 450 m/min u dostihových nad 700 m/min, využití 70 – 100 % maxima.
Koně mají tři typy svalových vláken, typ I., II. A a II. B a tato vlákna mají různou kontraktibilitu i různý metabolický charakter.
Typ I má pomalou kontraktibilitu.
Typy II A a II B naopak rychlou.
Typ svalových vláken I. a typ II. A mají vysokou oxidativní kapacitu a mohou být přeměňováni na volnou energii aerobně. Typ II. B má nízkou oxidativní kapacitu, může být pro přeměnu na volnou energii využíván jen v anaerobních podmínkách.
Všechny tři typy svalových vláken dovedou využívat glykogen, ale jen typ I. a II. A může využívat zdroje energie z triglyceridů.
Množství využitého ATP ve svalových vláknech je přímo závislé na rychlosti jejich kontrakce.
Když je kůň v klidu nebo při mírném pohybu jsou svalové kontrakce malé a pomalé a je na ně potřeba jen malého množství ATP.
Při takovémto typu práce, typ I, je pohotová rezerva ATP snadně doplňována cestou oxidativní.
Při takovéto rychlosti se spaluje přednostně tuk.
Tohoto jsou poměrně bohaté zásoby a může být mobilizován a metabolizován pro regeneraci ATP jen při malém využívání koní.
Jak se zvyšuje rychlost při práci v klusu či krátkém cvalu typ svalových vláken I. už není schopen sám uhrazovat energii pro rychlejší kontratabilitu svalů.
Tu nastupuje typ II.A, který pomáhá.
Tento typ svalových vláken pracuje také za aerobních podmínek, ale už využívá jako zdroj energie pro regeneraci ATP, jak tuk tak i glykogen.
Glykogen nebo glukóza se využívají pro regeneraci ATP dvakrát rychleji než tuk.
Když se zvyšuje intenzita práce využívání tuku jako zdroje energie pro regeneraci ATP je příliš pomalé.
Musí nastoupit typ II. B, který pracuje zcela v podmínkách anaerobních.
Anaerobní glykolýza je nejrychlejší způsob metabolická přeměny vedoucí k regeneraci ATP.
Při vysokých rychlostech je kůň zcela závislý na tomto způsobu regenerace ATP – zisku mechanické energie pro svalovou práci.
Anaerobní glykolýza vede k tvorbě kyseliny mléčné, která způsobuje zakyselování prostředí ve svalech a k únavě.
Při vytrvalostních jízdách při menších rychlostech kůň využívá převážně aerobní regeneraci energie. Jen během překonávání výškových rozdílů a v kratších intervalech využívá také anaerobní regeneraci ATP.
Únava u koně přichází většinou z úplného vyčerpání zásob glykogenu než z tvorby kyseliny mléčné.
Dostihoví koně, ale i koně westernového využití vykazují vysokou intenzitu práce.
Takovíto koně jsou závislí především na využívání anaerobní glykolýzy pro regeneraci ATP.
A únava přichází jako výsledek hromadění kys. mléčné, dříve než odčerpání glykogenu.
Energie z diety je obvykle vyjadřovaná v J.
Stravitelná energie je ta část energie krmiva, která zůstane v organizmu koně.
Potřeba SE je složena z potřeby na záchovu a potřeba na práci.
SE si organizmus koně obstarává z krmiva – škrobu, tuku, proteinu a vlákniny.
Škrob
Polysacharid škrob se skládá z velkého množství molekul glukózy a tvoří základ obilnin, kde je zastoupen z 50 – 70 % sušiny. Největší zastoupení škrobu má kukuřice.
Škrob je univerzálním zdrojem energie pro pracovní výkon koně.
Škrob je tráven v tenkém střevě kde se také ve formě glukózy absorbuje přímo do krve.
Ze zásob glukózy v krevní plazmě se využívá pro práci koně :
v anaerobní glykolýze se stává přímým zdrojem pro regeneraci ATP
slouží pro tvorbu glykogenu ve svalech, v játrech a může být i zdrojem vzniku tuku v těle
Svalový glykogen je velmi důležitým zdrojem energie pro její využití při práci koně.
Glykogen skladovaný v játrech je zdrojem pro udržování stálé pohotovostní zásoby glukózy v krevní plazmě, která se během práce koně spotřebovává.
Využívání a doplňování stálé pohotovostní zásoby glukózy v krevní plazmě je regulována centrálním nervovým systémem.
Hypoglykemie je také potencionální příčinou únavy.
Škrob jako dietní zdroj energie je určen k syntéze glykogenu.
Ale vlastní syntéza je limitována nejen obsahem glukózy, ale také inzulinem.
Oba tyto faktory jsou velmi důležité a pro syntézu glykogenu stejně důležité.
Množství škrobu v dietě je důležité, ale příliš velké množství škrobu může být příčinou toho, že se nestačí enzymaticky rozložit v tenkém střevě a přechází do střeva tlustého, kde je mikrobiálně tráven a fermentován na kyselinu mléčnou.
Toto způsobuje pokles pH ve střevě a může být příčinou odumírání mnoha ostatních mikroorganizmů ve střevě, což vede k omezení schopnosti blokovat pronikání mykotoxinů do krve.
Je to častou příčinou vzniku kolik případně laminitíd.
Jednoduché cukry monosacharidy se dostávají do krevní plazmy už za 1 – 3 hodiny, ale monosacharidy uvolněné ze strukturálních polysacharidů, které byly získány mikrobiálním trávením, jsou i mikrobiálně fermentovány na těkavé mastné kyseliny, které se do krevní plazmy dostanou až po 4 – 6 hodinách.
Tuk
Dietní tuk je méně univerzálním zdrojem energie než škrob. Přesto že může být aerobně oxidován pro regeneraci ATP.
Více časté je, že se v těle ukládá jako rezervní zdroj energie.
Při vytrvalostních jízdách je spolu s glykogenem významným zdrojem regenerace ATP.
Bylo to potvrzeno výzkumem ve Švédsku, kde byl zkoumán vliv dietního tuku při endurance jízdách, při těchto mírnějších rychlostech byl tuk přednostně využíván.
Vedlo to k zařazování až 15 % sojového oleje z množství koncentrovaných krmiv.
V krevní plazmě byla vyšší úroveň volných mastných kyselin, což bylo vždy ve spojení se zvýšenými dávkami sacharidů respektive proteinů.
Respirační kvocient byl však u těchto koní nižší než u koní kontrolní skupiny.
Bohužel tito koně měli také nižší koncentraci svalového a jaterního glykogenu.
Protein.
Nechceme využívat protein jako zdroj energie – je drahý.
Mimo to j