test_

i houbovým chorobám)
66.3. biologická (předklíčení nebo narašení)
67. Krycí plodina jetele lučního
67.1. oves, bob
68. Výsevy řepky, pšenice, hrachu, brambor
68.1. řepka = 4-6 kg/ha
68.2. pšenice = 400- 500 kg/ha
68.3. hrách = 180-320 kg/ha
68.4. brambory = 2,5-3,5 t/ha
69. OO řepka
69.1. řepka bezeruková se sníženým obsahem glukosimolátů (většina současných odrůd
69.2. do 2% kyseliny erukové, snížený obsah glukosinolátů, 99% osevních ploch
70. Předplodiny cukrovky a lnu
70.1. ozimé obilniny, oz. žito, jarní ječmen
71. Co se dělá na chmelnici
71.1. na podzim (odstřihávání rév, dvojí vláčení na koso, orba meziřadí, kypření, zaorávka hnoje, mělké kypření, hluboké kypření-r igolování, dosazování sazenic)
71.2. na jaře (prokypření, vláčení, řěz)
72. Melasa, rafináda
72.1. melasa je vedlejší produkt při výrobě cukru z cukrové řepy – roztok
72.2. rafináda – z něj se vyrábí bílý cukr – hlavní produkt
73. Kulturní tráv y
73.1. z ákladní (srha, bojínek, jílek)
73.2. doplňk ové (ovsík, trojštět, poháňka)
73.3. speciální
74. Hlavní a vedlejší produkt lnu
74.1. dlouhé vlákno, semeno, koudel – krátké vlákno, pazdeří – dřevnatá část, která se společně s pilinami lisuje
75. Škodliví činitelé kulturních plodin
75.1. abiotické vlivy (vítr, vodní eroze, požáry, povodně, sucha)
75.2. biotické (plevele, živočichové)
76. Vysvětli pojem genetická informace
76.1. souhrn genů, kteří jsou nositelé této informace, udává morfologické a fyziologické vlastnosti
77. Hlavní a vedlejší produkt cukrovky
77.1. hlavní = bílý cukr-rafináda
77.2. vedlejší = melasa, řízky, chrást, šáma
78. Obsah bílkovin v bobu a sacharidů v hlíze brambor
78.1. bílkovin v bobu 25-30%
78.2. sacharidy v hlíze brambor = 0,5%
79. Práce u chmele od jara do sklizně
79.1. vláčení chmelnice, mechanizovaný řez – odstraňování nového dřeva a části vlků, zavěšování chmelovodu, zavádění výhonků, přihnojován í, ochrana proti chorobám a škůdcům, závlaha, sklizeň - odstřižení, česání
80. Vyjmenuj pícní trávy
80.1. srha, kostřava, bojínek, jílek, trojštět, lipnice, poháňka
81. Co je to klon
81.1. odrůda
81.2. při vegetačním množení (brambory, chmel)
82. Tvary ovocných rostlin
82.1. pod pojmem tvar rozumíme uspořádání nadzemních orgánů. Základním tvarem je keř, strom, stromek.
82.2. Stromy dělíme podle výšky kmene:
82.2.1. zákrsek – 0,5-0,7 m
82.2.2. čtvrtkmeny – 0,8-1,1 m
82.2.3. polokmeny – 1,3-1,5 m
82.2.4. vysokokmeny – 1,8-2 m
82.2.5. se snižující se výškou – ranější plodnost, nižší – obvykle kvalitnější ovoce
83. Ječmen
83.1. výměra = 497,9 tis. ha
83.2. výsevek = 400-450
83.3. výnos = 3,97 t/ha
84. Vlastnosti chmelové hlávky
84.1. dobrá vzrostlost a vyzrálost hlávek, hlávky jsou uzavřené, velikostně srovnané, vřeténko má pravidelnou stavbu, je hustě článkované
84.2. bez příznaků poškození chorobami, škůdci, bez mechanického poškození
84.3. správně česány a sušeny
84.4. barva zlatohnědá s leskem
84.5. bohatý obsah lupulinu
84.6. pravá jemná vůně
84.7. vysoký obsah pivovarsky důležitých chemických látek
85. Hnojení cukrovky
85.1. organické hnojení je nezby tnou součástí hnojení cukrovky
85.2. nejvhodnější hnojiva jsou hnůj a komp ost, dá vka hnoje okolo 40 t/ha.
85.3. Důležitější než dávka je termín zaorán í (září)
85.4. Výše dávek živin má vycházet z analýzy půdy, ze stanovení jarní zásoby N v půdě a z rozborů rostlin.
85.5. N: 80-120 kg/ha, P: 60 kg/ha, K: 100 kg/ha
86. Druhy pastev
86.1. Kontinuální
86.1.1. nepřetržité pasení zvířat během roku nebo pastevní sezony na 1 pastvě, rozsáhlé plochy, nízké zatížení pastviny
86.1.2. volná extenzivní
86.1.2.1. volná – málo výnosné porosty, horské pastviny
86.1.3. intenzivní – jednooplůtková a jejich modifikace
86.1.3.1. vysoce produktivní využívání pastvin, kvalitní porosty
86.1.4. modifikova ný systém
86.1.4.1. 1,2,3, - na začátku období spásána 1/3 plochy, 2/3 posečeny ke konzervaci, po nárůstu posečeného porostu jsou sem přesouvána zvířata a sklízí se plocha předtí m spasená, dále celá pastva
86.2. Rotační
86.2.1. spásání 2 a více oplůtků, střídání pasení a obrůstání
86.2.2. poloextenzivní
86.2.3. honová – rozdělení pastevních ploch do několika honů, které se postupně spásají po 10-20dnech, po spasení mají porosty určité období na obrůstání
86.2.3.1.
86.2.4. oplůtková
86.2.4.1. rozdělení pastvy do několika oplůtků, během pastevního období se postupně vypásají
86.2.5. dávková
86.2.5.1. přidělování dávek pastevní píce a plochy porostu odpovídající denní spotřebě stáda pomocí elektrického oplocení
86.2.6. pásová
86.2.6.1. postupné přidělování píce ve formě úzkých pásů
87. Krmné obiloviny
87.1. žito set é
87.1.1. pro krmné účely se používá zrno, které nesplňuje kritéria potravinářské jakosti, má nepříznivé dietetické účinky
87.2. ječmen setý
87.2.1. pro prasata a drůbež
87.3. oves setý
87.3.1. u koní zrno, také na zelené krmení a senáž
87.4. kukuřice
87.4.1. u prasat a drůbeže
88. Rosení lnu
88.1. vlákn o lze získat
88.1.1. násilnou metodou (chemickou cestou, hrubé, nekvalitní)
88.1.2. biologicky (máčením, rosením)
88.2. rosení
88.2.1. mikroorganismy rozkládají pektin A, který pojí svazky vláken s dřevovinou, nemají poškozovat pektin B (pojí pravlákna do svazku vlákna), trvá 3-6 týdnů, podílí se na něm asi 150 mikroorganizmů ve 3 etapách (1. Namnožení mikroorganismů, 2. Pektinolytická etapa, 3. Celululytická etapa)
88.2.2. optimální podmínky pro rosení
88.2.2.1. slabší déšť po rozložení stonku na lniště, 15-20 C, vlhkost 80%, slabé oslunění, bez větru
89. Co je to odrůda, rozdělení podle genetické struktury
89.1. odrůda = kultivar
89.1.1. taxonomická jednotka hospodářského významu. Je souborem jedinců téhož botanického druhu, jež se vyznačuje určitými shodnými biologickými a hospodářský mi znaky a vlastnostmi. Nové odrůdy vznikají šlechtěním (novošlechtěním)
89.2. rozdělení podle genetické struktury
89.2.1. liniová
89.2.1.1. u samosprašných druhů
89.2.2. populace
89.2.2.1. cizosprašné rostliny
89.2.3. syntetická
89.2.3.1. cizosprašné druhy – po opakujícím se společném přemnožení populací
89.2.4. polyploidní
89.2.4.1. větší počet chromozómů, větší rostliny
89.2.5. hybridn í
89.2.5.1. generace F1, základní typy (Sc-single cross – jednoduchý dvouliniový hybrid, A x B; Tc-triple cross – tříliniový hybrid ((A x B) x C); Dc-double cross – čtyřliniov ý hybrid ((A x B) x (C x D))
89.2.6. klon
89.2.6.1. vegetativně množené rostliny
90. Výživa pšenice a zvláště N
90.1. Na základě anorganických rozborů půdy se určuje dávka P, K, Mg a vápnění – rozmetání před zpracováním půdy. Hlavní živinou je N. Jednorázové dá vky 30- 6 0 kg/ha, při celkové dávce 80-1 5 0 kg/ha je nutné rozdě lit. Základní dávka N před setím na podzim se zpravidla nedává.
90.2. Regenerační dávka
90.2.1. aplikuje se když začínají po zimě regenerovat 30-40 kg/ha
90.3. Produkční dávka
90.3.1. nejdůležitější pro udržení vysoké produktivity porostu, přihnojení počátkem sloupkování 3 0- 6 0 kg/ha
90.4. Pozdní dávka
90.4.1. se aplikuje jen podle okolností, vhodná u potrvinářské pšenice, okolo metání 30 kg/ha
91. Výživa žita a zvláště N
91.1. Rozmetání průmyslových hnojiv se provádí před zpracováním půdy a dávky P, K, Mg – podle zásoby v půdě. Dusíkatá výživa na podzim se zpravidla neprov ádí. Celková dávka N je 70-90 kg/ha
91.2. Důležitá je regenerační dávka N po zimě na podporu růstu a odnožování – 30-40 kg/ha. Vh odné je kapalné hnojivo DAM 390
91.3. podle stavu porostu a podmínek je produkční dávka dusíku 40-50 kg/ha
92. Řepka olejka
92.1. výměra – 344 1 00 ha
92.2. výsevek – 2,5-4 kg/ha
92.3. výnos – 2, 84 t/ha
93. Pšenice, kolik a kdy se seje
93.1. výměra – 927 2 00 ha
93.2. výsevek – 400-500 klíčivých obilek na 1m2
93.3. výnos – 4,85 t/ha
93.4. setí
93.4.1. jarní (co nejranější výsev – jak to vlhkostní a tep lotní podmínky dovolí, březen)
93.4.2. ozimá (konec září až začátek října)
93.5. sklizeň
93.5.1. plná zralost zrna, konec července-začátek srpna
94. Stolní hodnota brambory
94.1. stanovuje se smyslovým posouzením vzorku nejméně 25 hlíz v syrovém stavu a po uvaření
94.2. posuzuje se:
94.2.1. vzhled čerstvých syrových hlíz po oprání, u oloupaných po oloupání
94.2.2. vzhled hlíz na povrchu a na řezu po uvaření a oloupání
94.2.3. vůně vařených, oloupaných a rozkrojených hlíz
94.2.4. chuť a polykatelnost
94.2.5. trvanlivost – tmavnutí po uvaření
94.3. varný typ:
94.3.1. A – lojovité, salátové, nerozvařitelné
94.3.2. B – lojovité až slabě moučnaté, nerozvařitelné
94.3.3. C – moučnaté, středně rozvařivé – na kaše, bramborové knedlíky
94.3.4. D – silně moučnaté, rozvařivé, nevhodné ke konzumu, odrůdy průmyslové
94.4. hodnocení stolní hodnoty
94.4.1. 85-100 b – výborná SH
94.4.2. 75-84 b – velmi dobrá SH
94.4.3. 60-74 b – dobrá SH
94.4.4. 50-59 b – vyhovující SH
94.4.5. pod 50 b – nevhodné pro lidskou spotřebu
94.5. průmyslové b ra mbory – co nejvyšší škrobnatost – nad 17%
95. Ukazatele kvality u potravinářské pšenice
95.1. vlhkost max. 14%
95.2. příměsi a nečistoty max. 6%
95.3. ob sah mokrého lepku v sušině 25%
95.4. číslo poklesu min. 220 s
95.5. sedimentač ní hodnota (SDS test) min. 30 ml (pekárenská), max. 25 ml (pečivárenská)
95.6. objemové hmotnost min.76 k g/ h l
96. Sklizeň a posklizňové zpracování lnu
96.1. sklizeň
96.1.1. dělená
96.1.2. přímá (nejčastěji – trhání a odsemeňování)
96.2. tobolky a semeno
96.2.1. odvoz a separace teobolek, sušení tobolek, výmlat tobolek, skladování semene, expedice semene
96.3. stonek
96.3.1. obracení a čechrání stonku, svinování, odvoz a skladování, odvoz do tmy
97. Úživný poměr
97.1. Vztah mezi obsahem SNL a ŠJ (bílkoviny: sacharid). Je velmi důležitý pro využitelnost živin a z hlediska zdraví zvířat. Optimální úživný poměr celé krmné d ávky 1:5,8-6,4
97.2. Pícniny podle úživného poměru dělíme na
97.2.1. bílkovinné (1: 3,5-4,5 vojtěška, jetel luční)
97.2.2. gl ycidové (1:9-12 kukuřice)
97.2.3. s vyrovnaným úživným poměrem (1:5,5-6 travní porosty)
98. Hlavní trávy
98.1. trsnaté
98.1.1. hustě
98.1.1.1. smilka tuhá, m etlice trsnatá, kostřava ovčí
98.1.1.2. píce tvrdá, silně inkrustovaná, plevelné druhy
98.1.2. volně
98.1.2.1. 5 základních trav – bojínek luční, kostřava luční, srha říznačk a, jílek vytrvalý a mnohokvětý
98.1.2.2. 5 doplňkových
98.1.2.3. rychlý vývin, dobrá kvalita a výnosnost, omezená vytrvalost
98.2. výběžkaté
98.2.1. s nadzemními výběžky (lipnice obecná, psárka kolenatá, psineček výběžkatý)
98.2.2. s podzemními výběžky (pýr plazivý, rákos, kostřava červená, psárka lučn í, kulturní druhy, plevele, zakládání trvalých pastvin aluk)
98.3. kulturní
98.3.1. šlechtí se:
98.3.1.1. základní
98.3.1.1.1. bojínek luční, kostřava luční, srha říznačk a, jílek vytrvalý a mnohokvětý
98.3.1.1.2. vysoký výnos, dobré semenářství, kvalita píce – stravitelnost
98.3.1.2. doplňkové
98.3.1.2.1. lipnice, psinečky, ovsík vyvýšený, psárka
98.3.1.3. speciální
98.3.1.3.1. jílek vytrvalý, lipnice luční, psineček tenký – hřiště, letiště, střechy domů
99. Hlavní 1-leté pícniny
99.1. kukuřice na siláž, krmná kapusta, ozimá řepka, oves setý, žito seté ozimé, pšenice obecná, tritikale ozimé, ozimý ječmen
100. Sklizeň a posklizňová úprava slunečnice –
100.1. Dužnaté lůžko slunečnice je nutno dokonale vysušit, což je zároveň ochrana proti chorobám
100.2. Rostliny vysušujeme chemicky, sklízí se asi 10 dnů po postřiku, kdy vlhkost naž ek klesne na 15%. Sklízí se běžnými obilními mlátičkami.
100.3. Seče se co nejvyšší strniště. Posklizňové zbytky se rozdrtí drtičem a zaorají .
100.4. Vhodné je přidat 40- 6 0 kg N/ha na rozklad slámy
100.5. Posklizňové ošetření
100.5.1. suší se na obchodovatelnou vlhk