Tahák 3

a středního mozku
- stropní ploténka + čtverohrbolí
- mozkový vodovod
- spojuje 3. a 4. mozkovou komoru
- propojení předního a zadního mozku
Dutiny centrální nervové soustavy
- centrální míšní kanál – v celém průběhu míchy
- čtvrtá mozková komora – pod mozečkem – spojena s pavučnicí
- mozkový vodovod – mezi třetí a čtvrtou – střední mozek
- třetí mozková komora – okolo talamu v mezimozku
- první a druhá – v hemisférách (laterální komory)
- výstelka – ependym – cylindrický řasinkový epitel
- mozko-míšní mok – jako krevní plazma
Mozkové a míšní pleny
- vazivové obaly mozku a míchy
- hebká plena mozku a míchy (pia mater)
- přirůstá na povrch mozku a míchy
- bohatě krvená vazivová blána
- pavučnice mozku a míchy (arachnoidea)
- tenká vazivová blanka
- rozděluje prostor mezi plenami mozku a míchy
- tvrdá plena mozku a míchy (dura mater)
- tuhá plena z kolagenního vaziva
- vystýlá lebeční dutinu a srůstá s okosticí
- v páteřním kanálu je volná – pohyblivost páteře
- duplikatury – srp mozku – mezi hemisférami
- mozečkový stánek
17. ZADNÍ MOZEK, RETIKULÁRNÍ FORMACE
Zadní mozek
- míšní mozek = prodloužená mícha
- pyramidové dráhy – z mozku do míchy
- vystupuje 7 hlavových nervů (VI.-XII.)
- retikulární formace – základní reflexy
- vlastní zadní mozek = most + mozeček
- most = příčný val
- střední mozečkové nožky
- výstup V. hlavového nervu
- spojka mezi mozečkem a mozkem
- mozeček = červ + 2 hemisféry
- mozečkové listy – strom života
- tři páry mozečkových nožek
- pod mozečkem je 4. mozková komora
- šedá hmota – na povrchu
- molekulární vrstva
- střední vrstva – Purkyňovy b.
- vnitřní zrnitá vrstva
- koordinace svalové činnosti a rovnováhy
Periferní nervová soustava
- periferní (obvodové) nervy = seskupení nervových vláken + pochvy
- aferentní vlákna – vedou vzruch do centra
- senzitivní (citná) vlákna
- senzorická (smyslová) vlákna
- eferentní vlákna – vedou vzruch z centra na periferii
- motorická (hybná) vlákna
- autonomní vlákna – sympatikus + parasympatikus
18. HLAVOVÉ NERVY
- hlavové nervy
- párové nervy vystupují z mozku
I. Čichové nervy – z čichových kyjů čichový epitel nosu
II. zrakový nerv (senzorický) – sítnice oka
III. Okohybný nerv (smíšený nerv)okohybné svaly a řasnaté těleso
IV. Kladkový nerv (motorický)šikmý okohybný sval
V. Trojklaný nerv (smíšený nerv)kůže, jazyk, zuby, žvýkací svaly
VI. Odtahující nerv – pohyb oka
VII. Lícní nerv (smíšený)chuť, mimické svaly, sliny a slzy
VIII. Předsíňohlemýžďový nerv (senzorický)sluch a rovnováha
IX. Jazykohltanový nerv (smíšený) hltan, jazyk, chuť, příušní žláza
X. bloudivý nerv (smíšený) jícen, hrtan, průdušnice parasympatikus pro většinu těla
XI. Přídatný nerv (motorický) - svaly krku a trapezius
XII. Podjazykový nerv (motorický) – svaly jazyka
19. SYMPATIKUS
Autonomní nervová soustavasympatikus a parasympatikus
- řídí procesy v těle, které nejsou ovládány vůlí
- cílovou tkání je: hladká svalovina, žlázy, srdce
- je vytvořen řetězec ganglií a nervových drah
-pregangliový neuron - autonomní ganglium - postgengliový neuron - tkáň
- přenos vzruchů pomocí mediátorů = neurotransmiterů sympatikus = adrenalín a noradrenalín parasympatikus = acetylcholín
- komunikuje s centrální nervovou soustavou a hormonální soustavou
- sympatikus = kmen sympatiku + ganglia sympatiku + pleteň
- pregangliové neurony jsou u báze dorzálních rohů hrudních a bederních segmentů míchy
- pregangliová vlákna vystupují ventrálními kořeny
- kmen sympatiku – spojená ganglia na ventrální ploše obratlů
- postgangliová vlákna – jsou skoro bez myelínu – do orgánů
- hvězdicové ganglium = první hrudní + krční ganglia
- sluneční pleteň = útrobní pleteň + kraniální okružní pleteň
- pánevní pleteň sympatiku
20. PARASYMPATIKUS
parasympatikus
- hlavová část + křížová část
- hlavová část – vystupuje z mozku s některými hlavovými nervy
- bloudivý nerv (X.) – vstupuje do hrudní a břišní dutiny
- hrudník = srdeční a plicní pleteň
- břicho = sluneční pleteň, ledvinová pleteň, zadní okružní pleteň
- křížová část – vystupuje z křížové části míchy
- pánevní pleteň parasympatiku – konečník, močové a pohlavní cesty
21. KŮŽE - SKLADBA, CHLUPY
Kožní soustava = obal těla zvířat – hranice mezi vnějším a vnitřním prostředím – získávání informací z vnějšku – získávání energie - …
Kůže (cutis, derma) = vlastní pokrývka těla zvířat
- v tělních otvorech srůstá se sliznicí
- nejtlustší je na dorzální straně těla, nejtenčí ve stydké krajině
- sídlo kožního smyslu pro vnímání okolí (hmat, tlak, teplota, …)
- funkce vyměšování – aromatické a potní žlázy
- funkce dýchací – výměna plynů
- ochrana namáhaných částí – epidermální útvary
- termoregulační funkce – ochlazování krve v kožních kapilárách
- produkce mléka – mléčná žláza (vemeno)
Pokožka (epidermis) ektodermového původu
- vrstevnatý dlaždicový rohovatějící epitel
- zrohovatělá vrstva se odlupuje v šupinkách - lupy
- 3-5 vrstev, na ochlupených místech je tenčí
- rohová vrstva = ploché odumřelé buňky- světlá vrstva = ploché buňky
- zrnitá vrstva = malé kubické buňk - trnovitá vrstva = polyedrické buňky
- základní vrstva = cylindrické buňky leží na bazální membráně
funkční hledisko - zárodečná vrstva a rohovatějící vrstva
- zárodečná vrstva = základní vrstva + trnovitá vrstva množí se
- rohovatějící vrstva = zrnitá + světlá + rohová vrstva nemnoží se – rohovatí
Stálá obnova pokožky = množení buněk + tvorba lupů
Škára (corium) = mezodermového původu
- papilární vrstva (stratum papillare)
- neuspořádané kolagenní vazivo
- navazuje na bazální membránu pokožky
- více buněk, krevní cévy, nervová zakončení
- síťovitá vrstva (stratum reticulare)
- snopce kolagenních a elastických vláken
- malý podíl buněk – fibrocyty
- vzpřimovače chlupů – svazky hladké svaloviny
Podkoží (subcutis)
- vazivo spojuje kůži s podkladem (kost, sval, …)
- řídké kolagenní vazivo – pohyblivost kůže po podkladu
- nepohyblivé připojení kůže k podkladu ( rty, struky, …)
- tukové polštáře = zásobní látky, tepelná izolace, exteriér
- množství krevních cév, mízních cév, nervových pletení
Pokožkové (epidermální) útvary
Chlupy (pili)
= vláknité epidermální útvary kůže savců
- ochrana těla před vodou, zářením, poškozením
- tepelná izolace těla – termoregulace
- dermaton = základní kožní jednotka = vůdčí chlup + 2 pesíky
+ chlupy podsady + mazové žlázy + kožní žlázy + napřimovač chlupu
- chlupový stvol – vyčnívá nad pokožku, zakončen hrotem
- chlupový kořen – uložen v kůži – v chlupovém váčku na chlupové cibulce
chlupový váček = vchlípení pokožky
- vnitřní a vnější epitelová vrstva
- vnější vazivová pochva
- chlupová cibulka = rozšířená báze chlupu - zárodečná vrstva epitel. buněk
- základ všech vrstev chlupu - základ vnitřní epitelové pochvy
- chlupová bradavka = útvar škáry - vazivo + síť krevních vlásečnic
- dřeň chlupu
- jedna až několik řad nezrohovatělých kubických buněk
- tukové kapénky + zrnka pigmentu + vzduchové vakuolky
- probíhá středem chlupu, není v tenkých chlupech
- kůra chlupu
- hlavní buněčná vrstva chlupu
- podélně oválné až vřetenovité buňky – spojení pomocí tonofibril
- v buňkách je pigment
- chlupová kutikula
- zrohovatělé buňky bez jádra a bez pigmentu
- jsou uspořádány břidlicovitě – volné konce směřují ke hrotu chlupu
Druhy chlupů
- krycí chlupy – silné a dlouhé, vždy mají dřeň, vyrůstají z kůže šikmovůdčí chlup (vždy delší) – pesíky (kratší a je jich několik)nejsou u jemnovlnných ovcí
- chlupy podsady – jemné a tenké, nemají dřeň, vyrůstají z kůže kolmou ovcí to jsou vlnovlasy
- žíně a vlasiny – značně dlouhé a silné (hříva, kštice, ocas, rousy)
- štětiny – dlouhé a tlusté pesíku – mají cibulku až v podkoží srst u prasete
řasy, ušní chloupky, nosní chloupky, bradka
- hmatové chlupy – jsou delší a tlustší než krycí chlupy kořen je obklopen klubkem krevních sinusoid vazivový obal má nervová zakončení jsou na hlavě některých zvířat
Srst se trvale obnovuje pesíky vypadávají po 3-5 letech, obnova průběžně podsada – vypadávají 2x za rok = línání
22. KOŽNÍ ŽLÁZY
Kožní žlázy (glandulae cutis)
- jsou ektodermového původu
- vylučování látek z těla, ochrana kůže a srsti, pach zvířat, regulace teploty těla
mazové žlázy
- složité alveolární žlázy – produkují maz
- velmi často ústí do chlupové pochvy
- na povrch kůže ústi jen někde (předkožka, stydké pysky, řiť, oční víčka, …)
- kožní maz – holokrinní sekrece vysychání kůže, vláčnost srsti aromatické žlázy
- klubíčkové žlázy = jednoduché tubulózní - hlavní kožní žlázy zvířat – četný výskyt
- sekret bohatý na bílkoviny – tvoří pěnu - má charakteristický pach zvířete
potní žlázy
- jednoduché tubulózní žlázy – merokrinní sekrece – vodnatí sekret = pot
- u některých bezchlupých savců (nahá opice) – termoregulace, vylučování
- u chlupatých zvířat jen vyjímečně
specielní žlázy
= žlazové orgány z nahromaděných žlázek - mulcové a nosní žlázy – skot, ovce
- meziprstní žlázy – ovce - řitní žlázy – pes - předkožkové žlázy - samci
23. STAVBA KOPYTA
Kopyto (ungula equi)
- prstové konce 3. prstu končetiny koně
- kopytní chrupavka – pravá + levá nasedají na větve kopytní kosti
- vazivový střel = zformovaný vazivový polštář husté kolagenní a elastické vazivo chrupavka s vazivem tlumí nárazy při došlápnutí škára kopyta – srůstá s okosticí nebo podkožním vazivem - tvoří rohovinu pro rohové pouzdro
- bradavková škára - rourkovitá rohovina - lístkovitá škára - lístkovitá rohovina
kostra kopyta =
kost kopytní
+ kost korunková
+ sezamská kost
+ vazivo
škára obruby – na rozhraní kůže a kopyta = bradavkovitá škára = rourkovitá rohovina = obruba a povrch rohové stěny
- škára korunky – distálně od obruby = bradavkovitá škára = rourkovitá rohovina= střední vrstva rohové stěny
škára stěny – distálně od korunky = lístkovitá škára (asi 1400 lístků) = lístkovitá rohovina = vnitřní část stěny = bradavky na konci lístků = rohovina bílé čáry
- škára chodidla – chodidlová plocha kopyta = bradavková škára = rourkovitá rohovina chodidla
- škára polštáře – na vazivovém polštáři (střelu)= bradavková škára = rourkovitá rohovina patky kopyta
24. MLÉČNÁ ŽLÁZA KLISNY
Mléčná žláza (mammae)
- základem je přetvořená a zvětšená kožní žláza
- zakládá se v časném embryonálním období mléčné čáry, mléčné lišty, mléčné hrbolky
primární – sekundární – terciální čepy
- při narození je stejná u obou pohlaví –pouze struky (bradavky)
- v mládí se žláza zvětšuje = + u samic tuková tkáň a vazivo
- v pubertě = rozvoj vlastní žlázy u samic – zánik žlázy u samců
- zvětšují se terciální čepy – luminizace + zmnožení vaziva
- v průběhu první gravidity – tvoří se mléčné alveoly a tubuly =sekreční část žlázy (na úkor tuku a vaziva)
- krátce před porodem – začíná sekrece mléka první mléko = mlezivo
- ukončení laktace – zaprahnutí = involuce mléčné žlázy - sekreční část žlázy se zmenšuje a většina zaniká (tuk a vazivo)
- před novou laktací se žláza obnoví k plné funkci
- z jednoho primárního čepu vznikne jedna kompletní mléčná žláza
- každá mléčná žláza má vždy samostatný vývod – strukový (mléčný) kanálek
- sekrece tuku a bílkovin v mléčné žláze
- sekreční část žlázy
- košíčkové (myoepiteliální) buňky na povrchu
- závěsné ústrojí vemene
- dva mediální + dva laterální listy
- mediální listy – silné blány z kolagenního vaziva
- odstup – ventrální plocha pánevní spony a žlutápovázka u bílé čáry
- vsouvají se mezi poloviny vemene až na povrchmezivemenné brázdy
- laterální listy – tenčí vazivové blány - odstup – od žluté břišní povázky na laterálním okraji vemene
- obklopuje žlaznaté těleso a tukové polštáře z laterální strany až do stěny struku
- sekundární listy – odstupují od předešlých, jsou tenčí, je jich 7-10 - zanořují se do parenchymu vemene
- vývodné cesty vemene = nitrolalůčkové vývody – mezilalůčkové vývody –
mlékovody – hlavní mlékovody – mlékojem
- mlékojem = mléčná cisterna = část žlazová + část struková
- strukový kanálek = 8-12 mm dlouhý kanálek ve struku sliznice kryta vrstevnatým dlaždicovým epitelem kruhový svěrač z hladké svaloviny
- struk - je na každé polovině vemene – velikost 5-10 cm
- mírně kuželovitý a tupě zaoblený
- stěna struku – na povrchu je bezchlupá kůže bez podkoží a žláz
- svalově-cévní vrstva = krevní cévy + hladkosvalové buňku + elastické vazivo
- svalovina spirální + kruhový svěrač
- sliznice s dvouvrstevným cylindrickým epitelem
Krvení a inervace vemene
- tepny – zevní kyčelní tepna – zevní stydká tepna –přední a zadní vemenná tepna – žlaznaté těleso
- žíly – hluboké a povrchové žíly vemene – zevní stydká žíla – zevní kyčelní žíla
- bohaté mízní řečiště - inervaci zajišťují 4 stydké nervy + autonomní nervy
Mléčná žláza klisny = vemeno
- u klisny je ve stydké krajině
- v mediální rovině – mezivemenná brázda = levá + pravá polovina
- v každé polovině je jeden struk + dvě mléčné jednotky
- na povrchu – tmavě pigmentovaná kůže
- široká základna vemene přiléhá k břišní stěně
- žlaznaté těleso + vmezeřené vazivo + tukové polštáře
vemeno = 2 poloviny polovina = jeden struk
2 mléčné jednotky