Tahák 3

a
- levá a pravá bachorová
-kraniální okružní tepna
- pankreas, střevo
-ledvinové tepny
-varletní (vaječníkové) tep.
-kaudální okružní tepna
-zevní a vnitřní kyčelní
-střední křížová tepna
- střední ocasní tepna
- vnitřní krkavice
- společná krkavice
- zevní krkavice
Rozdělení aorty Zevní kyčelní t.
Vnitřní kyčelní t.
Křížová a ocasní t.
6.   HLAVNÍ ŽÍLY TĚLA KONĚ
žíly velkého krevního oběhu
- přední dutá žíla (vena cava cranialis)
- přivádí krev z hlavy, krky, přední
končetiny, hrudníku + mízu
- zevní a vnitřní hrdelnice (vena jugularis)
- podpažní žíly – přední končetiny
- podkličkové žíly = hrdelnicový kmen
- zadní dutá žíla (vena cava caudalis)
- přivádí krev z pánve, pánevních končetin, dutiny břišní
- levá + pravá společná kyčelní žíla = začátek zadní duté žíly
- varletní (vaječníkové) žíly
- ledvinové žíly
- jaterní žíly (vrůstá do okraje jater)
- spojení s přední dutou žílou
- ústí do pravé předsíně srdce
- žíla vrátnice (vena portae)
- vrátnicový krevní oběh = nepárové
břišní orgány (slezina, předžaludek,
žaludek, pankreas, střevo)
- začíná kapilární sítí v orgánech břicha
- končí kapilární sítí v parenchymu jater
7.   SLEZINA, BRZLÍK
Slezina (lien)
- filtrace a kontrola krve, tvorba lymfocytů, zánik červených krvinek, zásobárna krve
- uložena v dutině břišní – v kopuli bráničné
u skotu dorzo-kraniálně na bachoru
u prasete na velkém zakřivení žaludku
u koně dorzálně od žaludku
- plochý protáhlý tvar – skot - 40x10x2 cm, šedo-červená
- prase – menší, světle červené barvy
- kůň – velká, trojúhelníkovitá, červená
- branka slezinná – na útrobní ploše – vstup a výstup cév
- vazivové pouzdro vazivové trámce funkční dřeň
- bílá dřeň = provazce mízní tkáně podél tepen +mízní uzlíky + volné buňky (lymfocyty, makrofágy,…)
- středem mízního uzlíku probíhá tepénka
- červená dřeň = provazce retikulárního vaziva + krevní sinusoidy
- reticulocyty jsou přímo na sinusoidách – ta má štěrbiny
Brzlík (thymus)
- lymfatický orgán lalůčkovité stavby
- síť epitelových buněk s infiltrovanými lymfocyty
- tvoří se zde lymfocyty pro mízní uzlíky
- nepárová hrudní část – kraniální středohrudí
- párové krční laloky – podél průdušnice do krku
- vazivové pouzdro + vazivové přepážky
- lalůčky = tmavší kůra + světlejší dřeň
- thymová (Hassalova) tělíska – ve dření
- je plně vyvinutý a funkční u mláďat s dospíváním se zmenšuje velikost i činnost
- hormonální stimulace tvorby lymfocytů
- funkce a rozvoj imunitního systému
- zdroj imunokompetentních buněk
- T-lymfocyty = imunita zprostředkovaná buňkami
Brzlík (thymus)
- základní síť epitelových buněk na které jsou lymfocyty
- hormony thymozín a thymopoetin = množení a zrání lymfocytů
8.   MÍZNÍ UZLINY, MÍZNÍ CÉVY
Mízní (lymfatická) soustava
- míza (lymfa) filtrací z tkáňového moku
- ze tkání a orgánů odvádí vysokomolekulární látky
- vznik lymfocytů v mízních uzlinách
- obranná funkce těla – tvorba protilátek
- chylus = míza ze střev – bílá – tukové kapénky
-mízní vlásečnice = začínají slepě v mezibuněčnémprostoru tkání
- mají větší lumen a nepravidelný průřez
- stěnu tvoří jedna vrstva endotelových buněk
- stěna a bazální membrána nejsou souvislé
-mízní cévy = stavbou se podobají žilám
- uvnitř mají četné chlopně
- přívodné a odvodné mízní cévy u mízních uzlin
- chylová cisterna = vřetenovitý tvar, 10x2 cm, na stropě dutiny břišní
- vstupují : bederní kmeny + útrobní kmen + střevní kmen + břišní kmen
- vystupuje : hrudní mízovod do přední duté žíly
- průdušnicové kmeny = míza z přední části těla
- ústí do přední duté žíly
Mízní tkáň = retikulární vazivo + lymfocyty
Mízní uzlíky – mízní folikuly
primární mízní uzlík
- vytvořený embryonálně
-sekundární mízní uzlík
- po setkání s infekcí
mízní uzliny = vloženy do průběhu
mízních cév – kontrola mízy
- oválný tvar – kůra + dřeň
- vazivové pouzdro + trámce vaziva
- kůra = primární a sekundární uzlíky
- dřeň = mízní tkáň a mízní splavy
- odvodní mízní cévy
povrchové mízní uzliny – jsou pod kůží a dají se nahmatat
- uzliny příušní a spodní čelisti
- povrchové krční mízní uzliny
- povrchové tříselné a nadvemenné uzliny
-hluboké mízní uzliny – zvenčí se nedají nahmatat, u důležitých orgánů
- uzliny hluboké krční,podpažní, hrudní, kyčelní, okruží střev, tříselné, …
hemolymfatické uzliny = doprovázejí velké krevní cévy – mezi krví a mízou
-krevní uzliny – jsou v krevním oběhu, kontrolují krev (jako slezina)
- u aorty, u branky ledvin, na játrech, na střevech
10. HYPOFÝZA
Endokrinní soustava = systém žláz s vnitřní sekrecí
- hypotalamus (ventrální část mezimozku) = koordinační a integrační centrum,činnosti endokrinní soustavy
- žlázy s vnitřní sekrecí - pouze s endokrinní činností (štítná žláza, nadledvinka, …) - součást jiných žláz (pankreas, varle, …) - součást jiných orgánů (ledvina, žaludek, …)
- stavba endokrinní žlázy - trámce žlázových (epiteliálních)buněk,síť sinusoidních krevních vlásečnic,nebo uzavřené váčky – folikuly
- tkáňové hormony - působí v orgánech ve kterých vznikly
Podvěsek mozkový (hypofýza) (glandula cerebri, pituitaria)- je v přímém kontaktu s
hypotalamem – nálevka,nadřazené postavení v endokrinním systému, uložena je v tureckém sedle klínové kosti – 2-5 gr.
- adenohypofýza - přední (žlázový) lalok hypofýzy,distální a nálevkovitá část = trámce
žlázových buněk,střední část adenohypofýzy – přikládá se kneurohypofýze – málo
diferencované buňky,acidofilní buňky = somatotropní – somatotropín (růstový)
luteotropní – prolaktin (LTH),bazofilní buňky = tyreotropní – tyreotropín (TSH) gonadotropní – folitropin (FSH), lutropin (LH), kortikotropní – kortikotropin (ACTH)
chromofobní buňky = hlavní nebo rezervní buňky
hypotalamové hormony = neurosekret z centra hypotalamu - liberiny = spouštěcí hormony - statiny = tlumící hormony
vrátnicový žilný systém nálevky hypofýzy – předává hypotalamové hormony do adenohypofýzy
neurohypofýza = zadní (nervový) lalok hypofýzy,s mezimozkem je spojena nálevkou neurosekret = sekreční granula nervových vláken jsou předávána do krve- oxytocín – hladká svalovina
- vazopresín – krevní tlak
stavba neurohypofýzy = nervová vlákna bez myelinu + buňky neuroglie
Šišinka (epifýza, corpus pineale) = biologické hodiny
- vychlípenina třetí mozkové komory a epitalamu na střechustředního mozku
- diferencované buňky neuroglie + sekreční pineální buňky
- je citlivá na nepřímou stimulaci světlem – délka dne a noci
- hormon melatonin
11. ŠTÍTNÁ A PŘÍŠTÍTNÁ ŽLÁZA
Štítná žláza (glandula thyreoidea)
- je uložena u štítné chrupavky hrtanu
- dva žlutočervené laloky spojené můstkem
- vazivová kostra orgánu vytváří lalůčky
- vlastní parenchym tvoří folikuly + krevní vlásečnice
- folikuly = uzavřené váčky s jednou vrstvou kubických buněk na bazální membráně = folikulární epitelové buňky - vnitřek folikulu je vyplněn koloidem = tereoglobín - z koloidu se tvoří hormony – trijódtyrozín + tyrozín
- folikulární epitelové buňky = stimulace z adenohypofýzy
- příjem jódu a tvorba koloidu
- tvorba hormonů T3 a T4
- parafolikulární buňky
- světlé větší buňky, jednotlivě nebo ve skupinách
- tvoří hormon kalcitonin = antagonista parathormonu
- hormony ovlivňují látkový metabolizmus, růst a diferenciaci buněk, růst a vývoj těla
Příštítná žláza (glandula parathyreoidea)
- drobná žlázová tělíska u štítné žlázy – 1-2 páry
- parenchym = trámce nebo shluky sekrečních buněk obklopené sítí vlásečnic + retikulární vlákna
- hlavní buňky tvoří parathormon
- hospodaření s vápníkem v krvi- zvyšování hladiny vápníku v krevní plazmě (z kostí nebo resorpce střevem)
12. SLINIVKA BŘIŠNÍ, NADLEDVINY
Ostrůvky (Langerhansovy) slinivky břišní (isulae pancreatis)
- roztroušeny ve žlázovém parenchymu slinivky břišní
- jsou různě veliké – tvoří 2-3 % z celé žlázy
- podle barvitelnosti jsou 4 typy buněk
- A buňky – na periferii ostrůvků – acidofilní granula
glukagon = štěpení glykogenu v játrech zvyšuje hladinu krevního cukru
- B buňky = světlé nejpočetnější buňky
- v cytoplazmě jsou jemná granula
- hormon inzulín = hlavní část sekrece snižuje hladinu krevního cukru (vstup glukózy do somatických buněk)nedostatek hormonu = cukrovka (diabetes mellitus)
- D buňky = nejméně početné = somatostatin
- C buňky = jejich funkční význam není jasný
Nadledvina (glandula suprarenalis)
- párový orgán u kraniálního okraje ledviny
- fazolovitý orgán pod tukovým pouzdrem ledviny kůra nadledviny –nažloutlá tkáň
- tvoří 9/10 celého orgánu
- trámce buněk + krevní sinusoidy
- dřeň nadledviny – šedohnědá
- těsně souvisí s činností sympatiku
Kůra nadledviny
- obloukovité pásmo –
- je pod vazivovým pouzdrem orgánu
- mineralokortikoidy = metabolizmus vody a elektrolytů
- střední pásmo – trámce kolmo k povrchu orgánu – nejširší –
- glukokortikoidy = metabolizmus bílkovin a cukrů
- síťovité pásmo – prostorová síť buněčných trámců u dřeně –
- nadledvinové pohlavní hormony - estrogeny
Dřeň nadledviny – těsně souvisí s autonomní nervovou soustavou
- propojené trámce žlázových buněk
- množství krevních vlásečnic a cév
- chromafinní buňky – mají v cytoplazmě granula katecholamínů
- gangliové buňky a pregangliová vlákna se synapsemi sympatiku
- tvorba a uvolňování adrenalínu a noradrenalínu do protékající krve
- zrychlení řady reakcí v těle –
- první fáze stresu = mobilizace těla
13. ROZDĚLENÍ NERVOVÉ SOUSTAVY
Základem trubicovité nervové soustavy je dorzálně uložená trubice,specifikující se na mozek, páteřní míchu a ganglia.Na základě vývoje, tvaru a funkce dělíme centralizovanou nervovou soustavu na další celky:
receptory přijímají podráždění ve formě podnětů z vnitřního a vnějšího prostředí
centrum zpracovává podráždění na impulzy pro výkonné orgány
periferní nervy přenášejí podráždění z receptorů do centra a z centra do výkon.orgánů (efektorů) impulzy (vzruchy)
Centrální soustava je tedy hlavním ústředím, které řídí a koordinuje funkce tělesných orgánů a tkání přímo svými nervy nebo nepřímo prostřednictvím endokrinních žláz. Má dvě části – mozek a míchu
14. MÍCHA A MÍŠNÍ NERVY
Mícha (medulla spinalis)
-páteřní mícha-segmentace podle obratlů
šedá hmota -těla neuronů,centrálně okolo míšního kanálku,dorzální a ventrální kořeny
bílá hmota - myelinizovaná nervová vlákna,krátké nervové dráhy,dlouhé nervové dráhy-vzestupná a sestupn,centrum pocení, močení, defekace, ejakulace
Délka míchy – u skotu asi 160-180 cm, prase asi 120 cm, u mláďat končí v prvních ocasních obratlech,u dospělých končí v polovině křížové kosti = míšní kužel + vlákna,krční ztluštění + bederní ztluštění
Šedá hmota míchy - kořenové neurony – motorická jádra – motorické neurony – motorické ploténky, - spojovací neurony – asociační neurony + komisurální neurony, - provazcové (funikulární) neurony – spojení s mozkem
Funkce míchy - přímé spoje = jednoduché a složité reflexní oblouky,
jednoduchý reflex-senzitivní neuron (míšní ganglium), asociační a komisurální neuron motorický neuron – motorická ploténka
složitý reflex- spojení několika sousedních segmentů
autonomní reflex- přenos vzruchu na autonomní nervy
- míšní nervy
- párové smíšené nervy
- dorzální kořen + ganglion
- ventrální kořen – motorický
- laterální kořen – sympatikus
- krční nervy – pažní pleteň
- hrudní nervy – dorzální a ventrální
- bederní nervy – inervace břicha
- křížové nervy – sedací a stydký
nerv
- ocasní nervy
15. ROZDĚLENÍ MOZKU, KONCOVÝ A ČICHOVÝ MOZEK
Mozek (encephalon- seskupení vyšších a nejvyšších nervových center,vyplňuje celou lebeční dutinu – navazuje na míchu, velikost mozku = 0,05-0,15 % tělesné hmotnosti
- skot 450-500 gr – u domestikovaných je menší
rozdělení mozku
Koncový mozek = nejrozvinutější část mozku,hemisféry + čichový mozek
- hemisféry = novoplášť
- překrývají střední mozek a mezimozek
- novoplášť = mozková kůra + bílá hmota
- mozková kůra – šedá hmota - závity
- molekulární vrstva – povrchová
- vnější zrnitá vrstva
- vnější pyramidální vrstva
- vnitřní zrnitá vrstva
- vnitřní pyramidální vrstva
- vrstva polymorfních neuronů
- bílá hmota = nervové dráhy (s myelínem)
- projekční dráhy
- komisurální dráhy
- asociační dráhy
- bazální ganglia – shluky šedé hmoty
- ocasaté a čočkovité jádro
- podkorová centra – regulace pohybu
- činnost = příjem – analýza – syntéza informace
- v mozkové kůře člověka je asi 9 miliard neuronů
- čichový mozek - praplášť + prvotní plášť
- bazální část čichového mozku
- čichové kyje a čichové nervy
- krátké čichové nožky
- čichový závit
- čichový trojúhelník
- hruškovitý lalok
- limbická část čichového mozku
- hipokampus, mandlovité těleso
16. MEZIMOZEK, STŘEDNÍ MOZEK, MOZKOVÝ KMEN
Přední mozek
- mezimozek + koncový mozek
- mezimozek – je pod pláštěm
- lůžko – talamus
- nadlůžko – epitalamus
- podlůžko – hypotalamus
- 3. mozková komora
- křížení zrakových nervů
- biologické hodiny + hormony
Střední mozek
- mozková ramena – báze mozku
- jsou tvořena bílou hmotou
- odstupuje 3. hlavový nerv
- střech