tahák 2

íspěvky na sociálním zabezpečení placené zaměstnavateli- pojištěnci- státní dotace; Ideovým základem je, že zaměstnanec by měl přispívat na své pojištění ovšem tak, aby nebyl neúměrně zatížen. U zaměstnanců státu se pak jedná o princip solidarity a zájmu na financování sociálního zabezpečení.
Společenské potřeby- potřeba organiz. uspořádání společnosti- potřeba ochrany osoby a majetku- potřeba zajištění spravedlnosti- potřeba ochrany území Vybrat co patří do sektoru existenčních jistot a popsat- zaměstnanost (p. existenční jistoty cestou práce) 1. VS sám nabízí práci, 2. VS intervenuje do tržního sektoru- sociální zabezpečení (p. existenční jistoty jinou cestou) 1. sociální pojištění, 2. sociální podpora 3. sociální pomoc- ochrana životního prostředí
Vysvětlit tezi dlužíme si sami sobě : Úroky se platí z daní, které jsou vybírány od poplatníků. Část těchto daní se jim však vrátí v podobě výplaty úroků. Výplata úroků tak představuje dluh, který si poplatníci dluží sami sobě. Proto státní dluh nemůže být zátěž pro obyvatelstvo, na rozdíl od soukromého dluhu, kdy dluží jiné osobě. Tvrzení dlužíme sami sobě neuvažuje možnost, že naakumulovaný dluh by mohl vést fiskálnímu vyloučení a k neuznání dluhu státem.
Ekonomické faktory ovlivňující rozsah a strukturu VS: Fáze ekonomického rozvoje: ekonomicky zaostalá země ; rozvojová země ; země v industriálním stádiu; země v postindustriálním stádiu ; Bariéry ekonomického růstu: bariéra spotřeby; bariéra výkonnosti
Stručně popsat fáze rozpočtového procesu: sestavení návrhu rozpočtu; projednání a schválení rozpočtu v zákonodárném sboru; Možnosti změny rozpočtu
Plnění veřejného rozpočtu; Uplatňování kontrolní funkce během rozpočtového období; Postrozpočtová kontrola plnění rozpočtu – ve státním závěrečném účtu
Struktura rozpočtu: Příjmy (daňové, nedaňové) a výdaje( výdaje na nákup zboží a služeb; transferové platby)
Fce veřejného sektoru (co by měl VS dělat): Korigovat nedokonalou alokaci zdrojů; Stanovit pravidla podnikání v oblasti právní, měnové a sociální s ohledem na lidská práva a ochranu životního prostředí (optimální podmínky pro trh); Čelit monopolním jevům v ekonomice; Produkovat veřejné statky; Vyrovnávat působení externalit; Uplatňovat stabilizační politiku v oblasti ekonomické a sociální
+ alokační, distribuční, stabilizační, regulační, kontrolní, stimulační
Hodnocení projektů z dlouhodobého hlediska - jaké faktory ho ovlivňují.: Čím vyšší bude úroková míra, tím bude výnosnost projektu menší. Nabízí se 2 možnosti:1/soukromá diskontní sazba – odráží volbu spotřebitele v soukromém sektoru mezi současnou a budoucí spotřebou, čili respektuje individuální ocenění budoucí spotřeby ve vztahu k současné spotřeby. 2/Společenská diskontní sazba – veřejný sektor si stanová svojí úrokovou míru. Důvodem náhrady soukromé diskontní sazby společenskou může být stav, kdy obyvatelstvo dává přednost současné spotřebě před budoucí spotřebou.
Veřejná správa (VS)= určitá část národního hospodářství, která je financována z veřejných zdrojů, je řízena veřejnou správou, rozhoduj se v ní veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole
Hlavní problémy VS, co řeší VS; Problémy:- jak uspořádat veřejný systém tak, aby byl spravedlivý a zároveň neomezoval svobodu jednotlivce - jaký by měl být rozsah VS- jak uspořádat veřejné instituce a stanovit jejich dělbu práce a rozsah pravomoc- jak zabezpečit příjmy pro fungování VS- jak řídit výdaje VS- otázka vzájemné koexistence (soužití) VS a soukromého sektoru
Co VS řeší:co se má vyrábět, resp. Zabezpečovat; jakým způsobem – bezplatně či za poplate; pro koho bude produkt určen – všem občanům nebo jen některým a za jakých podmínek; jak se bude o „výrobě“, resp. přidělování statků rozhodovat – kdo bude rozhodovat,;jakým způsobem, rozdělování pravomocí, jak se bude kontrolovat
Určení velikosti užitku:základem je čistý užitek (U – N) a čistý užitek projektu je chápán jako spotřebitelský přebytek = rozdíl mezi tím, co by spotřebitelé byli ochotni zaplatit za určité množství statku a tím, co zaplatit musejí
Potřeby= charakterizována jako pociťovaný nedostatek: a) společenské – jsou důsledkem života ve společnosti ostatních ; b) individuální – jsou dány existencí člověka, jsou předpokladem jeho života
Členění veřejného sektoru (podle charakteru uspokojovaných potřeb) –Sektor společenských služeb( je představován veřejnou správou, armádou, policií, justicí; Sektor lidského faktoru( školství, zdravotnictví, kultura, sportovní vyžití, soc. služby; Sektor poznání a informací( zahrnuje : Vědu a výzkum; Sektor technické infrastruktury( zahrnuje : Rozvoj vody energií, Dopravu, Spoje ; Sektor soukromých statků( zahrnuje : Bydlení, Ostatní soukromé statky (os. auta pro postižené); Sektor existenčních jistot
Rozsah veřejného sektoru: posuzuje se pomocí ukazatelů, které umožňují určitou srovnatelnost, a to jak v čase, tak v prostoru: a)podíl veřejných výdajů na HDP b)pružnost veřejných výdajů c)struktura veřejných výdajů d)podíl počtu pracovníků ve VS na celkovém počtu pracovníků v NH e)podíl počtu pracovníků ve VS na celkovém počtu obyvatel f)podíl příjmů pracovníků ve VS na celkových příjmech ze závislé činnosti pracovníků činných v NH
Členění veřejných statků: A) dle ekonomických vlastností (nerivalita, nevylučitelnost) B) dle vlivu státu na rozhodování a alokaci zdrojů( Netržní veřejné statky; Polotržní veřejné statky; Poručnické statky); C) dle způsobu spotřeby (Čistě veřejné statky; Částečně veřejné statky; Veřejně poskytované soukromé statky) Nástroje restriktivní a expanzivní fiskální politiky: restriktivní-– pokles vládních nákupů statků a služeb– pokles transferových plateb– růst autonomní daně – růst sazby důchodové daně; expanzivní - růst vládních nákupů statků a služeb– růst transferových plateb– pokles autonomní daně – pokles sazby důchodové daně
Faktory ovlivňující nabídku veřejných statků a) otázka veřejného rozhodování a politického procesu; b) spotřeba VS je pro všechny stejná (cena jiná); c) závislost na rozdělení příjmů ve společnosti
Nástroje přidělování veřejných statků : ekonomické nástroje, administrativní nástroje
Zdroje financování VS: A) soukromé finance – získané pro konkrétní účel, slouží k jejich spotřebě nebo pro uspokojení potřeb jiných osob; B) veřejné finance – čerpané z veřejných rozpočtů přerozdělováním zdrojů
Podmínky efektivního využívání zdrojů v tržní ekonomice: a) paretovsky optimální alokace zdrojů - za určitých podmínek vede konkurenční prostředí k takové alokaci zdrojů, kde si nikdo nemůže polepšit, aniž by si někdo jiný pohoršil; MMZ = (Δ U1 / Δ U2 ) = 0; b) MU = MN – mezní užitek = mezním nákladům
Úloha VS při řešení extrémního rozdělování příjmů: I když je ekonomika v paretovském optimu, může docházet k extrémnímu rozdělování příjmů.; 1. POLARIZACE CHUDOBY – chudý člověk je špatným spotřebitelem, nemá prostředky na zkvalitňování své osobnosti, snižuje úroveň lidského potenciálu celé společnosti; 2. POLARIZACE BOHATSTVÍ – koncentrace bohatství v rukou malého % obyvatel má také negativní důsledky, např. plýtvání zdroji, korupce politiků
Podmínka efektivnosti pro veřejné statky- rozhodující je určení velikosti efektivní nabídky, tj. kdy nastane stav paretovské optimality; Stanovit velikost efektivní nabídky můžeme za pomoci: a) křivky produkčních možností a indiferentní křivky b) křivky nabídky a poptávky
Určení velikosti veřejných výdajů 3 okruhy problémů: a) jak rozdělit celkový objem prostředků mezi alternativní projekty, tj. jak určit strukturu rozpočtu při jeho fixním objemu; b) jak stanovit vhodný objem rozpočtu; c) jak financovat nedělitelné projekty
Výdaje na dělitelné projekty a nedělitelné projekty: dělit.: 1) Fixní objem rozpočtu – optimální rozdělení dané částky mezi určité projekty. Dostaneme určitý objem prostředků a tento musíme rozdělit (např. školství); Měnící se objem rozpočtu – stanovení samotného objemu rozpočtu, tj. jak rozdělit celkové zdroje mezi soukromý a veřejný sektor ; neděl.: 1) Fixní objem rozpočtu – rozdělování určitého objemu peněžních prostředků na několik akcí. ;Měnící se objem rozpočtu – stanovení samotného objemu rozpočtu
Sociální politikaCíle: * zlepšení základních životních podmínek obyvatelstva, * zabezpečení sociální suverenity; a) aktivní – přednostně usiluje o prevenci; b) pasivní – řešení již vzniklých sociálních problémů
Důvody zásahu státu do ekonomiky: A) Tržní selhání – selhání konkurence, existence veřejných statků, existence neúplných trhů, existence externalit, nedostatek informací, nerovnováha a inflace, nezaměstnanost; B)Obecně prospěšné statky - statky, jejichž spotřebu stát nařizuje ; Škodlivé statky - jejich spotřebu se stát snaží snížit, zakázat nebo omezit (alkohol, cigarety)
jak ovlivňují trh veřejné statky a nedostatek informací
některé informace mají charakter veřejných statků (potřebují je všichni). Náklady na získání jsou velké, takže soukromá osoba není schopna je poskytovat, protože cena by nezajistila potřebný zisk (předpověď počasí, dopravní informace). Veřejný sektor zajišťuje tyto informace jako veřejný statek zdarma, nebo za cenu nákladů (veřejnoprávní TV a rozhlas)
jaké jsou principy spravedlivého daň.systému: podstatou je stanovit spravedlivý podíl jednotlivce na nákladech vlády. Rozeznáváme dvě hlediska: princip prospěchu, princip platební schopnosti
principy efektivnosti daňového systému : Je zkoumán vliv daní na ekonomické chování subjektů (otázka daňového břemene). Daňové břemeno je tvořen: daňovým výnosem, -administrativními náklady- nadměrným daňovým břemenem
Fce soc. zabezpečení: - péče o zdraví,- - zabezpečení při pracovní neschopnosti,- zabezpečení matek v mateřství, - pomoc při výchově dětí v rodině, - zabezpečení při invaliditě, stáří a nezaměstnanosti