soubor otázek

do
extremních podmínek, 1. seč je výnosná
C) štírovník růžkatý – do pastvin, nízký, snáší sešlapávání a sucho
u trav výhonky – zkrácené sterilní, stébelné sterilní, stolony, plodná stébla
trávy dle hospodářského významu : A) základní volně trsnaté (75-80%) – srha říznačka, kostřava luční, jílek mnohokvětý a vytrvalý, bojínek luční B) trávy doplňkové: 1. volně trsnaté (15-20%) – kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený, trojštět žlutavý, lipnice bahenní, poháňka hřebenitá 2. výběžkaté – kostřava červená, psineček výběžkatý, psárka luční, sveřep bezbranný, lipnice luční, chrastice rákosovitá C) trávy speciální – kostřava ovčí, psineček tenký, psineček psí, lipnice hajní, lipnice smáčklá, metlice trsnatá
jetelotráva = j. luční + tráva, jetelovinotráva = jetelovina + tráva, význam: lepší využití nadzemního prostoru (listy trav svislé, tenké, listy jetelovin širší, více vodorovné) lepší využití podzemního prostoru (trávy mělkokořenící- husté kořeny, vytváří biologický filtr, jeteloviny hlubokokořenící – kořeny pronikají do hloubky – kypří, vytáhnou si živiny) kořeny zvyšují organickou hmotu v půdě, jetel ve směsi - je vytrvalejší než v monokultuře(lepší přezimování, méně chorob), trávy ve směsi - mají vyšší výnosovou schopnost, jetelotrávy se lépe vyrovnávají s nepříznivými podmínkami, např. poškození hraboši, statková hnojiva- efektivně zhodnocují, při konzervaci nižší ztráty než u monokultur jetele, nutné zvýšené hnojení N(150 -200kg/ha) , rozdílná doba sklizně – řídí se dle převládajícího druhu ve směsi, jetelovinotrávy s vyšším zastoupením jetele (nad 40%) - sekáme na počátku jeho květu. Dvě seče sklízíme při jednoletém využívání, při víceletém tři seče. Jetelotrávy s převahou trav hnojených více N – 1. seč v druhé polovině května (nejpozději když začnou žloutnout spodní listy), 2. seč v počátku července
jednoleté pícniny – A) obilniny na píci: a) kukuřice- sklízí se ve fázi mléčně voskové zralosti
b) oves – na zelené krmení, siláž, senáž, výnos 35 tun zelené hmoty, při sklizni- sušina 20-22%, při dostatku vláhy lze téměř ve všech oblastech, ve vyšších polohách jistější výnosy, dobrá krycí plodina, po 50-60 dnech vymetá, pro píci ve fázi mléčné zralosti (70-80 dní), na půdu nenáročný, náročný na obsah organických látek v půdě
c) žito ozimé- menší význam než oves, ozimá meziplodina, směsi s vikví, výnos 30 t
d) pšenice ozimá – měně než žito, směs s vikví, má s vikví sladěný vegetační cyklus, výnos 25-30tun
B) luskoviny
Trávy:nevýhody:náročnost na vodu(mělký kořenový systém)náročnost na živiny,hlavně na N.
Výhody:značná vytrvalost, hustý porost- protierozní, biologický filtr- nepropouští škodliviny do spodních vod, přizpůsobivé- suché i vlhké oblasti ..pozitivně ovlivňují úrodnost půdy, snadná konzervovatelsnost silážováním, senážováním a sušením, konkurenčně schopné.
Rozdělení trav: - podle způsobu odnožování – a) intravaginální- výhonek roste uvnitř pochvy, vznikají velké trsy trav, méně kvalitní trávy- velká inkrustace(nižší stravitelnost) b) extravaginální- proroste pochvou ven, roste vedle venku, vznikají volné trsy, u většiny trav
A) podle vzhledu a způsobu odnožování
a) trávy hustě trsnaté- vytváří kompaktní trsy. Intravaginální odnožování, na chudých suchých stanovištích, vytrvalé, pomalý počáteční vývin, méně semen. Jejich píce bývá tvrdá s nízkou pícninářskou hodnotou. Patří sem př: metlice trsnatá, smílka tuhá
b) trávy volně trsnaté – nejvyšší kvalita a výnos, nejrychlejší vývin, nízký až vysoký vzrůst, náročné na živiny, semenářství snadné, uplatnění v jetelotravních porostech, rychlý počáteční vývin, méně vytrvalé, dobré výnosy, dobrá kvalita píce
c) trávy výběžkaté- s podzemními výběžky- mohou mít krátké(psárka luční, kostřava červená) nebo dlouho (lipnice, pýr, rákos) výběžky, největší vytrvalost, méně semen, nejpomalejší vývin, pícninářsky důležité.
- s nadzemními výběžky- rozrůstají se po povrchu pomocí stolonů, mají velice mělké kořenění, povrchová vrstva půdy má být dost vlhká. Nízká produkční schopnost.
B) podle způsobu hospodářského využití – a) základní (jílek mnohokvětý a vytrvalý, srha říznačka, bojínek luční, kostřava luční
b) doplňkové- doplňují základní trávy (ovsík vyvýšený, psárka luční, lipnice luční)
c) speciální- na nezemědělských porostech (jílek vytrvalý, lipnice luční, kostřava ovčí