skripta meteorologické stanice a přístroje

jiných anglosaských zemích se používá teploměrů cejchovaných ve stupních
Fahrenheita. Převodní vztah mezi stupnicí Celsiovou a Fahrenheitovou je následující:

T (°C) =
9
5
[T (°F) – 32]

Pro potřeby amatéra by stupnice měla být cejchována ve stupních Celsia a to tak,
aby vzdálenost mezi jednotlivými dílky umožňovala pohodlný odečet alespoň
s přesností na poloviny stupně (nejlépe ale na desetiny stupně). Při odečítání teploty je
nutné, aby pozorovatelovo oko bylo ve stejné výši jako meniskus měřící kapaliny a
dále, aby během prováděného odečtu nebyla měřená teplota výrazně ovlivněna
např. slunečním svitem, teplem pozorovatelova dechu nebo užitím nevhodné svítilny.
Pro odstranění těchto nežádoucích vlivů je možné využívat komerčně prodávaných
elektronických polovodičových teploměrů, jejich spolehlivost a přesnost je však
sporná.
Z naměřených hodnot z jednotlivých pozorovacích termínů (pozoruje-li se třikrát
denně v 7, 14 a 21 hod) se vypočítává průměrná denní teplota. Ta se počítá podle níže
uvedeného vzorce:

T
prům
=
4
2
21147
TTT ++


K hrubému odhadu průměrné denní teploty se dá též použít hodnot z extrémních
teploměrů nebo termografu za období 24 hodin (od 00:00 do 24:00 popř. od 7:00 do
7:00 následujícího dne). Výpočet se pak provádí podle níže uvedeného vzorce:

T
prům
≅
2
minmax
TT +


Pro odečet hodnot na vlhkoměru či aneroidu je dobré lehce poklepat na krycí
sklíčko, neboť ručička ukazující aktuální hodnotu může být lehce zaseknuta. Vždy je
však nutné mít na paměti, že se jedná o choulostivá zařízení a tak je nutno dbát
maximální opatrnosti. Přepočet hodnoty tlaku vzduchu v torrech na hektopascaly je
uveden na straně 9.
Seřízení vlhkoměru amatérským způsobem provádíme tak, že komerčně
dostupné vlhkoměry (navenek podobné aneroidu) obalíme vlhkým bavlněným hadrem
nebo ručníkem a ponecháme půl hodiny v klidu. Po této době pak vlhkoměr ze zábalu
vyjmeme, lehce poklepeme na krycí sklíčko a manipulací s regulačním šroubem na
zadní straně přístroje, upravíme polohu ručičky na hodnotu 100%.
Seřízení aneroidu provádíme tak, že ve 13 hodin (SEČ) si zaznamenáme aktuální
hodnotu tlaku na aneroidu (v hektopascalech) a při relaci o počasí vysílanou před
15
18 hodinou na ČT1 nebo z internetu si zjistíme hodnotu tlaku vzduchu v nejbližším
zde uváděném městě. O rozdíl hodnot tlaku uváděného v televizi a na našem aneroidu
pak upravíme polohu ručičky na aneroidu opět manipulací s regulačním šroubem na
zadní straně přístroje. Tímto postupem si seřídíme aneroid tak, že nám ukazuje
tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře. V obou případech je nutné stejným
způsobem čas od času (jednou měsíčně) provést opětovné seřízení.
16
3.3 Určování stavu počasí a atmosférických jevů

Stav počasí je pojem charakterizující jaký projev počasí v daném místě a
okamžiku můžeme pozorovat. Stav počasí hodnotíme indexem (viz tabulka 2),
přičemž se zapisuje vždy nejvyšší kód.

Tabulka 2: Určení stavu počasí

Stav počasí Index
Jasno (množství oblačnosti 0 až 2 desetiny) 0
Polojasno (množství oblačnosti 3 až 7 desetin) 1
Zataženo ( množství oblačnosti 8 až 10 desetin) 2
Zvířený sníh nebo prach 3
Mlha 4
Mrholení 5
Déšť 6
Sníh nebo sníh s deštěm 7
Přeháňka 8
Bouřka blízká nebo vzdálená 9

Dalším prvkem, jenž je podmíněn stavem počasí je stav půdy. Za pozorované
místo se bere okolí stanice, přičemž půda by měla být porostlá běžnou vegetací,
nikoliv však pouze vzrostlou trávou nebo křovisky. Není vhodné posuzovat také půdu
zcela bez vegetace. Tabulka 3 popisuje stav půdy.

Tabulka 3: Určení stavu půdy

Stav půdy Index
Povrch půdy suchý 0
Povrch půdy vlhký 1
Povrch půdy mokrý (rozmočený – voda stojí v kalužích) 2
Povrch půdy holý a zmrzlý 3
Půda pokryta náledím nebo ledovkou, avšak bez sněhu nebo
tajícího sněhu
4
Sníh nebo tající sníh (s ledem nebo bez ledu) pokrývá půdu
méně než z poloviny
5
Sníh nebo tající sníh (s ledem nebo bez ledu) pokrývá půdu
více než z poloviny
6
Sníh nebo tající sníh (s ledem nebo bez ledu) pokrývá půdu
úplně
7
Suchý sypký sníh pokrývá půdu více než z poloviny, nikoliv
však úplně
8
Suchý sypký sníh pokrývá půdu úplně 9
17
Určování druhů oblačnosti provádíme buď zhodnocením situace na obloze
„profesionálním okem“, nebo s pomocí atlasu (lze doporučit např. Ilustrovaný atlas
oblaků od Petra Dvořáka, rok vydání 2001). Druhý případ bývá často velmi zdlouhavý
a tak je dobrá znalost jednotlivých oblačných druhů pro pozorovatele nezbytností,
zvláště pak s ohledem na fakt, že některé druhy mohou být snadno zaměnitelné s
jinými. Často se na obloze vyskytuje hned několik oblačných druhů vedle sebe a je
proto nutné popsat každý z nich včetně směru jejich tahu (odkud – kam).
Určování rychlosti větru provádíme v amatérských podmínkách nejčastěji
pomocí Beaufortovy stupnice (viz tabulka 4). Vždy pečlivě sledujeme projevy větrné
aktivity na okolí, zvláště pak stromech či vodní hladině a určíme beaufortův stupeň
síly větru. To je pro amatérské určení postačující.
Ať už jsme výše kladli důraz na rozličné faktory, nesmíme zapomenout ani na
meteory. Meteor je v obecném smyslu název pro jev pozorovaný v atmosféře nebo na
zemském povrchu s výjimkou oblaků a jsou to zřejmě ty nejviditelnější projevy
počasí, tak jak je všichni známe z vlastní zkušenosti. Meteory dělíme podle své
povahy do několika skupin:
1. Hydrometeory – meteory vytvořené soustavou vodních částic v kapalném nebo
tuhém skupenství, mohou být padající nebo vznášejících se v atmosféře. Patří
sem např. déšť, mrholení, sníh, mlha, rosa, vodní tříšť, jíní, námraza aj.
2. Elektrometeory – viditelné nebo slyšitelné projevy atmosférické elektřiny.
Patří sem: bouřky, blýskavice, polární záře, Eliášův oheň
3. Fotometeory – světelné jevy v ovzduší vyvolané odrazem, lomem, rozptylem
či interferencí slunečního, popř. měsíčního světla. Patří sem: duha, halové jevy,
koróna, zrcadlení, fata morgána, irizace, glórie, soumrakové jevy.
4. Litometeory – meteory vytvořené soustavou částic, které jsou pevného
skupenství avšak nepocházejí z vody. Patří sem: zákal, kouř, zvířený prach
nebo písek, prachová či písečná bouře.

Správný pozorovatel se snaží svým pozorováním zachytit maximální množství
meteorů. V tomto ohledu je nutné mít na zřeteli, že není možné sledovat počasí pouze
ve stanovených termínech. Ty jsou určeny v podstatě pouze pro odečet fyzikálních
veličin, které jsme schopni změřit. To ostatní je otázkou komplexního sledování
v průběhu celého dne, anebo alespoň po dobu, kterou může pozorovatel sledování
počasí věnovat. Jednotlivé meteory je nutné dobře znát, aby pozorovatel nezaměnil
například jíní za jinovatku či náledí s ledovkou apod. Pro studium a výklad
jednotlivých meteorů je k dispozici celá řada publikací (lze doporučit meteorologické
slovníky jakým je např. Malý průvodce meteorologií).
Aby do záznamu nemusel pozorovatel sáhodlouze zapisovat všechny pozorované
meteory slovně, existuje seznam mezinárodních značek (viz tabulka 5). Značky se
používají jak pro staniční záznam tak se zakreslují také do synoptických map, kde
vyznačují převládající ráz počasí v daném místě a daném čase (např. mlha, bouřka,
déšť apod.)
Pozorování počasí, jak již bylo několikráte zmíněno výše, vyžaduje značnou
pozornost při samotném sběru dat, tak i velkou pečlivost při jejich zápise a
vyhodnocování. Výsledky měření i subjektivních pozorování je nutné zapisovat do
18
předem vhodně navržených tabulek a ty, aby měla pozorovatelská činnost nějaký
smysl, je nutné pečlivě vést, vyhodnocovat a archivovat. Amatéři, jelikož nejsou
vázání normativními standardy, si mohou zvolit vlastní typ a systém zaznamování
naměřených dat – kupříkladu v Microsoft Excel či jiném tabulkovém editoru.
19
Tabulka 4: Beaufortova stupnice síly větru

Stupeň Označení Rozpoznávací znaky
Rychlost
v m/s
Rychlost
v km/h
0 Bezvětří Kouř stoupá svisle vzhůru 0,0 – 0,2 méně než 1
1 Vánek
Směr větru je poznatelný podle
kouře, vítr nepohybuje větrnou
korouhví
0,3 – 1,5 1 – 5
2 Slabý vítr
Vítr je cítit ve tváři, listy stromů
šelestí, větrná korouhev se začíná
pohybovat
1,6 – 3,3 6 – 11
3 Mírný vítr
Listy stromů a větvičky jsou v
trvalém pohybu, vítr napíná
praporky
3,4 – 5,4 12 – 19
4 Dosti čerstvý vítr
Vítr zdvihá prach a kousky papíru,
pohybuje menšími větvemi
5,5 – 7,9 20 – 28
5 Čerstvý vítr
Listnaté keře se začínají hýbat, na
stojatých vodách se tvoří menší
vlny se zpěněnými hřebeny
8,0 – 10,7 29 – 38
6 Silný vítr
Vítr pohybuje silnějšími větvemi,
telegrafní dráty sviští, používání
deštníků se stává nesnadným
10,8 – 13,8 39 – 49
7 Prudký vítr
Vítr pohybuje celými stromy,
chůze proti větru je obtížná
13,9 – 17,1 50 – 61
8 Bouřlivý vítr
Vítr ulamuje větve, chůze proti
větru je téměř nemožná
17,2 – 20,7 62 – 74
9 Vichřice
Vítr působí menší škody na
stavbách
20,8 – 24,4 75 – 88
10 Silná vichřice
Vyskytuje se na pevnině zřídka.
Vyvrací stromy, působí větší
škody na stavbách
24,5 – 28,4 89 – 102
11
Mohutná
vichřice
Vyskytuje se velmi zřídka.
Rozsáhle pustoší na lesích a
stavbách
28,5 – 32,6 103 – 117
12 Orkán Maximální ničivé účinky
více než
32,7
více než 118




20
Tabulka 5: Mezinárodní povětrnostní značky


21
Seznam použité literatury

[1]
[2] Sk
[3]
[4]
[5]



Bednář J. a kol.: Meteorologický slovník výkladový a terminologický,
Academia Praha, 1993
řehot P.: Úvod do studia meteorologie, M.O.R., 2004
Schneider R.: Pozorujeme počasí, Orbis Praha, 1947
Meteorologické staniční přístroje, Velká vojenská knihovna, ????
Denní záznamník meteorologických pozorování, ČHMÚ Praha, 1960 (?)
 RNDr. Petr Skřehot, 2004
Ilustrace převzaty z publikací:
Meteorologické staniční přístroje (obr. 1, 3, 5, 10, 10, 12, 13)
Pozorujeme počasí (obr. 2, 4, 6-9, 11)
Vydala:  Meteorologická Operativní Rada (M.O.R.),
sekce odborných studií a popularizace meteorologie (SOSPM), Praha, 2004
22