skripta

vhodným prostředím,
protože buněčné tělo na vzduchu vysychá a působí na něj sterilizační účinek sluneční záření.
Proto přežívají patogenní mikroorganismy ve vzduchu poměrně krátce. Množství
mikroorganismů a jejich přežívání ve stájovém ovzduší závisí na vlhkosti vzduchu, slunečním
záření (UV), zdravotním stavu zvířat, zatížení stájového prostoru zvířaty, technologii provozu
a krmení a prašnosti prostředí. Stájové mikroklima se odlišuje od venkovního vyšší vlhkostí a
téměř nepřítomností UV složky světelného spektra a tak dává mikroorganismům větší šanci
na přežití. Prašnost a obsah mikroorganismů v ovzduší působí na zvířata ve vzájemné
souvislosti. Při zvýšené prašnosti se setkáváme i se zvýšeným bakteriálním nálezem.
Prachové částice jsou pro mikroorganismus nosičem, chrání jej před nepříznivými vlivy a
poskytuje mu živné prostředí. V bezstelivovém ustájení mohou být mikroorganismy ve
vzduchu vázány na kapénky tekutin. Kapénková infekce má prioritní postavení v šíření
nakažlivých onemocnění dýchací soustavy. Dochází k ní při vydechování, kašli nebo kýchání.
Mikroorganismy se však mohou v ovzduší pohybovat i samostatně.
Mikrobiální kontaminace ovzduší značně kolísá od 1 . 103 až 1 . 108 . m-3. Obecně se
považuje za hranici, kterou by neměl počet mikroorganismů přesáhnout 250 . 103 . m-3.
Nejvyšší je ve stájích pro drůbež, průměrná ve stájích pro prasata a nejnižší ve stájích pro
skot. Druhové zastoupení může být velmi pestré od streptokoků přes stafylokoky, enterokoky,
pasteurely, sporulující bacily až po nepravé houby a viry.
Kontaminace je jednak primární, způsobená zvířaty, lidmi a materiály jako hlavními
zdroji mikroorganismů. Vzniká při normálním nebo zesíleném vylučování zárodků ve
vydechovaném vzduchu. Má prvořadý význam pro šíření nakažlivých onemocnění aerogenní
cestou. Sekundární kontaminace je podmíněna technologickými podmínkami, které ovlivňují
množství částic v ovzduší a dobu jejich vznášení.
Prevence mikrobiální kontaminace:
• turnusový systém,
• dezinfekce (preventivní a ohnisková).
3. HYGIENA VODY A NAPÁJENÍ
24
D r u h y v o d p o d l e p o u ž i t í
Z hygienického hlediska a způsobu využití klasifikujeme vodu jako pitnou, užitkovou,
provozní, minerální a odpadní.
Pitná voda je voda zdravotně nezávadná, která ani při dlouhodobém používání není
příčinou zdravotních poruch a onemocnění způsobených mikroorganismy nebo toxickými
látkami a odpovídá hodnotám normy.
Užitková voda je voda z jakéhokoliv přírodního zdroje, která vyhovuje zdravotním a
technickým požadavkům. Používá se hlavně na koupání a umývání lidí a zvířat, dále
k výrobním účelům, ale nepoužívá se jako voda pitná.
Provozní voda je voda pro nejrůznější výrobní procesy, jako např. voda chladící,
promývací a podobně. Speciální požadavky na ní kladené jsou dané technologií. Neodpovídá
zpravidla zdravotně hygienickým požadavkům na vodu pitnou a užitkovou.
Minerální voda nemusí vyhovovat všem požadavkům kladeným na vodu pitnou a
užitkovou, ale musí být zdravotně zabezpečena.
Odpadní voda je taková voda, která byla použita v zemědělství, průmyslu,
domácnostech, která ztratila charakter původní vody změnou fyzikální, chemické, biologické
nebo estetické povahy. Nesmí se použít k žádnému výše uvedenému účelu.
3.1. PITNÁ VODA
Zvířata musí mít neustále k dispozici dostatek pitné vody. Vyhláška č. 117/87 Sb., která
se zabývá péčí o zdraví zvířat říká, že k napájení hospodářských zvířat se musí přednostně
používat pitná voda, popř. jiná zdravotně nezávadná voda. Není-li k napájení hospodářských
zvířat odebírána voda z veřejného vodovodu, je nutno zajistit její laboratorní vyšetření před
zahájením jejího odběru a dále jednou v každém kalendářním roce. Laboratorní vyšetření se
vyžaduje při vzniku jakéhokoliv podezření z hlediska narušení její zdravotní nezávadnosti.
OBECNÉ UKAZATELE JAKOSTI PITNÉ VODY
F y z i k á l n í v y š e t ř e n í v o d y
1. Teplota - měří se přímo na místě odběru a nelze jí zahrnout mezi ukazatele zdravotní
nezávadnosti vody. Za nejvhodnější teplotu pitné vody lze považovat 8 - 12 oC. Napájení
zvířat příliš studenou vodou způsobuje podchlazení, trávící potíže a u březích plemenic může
vyvolávat potraty. Naopak napájení příliš teplou vodou také není správné, protože zvířata
teplou vodu píjí neochotně a tato není osvěžující.
2. Barva - pitná voda musí být bezbarvá. Barva závisí na přítomnosti organických nebo
anorganických látek ve vodě. Nejčastěji vodu zbarvují huminové látky a trojmocné železo.
Částice hlíny zbarvují vodu do žluta, kysličník železitý zbarvuje až do hněda. Nazelenalou
barvu způsobují řasy. Barva se zjišťuje porovnáním se standardními roztoky chlorplatičitanu
draselného a chloridu kobaltnatého - takzvanou platinokobaltnatou stupnicí. Aby mohla být
voda uznána jako pitná, může obsahovat porovnávací standard maximálně 20 ml Pt v litru
vody.
25
3. Pach - pitná voda musí být prostá jakéhokoliv rušivého pachu. Příčinou zápachu
často bývají organické látky, které se ve vodě začaly rozkládat. Intenzita zápachu pitné vody
se určuje smyslovou zkouškou a označuje se slovně ( např. pach zemitý, fekální, hnilobný,
plísňový, zatuchlý, ........). Pro hodnocení se používá pětimístná stupnice. Aby voda mohla
být uznána za pitnou, nesmí překročit druhý stupeň.
4. Chuť - pitná voda má mít příjemnou, osvěžující chuť bez jakýchkoliv rušivých
příchutí. Chuť je ovlivněna rozpuštěnými anorganickými látkami ( železo, mangan, hořčík,
uhličitany, chloridy, ......). Posuzování chuti se provádí podobně jako u pachu, ale pouze u
vzorků bakteriologicky a toxikologicky nezávadných.
5. Zákal - je způsoben přítomností nerozpustných koloidních látek anorganického i
organického původu ( hlavně jíly, hydroxid železitý a hlinitý, kyselina křemičitá,
mikroorganismy). Zakalenou vodu nelze použít k napájení, protože může způsobit
onemocnění trávicího ústrojí - koliky, atonie předžaludků a podobně. Zákal se vyjadřuje ve
Formazinových jednotkách - ZF ( 1 ZF = 10 ml SiO2 / l vody). Pitná voda smí mít maximálně
5 ZF.
MIKROBIOLOGICKÉ, BIOLOGICKÉ, FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ VLASTNOSTI
PITNÉ VODY
Vlastnosti pitné vody určuje norma ČSN 75 7111, která platí pro posuzování jakosti
vody, určené k zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro další účely využití, které jakost
vody ve smyslu této normy vyžadují. Norma uvádí výklad jednotlivých pojmů:
P i t n á v o d a - voda zdravotně nezávadná, která ani při trvalém požívání nevyvolá
onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících
akutním, chronickým nebo pozdním působením zdraví spotřebitele a jeho potomstva a její
smyslově postižitelné vlastnosti nebrání jejímu používání.
H r o m a d n é z á s o b o v á n í (HZ) p i t n o u v o d o u - zásobování vodou z
veřejného vodovodu nebo veřejné studny.
I n d i v i d u á l n í z á s o b o v á n í (IZ) p i t n o u v o d o u - zásobování vodou z
jednoho zdroje pro uzavřený okruh spotřebitelů, např. z domovní studny.
M e z n á h o d n o t a (MH) - hodnota ukazatele jakosti pitné vody, většinou horní
hranice rozmezí přípustných hodnot, jejímž překročením ztrácí voda vyhovující jakost v
ukazateli, jehož hodnota byla překročena. Překročení MH posoudí a případně povolí příslušný
orgán.
N e j v y š š í m e z n á h o d n o t a (NMH) - hodnota ukazatele jakosti vody, jejíž
překročení mimo podmínky stanovené příslušným orgánem vylučuje užití vody jako pitné.
M e z n á h o d n o t a p ř i j a t e l n é h o r i z i k a (MHPR) - hodnota ukazatele
jakosti pitné vody, zpravidla pozdních toxických účinků (karcinogen, mutagen), odvozená
na principu bezprahového působení, která vyvolá u populace 1O5 průměrných spotřebitelů při
celoživotní konzumaci jeden případ úmrtí navíc. Překročení MHPR mimo podmínky
stanovené příslušným orgánem vylučuje užití vody jako pitné.
26
I n d i k a č n í h o d n o t a (IH) - hodnota ukazatele jakosti vody nespecifického
(skupinového) charakteru , nebo výběrového ukazatele jakosti vody ( jednotlivých
specificky definovaných součástí složení), užívaná k rozhodování o potřebě podrobnějšího
vyšetření jakosti vody.
V ý b ě r o v ý u k a z a t e l - charakteristický zástupce skupiny ukazatelů podobných
vlastností ( např. chloroform ze skupiny trihalomethanů, benzo(a)pyren ze skupiny
polycyklických aromatických uhlovodíků, benzen ze skupiny organických aromatických
rozpouštědel).
I n d i k á t o r b i o l o g i c k é h o o ž i v e n í - organismy, které indikují stav vody,
a tím i účinnost úpravy a hlavně hygienického zabezpečení, nebo ochrany zdroje před
znečištěním.
P r ů m ě r n ý s p o t ř e b i t e l - člen lidské populace současného průměrného věku
20 až 30 let, dožívající se průměrně 70 let , tělesné hmotnosti 70 kg, tělesného povrchu 1,8
m2, s denní konzumací 2 litrů pitné vody.
S m ě r n á h o d n o t a p r o p r o j e k t o v á n í - hodnota ukazatele jakosti vody,
určená a užívaná pro navrhování úpraven pitné vody.
E p i d e m i o l o g i c k á n e z á v a d n o s t pitné vody se prokazuje nepřímo
mikrobiologickým stanovením indikátorů fekálního znečištění. V odůvodněných případech
v závislosti na místních epidemiologických podmínkách se vyšetření doplní o speciální
stanovení dalších indikátorů biologického oživení nebo přímo patogenních mikroorganismů.
T o x i k o l o g i c k á n e z á v a d n o s t a přijatelnost smyslově postižitelných
vlastností pitné vody se prokazuje stanovením hodnot příslušných ukazatelů jakosti a
porovnáním s hodnotami NMH, MHPR nebo MH.
R a d i o l o g i c k á n e z á v a d n o s t pitné vody se zjišťuje stanovením hodnot
ukazatelů uvedených v následující tabulce a porovnáním s uvedenými IH. Při překročení IH
stanovenými hodnotami se postupuje podle požadavků uvedených pro jednotlivé ukazatele.
Stanovením ukazatelů, u kterých jsou uvedeny IH, se vylučuje nebo potvrzuje potřeba
stanovit další obecné nebo speciální ukazatele.
Jestliže není možné zajistit pro napájení zvířat vodu pitnou, může se používat voda
napájecí. Její vlastnosti resp. výjimky stanoví oborová norma ON 73 6661 „Stájový
vodovod“.
Napájecí voda při výrobě výběrového mléka musí mít kvalitu vody pitné a při výrobě
mléka pro kojeneckou výživu musí být obsah dusičnanů pod 15 mg . l-1 . Pro napájení mláďat
(sajících) musí být používána voda pitná.
K mytí, sprchování a splachování hygienických zařízení lze použít ve stájových
objektech vodu užitkovou, ovšem zdravotně nezávadnou. Vodu provozní, která není
zdravotně zajištěna, lze používat jen k hydromechanickému odklizu tekutého hnoje. Rozvody
je nutno barevně odlišit.
A. Mikrobiologické a biologické ukazatele
č ukazatel typ zásobování jednotka nejvyšší mezná
27
mezná
hodnota
hodnota
1 fekální koliformní bakterie HZ*
IZ*
KTJ* / 100ml
KTJ/ 10ml
0
0
2 koliformní bakterie HZ
IZ
KTJ/ 100ml
KTJ/ 10 ml
0
0
3 enterokoky HZ
IZ
KTJ / 100ml
KTJ/ 10ml
0
0
4 mezofilní bakterie
HZ
IZ
KTJ/ ml
KTJ/ ml
20
100
5 psychrofilní bakterie HZ
IZ
KTJ/ ml
KTJ/ml
200
500
6 živé organismy - mikroskopický
obraz
HZ
jedinci/ ml
0
7 mrtvé organismy - mikroskopický
obraz
HZ
jedinci/ml
50
8 bezbarví bičíkovci HZ
IZ
jedinci/ ml
jedinci/ ml
20
100
9
abioseston - tripton - pokryvnost
pole mikroskopu
%
10
*KTJ - kolonii tvořící jednotka; HZ - hromadné zásobování; IZ - individuální
zásobování
B. Fyzikální a chemické ukazatele
č. ukazatel symbol jednotka nejvyšší
mezná
hodnota
mezná
hodnota
indikační
hodnota
doporučená
hodnota
a - toxikologické
10 amoniak volný NH3 mg /1 0,01
11 arsen As mg /1 0,05
12 dusičnany NO3
-
mg /1 50 pod 15
13 fenoly - těkající s vodní
parou
- stanovení
bez destilace
FN 1
FN
mg /1
mg /1
0,05
0,001
0,001
14 fluoranten - specifické
stanovení
- stanovení
polycyklických
aromatických uhlovodíků
(PAU)
FLU
FLU
ng /1
mg /1
0,04
40
15 fluoridy F - mg /1 1,5
28
16 chloroform - specifické
stanovení
- stanovení
trihalomethanů
CHCl3
THM
mg /1
mg /1
0,03
0,1
17 kadmium Cd mg /1 0,005
18 kyanidy CN- mg /1 0,01
19 látky
extrahovatelné nepolární
NEL mg /1 0,05 0,1
20 olovo Pb mg /1 0,05
21 rtuť Hg mg /1 0,001
b - smyslově postižitelné
22 absorbance (254 nm, 1 cm) 1
254 A 0,08 pod 0,05
23 barva mg /1 20 20
24 hliník Al mg /1 0,2
25 huminové látky HL mg /1 2,5 2,5
26 chloridy Cl - mg /1 100
27 chuť stupeň 2 2
28 kyslík rozpuštěný O2 % nas. nad 50
29 látky rozpuštěné(celková
mineralizace)
RL mg /1 1000
30 mangan Mn mg /1 0,1
31 měď Cu mg /1 0,1
32 pach stupeň 2 2
33 reakce vody pH 6 až 8
34 sírany 4
2 − SO mg /1 250
35 sulfan volný H2S mg /1 0,01
36 teplota t oC 8 až 12
37 tenzidy aniontové PAL - A mg /1
38 vápník a hořčík Ca + Mg mmol /1 0,9 až 5
39 zákal Z ZF 5 2
40 zinek Zn mg /1 5
41 železo Fe mg /1 0,3
c - ostatní
42 amonné ionty
4
+ NH mg /1 0,5
43 dusitany
2
− NO mg /1 0,1
44 hořčík Mg mg /1 125
45 chemická spotřeba
kyslíku manganistanem
ChSK -
Mn
mg /1 3 3
46 chemická spotřeba kyslíku
dichromanem
ChSK -
Cr
mg /1 8 pod 10
47 chlór aktivní Cl2 mg /1 nad 0,05 0,05 až
0,3
48 chlór organicky vázaný OCl mg /1 0,005
49 kyselinová neutralizační
kapacita - do pH = 4,5
KNK -
4,5
mmol /1 nad 0,8
50 vápník Ca mg /1 nad 20
29
51 vodivost χ mS /m 100
C Radiologické ukazatele
č. ukazatel symbol jednotka NMH MH IH
52 celková objemová
aktivita alfa
av,cα Bq /1 0,1
53 celková objemová
aktivita beta
av,cβ Bq /1 1,0
54 objemová aktivita
radonu 222
av,Rn222 Bq /1 20
Podrobnější údaje k některým ukazatelům
1 Fekální koliformní bakterie. Pozitivní nález indikuje čerstvé fekální znečištění ze
zažívacího traktu teplokrevných živočichů včetně člověka.
2 Koliformní bakterie. Viz 1, výjimečně lze tolerovat 3 KTJ ve 100 ml pro HZ nebo 1
KTJ v 10 ml pro IZ, není-li pozitivní nález ověřen následnými rozbory.
3 Enterokoky. Pozitivní nález indikuje fekální znečištění.
4 Mezofilní bakterie. Pozitivní nález indikuje organické znečištění.
5 Psychrofilní bakterie. Pozitivní nález indikuje organické znečištění.
6 Živé organismy. Pozitivní nález živých organismů včetně bičíkovců, viz. 8, při
stanovení mikroskopického obrazu v pitné vodě po hygienickém zabezpečení indikuje závadu
ve funkci hygienického zabezpečení pitné vody. Přítomnost železitých a manganových
bakterií v pitné vodě bez hygienického zabezpečení neznamená hygienickou závadnost,
pokud nejsou překročeny hodnoty ostatních ukazatelů (9,23,30,39,41).
7 Mrtvé organismy. Pozitivní nález mrtvých organismů při stanovení mikroskopického
obrazu v pitné vodě po hygienickém zabezpečení indikuje závadu ve funkci technologického
procesu úpravy v závislosti na jakosti surové vody, možnostech technologického procesu a
specifických vlastnostech druhů nebo taxonomických skupin organismů. Přítomnost mrtvých
železitých a manganových bakterií v pitné vodě neznamená hygienickou závadnost, pokud
nejsou překročeny hodnoty ostatních ukazatelů (9,23,30,39,41). Jedincem pro účely
hodnocení podle této normy se rozumí i vlákno, kolonie nebo cenobium. Kolonie a cenobia
menší než okrouhlý tvar průměru 60 μm, vlákna a trichomy kratší než 100 μm se považují za
jedince, bez ohledu na počet buněk, větší tvary se při rozboru vyjadřují ve výsledku jako
násobky uvedené jednotky.
8 Bezbarví bičíkovci. MH pro IZ a HZ platí pro pitnou vodu bez hygienického
zabezpečení.
9 Abioseston (tripton). Pozitivní nález, případně až v hodnotě MH indikuje závadu ve
funkci technologie úpravy vody nebo ochrany zdroje před znečištěním v závislosti na
konkrétních podmínkách, obdobně jako 7.
10 Amoniak volný. Výskyt volné formy, toxické i pro vodní organismy, závisí na
hodnotě pH; v systému NH
4
+ / NH 3 se při pH 8,0 vyskytují asi 4 % , při pH 8,5 asi 10 %
volného NH3.
30
11 Arsen. NMH je odvozena na podkladě přímých toxických účinků; nervový jed
kumulativního charakteru, podezřelý karcinogen; hlavní zdroj příjmu je pitná voda; žádoucí
hodnota - nepřítomnost.
12 Dusičnany. Nepřímé toxické účinky (kojenci citlivější); přijatelný denní režim - ADI
je 4 - 5 mg/kg tělesné hmotnosti, podíl příjmu pitnou vodou průměrně 30% ADI.
36 Teplota. Za nejvýhodnější teplotu pitné vody se považuje 8 až 12 o C.
39 Zákal. Lze připustit překročení do 10 ZF za předpokladu denní kontroly v četnosti do
2% ročního výskytu a za předpokladu neprokázané korelace s mikrobiálním znečištěním a
nepřekročení průměrné hodnoty ve výši stanovené MH; při průkazu pozitivní korelace
s kontaminací (hodnotou kteréhokoliv mikrobiologického ukazatele) na úrovni 95%
zabezpečení (n>10) je dán důvod ke zpřísnění MH zákalu pod 2 ZF; překročení IH je
důvodem k rozhodnutí zjišťovat korelační vztah mezi zákalem a kontaminací.
43 Dusitany. Nálezy se hodnotí s přihlédnutím k obsahu dalších redukujících složek
chemického složení.
49 Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5. Odchylky od MH u vod přirozeného
původu bez znečištění lze tolerovat za předpokladu dodržení MH pH a chuti.
50 Vápník. Žádoucí obsah Ca v pitné vodě je nejméně 20 mg/1.
51 Vodivost. Přibližně ekvivalentní a orientační hodnoty vodivosti vzhledem k MH
rozpuštěných látek jsou 100 mS/m , žádoucí 30 mS/m až 60 mS/m (± 10 %), měřeno bez
ředění vzorku a se zanedbáním obsahu neiontových složek; při překročení IH se doporučuje
podrobnější rozbor na obsah nejvýznamnějších makrosložek (Na, K., Mg, Ca,
Cl ,NO ,HCO ,SO2
3 3 4
− − − − ) popř.dalších součástí složení vody.
52 Celková objemová aktivita alfa. Týká se pitné vody z povrchových a podzemních
zdrojů; veličina je definována ČSN 75 7600; při překročení se stanovuje aktivita radia 226 a
případně další radionuklidy podle pokynu orgánu hygienické služby.
53 Celková objemová aktivita beta. Týká se pitné vody z povrchových zdrojů; veličina
je definována ČSN 75 7600, při překročení se stanovuje hmotnostní koncentrace draslíku a jí
odpovídající objemová aktivita K 40 se odečte od av,cβ, rozdíl se porovná s IH a při překročení
se stanovují další radionuklidy podle pokynu orgánu hygienické služby.
54 Objemová aktivita Rn 222. Týká se pitné vody z podzemních zdrojů. Při překročení
se zhodnotí av,cβ, a případně se stanovuje objemová aktivita radia 226 a dalších radionuklidů
podle pokynu orgánu hygienické služby.
3.2. INDIKACE PRO VYŠETŘENÍ NAPÁJECÍ VODY (podle Zemana, 1990)
1. Indikace k vyšetření vody pro napájení zvířat vyplývající ze zmíněné vyhlášky
FMZVž č. 117/87 Sb. Není-li k napájení zvířat odebírána voda z veřejného vodovodu, musí
chovatel v součinnosti s příslušnými orgány veterinární a hygienické služby zabezpečit její
laboratorní vyšetření nejméně:
a) před zahájením jejího odběru (zajišťuje zpravidla vodohospodářský orgán provádějící
výstavbu vodního zdroje),
b) jednou v každém kalendářním roce (opakovaně)
c) při vzniku jakéhokoliv podezření z hlediska narušení její zdravotní nezávadnosti
(okamžitě).
2. Odběr vzorku vody pro laboratorní vyšetření se provádí zvlášť vzorek pro
fyzikálněchemické a zvlášť pro bakteriologické a biologické vyšetření způsobem, který
podrobně uvádějí ČSN 830520 „Fyzikálněchemický rozbor pitné vody“, část 2, odst. 1-9.
31
Dodržení zásad při odběru vody je nezbytným předpokladem správnosti a využitelnosti
výsledků rozboru vody.
Vodu proto odebírá pracovník s odborným vzděláním nebo k tomu účelu zaškolený -
odběrem nesmí být narušena kvalita vody.
Již při odběru se změří teplota vody ve vodním zdroji nebo na místě odběru (vytékající
z kohoutku, v napáječkách aj.) a současně také teplota vzduchu.
Vzorek pro fyzikálněchemické vyšetření se odebírá v množství minimálně 1 až 1,5 litru
vody do chemicky čistých vzorkovnic, které se před odběrem propláchnou (3x) odebíranou
vodou - před odběrem se nechá voda dostatečně odtéci.
Pro mikrobiologické a biologické vyšetření se odebírá 200 až 500 ml vody do sterilní
zábrusové lahve - láhev se sterilizuje v alobalu a odebíranou vodou se neproplachuje.
Vzorky se dopravují do laboratoře (SVÚ, KHS nebo OHS, ÚKZÚZ aj.) v co nejkratší
době po odběru - zpracován