Semestrální práce - Domestikace - hlavní domestikáti

čí i mnohé nálezy mumifikovaných koček ve staroegyptských chrámech.  K jejímu zdomácnění procesem autodomestikace (samovolné přidružení k člověku za účelem lovu hlodavců a zrnožravých ptáků u lidských sídel) došlo na Blízkém východě (Arábie, Izrael) před 9,5 tis. lety. Jejich využití k lovu hlodavců v sýpkách je patrně nejstarší formou biologického boje proti škůdcům. Nejstarší zooarcheologický nález je z Kypru, kam byly kočky v rané fázi domestikace dovezeny osadníky z pevniny. Genetické studie dokládají velmi pozvolnou domestikaci trvající tisíce let, a to spíše přírodním než umělým výběrem. Dnes se chová kočka domácí ze záliby, dále jako přirozený predátor myší, ale také na kožešiny. Z pestré nabídky kočičích plemen můžeme podle srsti rozlišit kočky dlouhosrsté (např. perská, angorská, barmská či himálajská) a kočky krátkosrsté (např. rexi). Kočky lze dělit i podle zbarvení (např. siamská, havana, kartouzská, ruská modrá) nebo podle odlišností tělesné stavby (např. kočka z ostrova Man). V českých domácnostech se chová v mnoha typech zbarvení (mramorovaná, tygrovitá, perlová, jednobarevná, dvoubarevná, či tříbarevná) nejčastěji krátkosrstá kočka evropská. Člověk dodnes nemá kontrolu nad reprodukcí a domestikace stále probíhá.Kůň domácí – koně se odedávna využívali k tahu, jako soumaři nebo jízdě koňmo. Již v době ledové byl lov koní pro maso jedním z hlavních způsobů obživy člověka. Později se však uplatňovali ve válečnictví, lovectví, dálkové a místní dopravě. Dnes jsou využívání ve sportu, zemědělství a lesnictví. Nejstarší doklady domestikace koně byly zaznamenány před 5500 lety v dnešním Kazachstánu. Předkem tzv. východních či orientálních koní je tarpan (Eguus caballus), který je již vyhuben, poslední výskyt byl koncem 19. století v okolí Kaspického moře. Mateřské linie dnešních koní byly velmi četné a různorodé. V severní Americe, kde se koně miliony let vyvíjeli, zanikli s ostatní megafaunou koncem doby ledové, nejspíše je vyhubili lidé. Teprve v 16. století sem byly dovezeny koně z Evropy. Zde zdivočeli a vytvořili velké populace, z nichž nejpočetnější se nazývají mustangové. V dnešní době dělíme koně do následujících skupin: 1. skupina koní stepních, 2. skupina koní východních, 3. skupina koní západních, 4. skupina koní severských, 5.fallabelaKachna domácí - Všechna plemena domácích kachen, mimo pižmovek, které se řadí k jinému živočišnému druhu, mají své předky v kachně divoké (anas platyrhynchos), kterou u nás běžně nazýváme březňačka. Podobně jako plemena domácího kura bychom mohli dnes dělit plemena kachen podle historického vývoje a oblasti vyšlechtění (centra domestikace) na evropská krajová plemena (kachny pomořanské, selské s a bez chocholu, která se vyskytovala po celé Evropě, holandské i křivozobé, mohutné francouzské ruánské, podobné anglické elsberské, vysokohnízdící a další), plemena asijského původu (kachny indičtí běžci a pekingské kolmé), plemena mezitypová (kachny americké pekingské, kampbelky, čárkované, velšské harlekýny, overberžské, orpingtonské, gimbshajmské, magpie, saské), plemena severoamerická (kachny smaragdové a kajugy) a konečně kachny zakrslé. Všechna plemena kachen tedy pocházejí s největší pravděpodobností z kachny divoké, přičemž proces domestikace je stále ne zcela objasněn. Jisté je, že kachny jsou jedněmi z nejmladších domácích zvířat, přestože se jejich předci vyskytovali a vyskytují v hojných počtech téměř po celé polovině Země.Králík domácí -  Králík domácí byl získán domestikací králíka divokého (Oryctolagus cuniculus). Do severní Afriky králíky zřejmě dovezli Féničané. Králíci byli chováni starými Římany pro maso. Ve středověku byli králíci v západní Evropě extenzivně chováni za účelem lovu pro zábavu šlechtičen. Skutečná domestikace však probíhala až ve francouzských klášterech ve středověku a počátkem novověku.  Domestikací divokých druhů králíků došlo k podstatnému zvýšení tělesné hmotnosti. K domestikačním znakům patří i převislé boltce, albinizmus a strakatost. Králíci jsou chováni nejčastěji pro maso a kožešiny. Poskytují ale také sádlo a srst pro textilní průmysl. Králíci jsou pro svou nenáročnost chováni také jako tzv. domácí mazlíčci a i k laboratorním účelům. Domestikace je proces velmi zdlouhavý, náročný a hlavně stále se vyvíjející na mnoha druzích. Zdroje:WEB:www.historyworld.netwww.zoologie.frasma.czwww.wikipedia.orgwww.sciencehowstuffworks.com LITERATURA:Agroekologie – Šarapatka a kol., 2010Chov zájmových zvířat – Ing. Petr Řezáč, CSc. , 2004