Semestrální práce - Domestikace - hlavní domestikáti

tura. V dnešní době je již v dnešní době vyhubený. Stalo se tak poměrně nedávno, poslední jedinec uhynul v Polsku v 17. století. Pratur měl silnou tělesnou konstituci. Samci dorůstali v kohoutku až 175 cm a měli zvlášť mohutně vyvinuté rohy. K rozrůznění tělesných tvarů a rohů potomků pratura došlo v holocénu (tj. mladších čtvrtohorách po ústupu severského ledovce). Podstata a příčiny tohoto jevu však nejsou dosud zcela objasněny. Jedna z hypotéz říká, že předhistorický pratur se vyskytoval asi ve třech poddruzích, které se v důsledku rozdílných životních podmínek lišily utvářením rohů a rozměry hlavy. Mimo tura divokého se domestikoval také pratur indický, z něhož vzešel Jihoasijský zebu. Africká plemena skotu jsou produktem dávného záměrného křížení krav blízkovýchodního skotu a býků indického zebu.  K domestikaci došlo před 9-10 tisíci lety na území dnešního Turecka. Tur domácí neboli skot je často pokládán za nejvýznamnější druh domácích zvířat. Plemena skotu dělíme základně na masná, mléčná a kombinovaná. Je chován celosvětově a je nejpočetnějším velkým domácím zvířetem.Ovce domácí - Předkem ovce domácí (Ovis aries) je nejspíše ovce kruhorohá (Ovis gmelini), dosud přežívající v Přední Asii. Nejstarší nálezy zdomácnělých ovcí pocházejí z východního Turecka a Íránu z doby před 11 tis. lety. V jiných částech Asie byla domestikovaná forma chována od 4. tisíciletí př. Kr., na Sibiři od konce 3. tis. př. Kr. a v Číně od první pol. 2. tis. př. Kr. Na území českých zemí nacházíme nálezy ovčích kostí z nejstaršího období doby měděné. Ovce se chovaly většinou pro maso, kožichy a přikrývky. Teprve později začal člověk zužitkovávat i ovčí vlnu a ovčí mléko (k výrobě sýrů). Ovce byly užívány i ke hnojení polí (tzv. košárování polí ovcemi). Od konce 18. stol. docházelo k rychlému rozvoji chovu ovcí v Austrálii, na Novém Zélandu a v Jižní Americe. Dnes se na světě chová více než 1 miliarda ovcí. Samice ovcí se označují zootechnickým termínem bahnice.Prase domácí - Ke zdomácnění prvních divokých prasat došlo nejprve v Turecku, kde již v 8. tisíciletí př. Kr. chovali v zajetí potomky prasete páskovaného (Sus vittatus). Druhým centrem domestikace prasat bylo okolí Baltského moře v severní Evropě. Z historických nálezů víme, že šlo o domestikaci evropského divokého prasete (Sus scrofa ferus). Podle dalších kosterních nálezů ve švýcarských kolových stavbách (objeveny v rašeliništích Bodamského jezera) se uvažuje, že třetím centrem byla jižní Evropa, popř. též Malá Asie. Zde bylo pravděpodobně domestikováno divoké středozemní prase (Sus mediterraneus). Domácí prasata chovali ale i Egypťané za vlády prvních faraónů, Asyřané i Babyloňané (zmínky v Hammuraubiho zákoníku z pol. 3. tis. př. Kr.). Jsou známy i doklady o chovu prasat starými Řeky a Římany. U nás se chovala prasata až do poloviny 19. stol. extenzívně, tzn. na pastvě v listnatých lesích, na úhorech apod. Prasata původem z Blízkého východu v Evropě následně rychle vymizela a evropská prasata dokonce později na Blízkém východě postupně vytlačila zdejší autochtonně domestikovaná prasata.Kur domácí - Nejvýznamnějším zástupcem hrabavé drůbeže je kur domácí (Gallus gallus f. domestica). Jeho předkem je kur bankivský (Gallus gallus), domestikovaný jako zřejmě první domácí pták před 7-10 tis. lety. Nové studie kladou vznik kura domácího do více domestikačních center jihovýchodní Asie (Thajsko a další oblasti Zadní Indie, jižní Čína), přičemž na jeho vzniku se snad v menší míře podílel ještě další příbuzný druh, nejspíše kur Sonneratův (Gallus sonneratii). V oblasti vyspělých civilizací v povodí Indu v dnešním Pákistánu se objevil až později a rozšířil se odtud do Evropy a Afriky. Kromě produkce masa a vajec byl kur využíván k náboženským rituálům a soubojům (místy dodnes populární kohoutí zápasy). Kur je nejen nejpočetnějším domácím ptákem, ale i domácím zvířetem vůbec; na světě se chová kolem 20 miliard jedinců.Kočka domácí - Kočka domácí je potomkem kočky divoké (Felis silvestris), která se vyskytuje ve třech typech podle geografické oblasti výskytu. V Evropě se vyskytuje lesní forma, v Asii stepní a v Africe žijí kočky v buši (tzv. kočky plavé). Předkem kočky domácí, která je rozšířena po celém světě (zejména v mírném pásmu) byla právě kočka plavá (Felis silvestris lybica), která je poddruhem kočky divoké. Kočka plavá je divoce rozšířená na Blízkém východě a v Egyptě, kde byla známá již ve Starověku. Kočka byla v této oblasti považována za nejposvátnější zvíře, o čemž svěd