ryby

(jikry); varlata (testes) – produkují spermie (mlíčí)rozmnožování: většina gonochoristé, jsou známy hermafroditické ryby; oplození je vnější, vzácně se vyskytuje vnitřní; výjimečně se můžeme setkat s partenogenezí, hybridogenezí či gynogenezí; pohlavní akt = výtěr, může probíhat pouze jednou za rok, několikrát v průběhu sezóny nebo jen jednou za život; litofilní druhy – kladou jikry na kamenité nebo štěrkové dno; fytofilní – kladou lepkavé jikry na vodní rostliny; pelagofilní – vypouští malé jikry ve velkém množství do vodního sloupce; psammofilní – vytírají na písčitý substrátvývoj po vykuklení z jikry prochází embryonální periodou, kdy dochází k trávení žloutkového váčku, v larvální periodě přechází jedinec na vnější výživu a postupnou přeměnou dočasných larválních struktur a orgánů přechází do periody juvenilní, která končí vývojem funkčních gonádmigrace: v souvislosti s rozmnožováním, potravními nároky a sezónními změnami, sladkovodní ryby (okoun, cejn, štika, ostroretka stěhovavá); tahy mezi mořským a sladkovodním prostředím (losos, úhoř – ze sladkovodních vod do vod mořských)reofilní druhy – sladkovodní ryby v tekoucích vodách; limnofilní druhy – v stojatých a mírně tekoucích vodách; hlubokomořské druhy – žijící ve velkých hloubkách v moři; bentické (žijící u dna), pelagické (žijící v pásmu volné vody). litorální (žijící při březích)Ichtyofauna ČR:4 rybí pásmapstruhové pásmo: úseky horních toků řek a potoků, úseky řek pod přehradními nádržemi, čisté bez, organického znečištění, nasycenost kyslíkem je díky mělké vodě a turbulentnímu proudění blízká 100 %. Teplota vody ani v létě nepřesahuje 18 °C a množství rozpuštěného kyslíku se pohybuje v rozmezí 9 – 14 mg/l, úživnost je nízká, z bezobratlých jsou zde hojné chladomilné druhy, blešivci, larvy jepic, chrostíků a pošvatek. Dominantním druhem je pstruh obecný, doplňovaný nepůvodními sivenem americkým a pstruhem duhovým. Dále se zde vyskytuje vranka obecná, střevle potočná a mřenka mramorová pásmo lipanové – nižší úseky s menším spádem a s pomalejšími pasážemi, hlubší vodou a štěrkovým až písčitým dnem. Nasycenost vody kyslíkem je většinou vysoká, ale může kolísat, teplota vody vystupuje až ke 20 °C. Úživnost je vyšší než v pstruhovém pásmu, setkáváme se již s místy s porosty vodních rostlin, je zde bohatá fauna bezobratlých (larvy muchniček, pakomárů a motýlic). Dominantní lipan podhorní, dále pstruh obecný, jelec tlouště a proudník, ostroretka a mník jednovousý, střevle potoční, mřenka mramorovaná a hrouzek obecnýpásmo parmové – řeky přechází z hornatin do nížin, jsou už většinou poměrně vodnaté, se širokým tokem a štěrkovým až písčitým dnem, časté jsou i hlubší úseky s pomalu tekoucí vodou. Obsah kyslíku ve vodě klesá díky poměrně vysoké teplotě v letním období (až 22 °C) k 6 – 10 mg/l, také se zvyšuje obsah organických látek ve vodě. V hojných porostech vodních rostlin žije velké množství bezobratlých (zvláště jepic a pakomárů, také larvy chrostíků a muchniček jsou hojné). Typickými představiteli ichtyofauny jsou parma obecná, podoustev říční a ostroretka stěhovavá, dále jelec proudník a jelec tloušť, mník jednovousý, hrouzek obecný, mřenka mramorovaná, ouklej obecná, okoun říční, plotice obecnápásmo cejnové – dolní úseky větších řek, s širokým, hlubokým a často meandrujícím korytem, se štěrkovitým až písečným dnem, často pokrytým nánosy usazenin. Voda se v letních měsících často prohřívá až k 25 °C a také díky vyššímu obsahu organických látek klesá obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě k 5 mg/l. Voda je často zakalená, a to nejen vlivem unášených částic, ale také vlivem vegetačního zákalu. V mělčích partiích najdeme porosty vodních rostlin a příbřežní partie jsou často obrostlé porosty rákosu, které společně ukrývají velké množství larev vodního hmyzu, na dně v proudivých úsecích žijí larvy chrostíků a střechatek, v sedimentech například nitěnky, larvy pakomárů a pijavky. Dominují zde zástupci kaprovitých (ryba kapr), dále cejn velký, cejnek malý, plotice obecná, ouklej obecná, karas stříbřitý, jelec tloušť, bolen dravý, hrouzek obecný, okoun říční, candát obecný, úhoř obecný, štika obecná, sumec velký, ježdík obecný, perlín ostrobřichý, jelec jesen, lín obecný, sekavec podunajský, amur bílý, tolstolobik obecný, sumeček americký, koljuška tříostnáPodtřída. Chondrostei (chrupavčití)chrupavčitá kostra (pouze u recentních druhů), heterocerkní ocasní ploutev, malé množství šupinŘád: Polypteriformes (mnohoploutví)vývoj přes larvu s vnějšími žábrami, lalokovité ploutve, přítomnost plicních vakůganoidní šupiny a na hřbetě 5 – 18 drobných ploutvičekmohou žít v hustě zarostlých vodách chudých kyslíkemŘád: Acipenseriformes (jeseteři)sladkovodní i anadromní dlouhověké ryby Severní Ameriky, Evropy a Asieprotáhlé, vřetenovité tělo, v zadní části laterálně zploštělé, pokryté obvykle 5 řadami kostěných štítků, ale může být i holéhorní lalok heterocerkní ocasní ploutve je pokryt zvláštním typem ganoidních šupin, které mají tvar „