ryby

(chondroidní); Weberovo ústrojí – vytváří se z prvních 4 až 6 výběžků obratlů, spojuje povrch plynového měchýře s vnitřním uchem (u skupiny Ostariophysi); „požerákové zuby“ – pátý žaberní oblouk je pozměněn na požerákovou kost (os pharyngeum inferius); radličná kost (praevomer) – nachází se na stropě ústní dutiny; zuby se vyskytují nejen na kostech čelistí, ale i na kostech v ústech nebo na jazykukosterní svalovina – nejvýznamnější jsou boční svaly, segmentálně uspořádané po stranách páteře; jednotlivé svalové bloky (myomery) jsou navzájem oddělené vazivovými přepážkami (myosepty), většinou mají tvar písmene W, jehož špičky směřují k ocasní ploutvi; velký boční sval (musculus lateralis major) – pohybový orgán v ocasní části těla; ploutevní svalstvo vzniká odloučení z bočního valu, je tvořeno protisměrně působícími samostatnými vzpřimovači a sklápěči; přeměnou svaloviny vznikají u některých zástupců elektrické orgánycentrální nervová soustavamozek – je pětidílný, přední (koncový) mozek je centrem čichu a některých motorických funkcí; mezimozek – vykonává koordinaci nervové a hormonální soustavy, jeho součástí je hypothalamus a něj navazující epifýza a hypofýza; střední mozek je hlavním centrem nervové integrace; mozeček – hlavní centrum koordinace pohybů a rovnováhy; prodloužená mícha – obsahuje centra pro základní životní funkce organismu (dýchání), reguluje také funkci chromatoforů a zpracovávají se zde sluchové vjemy a vjemy z postranní čáry, kontrola pohybuoči – stavba shodná s ostatními obratlovci; nejsou opatřeny očními víčky, tvar čočky je kulovitý, akomodace se děje pouze oddalováním a přibližováním k sítnici; nejsou přítomny slzné žlázy, zvlhčování je zabezpečeno pouze žlázami slizovými; široké zorné poleústrojí sluchu – spojeno s ústrojím rovnováhy (statoakustika); vyskytuje se pouze ucho vnitřní; uvnitř blanitého labyrintu jsou smyslové buňky přenášející vzruchy; jsou dobře vnímány hlubší tóny; ryby s Weberovým ústrojím slyší lépepostranní čára (linea lateralis) – ústrojí dálkohmatného smyslu; hlavní funkcí je vnímání vlnění vody; smyslová tělíska mohou být uložena volně v kůži, avšak u většiny ryb jsou uloženy smyslové buňky ve zvláštním kanálku na boku tělačichové ústrojí – párové nozdry, jamkami na svrchní straně hlavy mezi rypcem a očima; každá jamka má dva otvory pro přitékající a odtékající vodu; ve sliznici jsou smyslové buňky; stavba je složitá; orgány chutí jsou v podobě mnohočetných pupenů v ústní dutině i v okolí, na vousech... v kůži se nacházejí nervová zakončení vnímající tlakové, chemické i tepelné vjemy, mohou se vyskytovat i elektroreceptorykrevní oběh – tvořen srdcem a cévami; srdce se skládá z jedné předsíně, jedné komory, tepenného násadce a žilného splavu, umístěno je v osrdečníkové komoře za žábrami; ze srdce jde odkysličená krev do tepenného násadce a tepnami do žaberních oblouků a vlásečnicemi do žaber, okysličená krev pak žaberními tepnami do dvou kořenů horní srdečnice, dále se oddělují krkavice, kterými proudí krev do hlavy a hlavní tělní tepna, kterou proudí krev do celého těla; odkysličená krev se sbírá do žil, které se schází do žilného splavu; červené krvinky mají jádro a krevním barvivem je hemoglobin; vytvořen lymfatický systémdýchání: žábrami, které jsou umístěny na čtyřech žaberních obloucích (u kostnatých ryb odpovídají 4 funkční žaberní oblouky ve skutečnosti 5. – 8. žabernímu oblouku; u chrupavčitých mají před samotnými žábrami malý otvor (spiraculum), jedná se o pozůstatek žaberní štěrbiny mezi 3. (čelistním) a 4. (jazylkovým) žaberním obloukem); žábry jsou tvořeny žaberními plátky, které leží na vnějších okrajích žaberních oblouků, jejich sliznice je zřasena lamelami; výměna plynů mezi vodou a krví – na základě difúze přes velmi tenkou stěnu kapilár, krev v nich teče proti směru proudění vody; žaberní plátky umožňují i vylučování některých škodlivých látek (chloridy, amoniak, kyselina močová); voda se k žábrám dostává většinou ústy; skřele vykonávající dýchací pohyby, čímž zajišťují proudění; není propojena trávicí a dýchací trubice; u některých ryb – dýchací labyrint nad žaberními oblouky, do kterého ryby hromadí vzduch polknutý nad hladinou, který slouží k okysličování krve; dýchací funkci může plnit i plynový měchýř nebo střevo; plynový měchýř – homologický plicím, vzniká z hřbetní strany jícnu, nepárový, hydrostatická funkcetrávicí soustava: ústní dutina, hltan, jícen, žaludek (může chybět), střevo; játra mohou obklopovat v přední části střevo v podobě jaterních laloků nebo vytvářet oddělený orgán; žlučník – zpravidla vytvořen; slinivka (pancreas) – malá a často součást jater, s nimiž splývá; slezina – jež je orgánem krvetvorbyendokrinní soustava: obdobná jako u vyšších obratlovcůvylučovací soustava: ledviny, které mohou být různě dlouhé, je opistonefros s uzavřenými nefrostomypárové pohlavní žlázy (gonády) – u většiny ryb, umístěné v břišní dutině po stranách trávicího traktu; vaječníky (ovaria) – produkují vajíčka