protokoly

st
Úkol č. 3: Vliv dvou způsobů odchovu jalovic mezi 12. a 18. měsícem věku byl sledován pomocí odděleného odchovu identických dvojčat. Jedna jalovička byla vždy odchovávána způsobem A (pastevní chov), druhá způsobem B (volná stáj se zpevněným výběhem).
Dosažené průměrné denní přírůstky (v kg) u osmi párů dvojčat uvádí následující přehled:
Systém odchovu: A: 0,650,620,610,680,630,600,670,64
B: 0,680,690,700,720,680,730,660,69
Zjistěte, zda je rozdíl ve velikosti průměrných denních přírůstků, způsobený dvěma systémy odchovu statisticky významný? (P(0,05) + P(0,01)).

Protokol č. 8
ANALÝZA ROZPTYLU – 1. část
Úkol č. 1: Hybridním králíkům ♂Nb x ♀Kal byly při výkrmu (od 42 do 86 dnů věku podávány čtyři různé krmné dávky s následujícími výsledky (v tabulce uvedeny průměrné denní přírůstky v g)
Krmná dávka
ni
xij
xi.
1

35
36
34
36
36
34
37
38
36
2
32
35
36
37
36
35
34
3
30
25
29
26
28
27
29
28
4
21
23
23
22
Poznámka:
1 – granulovaná KKS výrobce z jižních Čech
2 – granulovaná KKS výrobce z jižní Moravy
3 – polointenzivní krmná dávka (objemné krmivo + doplňková KKS)
4 – extenzivní krmení (pouze objemné krmivo)
Pomocí F-testu zjistěte, zda rozdíl v intenzitě růstu při různém způsobu výkrmu je statisticky významný? Jestliže ano, na jaké hladině významnosti?
Úkol č. 2: V následujícím přehledu je uvedena konverze krmiva (granulovaná KKS) u vykrmovaných králíků pěti plemen (krmivo podáváno ad libitum)
Plemeno
ni
xij
xi.
Kal
3,6
3,5
Nb
3,7
3,6
Mm
3,5
3,6
Kv
3,0
3,5
Vss
3,5
3,6
Pomocí F-testu zjistěte, zda rozdíl v konverzi krmiva při výkrmu pěti výše uvedených plemen je statisticky významný. Jestliže ano, na jaké hladině významnosti?
ANALÝZA ROZPTYLU – 2. část
Testování průkaznosti konkrétních průměrů metodou kontrastů
Úkol č. 3: Hybridním králíků ♂Nb x ♀Kal byly při výkrmu podávány čtyři různé krmné dávky s výsledky….. (průměrné denní přírůstky viz první část cvičení)
Krmná dávka
ni
xi.
1
2
3
4
Fvyp.:Ftab. (P 0,05): Ftab. (P 0,01): sr2:
Zjistěte mezi kterými průměry jsou rozdíly
statisticky významné…. P(0,05)
statisticky vysoce významné …. P(0,01)
statisticky nevýznamné
Zjištěné hodnoty uspořádejte do následující tabulky:
Krmná dávka
1
2
3
4
1
2
-------------------
3
-------------------
------------------
4
-------------------
------------------
--------------------
Poznámka: na úhlopříčku uveďte průměrné hodnoty jednotlivých statistických souborů
Souhrnné zpracování výsledků uveďte do následující tabulky:¨
Krmná dávka
ni
xi.
sx
s2
s
V %
P(0,05)
1
2
3
4

Protokol č. 9
TESTOVÁNÍ (NE)ZÁVISLOSTI KVALITATIVNÍCH ZNAKŮ
Ve faremním chovu brojlerových králíků byla sledována účinnost očkování proti pasteurelóze (bakteriální onemocnění dýchacích cest). Část chovaných zvířat byla očkována autovakcínou, část očkována nebyla. Počet zdravých a nemocných králíků, a to jak očkovaných, tak neočkovaných uvádí tabulka 2 x 2:
KRÁLÍCI
ZDRAVÍ (+)
NEMOCNÍ (-)
∑
vakcinovaní
155
48
nevakcinovaní
32
131
∑
Úkol č. 1: Zjistěte, zda účinnost vakcinace na frekvenci onemocnění je statisticky průkazná (pomocí χ2 testu).
Úkol č. 2: Pomocí korelačního koeficientu „V“ vyjádřete míru závislosti mezi vakcinací a zdravotním stavem chovaných králíků, tzn. skutečností, že po vakcinaci neonemocní.
Tabulka: Hodnoty χ2 pro p=0,05, p=0,01 a p=0,001
Stupně volnosti
p=0,05
p=0,01
p=0,001
1
3,84
6,64
10,83
2
5,99
9,21
13,82
3
7,82
11,34
16,27

Protokol č. 10
KOEFICIENT KORELACE
(vypočítaný jako podíl kovariance a druhé odmocniny se součinu obou variancí)
KOEFICIENTY REGRESE
KOEFICIENT POŘADOVÉ KORELACE
ROVNICE REGRESNÍ PŘÍMKY
Úkol č. 1: Následující tabulka uvádí hodnoty živé hmotnosti (x) a hmotnosti střiže (y) ve výběrovém souboru deseti ovcí:
Vlastnost
Pořadové číslo ovce
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Živá hmotnost (x)
70
71
72
74
75
70
80
85
75
80
Hmotnost střiže (y)
4,0
4,5
5,0
5,5
6,0
8,5
8,0
7,0
7,5
6,0
Poznámka: obě vlastnosti v kg
Pomocí korelačního koeficientu r, koeficientu pořadové korelace R a obou regresních koeficientů (bx/y a by/x) vyjádřete vztah mezi výše uvedenými vlastnostmi. Průkaznost obou korelačních koeficientů ověřte porovnáním s minimálními tabulkovými hodnotami; pro korelační koeficient „r“ a oba regresní koeficienty rovněž výpočtem středních chyb.
Vztah mezi vlastnostmi x a y rovněž vyjádřete rovnicemi příslušných regresních přímek a vynesením těchto přímek do osy souřadnic 0xy.
Úkol č. 2: Vztah mezi jatečnou délkou těla (x) a výškou hřbetního špeku (y) u jedné z populací prasat je charakterizován těmito hodnotami:
x = 92,9 cmy = 3,8 cmby/x = -0,13 cmbx/y = -5,55 cmrxy = -0,85
Jaké závěry lze z hodnot korelačního a obou regresních koeficientů učinit? Doplňte tento vztah výpočtem obou rovnic regresních přímek a vynesením těchto přímek do osy souřadnic 0xy.
Úkol č. 3: Průměrná hmotnost násadových vajec ve sledované populaci slepic činí 53,4 kg (x) a průměrná hmotnost jednodenních kuřat 32 g (y). Zvýšíme-li průměrnou hmotnost násadových vajec na 55 g, jakou lze potom očekávat průměrnou hmotnost jednodenních kuřat? (by/x = 0,65 g)

Protokol č. 11
GENETIKA POPULACÍ KVALITATIVNÍCH ZNAKŮ
H-W ZÁKON O GENETICKÉ ROVNOVÁZE
Úkol č. 1: Populace má ve výchozí generaci toto složení:
N = D + H + R
220 + 580 + 320
Je tato populace již v této generaci v genetické rovnováze? Jaké bude její složení v následující generaci při panmiktickém rozmnožování? Dostaví se v následující generaci rovnováha?
Úkol č. 2: Ve stádě černostrakatého nížinného skotu bylo 9 telat z 815 červených. Vloha pro černé zbarvení (B) úplně dominuje nad vlohou pro zbarvení červené (b).
Jaká je v tomto stádě frekvence (absolutní a relativní) vlohy pro černé a červené zbarvení?
Jaké je relativní a absolutní zastoupení jednotlivých genotypů?
Složení populace vhodně graficky znázorněte.
NARUŠENÍ GENETICKÉ ROVNOVÁHY

Úkol č. 3: Mějme populaci, která má ve výchozí generaci tuto četnost jednotlivých genotypů:
d = 0,20h = 0,40r = 0,40
Jaké bude složení této populace po 8 generacích selekce proti homozygotně recesivním jedincům při s = 1?
Úkol č. 4: Ve stádě bezrohého skotu (bezrohost P, rohatost p) bylo z 950 telat 340 telat rohatých. Kolik generací musí chovatel všechna rohatá telata z chovu vyřazovat, jestliže si nepřeje, aby se jich rodilo víc jak 2 %? Jaké bude zastoupení dalších genotypů?

Protokol č. 12
GENETIKA POPULACÍ KVANTITATIVNÍCH VLASTNOSTÍ
Výpočet koeficientu dědivosti (h2)
Úkol č. 1: V chovu prasat plemene Pč (přeštické černostrakaté) je ve 100 kg živé hmotnosti u obou pohlaví průměrná výška hřbetního sádla 3 cm.
K dalšímu chovu byly vybráni kanci s průměrnou výškou hřbetního sádla 2,6 cm, prasničky selektovány nebyly. V potomstvu těchto kanců a náhodně vybraných prasniček byla průměrná výška hřbetního sádla 2,85 cm (ve 100 kg živé hmotnosti).
Kanci byli selektováni se stejnou intenzitou (x = 2,6 cm), prasničky měly průměrnou výšku hřbet