pisemka

ivosti – zadní centrální závit, analyzuje podměty z hmatových tělísek v kůži, z receptorů pro bolest, chlad, teplo, tlak
-         3. sluchový okrsek – zadní část horního spánkového závitu, při oboustranném poškození – hluchota
-         4. zrakový okrsek – horní část týlního laloku, oboustranné poškození – slepota
-         5. chuťový a čichový okrsek – na vnitřních, k sobě přivrácených plochách hemisfér
VIII. Kůra předního mozku
-         nejvyšší nadřazené nervové ústředí, spojena dostředivými a odstředivými drahami se všemi nižšími oddíly
-         vznikají zde podmíněné reflexy
HLAVOVÉ NERVY (nervi cranialis)
-         rozvětvují se v oblasti hlavy a krku
-         ústředí hlavových nervů – mozek
-         některé nervy – čistě dostředivé (senzitivní) nebo čistě odstředivé (motorické) nebo smíšené
-         jednotlivá nervová vlákna, která vytváří hlavové nervy – se zakončují nebo vystupují ze shluku nervových buněk (uloženy v kmeni mozkovém) = jádra hlavových nervů
ROZDĚLENÍ:
-    12 párů:
I. pár – nervy čichové (nervi olfactorii) – vychází z čichové sliznice nosní č přes dírkovou 
      ploténku čichové kosti č končí v čichovém mozku
II. pár – nerv zrakový (n. opticus) – vychází z receptorů v sítnici oka č přes očnicový
      kanálek vstupuje do dutiny lební č před stopkou podvěsku mozkového  dochází   
      k výměně vláken s druhostranným zrakovým nervemč dochází ke zkřížení nervových
     drah č končí ve zrakové oblasti mozku
-    při poškození nerv. drah dochází ke komplikovaným poruchám vidění
III. pár – nerv okohybný (n. oculomotorius)
IV. pár – nerv kladkový (n. trochlaeris)
VI. pár – nerv odtahující (n. abducens)
=    okohybné nervy – motorické, vstupují do očnice, vedou nervové vzruchy ke svalům, které
      zabezpečují pohyb oční koule, při poškození – šilhání
V. pár – nerv trojklanný (n. trigeminus)
-     smíšený nerv, vzniká spojením tří větví
             1. větev – dostředivá, od receptorů z kůže čela, horního víčka, nosního kořene
             2. větev – dostředivá, receptory ve tváři, zevního nosu, na patře, zuby horní čelisti
             3. větev – smíšená – dostředivá – dolní čelist, jazyk a krajiny spánkové
                                            - odstředivá – motorická pro svaly žvýkací
            dráždění – bolesti „zubního původu“
VII. pár – nerv lícní (n. facialis) – čistě motorický, inervuje mimické svaly
-    poškození – ztráta mimiky 1/2 obličeje
VIII. pár – nerv sluchově rovnovážný (n. vestibulocochlearis) – nerv čistě dostředivý
-         nervové vzruchy ze sluchového a polohově rovnovážného ústrojí vnitřního ucha do nižších sluchových a statických center v mozkovém kmeni
IX. pár – nerv jazykohltanový (n. glossopharyngeus) – smíšený nerv
-         dostředivá vlákna – ze sliznice jazyka, patrových oblouků a hltanu a vedou do mozkového kmene vzruchy od chuťových receptorů dutiny ústní
-         odstředivá vlákna – svaly hltanu
X. pár – nerv bloudivý (n. vagus) – smíšený, sestupuje z krku do dutiny hrudní a končí v 
     dutině břišní
-         dostředivá vlákna – od receptorů trávicí trubice a dýchacích orgánů
-         odstředivá vlákna – zakončují se v hladkém svalstvu trávicí a dýchací soustavy
XI. pár – nerv přídatný (n. accessorius) – převážně motorický, inervuje některé svaly krku,
       zdvihač hlavy a sval trapézový
XII. pár – nerv podjazykový (n. hypoglossus) – čistě motorický, vystupuje z prodloužené
       míchy a rozvětvuje se ve svalech jazyka
PÁTEŘNÍ MÍCHA (medulla spinalis)
=    provazec v páteřním kanálu, od týlního otvoru až po 2. bederní obratel
-         podélnou rýhou rozdělena v pravou a levou polovinu
-         šedá hmota – uvnitř míchy, tvar písmene H, přední rohy míšní – krátké a široké, zadní rohy míšní – dlouhé a úzké
-         z velkých motorických nervových buněk v předních rozích míšních vybíhají dlouhé výběžky č vstupují do předních kořenů míšních č vytváří míšní nervy č putují ke kosterním svalům č poškození způsobí ochrnutí
-         buňky zadních rohů míšních – nejnižší senzitivní ústředí, zakončují se zde dostředivá vlákna míšních nervů
-         postranní rohy míšní – vegetativní ústředí, východisko vegetativních nervů
-         bílá hmota – na povrchu míchy, žlábky rozdělena na přední, zadní a postranní provazce míšní
-         nervová vlákna v těchto provazcích č vytváří vzestupné a sestupné míšní dráhy č spojují nižší ústředí míchy s vyššími centry v mozku
-         Vzestupné míšní dráhy – v zadních provazcích, zprostředkují pocity dotyku, tlaku a polohy a pohybu končetin
-         Sestupné míšní dráhy – v postranních a předních provazcích, nejdůležitější je pyramidová dráha – vzniká v kůře koncového mozku, končí u motorických jader předních rohů míšních – ovládá vědomé pohyby svalů trupu a končetin
VÝZNAM MÍCHY
=   důležité reflexní ústředí
-         př. patelární reflex – úderem na čéškový vaz se bérec prudce vymrští dopředu
-         krční mícha – centrum reflexního rozšiřování zornic
-         bederní, křížová mícha – vyprazdňování močového měchýře a konečníku, genitální funkce – ztopoření a ochabnutí pyje, uvolnění spermatu
=    zprostředkuje spojení mezi nižšími a vyššími oddíly centrální nervové soustavy
MÍSNÍ NERVY (nervi spinalis)
–        mají svá senzitivní a motorická ústředí v míše
–        31 párů – vystupují meziobratlovými otvory, příp. otvory v křížové kosti
–        typy: hrudní, krční, bederní, křížové a kostrční
–        jsou smíšené – obsahují vlákna dostředivá i odstředivá
–        průběh: dostředivá vlákna přicházejí od receptorů č vytváří samostatné svazečky = zadní kořeny míšní č vřetenovitě zduřují č vytváří nervovou uzlinu míšní (ganglion spinale) č vyplněna těly nervových buněk č vstupují do zadní části hřbetní míchy
            odstředivá vlákna – vystupují z přední části míchy v podobě svazečků (přední kořeny míšní) č v páteřním kanálu se spojují s kořeny zadními
            - spojením předních a zadních kořenů = míšní nerv – smíšený ( přerušení – ztráta citlivosti a hybnosti)
            po výstupu z páteřního kanálu č rozdělí se ve 3 větve – spojovací, přední a zadní
-         míšní segmenty – části míchy, z každé odstupuje pravý a levý  míšní nerv
ROZDĚLENÍ MÍŠNÍCH NERVŮ
Nervová pleteň krční (plexus cervicales)
-         vzniká spojením 1. – 4. krčního nervu
-         vysílá větve k některým svalům a kůži
-         nejvýznamnější – dlouhý nerv brániční (nervus phrenicus) – sestupuje mezihrudím až k bránici – zprostředkovává brániční dýchání
Nervová pleteň pažní (plexus brachialis)
-         spojením předních větví 5. – 8. krčního nervu + částečně 1. hrudního nervu
-         směřuje za klíční kost a vstupuje do podpažní jámy
-         nervy pro svaly pletence horní končetiny, končetinové svaly hrudníku, svaly volné horní končetiny
-         nejvýznamnější – nerv vřetenní, středový, loketní – dosahují až na prsty ruky
Nervy hrudní
-         netvoří pleteně, nespojují se předními větvemi
-         12 párů – probíhají mezi žebry
-         nervy mezižeberní (mm. intercostales) – rozvětvují se ve svalech hrudní a břišní stěny a v kůži přední strany trupu
Nervová pleteň bederní (plexis lumbalis)
-         přední větve 1. – 4. nervu bederního
-         je uložena ve svalu bedrostehenním
-         inervuje svaly břicha, svaly přední a vnitřní strany stehna, zevní pohlavní orgány
-         největší: nerv stehenní – větví se na přední straně stehna
Nervová pleteň křížová (pleus sacralis)
-         5. nerv bederní + 1. – 3. nerv křížový
-         nerv sedací (n. ischiadicus) –sbíhá po zadní straně stehna a v zákolenní se dělí na nerv holení a lýtkový – dosahují až na prsty nohy
Nervová pleteň stydká (plexus pudendalis)
-         ze všech křížových nervů
-         inervují svaly pánevního dna, orgány malé pánve
Nervová pleteň kostrční (plexus coccygicus)
-         drobné kostrční nervy inervující anální otvor
VEGETATIVNÍ NERVY (autonomní)
-         větví se k hladkému svalstvu vnitřních orgánů, žláz a srdce
-         v průběhu jsou přerušeny skupinkami nervových buněk – vegetativními uzlinami (ganglii)
-         2 skupiny: - nervy sympatické
                                                - nervy parasympatické
A. Sympatické nervy (sympaticus)
-         vychází z míchy krční, hrudní a bederní spolu s míšními nervy
-         rozvětvují se ve vegetativních uzlinách
-         vegetativní uzliny – jsou podél páteře, jsou vzájemně propojeny nervovými vlákny – vytváří sympatický kmen
-         z buněk v uzlinách začínají nová nervová vlákna (šedá – bez myelinu) č inervují příslušné orgány
B. Parasympatické nervy (parasympaticus)
-         vystupují z mozku společně s některými mozkovými nervy a z křížové míchy
-         vstupují do malých parasympatických ganglií = leží v blízkosti inervovaných vnitřních orgánů
INERVACE VNITŘNÍCH ORGÁNŮ
-         inervovány sympatikem i parasympatikem, jejich působení je protichůdné – činnost orgánů je tak udržena v rovnováze (př. sympatikus zrychluje srdeční činnost, parasympatikus zpomaluje)
-         přenos impulzů na vnitřní orgány zabezpečují mediátory, zakončení sympatiku – směs noradrenalinu a adrenalinu, zakončení parasympatiku – acetylcholin
KOORDINACE ČINNOSTI SYMPATIKU A PARASYMPATIKU
-         činnost je koordinována nadřazenými oblastmi centrální nervové soustavy
-         má několik regulačních úrovní:
1.  mícha – jednoduché reflexní řízení – vyprazdňování močového měchýře, střev, pohlavní
                   funkce atd.
2.  prodloužená mícha – činnost oběhové a trávicí soustavy (životně důležitých dějů)                            
-         obě tyto úrovně nejsou schopny integrovat činnost vnitřních orgánů samostatně, jim nadřízený je
3. hypotalamus = nejvyšší centrum vegetativní nervové soustavy
-         uvádí v činnost celé komplexy reakcí č má funkci homeostatickou – zajišťuje vnitřní stabilitu organismu
NERVOVÁ ČINNOST
=    soubor funkcí ústřední nervové soustavy – umožňují reagovat na podmínky prostředí
–        projevuje se chováním
–        základní fyziologickou jednotkou – reflex
            1. vrozené (= nepodmíněné reflexy)
            2. získané (= podmíněné reflexy)
I. Nepodmíněné reflexy
-         dědičné
-         na stejný podnět č kvalitativně vždy stejná reakce
-         centra – v šedé hmotě nervové soustavy (kromě kůry koncového mozku)
-         nejsložitější forma vrozených reakcí = pudy (instinkty), př. pud rozmnožovací, sebezáchovy
-         u člověka usměrňovány mozkovou kůrou
-         neumožňují přizpůsobit se měnícím se podmínkám (dráhy, kde probíhají, jsou stálé a neměnné)
-         u vyšších živočichů dochází k přizpůsobení se vnějším podmínkám vytvořením dočasných nervových spojení = základ podmíněných reflexů
II.  Podmíněné reflexy
-         vázány na podmínku předcházející nepodmíněnému reflexu, př. pokus se psy (světlo)
-         biologicky nevýznamný (indiferentní) podmět – světlo – předcházel biologicky významnému podmětu – podání potravy = pes slintal
-         vysvětlení: vzruchy z chuťových buněk jdou do centra chuti v ÚNS – odtud jdou sekrečním nervem do slinných žláz č produkce slin
-         při opakování – pes slintá i při rozsvícení žárovky č mezi zrakovým a chuťovým centrem v ÚNS se vytvořilo spojení, které dříve neexistovalo
-         opakováním podnětu bez podání potravy č spojení se zeslabuje č podmíněný reflex vyhasíná č pes přestane reagovat sliněním
-         podmíněné reflexy zajišťují vyšší nervovou činnost – vznikají na určitý podmětový signál