MASNÁ PLEMENA SKOTU.2

em chovatelů o toto plemeno. Snížení podílu obtížných porodů v populaci se stalo v osmdesátých a devadesátých letech jedním z hlavních selekčních kriterií. I v současné době je tento produkční ukazatel důležitým selekčním kriteriem. První importy se uskutečnily již v roce 1990 z Maďarska. V dalších letech se na importech podílela již v rozhodující míře země původu - Francie. V ojedinělých případech byla některá stáda budována na importu jalovic z Běloruska, Dánska a SRN. V roce 1992 byl na základě importu z Kanady založen i první chov bezrohého Charolais. V prvních letech se na rozšiřování chovu významně podílelo uplatnění embryotransferu. Kvalitu chovu ovlivňuje používání špičkových býků, kteří jsou prověření v kontrole dědičnosti ve Francii. Plemenný býk Kráva s teletem tele Limousine Plemeno vzniklo v limousinské oblasti jihozápadní Francie.Tato oblast je klimaticky poměrně drsná, nadmořská výška dosahuje až 1000 m. Až do první poloviny 20.století bylo plemeno využíváno k tahu. K této práci byla vybírána zvířata velkého tělesného rámce, s velmi dobře vyvinutou svalovinou a pevným postojem, která byla schopna velké zátěže i přes poměrně jemnou kostru. Selekce na tyto vlastnosti dala předpoklad pro vznik typicky masného plemene s velkým podílem svaloviny a nízkým podílem tuku. Plemeno Limousine je dnes druhé nejpočetněji chované masné plemeno ve Francií, odkud se hojně rozšířilo také do celého světa. Plemeno se vyznačuje dobrou chodivostí, pastevní schopností, při vysoké konverzi objemných krmiv. Krávy vykazují dobré mateřské vlastnosti a jsou dostatečně mléčné. Předností je dobrá plodnost s příznivým mezidobím, dlouhověkost a především snadnost telení.Pro tyto vlastnosti je hojně využíváno i v užitkovém křížení. Počátkem devadesátých let bylo plemeno Limousin nejvíce využíváno v inseminaci v rámci užitkového křížení s naší populací skotu. První nákupy čistokrevných zvířat v roce 1990 pocházely z Maďarska a založily chov v pěti zemědělských podnicích. Ostatní chovy limousina jsou již převážně z Francie. Inseminace prověřenými býky z Francie v rámci čistokrevné plemenitby přinesla i výrazné zlepšení růstové schopnosti telat. To spolu s vynikající masnou užitkovostí plemene přineslo i značný zájem chovatelů o toto plemeno. Nejvíce je limousin využíván v užitkovém křížení. Plemenný býk kráva skupina Masný simentál Původ simentálského plemene je ve Švýcarsku. Již v roce 1759 mluví různá úřední hlášení o kvetoucím chovu v oblasti Simmentalu, Saanen a Emmentalu. Původní barva simentálského skotu byla červená a bílá, příčemž sytě červená až hnědočervená převládala a byla rušena jen bílými odznaky. Postupem doby přibývalo bílých odznaků a barva se stávala světlejší. Popis exteriéru z roku 1859 říká, že barva simentálského skotu je červenostrakatá, světle a nebo žemlově červená s bílým čelem a nosem. Světlejšímu, nebo žemlovému zbarvení byla dávána přednost. Zároveň byl kladen důraz na co největší tělesný rámec a kapacitu těla. Výborný tělesný rámec a výborná masná užitkovost simentálského skotu způsobily, že se v řadě zemí začalo toto plemeno chovat jako plemeno masného užitkového typu. Dnes je takto chováno jak v Severní a Jižní Americe, tak i v Africe, Austrálií, Novém Zélandě a Evropě. Po roce 1990 se začal chovat i v tradičních zemích s chovem červenostrakatého skotu s kombinovanou užitkovostí jako jsou Německo a Rakousko. V těchto zemích se chov Masného simentála (Fleisch fleckvieh) začal rozvíjet v souvislosti s dotační politikou EU (Nařízení rady Evropy č.1254/1999). Šlechtění simentálského skotu na jednostranně masnou užitkovost při využití původně kombinovaných vlastností tohoto skotu přineslo výsledky, které jsou srovnatelné s výsledky ostatních masných plemen skotu. První jalovice MS byly do ČR dovezeny z Kanady v roce 1993. Ve stejném roce byly importovány jalovice z Dánska, jalovice Fleckvieh z Německa a Rakouska. Současně s těmito importy byly do chovu MS zařazovány plemenice z různým podílem krve českého strakatého plemene z rušených dojených stád, které byly inseminovány býky plemene MS. V posledních letech patří toto plemeno mezi nejrozšířenější masné plemeno chované v ČR. Plemenný býk Kráva s teletem tele Piemontese Toto plemeno má svůj původ v severozápadní části Itálie v podhůří Savojských Alp. Původně bylo chováno v trojstranné užitkovosti, když od 20. let tohoto století začíná probíhat selekce a šlechtění na masnou užitkovost. Plemeno je středního tělesného rámce s hmotností dospělých krav kolem 600 kg a dospělých býků kolem 900 kg. Je požadována jemná kostra a kůže v kombinaci s výrazným osvalením, pevná, ale jemná konstituce vyjádřena dobrou adaptací zvířat na různá prostředí, vynikající pastevní schopností, nenáročností na chovatelské podmínky a vysokou konverzí objemných krmiv. U plemenic je požadována dobrá plodnost, která je dána snadností telení a mateřskými vlastnostmi, v kombinaci s dlouhověkostí (10 i více telat za život). První telení ve věku 25-30 měsíců. Charakteristická je i vysoká výtěžnost ( 65 % a více u vykrmených býků) a také příznivý podíl tuku a kosti. Z těchto důvodů je piemont oblíbeným plemenem v užitkovém křížení. V ČR je chováno cca 400 ks plemenic starších jednoho roku. Stáda byla v převážné míře založena importem jalovic z Itálie a částečně také z Holandska a Německa (reimport z Itálie). Chov se ale začal intenzivněji rozvíjet až v posledních cca třech letech, neboť v minulém období se u většiny zvířat prováděly výplachy pro získání embryí. Kráva s teletem Plemenný býk Salers Toto původem francouzské plemeno pochází z oblasti vulkanického pohoří v Centrálním masivu. Bylo vyšlechtěno na tvrdost a přežitelnost v tvrdém klimatu s ohledem na přírůstek a produkci masa. Je to plemeno odlišné od jiných francouzských plemen a podobné červeným plemenům z jihozápadní Evropy.V šedesátých letech bylo plemeno Salers rozšířeno v celé Francii. V současné době je chováno asi 170 tisíc krav v jižní, severní a severovýchodní Francii. Mnoho chovů využívá toto plemeno při přechodu z dojeného skotu na chov masného skotu. V průběhu zimy jsou zvířata chována v údolích, na jaře jsou vyháněna na horské pastviny. Plemeno je v hlavní oblasti chovu a i v celé Francii využíváno ke křížení s ostatními masnými plemeny (Charolais, Limousin, Blonde d´Aquitaine). Používá se hlavně k produkci čistokrevných zvířat a zvláště ceněných kříženců, vhodných jako zástav pro specializované podniky pro výrobu masa. Salerský skot je mírné povahy, zvířata ráda opětují pozornost svému chovateli a při manipulaci jsou snadno ovladatelná a přizpůsobivá, rychle se adaptují na nové prostředí. Salers výborně snáší zimu a pobyt ve sněhu je zvířatům veskrze příjemný. Větším problémem jsou velká horka, kdy se dobytek, který nemá možnost úkrytu ve stínu, díky hustému osrstění potí. Salerský skot je černorohý, tzn. s černou rohovinou, která je velmi odolná i ve tvrdých terénech a není náročné ani na ošetřování paznehtů. Od prvního importu do ČR v r. 1995, kdy bylo dovezeno 24 kusů jalovic na farmy pánů Kramla a Sovy, probíhá intenzivní ověřování vhodnosti plemene Salers pro podmínky ČR. Z výsledků ověřování, které jsou průběžně publikovány, jednoznačně vyplývá, že chov tohoto plemene má v našich podmínkách opodstatnění jak v čistokrevné plemenitbě, tak i v užitkovém křížení. Dosahovaná užitkovost je ve shodných podmínkách plně srovnatelná s ostatními u nás chovanými plemeny velkého tělesného rámce. Kráva s teletem Plemenný býk