Koně Chuchle

získány mikrobiálním trávením, jsou i mikrobiálně fermentovány na těkavé mastné kyseliny, které se do krevní plazmy dostanou až po 4 – 6 hodinách. žaludek tenké střevo tlusté střevo TKM glukóza
fruktóza mastné
kyseliny glukóza
galaktóza škroby
cukry škrob tuky laktóza celulóza
hemicelulóza
kys. mléčná Tuk.
Dietní tuk je méně univerzálním zdrojem energie než škrob. Přesto že může být aerobně oxidován pro regeneraci ATP.
Více časté je, že se v těle ukládá jako rezervní zdroj energie.
Při vytrvalostních jízdách je spolu s glykogenem významným zdrojem regenerace ATP.
Bylo to potvrzeno výzkumem ve Švédsku, kde byl zkoumán vliv dietního tuku při endurance jízdách, při těchto mírnějších rychlostech byl tuk přednostně využíván.
Vedlo to k zařazování až 15 % sojového oleje z množství koncentrovaných krmiv.
V krevní plazmě byla vyšší úroveň volných mastných kyselin, což bylo vždy ve spojení se zvýšenými dávkami sacharidů respektive proteinů.
Respirační kvocient byl však u těchto koní nižší než u koní kontrolní skupiny.
Bohužel tito koně měli také nižší koncentraci svalového a jaterního glykogenu. Protein.
Nechceme využívat protein jako zdroj energie – je drahý.
Mimo to jen některé aminokyseliny jsou schopny transformovat svůj uhlíkatý řetězec na glukózu nebo mastné kyseliny.
Pak je nutno také uvědomit si, že dusíkatý zbytek aminokyselin musí být z těla vyloučen ve formě močoviny.
Zvýšený příjem dusíku zvyšuje příjem vody.
Zvýšená tvorba močoviny způsobuje její vyšší zastoupení v krvi a možnost reabsorpce do střeva, kde může způsobovat střevní potíže.
Zvýšené zastoupení močoviny v krvi může způsobovat vyšší nervovou dráždivost a také problémy sacharidového metabolizmu. Vláknina.
Dietní vláknina byla často, jako potencionální energetický zdroj přehlížena.
Kůň má však velmi progresivní mikrobiální trávení v tlustém střevě, kde je v každém 1 ml obsahu přes miliardu bakterií a prvoků, kteří jsou schopni trávit vlákninu a následně ji fermentovat na TMK, a tyto mohou být zdrojem energie pro regeneraci ATP podobně jako jiné mastné kyseliny s delším uhlíkatým řetězcem. Z tohoto přehledu využívaných živin v krmné dávce je vidět, že krmná dávka koně by měla být speciálně postavena podle vytížení koně a vždy ve vyrovnaném vzájemném poměru dietního škrobu, tuku i proteinu.
Příliš mnoho škrobu v dávce škodí organizmu koně, stejně jako příliš tuku.
Stejné je to i s překrmováním proteinu. Pro krytí energetických potřeb využívá kůň energii, která se uvolňuje z živin krmiva při oxidaci chemických vazeb. Přímé využití energie pro svalovou práci je přes makroergní sloučeniny fosforu (adenosinfosfáty a creatininfosfáty).
Makroergní fosfáty jsou při zátěži koně velmi rychle čerpány a zásoby ve svalové buňce jsou značně redukovány. Proto musí být již v průběhu zátěže obnovovány a doplněny. K jejich resyntéze – f o s f o r y l a c i – slouží odbourávání zdrojů energie - sacharidů, tuků, případně i proteinů. 0 25 60 120 vt. 10 min. 30 min. 100 % 50 % podíl energie štěpení ATP štěpení CP anaerobní glykolýza aerobní metabolizmus Na začátku zátěže kdy není transportním není schopen dodat dostatečné množství kyslíku pracujícím tkáním (anaerobní podmínky) se spotřebovávají zásoby makroergních fosfátů (nejdříve ATP a o něco později i CP). Tento proces využití energie pro mechanickou práci je však časově velmi krátký jenom asi 15 – 25 vteřin po začátku zátěže. Při rychlé práci nebo dostihu (90 – 100 % maxima) to je úsek do 400 m. později musí dojít k resyntéze makroergních fosfátů. Při anaerobní zátěži na kyslíkový dluh probíhá fosforylace glykolytická při níž se štěpí glukóza a svalový glykogén. Tato však může probíhat jen tehdy, pokud je uvolňovaný vodík vázán na koenzymové přenašeče, hlavně na nikotinamidadeninnukleotid NAD+ přenášející vodíkový elektron (NADH).
Glukóza se transformuje na pyruvát (kyselina pyrohroznová). Jsou-li však všechny přenašeče H+ redukovány, anaerobní glykolýza se zastaví.
Přeměnou pyruvátu na laktát (kyselina mléčná) se vodík z NADH odbourá a opět vzniká NAD+ a glykolýza pokračuje, znovu může dojít k přeměně AMP a ADT na ATP glykolytickou fosforylací. Vzniklá k. mléčná je sice rezervoárem vodíkových iontů, zároveň však svou zvýšenou koncentrací vyvolává zpomalení této reakce.
Koncentrace k. mléčné má bezprostřední vliv na změnu acidity vnitřního prostředí, únavu a vyčerpání. Anaerobní metabolizmus a produkce kys. mléčné se objevuje především na začátku práce po vyčerpání ATP a CP a nejvíce při submaximální či maximální intenzitě charakteru rychlostní zátěže (u sportovních koní je to rychlost nad 450 m/min. a u dostihových koní pak rychlost nad 700 m/min. – tj. zátěž 70 – 100 % maxima zátěže). Při aerobní zátěži v rovnovážném stavu (rychlejší krok, klus, mírný cval) transportní systém se přizpůsobil intenzitě zátěže a je dodáván dostatek kyslíku pro oxidaci redukovaného NADH, je tento konečným příjemcem vodíkového elektronu a vzniká CO2 a metabolická voda.
Jako energetický zdroj k zisku volné energie slouží především glukóza, glykogen a volné mastné kyseliny. Vzniklý pyruvát je zcela oxidován. Uvolněná energie je využita k resyntéze ADP na ATP oxidační fosforylací. Tento způsob metabolizmu probíhá u koní při zátěžích vytrvaleckého charakteru (u sportovních koní do rychlosti 300 m/min. a u dostihových koní do rychlosti 450 m/min. – tj. do 50 % maxima intenzity).

Jestliže se intenzita práce zvýší a přibývá na rychlosti, množství kyslíku už nestačí přenášet vodíkový elektron.
K této funkci nastupuje současně i pyruvát měnící se na laktát. Probíhá současně dvojí metabolizmus – earobní i anaerobní. Tento stav je u sportovních koní při rychlosti 300 – 450 m/min. a u dostihových koní při rychlosti 450 – 700 m/min. – zátěž 50 – 70 % maximální intenzity.
Hlavní energetické zdroje :
anaerobní
1. ATP ADP + P + volná energie 2. CP + ADP kreatin + ATP 3. glykogen + P + ADP laktát + ATP



aerobní
4. glykogen + P + ADP + O2 CO2 + H2O + ATP 5. mastné kyseliny + P + ADP + O2 CO2 + H2O + ATP Energie chemických vazeb Mechanická energie ATP + aktomyosin + Mg, Ca zkrácení aktomyosinové molekuly + ADP + P regenerace glykolytická fosforylace oxidační glykogen glukóza glykolýza PA LA acetyl CoA CO2 Krebsův cyklus H2 respirační řetězec mitochondriální O2 tuky mastné kyseliny acetyl CoA ß - oxidace mastných kys. Jednotlivé typy zátěže a zdroje energie zátěž intenzita objem zdroje energie tvorba laktátu Maximální
Maximální
Submaximální
Submaximální
Střední
Mírná 90-100 % maxima
90-100 % maxima

70-100 % maxima

70-100 % maxima

30-50 % maxima

do 30 % maxima do 25 vt.
25-60 vt.

60-120 vt.

2-10 min.

do 30 min.

nad 30 min. ATP, CP
ATP, CP,glykogen anaerobně
Sacharidy maxim. anaerobně
Sacharidy aerobně i anaerobně
Sacharidy a tuky aerobně
Převážně tuky aerobně -
+++

++++

++

+

- Jednotlivé typy metabolizmu – aerobní a anaerobní – se významně liší i v energetické bilanci.
Z jedné molekuly glykogenu se za nepřítomnosti kyslíku (anaerobní cestou) uvolní 230 kJ a vzniknou 3 molekuly ATP.
Při dostatku kyslíku (aerobní cesta) se z jedné molekuly glykogenu uvolní 2900 kJ a vznikne 39 molekul ATP.
Znamená to, že při aerobní metabolizaci glykogenu se vytváří 13 x více molekul ATP než při anaerobní metabolizaci a uvolňuje se 19 x více energie pro svalovou práci. A to znamená, že anaerobní způsob metabolizmu je pro organizmus koně 19 x náročnější.
Oba způsoby metabolizmu jsou pro zátěž organizmu koně stejně významné. Jejich uplatnění závisí na intenzitě a objemu zátěže. Při silové a rychlostní zátěži, je kladen důraz na energeticky náročnější metabolizmus anaerobní, při zátěži vytrvalostní na metabolizmus aerobní a při zátěži vytrvalostně rychlostní, pak na oba způsoby.
Rychlost a síla (intenzita zátěže) rozhodují o úrovni anaerobních procesů, délka trati a doba trvání jsou sekundárními vlivy.
O energetické náročnosti zátěže rozhoduje vedle zátěže i hmotnost koně a hmotnost jezdce. Energetický výdej při různých rychlostech zátěže u koně o hmotnosti 400 kg (A) a 500 kg (B) a hmotnosti jezdce 60 kg. Pohyb Rychlost m/min. Energetický výdej za min. v kJ
A B Klid
Vodění
Klus
Klus
Klus
Cval
Cval
Cval
Cval
Cval
Galop 0
108
126
216
300
334
402
546
630
710
1000 38 48
152 190
264 321
378 461
604 736
663 808
862 1049
1232 1500
1691 2059
2182 2656
3361 4129 Známe-li rychlost pohybu (v) v m/vteřina, hmotnost koně v kg (m1), hmotnost jezdce v kg (m2) a dobu trvání zátěže (t), je možno matematickým výpočtem stanovit (orientačně) energetický výdej koně při různé zátěži.

(5,27 + 0,22 . v + 0,5 v2 ) . (m1 + m2) . t
E =
1000 O úrovni anaerobních procesů v organizmu koně vypovídá i hladina kyseliny mléčné v krvi
Spotřeba glykogenu a úroveň krevního a svalového laktátu po 2000 m zátěže klusáků ve 4 různých rychlostech 20 15 10 5 0 mmol g . L./kg/min. Mmol/kg/l 20 15 10 5 0 klid 500 m/min. 570 m/min. 660 m/min. 720 m/min. spotřeba glykogenu krevní laktát svalový laktát