Koně Chuchle

réninku ovlivňován mnoha nejrůznějšími faktory vnějšího prostředí.
Reakcí organizmu koně na tyto podněty jsou :
bezprostřední reakce (rychlé odpovědi na zpravidla jednorázový podnět, uskutečňovaný prostřednictvím soustavy organizmu předem pro tyto účely připravenými – nervový a humorální systém)
postupná adaptace (pro tuto neexistují předem připravené zprostředkující soustavy organizmu. Toto způsobuje, že při dlouhotrvajících i přerušovaných podmětech, postupnou přestavbu příslušných orgánů, včetně jejich funkcí. Jde o dlouhodobý proces, velmi složitý a uskutečňující se na úrovni buněčné, tkáňové, orgánů a systémů i celého organizmu koně).
Jsou to v podstatě změny organizmu směřující k udržení stálost vnitřního prostředí organizmu (homeostáze).
Každý pohyb koně i každá tělesná práce je spojena s různě intenzivním výdejem energie, získávané ze základních energetických zdrojů.
Při pohybové zátěži koně se rozlišují tři základní fáze :
iniciální fáze pohybové zátěže
rovnovážný stav při zátěži
zotavení ze zátěže
Během všech tří fází zátěže jsou mimořádně velké požadavky pracujících tkání na dodávku kyslíku. Dodávku kyslíku zabezpečuje transportní systém kyslíku (dýchací a kardiovaskulární aparát). Realizace dodávky kyslíku se v jednotlivých fázích liší.
Na počátku zátěže je největší požadavek pracujících tkání na dodávku kyslíku. Transportní systém neurohumorálně řízený, reaguje na požadavky poněkud pomaleji. Dodávka kyslíku zvětšením dechového i tepového objemu, zrychlení tepové i dechové frekvence se zvyšuje postupně. To způsobuje situaci, že přísun kyslíku pro pracující tkáně se opožďuje za skutečnou jeho potřebou. V této fázi vzniká v organizmu určitý kyslíkový deficit.
V dalším průběhu zátěže se transportní systém kyslíku přizpůsobuje dané intenzitě zátěže. Dochází k vyrovnání potřeby kyslíku pro pracující tkáně s kyslíkovou dodávkou. Nastává rovnovážný stav, kdy se již spotřeba kyslíku výrazně nemění. Po skončení zátěže ve fázi zotavení spotřeba kyslíku postupně klesá. Množství kyslíku, které v iniciační fázi chybělo (kyslíkový deficit), musí být po ukončení zátěže ve fázi zotavení zpětně uhrazeno. Proto v tomto období přijímá organizmus koně ještě po určitou dobu větší množství kyslíku než odpovídá klidovému stavu. Toto zvýšené množství se nazývá kyslíkový dluh. Schéma spotřeby kyslíku během zátěže spotřeba O2 kyslíkový deficit rovnovážný stav kyslíkový dluh zátěž zotavení potřeba O2 pro práci 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 6 7 Při mírné zátěži (krok, pomalý klus) vytrvalostního charakteru, se transportní systém na kyslíkové požadavky adaptuje poměrně rychle a kyslíkový deficit je téměř zanedbatelný. Při vyšší zátěži (cval) dosahuje kyslíkový deficit významnějších hodnot a musí být vyrovnán formou kyslíkového dluhu po skončení zátěže. pohyb čas min spotřeba O2 při zátěži kyslíkový dluh spotřeba O2 celkem krok
klus
rychlý klus
cval 15
6,15
3,52
2,24 151
131
145
150 -
5
22
75 151
136
167
225 Získávání energie je dvojí cestou.
Při iniciální fázi zátěže na začátku práce a při zátěži submaximální resp. maximální intenzity (70 – 100 % maxima) pracuje organizmus koně v podmínkách nedostatku kyslíku – anaerobně, na kyslíkový dluh, který musí uhradit po skončení zátěže.
Při práci ve fázi rovnovážného stavu a při zátěžích do 70 % maximální intenzity se kryje potřeba kyslíku pracujících tkání s jeho dodávkou transportním systémem. Organismus pracuje při dostatku kyslíku – aerobně. 0 25 60 120 vt. 10 min. 30 min. 100 % 50 % podíl energie štěpení ATP štěpení CP anaerobní glykolýza aerobní metabolizmus 200
180
160
140
120
100
80
60
40
20
0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000 rychlost v metrech za minutu Využití svalového glykogenu (mmol/kg S svalu/min). 1600 m za 2 minuty 1600 m za 2.25 minuty 1600 m za 3 minuty Využívání svalového glykogenu jako funkce rychlosti Množství zdroje energie uložené ve svalech koně Podle výzkumů prováděných na VFU v Brně
Aerobní metabolizmus probíhá u koně při klidu a zátěžích nevyvolávajících zrychlení tepové frekvence nad 130 tepů/min. to odpovídá u sportovních koní rychlosti do 300 m/min a u dostihových koní 450 m/min. (tj. 30 – 50 % maximální rychlosti) – vytrvalostní charakter práce v klusu a pomalém třítaktním cvalu.
Při zátěžích vyvolávajících zvýšení tepové frekvence 130 – 170 tepů/min. probíhá současně různý podíl aerobního i anaerobního metabolizmu v rovnovážném stavu – rychlost u sportovních koní 300 – 450 m/min a u dostihových 450 – 700 m/min. jde o vytrvalostně-rychlostní charakter 50 – 70 % maxima.
Při tepové frekvenci nad 170 tepů/min probíhá převážně anaerobní metabolizmus. Rychlost u sportovních koní nad 450 m/min u dostihových nad 700 m/min, využití 70 – 100 % maxima. Koně mají tři typy svalových vláken, typ I., II. A a II. B a tato vlákna mají různou kontraktibilitu i různý metabolický charakter.
Typ I má pomalou kontraktibilitu.
Typy II A a II B naopak rychlou.
Typ svalových vláken I. a typ II. A mají vysokou oxidativní kapacitu a mohou být přeměňováni na volnou energii aerobně. Typ II. B má nízkou oxidativní kapacitu, může být pro přeměnu na volnou energii využíván jen v anaerobních podmínkách.
Všechny tři typy svalových vláken dovedou využívat glykogen, ale jen typ I. a II. A může využívat zdroje energie z triglyceridů.
Množství využitého ATP ve svalových vláknech je přímo závislé na rychlosti jejich kontrakce.
Když je kůň v klidu nebo při mírném pohybu jsou svalové kontrakce malé a pomalé a je na ně potřeba jen malého množství ATP.
Při takovémto typu práce, typ I, je pohotová rezerva ATP snadně doplňována cestou oxidativní.
Při takovéto rychlosti se spaluje přednostně tuk.
Tohoto jsou poměrně bohaté zásoby a může být mobilizován a metabolizován pro regeneraci ATP jen při malém využívání koní. Jak se zvyšuje rychlost při práci v klusu či krátkém cvalu typ svalových vláken I. už není schopen sám uhrazovat energii pro rychlejší kontratabilitu svalů.
Tu nastupuje typ II.A, který pomáhá.
Tento typ svalových vláken pracuje také za aerobních podmínek, ale už využívá jako zdroj energie pro regeneraci ATP, jak tuk tak i glykogen.
Glykogen nebo glukóza se využívají pro regeneraci ATP dvakrát rychleji než tuk. Když se zvyšuje intenzita práce využívání tuku jako zdroje energie pro regeneraci ATP je příliš pomalé.
Musí nastoupit typ II. B, který pracuje zcela v podmínkách anaerobních.
Anaerobní glykolýza je nejrychlejší způsob metabolická přeměny vedoucí k regeneraci ATP.
Při vysokých rychlostech je kůň zcela závislý na tomto způsobu regenerace ATP – zisku mechanické energie pro svalovou práci.
Anaerobní glykolýza vede k tvorbě kyseliny mléčné, která způsobuje zakyselování prostředí ve svalech a k únavě. Při vytrvalostních jízdách při menších rychlostech kůň využívá převážně aerobní regeneraci energie. Jen během překonávání výškových rozdílů a v kratších intervalech využívá také anaerobní regeneraci ATP.
Únava u koně přichází většinou z úplného vyčerpání zásob glykogenu než z tvorby kyseliny mléčné. Dostihoví koně, ale i koně westernového využití vykazují vysokou intenzitu práce.
Takovíto koně jsou závislí především na využívání anaerobní glykolýzy pro regeneraci ATP.
A únava přichází jako výsledek hromadění kys. mléčné, dříve než odčerpání glykogenu.
Metabolická charakteristika různých typů svalových vláken Předpoklady dietní energie. Energie z diety je obvykle vyjadřovaná v J.
Stravitelná energie je ta část energie krmiva, která zůstane v organizmu koně.
Potřeba SE je složena z potřeby na záchovu a potřeba na práci.
SE si organizmus koně obstarává z krmiva – škrobu, tuku, proteinu a vlákniny. Zdroje energie z diety využitelné při práci koně 1 takto absorbované živiny nemohou být využity anaerobním způsobem, ale v některých případech jsou-li přeměněny na glukózu využitelné jsou Škrob. Polysacharid škrob se skládá z velkého množství molekul glukózy a tvoří základ obilnin, kde je zastoupen z 50 – 70 % sušiny. Největší zastoupení škrobu má kukuřice.
Škrob je univerzálním zdrojem energie pro pracovní výkon koně.
Škrob je tráven v tenkém střevě kde se také ve formě glukózy absorbuje přímo do krve.
Ze zásob glukózy v krevní plazmě se využívá pro práci koně :
v anaerobní glykolýze se stává přímým zdrojem pro regeneraci ATP
slouží pro tvorbu glykogenu ve svalech, v játrech a může být i zdrojem vzniku tuku v těle Svalový glykogen je velmi důležitým zdrojem energie pro její využití při práci koně.
Glykogen skladovaný v játrech je zdrojem pro udržování stálé pohotovostní zásoby glukózy v krevní plazmě, která se během práce koně spotřebovává.
Využívání a doplňování stálé pohotovostní zásoby glukózy v krevní plazmě je regulována centrálním nervovým systémem.
Hypoglykemie je také potencionální příčinou únavy. Škrob jako dietní zdroj energie je určen k syntéze glykogenu.
Ale vlastní syntéza je limitována nejen obsahem glukózy, ale také inzulinem.
Oba tyto faktory jsou velmi důležité a pro syntézu glykogenu stejně důležité. Množství škrobu v dietě je důležité, ale příliš velké množství škrobu může být příčinou toho, že se nestačí enzymaticky rozložit v tenkém střevě a přechází do střeva tlustého, kde je mikrobiálně tráven a fermentován na kyselinu mléčnou.
Toto způsobuje pokles pH ve střevě a může být příčinou odumírání mnoha ostatních mikroorganizmů ve střevě, což vede k omezení schopnosti blokovat pronikání mykotoxinů do krve.
Je to častou příčinou vzniku kolik případně laminitíd. Jednoduché cukry monosacharidy se dostávají do krevní plazmy už za 1 – 3 hodiny, ale monosacharidy uvolněné ze strukturálních polysacharidů, které byly