Ekologická sukcese

Ekologická sukcese
Základy agroekologie
Ševčíková Zuzana
ABPH 3.
Středa 17:30 – 19:05
Ekologická sukcese je vývojový děj, který probíhá ve společenstvu na určitém stanovišti v časovém úseku delším než jeden rok. Vývoj se děje necyklicky určitým směrem. Společenstvo prochází postupnými stadii až k závěrečné fytocenóze, reprezentující v daných biotických podmínkách maximum možné biomasy. Takové společenstvo, které dospělo k rovnováze s podnebím, se nazývá klimax (Jelínek, 2002).
Je to pozorovaný proces změn ve struktuře druhů v průběhu času v kterékoli komunitě. Některé druhy se mohou stát méně hojné, nebo mohou z ekosystému úplně vymizet. Obecně platí, že po určitou dobu intervalu mají různé druhy v rámci společenství rozdílná zastoupení. I invaze z přilehlých ekosystémů je možná.
Je to nesezónní, ale směrovaný a kontinuální proces kolonizace, má dlouholetý vývoj a měnící se podnebí ji ovlivňuje. Jde o konkurence schopnost jednotlivých rostlin. Sukcese je přirozená snaha přírody stále zdokonalovat vlastní efektivitu ve všech směrech, na každém místě.
•Princip sukcese:
Rostliny mění své prostředí vytvářením stínu, svým životem a růstem ovlivňují úrodnost půdy a tím se území stává vhodné pro jiné druhy fauny i flóry. Každý má jiné požadavky a proto se složení těchto dvou druhů mění. Se změnou nastává i boj o světlo, vodu a živiny a převládne nová skupina, která zvítězí.
Představme si přírodu jako lidské tělo. My máme krevní destičky, které zastaví krvácející ránu a příroda používá rostliny, většinou jednoleté druhy jako plevele, které se rychle šíří ve velkém množství. Holá země je brzy pokryta novou zelení, která kořeny zpevňuje půdu a chrání ji před vysycháním. Kořeny vytahují živiny z větších hloubek a to umožňuje život půdním organismům a menším živočichům, kteří kypří a obohacují půdu svými výkaly. Již zmíněný jednoletý plevel roste sice rychle, ale žije krátce a tak doplní půdu o potřebné živiny. Uvolní místo jiným rostlinám a tím místo roste a sílí. Množství biomasy se zvětšuje, a stále více minerálních živin z půdy je měněno a využíváno na zelenou hmotu, která po odumření obohatí zem o množství humusu (princip kompostu). Pokud proces bude
nerušeně pokračovat, za pět až deset let zde budou keře a semenáčky stromů, pocházejících z náletů a ptačího trusu. Do takového prostředí se mohou nastěhovat i velká zvířata. Při dostatečné vlhkosti a úrodnosti půdy, křoviny během dalších dvaceti let z větší části ustoupí mladému lesíku. Tyto změny pokračují tak dlouho, dokud se rostlinné společenstvo v určitém bodě neustálí a není dosaženo takzvaného klimaxového společenstva (klimax).
Sukcese je předvídatelný sled změn.
•Rozdělení podle časových úseků:
Aktuální: 1 – x desítek let
Sekulární: staletí až tisíciletí, v Evropě doba ledová
Geohistorická: milióny let
•Autogenní sukcese:
Autogenní sukcese je sukcese, ke které dochází na nově vytvořených stanovištích bez vnější změny abiotických podmínek (http://storm.fsv.cvut.cz/on_line/ekol/05_sukcese.pdf). Což je soubor fyzikálních a chemických faktorů (vlhkost, pH, světlo a teplota).
Rozdělujeme ji na primární, sekundární a antropogenní sukcesi.
•Primární sukcese:
Je dlouhodobý, několik staletí trvající proces postupné změny prostředí dosud neovlivněného biotickým společenstvem spontánně se vyvíjejícími společenstvy (např. osídlení nerekultivované skládky, lávového příkrovu po sopečné erupci) (http://www.uake.cz/frvs1269/kapitola5.html). Má pomalý vývoj.
Dělí se do čtyř hlavních stádií: Pionýrská sukcese, ranná, středně vyspělá a finální klimax.
Př.
Příkladem je výbuch sopky Krakatoa, který pokryl povrch popelem a pyroklastickým materiálem. Během prvního roku se začaly objevovat trávy a jiné pionýrské rostliny. Během padesáti let se ostrovy pokryly vegetací a složení rostlin bylo stejné jako na ostatních ostrovech.
Písečné duny. Jsou to nejprve kopečky bez života, které vznikají na pobřeží působením větru a vln; jejich sterilní písek je nepřátelský téměř ke všem rostlinám (také k živočichům, kromě dočasných návštěvníků). Brzy však se na nich objevují trávy, které poléhavými stonky a sítí kořenů zadržují částice písku. Plážové trávy duny st