Ekologická sukcese

abilizují, a když odumřou a rozloží se, zlepší úrodnost písku. Když začnou na dunách růst jiné druhy rostlin, plazí se trávy směrem k pobřeží, kde vítr a vlny tvoří nové duny. V korytech mezi dunami a na jejich svazích rostou keře. Později převládnou na mnoha místech borovice a širokolisté stromy. Na mořském pobřeží nebo březích jezera lze všechna tato stádia vidět během procházky od pláže směrem do vnitrozemí - sterilní písek, řídká vegetace, později křovinaté porosty a nakonec les (http://cs.wikipedia.org/wiki/Sukcese).
•Sekundární sukcese:
Sekundární sukcese je proces, který byl často vyvolán člověkem jako prostředkem, který změnil podmínky. V praxi to znamená, že zatopil louku vodou, odtěžil půdu, postavil protipovodňový val, a podobně. Příkladem sekundární sukcese je třeba již zmíněné zorané pole, vypálený les, obnova míst zasažených povodní, hurikánem, sopečnou lávou a dalšími pro člověka nežádoucími přírodními jevy. Příroda však ví, co dělá (Dostál, 2005).
Dochází k ní na místech, kde již existovala vegetace, ale systém byl narušen. Sekundární sukcese je obnova stádia primární sukcese, kde se zachovala část „biologického dědictví“. Je častější, rychlejší a okolí má vliv na charakter a nástup.
Př.
Sukcese vřesovišť v Národním parku Podyjí po vypálení a pokosení.
Hrozilo odumírání přestárlých populací vřesu a následná přeměna v suchý trávník. Po dobu šesti let byla sledována sekundární sukcese po vypálení středně silným ohněm, vypálení slabým ohněm a po pokosení. Na všech plochách došlo k vegetativní regeneraci vřesu. Silný oheň zničil mechové polštáře, větve keříčků a odkryl povrchu půdy, čímž bylo umožněno vyklíčení vřesu ze semen.
http://www.uake.cz/frvs1269/obr/temata_obrazky/5_tema/5obr11.jpg
•Antropogenní sukcese:
Probíhá za přispění nepřímého působení člověka na živé organismy (spalování hnědého uhlí, hynutí smrkových lesů). Jelikož jde o negativní zátěž, např. vliv oxidů síry, dusíku a dalších škodlivin. Tento vývoj by též vedl ke klimaxu, ale výsledný vegetační kryt by se značně lišil od okolí, kterého se člověk nedotkl (http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=484).
•Sukcesi můžeme dále dělit na degradační sukcesi, která probíhá na rozložitelném zdroji a heterotrofní sukcesi, ta se týká živočichů.
•Sukcese pastvy:
Když nastane suché období, jsou býložravci nuceni sestoupit do dolin, kde vlhkost půdy umožňuje trvalý růst vegetace; první sem přicházejí bůvoli, kteří dovedou dobře trávit celulosová pletiva stébel; pastvinu zdupou, čímž vegetaci vegetaci zředí a upraví pro své následovníky; poté přicházejí buvolci topi a wild best, kteří požírají mladé listy, jež regenerovali na pařezech; a konečně se dostaví gazely, spásající plodiny rostlin bohaté na bílkoviny. Tak vzniká „sukcese pastvy“, jejíž řád je řízen selektivitou potravního režimu a také biomasou různých živočišných populací (Duvigneaud, 1988).
•Klimax
Klimax je poslední fází sukcese, je nejstálejší, má nejvíce vztahů mezi organismy. Čas, kdy se při okamžitých podmínkách nemění biotopy, vývoj tedy dospěl k svému vrcholu. Klimax jako závěrečné stadium sukcese je dán především klimatickými podmínkami dané krajiny a vývojově vyspělým stavem půdy (http://vitejtenazemi.cenia.cz/krajina/index.php?article=46). Nazývá se stabilním stavem, ale systém se neustále mění, zůstává ve stádiu dynamické rovnováhy s místním klimatem. Sukcese je už tak pomalá, že jí nerozeznáme (polomy, požáry).
Klimax je tedy takové stadium vývoje ekosystému, kde je život a smrt v rovnováze: hmota, která vzniká, se rovná hmotě, která odumírá. V ekosystému, který nedospěl do svého klimaxu, převažuje život nad smrtí; relativní dominance vznikající hmoty nad tou, jež umírá – reprezentovaná zjednodušenou PNE – je tím vyšší, čím je ekosystém mladší. (PNE je čistý přírůst energie uskladněné v ekosystému; tato energie je obsažena v živých tkáních a v mrtvé organické hmotě.) (Duvigneaud, 1988).
•Rekultivace
Postup (činnost), který vede k možnosti opětovně využít devastované plochy, dříve fertilní půdy, nebo přírodní území k produkčním účelům. Jedná se především o zúrodnění, lidskou činností degradované (kontaminované, převrstvené, přemístěné atd.) půdy