7.-pastva 2

é trávy, jeteloviny aj. jsou velmi přizpůsobivé
- srha říznačka, kostřava luční, jetel plazivý aj.
- ovlivňuje vytrvalost jedinců
- zimovzdornost
- odolnost proti chorobám
- udrţování druhů v porostu semeny
- intenzivní hnojení, zejména N
- zjednodušení porostů
- při častém spásání velmi mladého porostu
= ochuravění zvířat pastevní tetanií
= nedostatek minerálií vpíci (Mg !!)
2. Nepřímý vliv hnojení
- podstatně sloţitější a ne zcela probádaný
- ovlivnění půdní organismů !!!
Hnojení výrazně ovlivňuje drnový proces u trvalých porostů, případně drnotvorný
proces u založených porostů
Všechny postupy musí směřovat
k ekonomicky a ekologicky vyváženému
hospodaření na půdě a v krajině
Kvalita píceje však rozhodujícím faktorem zabezpečení výţivy zvířat
Průměrný obsah vybraných rostlinných ţivin v sušině píce travních porostů a
poţadavky skotu
Ţivina*) Prům. obsah v
sušině píce (v %)
Poţadavky skotu
obsah ţiviny poměr ţiviny
Fosfor (P) 0,30 0,35 P : Ca = 1 : 1,5-2
Draslík (K) 2,00 0,50 (0,2 - 1,0)
Vápník (Ca) 0,70 0,50 - 0,70 (Ca + Mg) : K = 1 :
max. 2,2 =
tetanický poměr
Hořčík (Mg) 0,20 0,20
Síra (S) 0,25 0,25 S : N= 1 : max.12
Sodík (Na) 0,08 0,15 Na : K = 1 : 2 - 4
Dusík (N) 2,80 při pastvě do
počátku
sloupkování trav
*) Koeficienty pro převod prvků na oxidy:
1,2 K = K2O, 2,3 P = P2O5 , 1,4 Ca = CaO, 1,7 Mg = MgO
1. Hnojení průmyslovými hnojivy
Vápnění
- podporuje tvorbu účinného humusu
- zlepšuje pufračníschopnost půdy
- zlepšuje biologickou aktivitu půdy
- v půdách s pH 6,5-7,0
- vápnění neúčelné
- způsobuje prořídnutí porostu
- a nadměrné rozšíření dvouděloţných druh
Udržovat optimální rozmezí pH 5,5-6,5 !!!
- Stanovení dávek Ca podle:
- zrnitostního sloţení
- pH půdy
- závisí na klimatických podmínkách
a intenzitě hnojení
- podle odběru ţivin porostem
Udržovací vápnění
- ve 4-6 letých intervalech
- dávky ve výši 50-300 kg.ha-1 za rok
- přechodně zvýší výnosy v prvních 2-3 letech
- důsledek mineralizace POH (N, P)
- zvýšení rozpustnosti fosfátů
- vytěsnění ţivin (K) ze sorpčního komplexu
- běţné podzimní vápnění nevhodné = zvýšené vyplavování N, Ca aj.!!!!
- aplikaci Ca nejlépe na jaře, aby uvolněné ţiviny byly vyuţity v době jarního
intenzivního růstu a během celého vegetačního období
- i vápnění starého drnu před jeho likvidací je méně účelné
- lépe je aplikovat Ca -hnojiva 1 rok před obnovou nebo později na jiţ zaloţený
porost
- pouţíváme uhličitan vápenatý
- pro pastviny lépe dolomitický vápenec (dodání Mg)
Královna Kleopatra, kdyţ chtěla
zvýšit svůj půvab, vyjmula z náušnice
perlu a rozpustila ji ve vinném octě.
Potom tento nápoj zředěný vínem
vypila.
Turecko
Fosforečné hnojení
- mírně zvyšuje podíl jetelovin
- pokles ost. dvouděloţných druhů
- chemické sloţení rostlin
- P nejpříznivěji ovlivňuje kvalitu a charakter píce
- půdy s dostatečnou zásobou P
= dávka 3 (5) kg P / 1 t suché píce
- půdy s niţším obsahem P
= zpočátku 6(10) / 1 t suché píce
- P je málo pohyblivý
- vyplavování je minimální
- není kaţdoroční hnojení P nutné
- ovlivňuje činnost mozku
- Vápněné půdy lze hnojit do zásoby (na př. superfosfátem) na 2- 3 roky kdykoliv,
pokud půda není pod sněhem a nehrozí nebezpečí ztrát povrchovým smyvem
Draselné hnojení
- ovlivňuje druhovou skladbu málo
- vlivem výkalů zvířat (K) + N
= rozvoj ruderálních plevelů
- při dostatku P a Ca draslík podporuje rozvoj jetelovin
-K- hnojení není nutné při obsahu nad 180 mg.kg-1
- půdy na lehčích a nad 240 mg.kg-1 na těţších půdách (Mehlich II)
- koncentrace K v píci je nejobjektivnějším kritériem
- obsah draslíku v píci pastvin (1-2 % a více)
- přesahuje poţadavky skotu (1,0 %)
- Doba hnojení důleţitá:
- ovlivňuje vyrovnanost výţivy porostů
během pastevní sezóny
- koncentraci K, tetanický poměr K : (Ca + Mg)
- koncentraci nitrátů
- jarní a podzimní K- hnojení je nejméně vhodné
- dále zvyšuje dostatečný obsah K vpíci 1. pastevního cyklu a zhoršuje její
kvalitu
- hnojení draslíkem po 2. (3.) pastevním cyklu zajišťuje nejvyrovnanější výţivu
porostů
- pouţíváme draselné soli aj.
- při aplikaci tekutých statkových hnojiv draselná hnojiva nepouţíváme
Při dlouhodobější aplikaci PK
- dominují leguminózy (10-40 %)
+ 2-děloţné byliny (30-40 %)
- cca 80 % druhů s koncentracemi fenolových látek
- asi 10 % druhů bohatých na terpény
- cca druhů obsahuje alkaloidy
= výrazný potenciální vliv na kvalitu pastvy
= obranný charakter rostlin
= toxicita, zápach, chuť
= vliv na přijatelnost a chutnost píce
- baktericidní a fungicidní působení
= vliv na energetickou a krmnou hodnotu
-fenolové polymery - taniny (příjem a kvalitu píce)
-nitrofilní trávy potlačeny
Hnojení ostatními makro- a mikroelementy
- Mg, Na, Mo, B, Cu, Mn, Zn aj.
-aţ na výjimky (Mg, Na) není nutné
- pastviny s vyššími dávkami N a K
Mg dodat častěji (pastevní tetanie!!!)
= dolomitický vápenec
= síran hořečnato-draselný
Na nedostatkový (při K - hnojení)
= lizy, v krmné dávce dobytčí sůl
S zajištěna SF(P : S = 1 : 1)
Stopové prvky rozmetání vhodných popílků
Přístupnostmikroelementů pro pastevní porosty je nejlepší při pH 5,5 - 6,5
Dusíkaté hnojení
- odborně nejnáročnější
- nesprávné pouţití:
= sníţení účinnosti chilský ledek
= zhoršení druhové skladby porostů
= zhoršení kvality a chutnosti píce
== pokles konečného efektu při zhodnocení píce skotem
MO
LAV
Není-li výnos limitován hlavními růstovými faktory (voda, světlo) a nedostatkem
ostatních živin (P, K, Ca, Mg), můžeme N - hnojením podstatně zvýšit výnosy,
vhodně usměrňovat dynamiku nárůstu píce a časové rozdělení a její celkovou
stabilitu
Hlavní zdroje dusíku:
1. Vzdušný dusík (symbiotické a nesymbiotické mikroorganizmy)
- mnoţství rhizobiálního N leguminóz závisí:
- na jejich podílu v porostu
- na podmínkách pro činnost rhizobií:
= délka vegetačního období
= vlhkostní a teplotní podmínky
= pH půdy aj.
= při 10- 20 % leguminóz - fixace 20-50 kg.ha-1
- mnoţství cca 10 kg N. ha-1
= volně ţijící fixátoři
= bakterie rodu Clostridium, Azotobacter aj.
= mykorhitické houby („čarodějné kruhy“)
2. Dusík výkalů a moče zvířat
- 85 % dusíku přijatého krmivem
- závisí na: výnosech porostu
počtu DJ na 1 ha
délce jejich pobytu na pastvině
3. Dusík ve sráţkáchje přiváděn v mnoţství cca 5-10 kg.ha-1
(a více = průmysl, doprava !!!) za rok
4. Dusík průmyslových hnojivje vedle rhizobiálního N hlavním zdrojem pro
pastevní porosty.
Z uvedených zdrojů pochází veškerý půdní dusík (Nt), který je z 98 - 99%
v organických vazbách. Jeho zpřístupňování z půdní organické hmoty (POH)
závisí na intenzitě rozkladné a mineralizační činnosti půdní mikroflóry.
Návratnost dusíku
= přírůstek výnosu např. v kg na 1 kg dodaného N
- závisí na:
- ekologických podmínkách
- obsahu ostatních ţivin
- druhovém sloţení porostu
- době aplikace a velikosti dávky N
- intenzitě vyuţití aj.
Zpravidla se pohybuje od 50 do 70%
- část dodaného N je zabudována v neskliditelných orgánech (kořeny, zbytky
nadzemní hmoty)
- dále vhumusu (je zpřístupněna půdní mikroflórou a vyuţita v následných
pastevních cyklech)
Reziduální účinky N-hnojení jsou velmi malé a projevují se aţ po delším
systematickém hnojení
Pro dosaţení výnosu je dusíkem nutné hnojit kaţdoročně, popř. kjednotlivým
pastevním cyklům
Zbývající část jsou ztráty, které se podle pohybují v rozmezí 10-40%.
Ztráty N:
1. Ztráty fixací NH4-N jílovými minerály jsou v půdách pod pastevními porosty
zpravidla zanedbatelné
2. Ztráty plynné - velmi významné
a) přímé ztráty vyprcháním (volatizací) čpavku:
- při hnojení síranem amonným na zásaditějších půdách
- aplikací močoviny ureolýzou na povrchu půdy
- při pouţití statkových hnojiv.
Při povrchovém hnojení kejdou je účinnost o 30-60 % niţší vporovnání se
stejnou dávkou v LAV
Volatizace čpavku je jedna z cest úniků N ze zemědělských systému do
ţivotního prostředí s vlivem na troposférický chemismus, např. aciditu oblak
a dešťových sráţek
Za podmínek pastvy jsou hlavní ztráty hydrolýzou moče zvířat, které
reprezentují kolem 8- 10 %
b) Ztráty biologickoudenitrifikací
- v půdách TP = sníţené provzdušnění
= hustě prokořeněný drn, velká spotřeba O2
= zvýšeným obsahem POH
Denitrifikace je redukce NO3- na N2
= NO3- -- NO2- --NO -- N2O -- N2
- činnost denitrifikačních bakterií je optimální pH 7 půdy
- vhodné pH půd pod TP (5,5-6,5) působí inhibičně
- není účelné zvyšovat pH nad 6,5 vápněním
- vyšší teploty zvyšují ztráty N
= optimum pro denitrifikátory je nad 25-28 oC
- klesá účinnost letního přihnojování pastvin
Ztráty N od 5 do 50% dle dávek N
chemická denitrifikace
- v půdách s pH 5,5 a niţším
- s nedostatkem kyslíku v půdním vzduchu
- s větším mnoţstvím lehce dostupných organických látek pro
mikroorganismy probíhat vzájemným působením kyseliny dusité s ostatními
dusíkatými sloučeninami (amidy, aminy, aminokyselinami, NH3 aj.).
3. Ztráty povrchovým odtokem (smyvem)
- zvyšují obsah ţivin ve vodách (eutrofizace)
- převáţně N a P
4. Ztráty vyplavením
- závisejí na:
- půdních podmínkách
- mnoţství a rozdělení sráţek
- dávkách a formě hnojiv sinice
- době hnojení
- na lehčích a propustnějších půdách, ve vlhčích letech a při vyšších dávkách
nitrátových hnojiv jsou ztráty průsakem vyšší
- vyplavení amoniakálního N je podstatně niţší neţ nitrátového N
- při správném hnojení jsou ztráty nitrátového N vyplavením řádově niţší neţ u
převáţné většiny orných půd při stejné úrovni hnojení
Rozhodující zdroje v N -výživě pastevních porostů:
- N rhizobiální
- N hnojiv
Při pouze pastevním vyuţití TP
- N výkalů a moče zvířat
= cca 85% N z krmiv:
- mnoţství závisí na výnosech
- zatíţení zvířaty na 1 ha
- na délce jejich pobytu na pastvině
Při nepřetržitém pobytu zvířat (např. pastevní odchov mladého skotu) činí
100 až 150 kg N.ha-1
- vzhledem k nestejnoměrnému rozdělení výkalů a k značným ztrátám dusíku
vyprcháním je jeho vyuţití porostem obecně niţší
- je niţší i vyuţití méně chutného porostu z míst přehnojených N (ale i K)
Pro urychlení jarního obrůstání pastevního porostu a pro včasnější zahájení
pastvy (o 7-10 dní) lze doporučit dávku 80-100 kg N.ha-1.
N -hnojení sniţuje obsah vodorozpustných glycidů
= niţší chutnost pastevní píce
- dobré spásání = nutná stejnoměrná aplikace N
- zvyšování dávek dusíku = zvyšuje koncentrace dusíkatých látek (NL) vsušině
píce (aţ o 1/3 při dávkách do 300 kg.ha-1)
- při vyšších dávkách a vyšší frekvenci vyuţití porostu se můţe obsah NL aţ
zdvojnásobit
-současně však stím vzrůstá neefektivní vyuţití dodaného dusíku k tvorbě
výnosu píce
= zvyšuje se koncentrace nitrátů v píci = nebezpečí pro zvířata!!!
- větší kumulace nitrátů vpíci
= nastává za podmínek méně příznivých pro růst
= sucho, vyšší teploty aj. a při pouţití ledků
- maximální mnoţství nitrátů v píci je asi 10-14 dnů po N- hnojení a do 25- 30 dnů
opět rychle poklesne
= proto by se porost měl vypásat aţ za 3-4 týdny po aplikaci průmyslových N-
hnojiv.
-Hnojení pastevních porostů je třeba upravit
- dávky dusíku regulovat podle:
- botanického sloţení
- ekologických podmínek
- průběhu sráţek ve vegetačním období
- U pastvin s převahou trav by dávky N neměly překročit 100 kg.N-1 a při
vyšším podílu jetele plazivého stačí porostům do 60 kg N.ha-1 za rok.
Dusíkatá hnojiva:
Ledek amonný s vápencem (LAV, 27,5 % N )
- ke hnojení na jaře, po sečích nebo spasení
Ledek vápenatý (15 % N)
- má rychlý účinek
- pro posílení porostů po zaloţení
- nebo obrůstání po sklizních
Síran amonný (21 % N)
- pro svůj okyselovací účinek vhodný na půdách s pH nad 6,5
- Nejlevnější N
Močovina (46 % N)
-při velmi příznivých vlhkostních podmínkách
- rychlé zasakování
- jinak jsou vysoké ztráty ureolýzou na povrchu půdy
Kapalné hnojivo DAM - 390
- 39% objemových N, tj. 100 l roztoku obsahuje 39 kg N
- nejlépe pouţít na jaře pro rychlé obrůstání pastevního porostu, pozdější
aplikace v sušším období je méně vhodná (popálení listů)
Kombinovaná granulovaná hnojiva (např. NPK I. - III.)
- vhodnější pro luční porosty s vyšším podílem leguminóz
- pro pastviny se nehodí pro nadměrný obsah draslíku
- vhodná NP -hnojiva
Pouţití biohnojiv (biopreparátů)je zatím velmi omezené.
2. Hnojení statkovými hnojivy
- význam má močůvka a tekutý hnůj (kejda)
Močůvka !!!
- účinné a rychle působící dusíkato-draselné hnojivo
- obsahuje snadno přístupné ţiviny
= závisejí na zředění a u N téţ na ztrátách při uskladnění
+ růstové hormony
-při vhodné aplikacidobré hnojivo pro pastviny
- močůvka obsahuje přibliţně 0,2 % N, 0,4 % K, stopy P a Ca
- v 1 m3 močůvky je cca 1,5-2 kg N a 4 kg K
- proto je nutno dodat 2-3 kg P (např. v SF) na 1 m3 močůvky
= někdy i do močůvkových jímek (pění)
lépe však vodní výluh hnojiva
- koncentrace K limituje moţnosti pouţití močůvky
- doporučuje se její aplikace na pastevní porosty ve 2 - 4 letých intervalech v
dávkách 10-30 m3 na 1 ha
- nejvyšší výnosový efekt má jarní aplikace, avšak nejvíce podporuje rozvoj
močůvkových (ruderálních) plevelů
- v přemočůvkovaných porostech se prudce zvyšuje obsah K v sušině píce (3
% a více), sniţuje se obsah P a Ca (výskyt častých průjmů u zvířat aj.).
Tekutý hnůj (kejda)
- plné hnojivo
- obsahuje všechny hlavní ţiviny, makro- i mikroelementy
- kejda je dusíkato-draselným hnojivem
- obsaţená organická hmota nemá obecně pro travní porosty tak velký význam
jako na orné půdě
- v 1 m3 neředěné kejdy je cca 4 kg N, 0,5 kg P a 5 kg K
- následné působení kejdy je vyšší neţ u močůvky nebo průmyslových N-hnojiv,
protoţe obsahuje část organicky vázaného dusíku
- dávku kejdy omezuje jednak maximální přípustná dávka K, jednak moţnost
vzniku zaschlé vrstvy na porostu (zhoršení obrůstání, spásání i kvality sklízené
píce)
- dávky neředěné kejdy činí 20-30 m3.ha-1 a rozdělí stejně jako při běţném N-
hnojení průmyslovými hnojivy. Zde je nutno postupovat obezřetně, aby se
nezhoršilo vypásání porostu
- kejdované porosty je lépe v roce aplikace vyuţívat sečně, pokud je nutné plochu
spásat, pak podle průběhu počasí nejdříve za 3-4 týdny po kejdování
- při vyšším zastoupení jetelovin v pastevním porostu je nutné sníţit mnoţství
kejdy o 30- 40 kg N.ha-1 a více
Aplikace tekutých statkových hnojiv na zamrzlou půdu (i při delší sněhové
pokrývce) je zakázána (ochrana vod aj.).
výbuch metanu
Košárování je způsob hnojení a obnovy málo hodnotných pastvin neoratelných
stanovišť a můţe se velmi omezeně uplatnit v podmínkách podhorských a
horských poloh
- stádo zvířat se po napasení a na noc uzavírá do přenosné ohrady (košáru)
- doba ponechání košáru na místě (1-4 dny) závisí na mnoţství zvířat, na kvalitě
porostů, na půdních podmínkách aj.
- pro 1 ovci se doporučuje plocha do 1,5 m2, pro skot do 12 měsíců 5-7 m2 a
pro mladý skot nad 12 měsíců 7-12 m2 na postavení košáru
- je nutné vyrovnat jednostranný nadbytek draslíku doplněním P (nejlépe rok
předem)
- pro urychlení zapojení porostu se doporučuje po prvém dni košárování přisít
vysoké kulturní druhy trav (Bl, KL aj.) a jeteloviny (JPlaz.)
- při správném košárování se semeny z výkalů dále rozšíří jetel plazivý a jetel
luční
- následné působení trvá cca 3 - 5 let
Pevná statková hnojiva
Pevný hnůjje výhradně hnojivem orných půd a jeho uplatnění je obecně na
travních porostech méně efektivní. V humidních oblastech s nízkým podílem
orné půdy lze pouţít hnůj pro porosty s kombinovaným vyuţitím.
Kompost je vhodný (dávky 20-30 t.ha-1), avšak ekonomicky málo efektivní
(manipulace s velkým mnoţstvím zeminy a jiných materiálů s nízkou
koncentrací ţivin).
HNOJENÍ PÁSMECH HYGIENICKÉ OCHRANY (PHO)
Pro ochranu podzemních pramenných vod a povrchových vodních
zdrojů, které se dále rozlišují na vodní toky a vodárenské akumulace, jsou
vymezena PHO ve třech stupních, při čemţ se 2. stupeň dále člení na vnitřní a
vnější část. V PHO 1. stupně můţe pouze nehnojený, avšak ošetřovaný a
vyuţívaný trvalý travní porost. Vápnění a hnojení ostatními ţivinami kromě
dusíkatých hnojiv je u travních porostů v PHO obdobné jako na ostatních
plochách. Při N - hnojení a přiměřeně i při hnojení ostatními ţivinami je třeba
respektovat následující obecné zásady:
1. Nehnojit na půdu zmrzlou a pokrytou sněhem, zejména na svazích se
zvýšeným nebezpečím povrchového smyvu.
2. Přednostně pouţívat granulovaná hnojiva s podílem pomalu
rozpustného dusíku.
3. Zajistit přesné dávkování a rozmetání.
4. Letecké hnojení je vnitřním pásmu 2. stupně zakázáno, ve vnějším
povoluje hygienická a vodohospodářská sluţba.
Maximální jednorázové dávky N u trvalých travních porostů v PHO
2. stupně ve formě průmyslových a organických hnojiv jsou uvedeny
v příslušných vyhláškách.
V PHO 3. stupně nejsou ţádná omezení.
RIZIKA POUŢÍVÁNÍ DUSÍKATÝCH HNOJIV VE ZRANITELNÝCH OBLASTECH
- vládním nařízením č. 103/2003 Sb. byly vnávaznosti na nitrátovou směrnici
EU stanoveny zranitelné oblasti představující území odvodněná do povrchových
a podzemních vod znečištěných nebo ohroţených dusičnany ze zemědělských
zdrojů
- zranitelné oblasti zahrnují vČR 42,5 % výměry zemědělské půdy a pro
hospodaření vnich jsou stanovena účinná opatření obsaţená vtzv. akčních
programech, která nabudou účinnosti od 1.1. 2004
- hlavním zdrojem plošného znečištění vod ze zemědělství je vyplavování
dusičnanů způdy vdobě, kdy je nízký odběr dusíku rostlinami
- na znečištění vod dusičnany se vnašich podmínkách podílejí ve větší míře
statková neţ minerální dusíkatá hnojiva
- kromě hnojení patří z tohoto pohledu k rizikovým agrotechnickým opatřením
také intenzivní kypření půdy (orba) zejména v srpnu a září po jetelovinách,
luskovinách, plodinách hnojených statkovými hnojivy apod.
Minerální dusíkatá hnojiva
- celkově niţší současná úroveň N -hnojení neţ před rokem 1990 a odstup od
podzimního hnojení minerálními dusíkatými hnojivy (dříve často spojeno
s aplikací NPK hnojiv) přispěly vposledních letech ke sníţení znečišťování vod
nitráty po aplikaci minerálních hnojiv
- na rozdíl od statkových hnojiv jsou minerální dusíkatá hnojiva aplikována
většinou přímo krostlinám, kterými mohou být následně vyuţita
- z hlediska ochrany vod před znečištěním dusičnany po aplikaci minerálních
hnojiv patří krizikovým opatřením regenerační hnojení ozimů na promyvných
a svaţitých půdách, vysoké dávky dusíkatých hnojiv před setím a sázením
brambor a kukuřice, pozdní dávky dusíku zejména vtuhých hnojivech, kdy
rostliny při nedostatku sráţek nemohou aplikovaný dusík vyuţít
- ve zranitelných oblastech je proto regenerační hnojení ozimů moţné v teplejších
a sušších klimatických regionech (označení 0-5 dle 1. číslice pětimístného kódu
BPEJ) od 1. února av chladnějších avlhčích regionech (6-9) od 1. března
- hnojiva nesmí být aplikována vsouladu se zákonem č. 156/1998 Sb. (ve znění
zákona č. 308/2000 Sb., ohnojivech ) na půdě přesycené vodou, pokryté vrstvou
sněhu vyšší neţ 5 cm nebo promrzlé do hloubky více neţ 8 cm.
Statková hnojiva
- hlavní rizika znečištění povrchových apodzemních vod spojená spouţíváním
statkových hnojiv v našem zemědělství vyplývají znedostatku vyhovujících
skladovacích kapacit a zastaralé techniky pro aplikaci hnojiv
- na rozdíl od farmářů v EU, kde jsou podstatně vyšší sta