7.-pastva 2

- lze předcházet diseminaci (vysemenění) šťovíku např. při pastvě extenzivními
plemeny skotu (Galloway, Highland), která někdy mladší rostliny okusují
4. Aplikací selektivních herbicidů
- typ stimulátorů růstu
- výrazné změny v původním porostu
- selektivita = nerušený vývoj poţadovaných druhů
- fytotoxicita = omezuje citlivé druhy
- efekt aplikace závisí na vodním a výţivném reţimu
- seznam povolených přípravků na ochranu rostlin
- Sys 67 Gebifan, Harmony 75 DF, Aminex Pur
Výběr dle povolených přípravků na ochranu rostlin
- Starane 250 EC proti odolným dvouděloţným plevelům
- při aplikaci dochází současně k redukci pícninářsky hodnotných druhů a porost
řídne
- ustupují především hodnotné byliny a vznikají prázdná místa v porostu
- vysokou rezistencí a regenerací se vyznačuje jetel plazivý.
- úbytek hodnotných druhů se můţe negativně projevit sníţením obsahu N-látek,
minerálií a ostatních látek vpíci
5. Kontaktními neselektivními herbicidy(totální,
systemické)
-likvidujeme nekulturní, degradované porosty
neoratelných, mělkých a svaţitých půd
- tento zásah je ve spojení s následným
mechanickým zpracováním povrchu a
zaloţením nového porostu kulturních trav a
jetelovin (obnova)
- plošná aplikace (Gramoxone), Glyfogan 480 SL,
Glyfos, Roundup H, Roundup SG aj.
- bodově při likvidaci ohnisek plevelů
- nesené zařízení, jehoţ textilie smáčí přerostlé
plevele ("chemická plečka")
- proti bolševníku velkolepému přípravek
Touchdown
Vysoké náklady na nákup
- jen tehdy, kdyţ běţné zásahy nepomáhají
Možnosti regulace širokolistých šťovíků na pastvinách
Šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius)
- nejagresivnější rostlinný druh, hojnější neţ šťovík kadeřavý (R. crispus)
- tvoří mohutnější rostliny a více naţek
- rostliny lépe vyuţívají ţiviny v půdě, především N a K
- rychle regenerují po seči
- naţky se šíří větrem a vodou i v zimě
- odolávají nepříznivým podmínkám
- klíčivost aţ 11 let
- nedopasky nedávat do kompostů, ne do sena
- nedozrálá semena na zemi dozrají a dále klíčí
- posiluje je ruderalizace travních porostů
Zásady regulace
1. nutné pouţít čisté osivo
2. nutné dodrţovat termín 1. a dalších sečí před květem šťovíků pro zabránění
jejich vysemenění, protoţe rostliny po 1. seči regenerují.
3. posekat vynechané nedopasky, zabránit odkvětu a vysemenění rostlin
4. V případě pouţití minerálních hnojiv nepřehnojovat N a K. Na vyšší obsah
těchto ţivin šťovíky rychle reagují.
5. Pouţívat jen dobře vyzrálá statková hnojiva, pokud nebudujeme kejdová
hospodářství. Ale i zde je nutné pouţívat vhodnou kejdu.
6. porosty je nutné pravidelně vápnit a ošetřovat.
7. pouţití herbicidů by mělo navazovat na předchozí pratotechnickáopatření a je
limitováno řadou omezení, která musíme respektovat („Metodická příručka MZe
pro ochranu rostlin“ aj.)
8. plošné aplikace lze provádět pouze při silném zaplevelení, lépe je volit
soustavnou ohniskovou aplikaci
9. zárukou úspěšnosti je doba aplikace herbicidů, která by měla začít v době, kdy
se tvoří lodyhy šťovíků
10. vyčkat s postřikem aţ po seči, kdy jsou rostliny oslabeny a dále vytváří
listovou růţici a lodyhu
11. Při ohniskovém (počátečním) výskytu, mimo dále uvedených selektivních
herbicidů, lze pouţít pouze plevele Roundup, Touchdown aj. pomocí knotových
holí, rámů („chemická plečka“) nebo zádovým aplikátorem. Tento způsob aplikace
je oproti plošnému postřiku podstatně levnější
ZÁKLADNÍ POVRCHOVÁ ÚPRAVA A OŠETŘOVÁNÍ PASTVIN
Mechanické ošetřování :
1. základní povrchová úprava
2. běţné ošetřování
1. Základní povrchová úprava
Cíl rekultivací = vytvoření základních podmínek a předpokladů pro jejich
začlenění do takového systému obhospodařování a vyuţívání, aby byly plněny
nejen poţadavky pro kvalitní výkonný porost, ale téţ pro dynamickou stabilitu
zemědělského ekosystému
Účelné odstraňování stromů, keřů a kamenů
- prvním krokem úprav
- nutné přihlíţet k protierozní ochraně půdy
- a rázu krajiny a ochraně zvířat před sluncem
(ponechání skupin stromů aj.)
Urovnání terénu
- nutné pro vyuţití mechanizmů
- urovnání povrchu = kvalitní orba aj.
- výskyt ojedinělého zamokření
- pramenné vývěry odvedeme
- zpravidla nutné meliorační vápnění
2. Běžné ošetřování porostů
- kulturní, hodnotné porosty = strukturní, utuţený povrch půdy
- méně hodnotné a plevelné druhy = kyprý povrch !!!!
- u pastvin je pevnější drn podpořen sešlapáváním zvířaty
- takto směřovat všechny mechanické zásahy
Smykování
- zpravidla nejdůleţitější mechanický zásah
- urovnáme povrch, krtince a mraveniště
- po záplavách rozrušujeme nanesené kaly
- lučně-pastevní smyky nebo jiná náhradní řešení
Válení
- nemá vţdy kladný vliv na výnos a kvalitu píce
- válení u nových porostů
- nakypřenou půdu válíme na podzim i na jaře
- omezení konkurence méně vytrvalých plevelů
- sníţení vymrzání kvalitních druhů
- zahušťuje porost
- sniţuje se vystoupavost hustě trsnatých trav
- usnadňuje se sklizeň
- sniţuje nebezpečí poškození sklizňových strojů
Vláčení
- různé názory na význam vláčení
- drn prokypřený vláčením zvyšuje vitalitu plevelů
- metlice trsnatá, kakosty, rdesna, šťovíky aj.!!!!
- omezíme plevele s nadz. výběţky (pryskyřník plaz.)
- podobně u lipnice obecné, psinečků
- brány pouţít co nejdříve na jaře
- pozdější vláčení neúčinné aţ škodlivé
Nespasený porost (stařina)
- odstranit nejpozději před začátkem vegetace
- lze pouţít i mulčovače (konec pastvy)
- vypalování stařiny nebezpečné (ekologie aj.!!)
Výskyt mechů
- indikátor zhoršených stanovištních podmínek
- vyšší vlhkost, zastínění
- nedostatek ţivin
- extenzivní vyuţívání
- dříve pouţívané odmechovače
- + ostré těţké brány neodstraní mech
- omezení výskytu mechů:
- úprava vodních poměrů
- hnojení NPK
- vápnění
- včasné pastva (sklizeň)
- kombinované vyuţívání
3. Ošetřování porostů po vypasení
- v co nejkratší době po vypasení
- jinak klesá dynamika nárůstu píce !!
- sníţení spotřeby píce
- vede k extenzivnímu hospodaření
Posečení nedopasků
- odstraňujeme nespasený porost, plevele
- likvidujeme zdroje event. nákazy
- ihned odstraníme (po zavadnutí zkrmíme)
- i na extenzivně vyuţívaných plochách
- přepásání pastvin ovcemi ??
Roztírání výkalů
- rovnoměrnější rozdělení ţivin
- zdravotně-veterinární důvody
- lučně-pastevní smyky apod.
Přihnojení porostu
- velmi důleţité
- průmyslová N-hnojiva
- zředěná tekutá statková hnojiva (močůvka, kejda)
4. Přísev
- sloţitý a zpravidla velmi rizikový zásah
- nemá význam na oratelných stanovištích
- raději radikální obnova (pícninový osevní postup x rychloobnova)
- biotechnologická moţnost zúrodnění TP
- v ČR omezené uplatnění (nadbytek TP)
- přísevy pastvin hlavně v zemích s tradičním pastvinářstvím (Anglie,
SRN, Nový Zéland aj.)
- vycházíme zpratotechnicky zdůvodněných předpokladů a potřeb:
* Přiseté odrůdy trav a jetelovin budou oproti původním ekotypům podstatně
produkčnější
* N-výţiva travní sloţky bude zajištěna rhizobiálním dusíkem přisetých jetelovin.
Výţiva přisetých druhů bude zčásti zajišťována i ţivinami uvolněnými mineralizací
půdní organické hmoty
*Technologie přísevu jetelovin
musí vytvoří vhodné klíční lůţko,
(firmy Moore, Aitchinson, Gibson, Hunter,
dříve SOR Libchavy
•bezorebná obnova degradovaných porostů umoţní zaloţení intenzivních porostů
s různou dobou zralosti jako předpoklad pastvy voptimálním vývojovém stadiu
•systém zlepšení porostů bezorebným přísevem vyloučí na svaţitých pozemcích
půdní erozi a následné negativní vlivy na ţivotní prostředí
* přísev musí být proveden v závislosti na průběhu klimatických podmínek,
nejlépe po 2. (3.) pastevním cyklu
ZAKLÁDÁNÍ POROSTŮ S KOMBINOVANÝM A PASTEVNÍM VYUŢITÍM
Hlavní zásady při sestavování směsí
- příznivé klimatické podmínky v podhorské a horské oblastech
- dopbré předpoklady pro zakládání dočasných a trvalých pastvin
- i pro úspěšnou obnovu trvalých pastvin
Při výběru druhů se musíme řídit následujícími zásadami:
1. Posouzení ekologických podmínek stanoviště
- vycházíme i z místních zkušeností
- praktické posouzení vhodnosti daných půdních vlastností
- upřesnění agrochemickými rozbory půdy aj.
2. Uváţíme moţnosti intenzity vyuţívání na úrovni hnojení v závislosti na počtu a
kategorií zvířat, sečení pro konzervaci aj.
3. Posoudíme podmínky, které se mohou projevit chorobami nebo vymrzáním
jednotlivých druhů apod. Zváţíme kompatibilitu trav a jetelovin z hlediska
optimální produkce
4. Určíme dobu vyuţívání podle ekonomických podmínek, potřeby dalšího vyuţití
ploch, biologických a fyzikálně chemických vlastností půdy
Výběr druhů a odrůd a aspekty sestavování směsí
- výběr vhodných druhů a odrůd musí odpovídat půdním a klimatickým
podmínkám, moţnostem pratotechnických opatření, předpokládané době a
způsobu vyuţívání
- sestavování směsek pro zakládání porostů s různou raností umoţní plynulejší
vyuţití lučně-pastevních a pastevních ploch.
- biologie a ekologie monokultur jetelovin a trav je zcela odlišná neţ ve smíšených
společenstvech
- vzájemné vztahy mezi jednotlivými druhy jetelovin a trav, ale téţ mezi těmito
agrobotanickými skupinami, jsou často velmi vyhrocené
- nejlépe zpravidla obstojí ty druhy, které dovedou optimálně vyuţít stanovištních
podmínek a přizpůsobit se pratotechnickým opatřením. Tyto konkurenční vztahy
(konkurenční schopnost) lze charakterizovat jako boj o prostor, světlo, vodu a
ţiviny
- konkurenční vztahy mezi jednotlivými komponenty ve směskách ovlivňují
floristické sloţení a vprůběhu několika let (zpravidla 2-3) se podíl komponentů v
porostu značně liší od původního. I s těmito změnami musíme při sestavování
směsek počítat
- vzájemný poměr vysokých trav k nízkým travám a jetelovinám z hlediska
světelného poţitku je nutno obecně regulovat sečí, pastvou a hnojením dle
ekologických podmínek
1. Lučně-pastevní směsi:
- zajištění plynulého nárůstu píce pro:
- přímé krmení
- výrobu sena
- senáţ, siláţ
- moţnost pastvy
- výběr druhů a odrůd musí zajistit:
- optimální dobu pícní zralosti 1. seče
- rozloţení sklizňové špičky
. Zde poţadujeme zařazení raných, ale i zejména
- zařazení raných a pozdnějších odrůd trav ( mají pomalejší vývoj, pomaleji
stárnou a jsou lépe olistěné)
- lépe překonávají letní růstové deprese
- dobře obrůstají vpozdním podzimu
K sestavování lučně-pastevních (kombinovaných) a pastevních směsí zvolíme
takové druhy, které i při časté defoliaci nejméně potlačují ostatní
jílek jednoletý a jílek mnohokvětý = rychlý počáteční růst
- do směsí, které lze 1.-2. rok vyuţívat sečně
- dále kombinovaným způsobem
- nelze pouţít do pastevních směsí
jetel luční
- pouze v doč. pastvinách
s kombinovaným vyuţitím
vysoké trávy
- hůře snášejí pravidelné
spásání (ovsík vyvýšený aj.).
2. Dlouhodobé pastevní směsi:
- odolný a hustě zapojený drn
- pro sešlapávání i za deštivého počasí
- trávy volně trsnaté(max. produkce v prvních letech)
KL JV BL
- plíseň sněţná
- omezení v drsnějších polohách
Srha laločnatá= zvláštní postavení
- velmi raná
- odlišný vegetační rytmus
- jako převaţující druh (event. monokultura)
- vysoké dávky N
- pouze intenzivní pastviny
+ trávy výběţkaté
- max. produkce ve 3.- 4. uţ. roce.
- lipnice luční
+ hybridy Felina, Hykor za KL
-do dočasných pastevních
porostů hybrid Perun aj.
kostřava červená
leguminózy
jetel plazivý = největší význam
- jiné leguminózy se v intenzivně vyuţívaných pastvinách zpravidla neudrţí
štírovník růţkatý
- snáší přísušky
- lze vyuţít i jiné pro praxi méně dostupné:
tolice dětelová
Výběr skladby pastevních směsí vČR:
- cca 6-8 druhů trav
- 2 aţ 3 druhy jetelovin
- hybridní trávy se rozšiřují !!!
V zemích s tradičním pastvinářstvím (GB aj.):
- výběr druhů redukován
- pestřejší odrůdová skladba
- velmi rozdílná doba ranosti
-
Nový Zéland
Rakousko
SRN
Kréta
Psiloritis
Hlavní problém při sestavování směsí ve střední Evropě:
- rozdělení plynulého nárůstu pastevní píce
na celé vegetační období !!!
Řešení problémů:
- volba různě raných, či pozdních pastevních směsek
- v prvním cyklu dosáhnout 30-35 % pastevní píce za rok
- rané porosty spásat ve výšce 120-150 mm
- pozdnější druhy zajistí plynulý nárůst píce
V nadmořské výšce 500-700 m (typické pastvinářské oblasti):
- nejrychlejší nárůst píce v V. - VI.
- část porostů konzervovat (sušení, senáţování) pro doplnění krmné dávky při
slabším narůstání pastevní píce v letním období
Příklady sestavování směsí
1. Dočasné, krátkodobé(vyuţívání 4-5 let)
- druhy s rychlým aţ středně rychlým vývinem
- 70-75 % volně trsnatých trav (SL, KL, BL, JV)
+ (max. 10 % LL)
- mezidruhové a mezirodové hybridy
+ jeteloviny (25-30 %)
- jetel plazivý, štírovník růţkatý
- jetel zvrhlý = kombinované vyuţití
Výsevky max. 30-32 kg.ha-1
2. Dočasné, dlouhodobější (5-7 let)
- 65- 70 % volně trsnatých tráv
- trávy výběţkaté (cca 15 %)
+ (15 % KČ v horších podm.)
- jeteloviny (25-30 %)
Výsevky cca 30 kg.ha-1
3. Trvalé vyuţívání (8 a více let)
- 35-50 % volně trsnatých trav
- výběţkaté druhy (20-40 %) = pevný a pruţný drn
- jetelovin 20-25 %
Výsevky 32-45 kg.ha-1
Druhy ve směsi Vlhčí oblast Sušší oblast
Podíl druhů ve směsi v kg
Kostřava luční 11 7
Srha laločnatá 9 12
Jílek hybridní (Odra)* - 7 nebo
Jílek vytrvalý 6 7
Štírovník růţkatý 1 3
Jetel plazivý 3 1
Výsevek v kg.ha-1 30 30
Sloţení rané směskypro kombinované vyuţití na čtyři uţitkové roky
v bramborářské výrobní oblasti
*Odra = JV x JM (CZ)
Sloţenítrvaléuniverzálnísměsi pro vyšší aţhorské polohy
(kombinovanévyuţití - po 1. seči pastva)
Druhy ve směsi Do 1000 m n.m. Nad 1000 m n.m.
Podíl druhů ve směsi v kg
Bojínek luční 3 4
Kostřava luční 7 4
Jílek vytrvalý 2 3
Kostřava červená 12 20
Ovsík vyvýšený 8 -
Lipnice luční 3 3
Lipnice bahenní 2 3
Trojštět ţlutavý 4 8
Jetel plazivý 1 1
Jetel zvrhlý 1 1
Štírovník růţkatý 2 2
Výsevek v kg.ha-1 45 50
Sloţení pastevních směsí s různou dobou vyuţití (Anglie, Skotsko)
Druhy ve směsi Střednědobé vyuţívání na 4 - 6 let
Podíl druhů ve směsi v kg
Jílek vytrvalý - raný - 18 - - -
- středně
raný
30 12 24 16 9
- pozdní - - 6 8 9
Bojínek luční - - - 6 6
Srha říznačka - - - - 6
Jetel plazivý 2 2 2 2 2
Výsevek v kg.ha-1 32 32 32 32 32
Sloţení pastevních směsí s různou dobou vyuţití (Anglie, Skotsko)
Druhy ve směsi Dlouhodobé vyuţívání na 8 a více let
Podíl druhů ve směsi v kg
Jílek vytrvalý - středně raný - 6 24
nebo
18
nebo
-
- pozdnější 30 18 24 18 14
Bojínek luční - 6 6 6 6
Srha říznačka - - - 8 -
Kostřava červená - - - - 12
Jetel plazivý 3 3 3 3 3
Výsevek v kg.ha-1 33 33 33 35 35
Sloţení pastevních směsí pro koně, ovce a kozy
Druhy ve směsi Koně Ovce, kozy
Vlhčí aţ sušší oblast
Podíl druhů ve směsi v kg
Jílek vytrvalý 12 10 4 4 6
Bojínek luční 7 6 5 2 5
Kostřava luční 5 7 15 10 5
Kostřava červená 2 4 5 5 1
Kostřava rákosovitá - - - 7 -
Lipnice luční 5 5 6 6 6
Trojštět ţlutavý - - 1 1 5
Jetel plazivý 2 2 1 1 2
Štírovník růţkatý - - 1 1 1
Výsevek v kg.ha-1 33 34 39 39 40
Sloţení trvalých pastevních směsí pro podhorské oblasti s různou
intenzitou vyuţití
Druhy ve směsi Intenzivnější Méně intenzivní
vyuţití
Podíl druhů ve směsi v kg
Kostřava luční 20 20
Bojínek luční 4 4
Srha říznačka 2 2
Lipnice luční 3 3
Jílek vytrvalý 2 -
Kostřava červená 2 4
Jetel plazivý 2 2
Štírovník růţkatý - 3
Výsevek v kg.ha-1 35 38
Sloţení univerzální trvalé pastevní polopozdní aţ pozdní směsky
pro podhorskou aţ horskou oblast
Druhy ve směsi Podíl druhů ve směsi v kg
Bojínek luční 8
Jílek vytrvalý 4
Kostřava luční 8
Lipnice luční 4
Kostřava červená 5
Jetel plazivý 6
Výsevek v kg.ha-1 35
Sloţení pastevní směsi pro mělké kamenité půdy
Druhy ve směsi Podíl druhů ve směsi v kg
Bojínek luční 6
Kostřava luční 7
Kostřava červená 6
Lipnice luční 4
Trojštět ţlutavý 3
Psineček bílý 2
Jetel plazivý 4
Výsevek v kg.ha-1 32
ZPŮSOBY ZAKLÁDÁNÍ PASTEVNÍCH POROSTŮ
-předpokladem je správná volba způsobu setí
1. Směska do krycí plodiny (KP)
- oves
- oves s luskovinou na zelené krmení, senáţ a pod.
- na jaře do pečlivě připravené půdy
- na pozemcích sdostatkem vláhy
= ekonomický důvod = výnos krycí plodiny
- někdy i v níţinných oblastech
2. Směska vysetá bez krycí plodiny (BKP)
- v sušších oblastech, kde krycí plodiny podsevu škodí
- při rychloobnově
- ne u stanovišť zaplevelených rhizomatickými druhy
Příprava půdy, setí a ošetřování porostů
- podceňuje se technika a volba způsobu výsevu
- mechanizmy jsou často adaptéry strojů a nářadí z polní výroby
Ekologické hledisko
- vhodnější rozmetat vápenatá hnojiva rok před uvaţovanou obnovou (nebo před
zaloţením TP na o.p.) na starý porost nebo na porost jiţ zaloţený
- ţiviny uvolněné při mineralizaci POH jsou lépe vyuţity
- vhodné z hlediska ochrany prostředí (zejména hydrosféry)
- v zemědělské praxi prováděné letní či podzimní vápnění po sklizni předchozí
plodiny = nitráty!!!
- pálené vápno (CaO) v dávce 1,5- 2,5 t.ha-1
- mletý vápenec (CaCO3) 3,0- 4,0 t.ha-1
- z jara smykujeme a odplevelíme vláčením
- fosfor (30-50 kg.ha-1) a draslík (100-120 kg.ha-1)
- N před setím do 30 kg N.ha-1
-při setí do KP na úrodnějších půdách bez N
Nejvhodnější doba výsevu
- jaro, v půdě je dostatek vláhy
- na vlhčích stanovištích lze vysévat kdykoliv
- nejdéle však do konce srpna.
Hloubka setí
- na těţších půdách do 10 - 20 mm
- na lehčích do 20 - 30 mm.
Technika výsevu
- podle vlastních moţností
- klasický způsob = orba, příprava půdy, setí např. krycí plodiny a šikmé setí směsi
(pod úhlem 45 aţ 90 stupňů pro lepší vyuţití plochy meziřádků)
-minimalizace zpracování půdy (Amazonen, Horsch aj.).
Po zasetí
- likvidujeme půdní škraloup (rýh. válce x jeţky)
- krycí plodinu sklidíme včas
- porost přihnojíme 20-30 kg.ha-1 N (LV x LAV)
- u porostů zaloţených rychloobnovou bez KP
- N při výšce porostu 80-120 mm nově vysetých druhů
- nebo aţ po 1. seči (aţ 50 kg N.ha-1)
- výsevy bez KP častější sečení a utuţení
- odplevelovací seč za 6-8 týdnů po zasetí
- zaloţená směska nevytváří v roce zaloţení dosti únosný drn
- doporučuje se porost pouze sekat při výšce strniště 40-50 mm
- výjimečně mladé pastevní porosty za sucha přepásat
První přezimování mladého porostu
- zajištění dostatku rezervních látek v kořenech
- mezi předposlední a poslední sečí (pastvou) dodrţet období 5-7 týdnů
- před zimou přihnojit 35-50 kg P.ha-1 (event. K do 80 kg.ha-1)
- podle potřeby utuţit válci
nedostatek rezervních látek
V dalších uţitkových letech
- intenzivní obhospodařování a řízenou pastvu
- odstranit stařinu
- válení nebo přiměřené sešlapávání zvířaty
- vhodné vláhové podmínky
- u pastevních a kombinovaně vyuţívaných porostů dodáváme N
v mnoţství 150-250 kg.ha-1 na jaře a po pastevních cyklech mimo posledního
- dávky dusíku řídíme podle vlastních provozně ekonomických moţností
s přihlédnutím k vlastnostem jednotlivých druhů travní směsky
HNOJENÍ PASTEVNÍCH POROSTŮ A KVALITA PÍCE
- závaţné v nových ekonomických podmínkách
- konečný efekt racionálního hnojení
- nezáleţí jen na úrovni dosaţených výnosů
- na kvalitě pastevní píce
- ale ve zhodnocení píce v ţivočišné výrobě
1. Přímé působení hnojení
- větší citlivost kořenů ke zvýšené koncentraci půdního roztoku !!!
= smilka tuhá, metlička křivolaká, trojzubec vystoupavý
= mechy aj.
- ruderální (močůvkové) plevele reagují kladně
- hodnotn