6.-trvalé travní porosty-louky a pastviny

po vyrovnaném
intenzivním hnojení
- samotné jednostranné N- nebo K- hnojení můţe vyvolat aţ regresivní
sukcesi (tekutá statková hnojiva, intenzivně vyuţívané pastviny bez doplnění
nedostatkových ţivin –převáţně P)
Samozatravňování úhoru (drnotvorný proces)
- více modifikací podle ekologických podmínek, způsobů obhospodařování
(nedostatečná pratotechnika, úhor, dříve vypalování lesů) a vyuţití porostů:
- stádium iniciální - 1 aţ 2- leté plevele při osídlení nakypřené půdy
- stádium pýrové - nakypřená půda, rozšíření výběţkatých trav, bohatší
půdy= pýr plazivý (KVO, ŘVO), chudší půdy= medyněk měkký (BVO)
- stádium volně trsnatých trav - slehávání půdy, méně provzdušněná, oddénky
pýru blíţe k povrchu půdy, kolísání teplot a vláhových poměrů, pýr ustupuje,
nahrazován volně trsnatými druhy trav (jejich plná vitalita 4-6 let),
sníţení přirozené zásoby ţivin, tím niţší regenerační schopnost, z porostu
postupně ustupují
- dále možnost dvou cest:
1. stádium hustě trsnatých trav - omezená aerace, odčerpání ţivin, akumulace POH
(surový humus!!), převáţně ST, KO, MT, zvýšení půdní vlhkosti, nástup
mechorostů, nálet křovin a stromů les = toto stádium označujeme jako
regresivní sukcesi:nevytváří se pouze při samozatravňování, ale i při nevhodné
pratotechnice u značné části TP (jednostranné dodávání N, K, aplikace tekutých
statkových hnojiv aj.)
2. stádium výběţkatých (rhizomatických) trav - intenzivní hnojení a vyuţívání
porostu, pak podle stanovištních podmínek postupně převládnou v porostech
PL, PPlaz., LL aj. Toto je progresivní sukcese
Cílem pratotechnikyje tedy usměrňovat sukcesi a zablokovat jej před nástupem
stádia hustě trsnatých trav, čehoţ lze dosáhnout zejména vyrovnanou výţivou a
vyuţíváním.
Pastvina x louka
- rychlost degradace porostu rozdílná (u pastvin to můţe být
celkově razantnější)
- při volné pastvě a nedostatečném přívodu ţivin dojít krychlé
degradaci porostu, a to mnohem dříve neţ na louce.
- zvířata vyhledávají jemnější druhy (selektivní pastva), hrubší
druhy zůstávají nespaseny
- podporuje se konkurenční schopnost hrubších a často
vitálnějších plevelných druhů a kulturní druhy zporostu ustupují
- změny vbotanickém sloţení urychlovány podzolizačním
procesem, kdy jsou snadno dostupné formy ţivin z půdy vyplavovány
- bez hnojení trpí kulturní rostliny nedostatkem ţivin
- zvyšuje se konkurenční schopnost nenáročných plevelných
druhů (ST, KČ aj.), které postupně zaplňují porost.
Na pastvinách probíhá drnotvorný proces odlišněji neţ u lučních porostů.
Na počátku stadia výběţkatých trav
- sečení jako jedna z moţných cest vyuţití porostu
- není dostatečně pevný drn, který by odolával intenzivnějšímu sešlapávání
zvířaty
- pastva porostu v iniciálním stavu výběţkatých trav, by vedla k rychlé destrukci
porostu
- jiné názory (SRN, Anglie) = začít s pastvou co nejdříve, dokonce jiţ na podzim v
roce zaloţení porostu, aby se vytvořil dostatečně únosný drn (!!!!jiné druhy a
podmínky!!!!)
- sešlapávání lze do značné míry nahradit častým válením za vhodných vláhových
podmínek
Pastva ve stadiu volně trsnatých trav = zapojený drn =porost se formuje příznivě
- správná pratotechnika (optimální hnojení)= porost dlouhou dobu v tomto stadiu
- stadium na pastvině není tak vyhraněné jako na louce, silně podporuje
vegetativní rozmnoţování
- generativní fáze je zcela potlačena, konkurenčně podpořeny druhy, u nichţ za
normálních okolností převládá vegetativní rozmnoţování nad
generativním - jsou to niţší výběţkaté druhy (LL, KČ, Ps Výb.)
- celkový habitus VT trav se mění při déle trvající pastvě. Stálou komprimací drnu
a spásáním se vytvářejí tzv. pastevní typy trav. U některých druhů, např. u
JV, se dokonce nejniţší internódia rozprostírají těsně nad povrchem
půdy, takţe vytváří dojem kratších výběţků.
VZNIK TRAVNÍCH POROSTŮ
- nejrozmanitější porosty od níţinných aţ po vysokohorské
- odlišují se nejen nápadnými vnějšími znaky:
- botanické sloţení (l x p), vyuţívání
- vnitřním ţivotem (konkurenční vztahy, ekosystém aj.)
- postavením vhistorii vývoje rostlinného pokryvu
- sled změn fytocenóz studuje nauka o sukcesi (syngenetika)
- průběh sukcese = série stadií
- počáteční (iniciální) stadium
- závisí na místních půdních (edafických) a mikroklimatických
podmínkách
- můţe vzniknout při osídlování (zarůstání) vod, nebo na holé
půdě (říční nános, písečné přesypy, orná půda ponechaná ladem aj.)
- sukcese někdy probíhá úplně (postupně se vystřídají všechna
stadia - od počátečního osídlení holé půdy aţ po konečné stádium, kterým je v
našich podmínkách převáţně lesní společenstvo
Rozdělení travních porostů podle jejich vzniku
1) Původní travní porostyjsou konečným (klimaxovým) společenstvem
v extrémně nepříznivých podmínkách, znemoţňujících existenci lesa (např.
vysokohorské holena hranicích lesa aj.), mají velmi omezený význam
2) Přírodní travní porostyvznikly samovolným zatravněním po rušivém
zásahu člověka do lesního společenstva, případně přerušením obdělávání
orné půdy. Tyto porosty se udrţují pravidelným vyuţíváním a další
pratotechnikou (tj. agrotechnikou travních porostů), bez nichţ by se
postupně změnily viniciální stadium - les. Jsou významným zdrojem píce,
zejména vbramborářském a horském výrobním typu, kde se nachází
přibliţně 86% zcelkové plochy trvalých travních porostů (TTP).
Pokud cílevědomě udrţujeme a zvyšujeme jejich úrodnost, pak je lze označit
za kulturní travní porosty
3) Seté (umělé) travní porosty(dočasné nebo trvalé) vznikly rekultivacemi nebo
obnovami přírodních porostů a jejich plochy v řadě oblastí zcela převaţují
TYPOLOGIE TRAVNÍCH POROSTŮ
Fyziognomicko-floristické třídění vychází z výskytu dominantních a
subdominantních druhů v travních porostech (vyhodnocení projektivní nebo
hmotnostní dominance)
Porostový typje fytocenologická kategorie k označení společenstva
- označení dominantním druhem, např. psárkový porost- Alopecuretum
- aby nedošlo k záměně mezi druhy, doplňuje se i název druhový, např.
porostové typy Festucetum pratense, Festucetum rubrae
- někdy nutné určit i subtyp v případě, kdy vedle dominantního druhu je v
pořadí dominance na 2. místě další druh, jehoţ dominance je zřetelně vyšší, neţ
dominance ostatních druhů
Např. porostový typ trojštětu ţlutavého se subdominantní
psárkou luční je označen jako Triseteto-Alopecuretum
Význam praktického vyuţívání typologie je zdůrazněn specifickým
poţadavkem jednotlivých porostových typů na vlastní způsob obhospodařování.
Charakteristika nejdůležitějších porostových typů
Důleţitým podkladem pro typologii lučních a pastevních porostů je
výzkum asociačních vztahů nejrozšířenějších komponentů v rámci ekologické
řady vodně-vzdušného a výţivného reţimu půdy. Ekologicky podmíněné
asociační vazby komponentů v trvalých travních porostech je moţno stanovit na
základě výpočtu asociačních indexů. Hlavní porostové typy byly stanoveny podle
převládajících (dominantních) druhů. Pro sledované porostové typy byla
vypočítána průměrná dominance (D), prezence (P) a index výskytu (Iv) všech
nejčastěji zastoupených druhů. Dominance (pokryvnost) vyjadřuje podíl plochy
(nebo hmotnosti), který zaujímají jedinci jednotlivých druhů z celkové plochy
snímku porostu (hmotnosti) jeho nadzemní biomasy. Index výskytu se určí na
základě dominance a prezence podle vzorce:
Iv = (P. D) : 100
Porostová skladba nejdůleţitějších porostových typů je dále
charakterizována vţdy pěti dominantními druhy.
Rozdělení zón z hlediska nebezpečí ohroţení erozí a podzemních vod
Klasifikace
zón
zranitelnosti
Charakteristika lokalit Vyuţití Hnojení N
I. půdy skalních výchozů les -
II. mělké půdy do 10cm hl.půdního
profilu
les -
III. mělké půdy rovin do 30cm hl. půd.
profilu, kamenité, propustné
druhově pestrá louka, s
exportem biomasy (les)
ţádné
IV. středně hluboká půda s ohroţením
vod drenáţních systémů
druhově pestrá louka,
export biomasy
ţádné
V. svah do 7 st. (mimo klasifikaci zón
I.-IV)
intenzivní louka nebo
pastvina
bez
omezení
VI. svah 7-12 st. int. louka , int.pastvina bez
omezení
VII. svah 12-17.st extenzivní louka, exten.
pastvina
bez min.
ţivin
VIII. svah nad 17 st. les -
IX. svah 7-17, hluboká půda,
odvodněno, nízká propustnost
půd.profilu
louka intenzivní, pastvina
intenzivní-extenzivní
do 80
kg/ha
X. nivní lokality louka-export biomasy,
mokřady, resp. les
ţádné
- Druhově pestré porosty (klasifikace dle diferencované ochrany III, IV):
1. Porostový typ nízkých ostřic - Parvocaricetum
2. Porostový typ smilky tuhé - Nardetum
3. Porosty hustě trsnatých úzkolistých kostřav - Festucetum
angustifoliae (výjimečně ovce)
- Extenzivní porosty (VII):
1. Porostový typ bezkolence modrého - Molinietum
2. Porostový typ metlice trsnaté - Deschampsietum
3. Porostový typ kostřavy červené a psinečku tenkého –
Festuco – Agrostidetum (ovce, kozy, extenzivní plemena skotu)
- Ruderální porostový typ (energetika, kompostování???)
- Intenzivní porosty (V, VI, IX):
1. Porostový typ trojštětu ţlutavého – Trisetetum (seč x pastva)
2. Porostový typ ovsíku vyvýšeného – Arrhenatheretum (spíše seč)
3. Porostový typ kostřavy luční - Festucetum pratensis (seč x pastva)
4. Porostový typ psárky luční – Alopecuretum (převáţně seč)
- Nivní porosty (X):
1. Porostový typ chrastice rákosovité – Phalaridetum (energetika)
2. Porostový typ rákosu obecného – Phragmitetum (zámraz - energetika)
- Komprimogenní porostový typ – (JV, LL, J.Plaz. - typické pastevní plochy)