Geneze pracovního práva

e tak vedle ochranného zákonodárství stalo základem pro vznik moderního pracovního práva.K významným změnám v ochranném zákonodárství došlo v 80. letech 19. st. Na základě zákona o zřizování živnostenských dozorců z r. 1883 byla vytvořena zvláštní inspekce, jejímž úkolem bylo dohlížet, jak jsou v podnicích dodržovány zákonné předpisy na ochranu života a zdraví dělníků při práci.Novela živnostenského řádu z r. 1885 přinesla další významné změny.(Zakázala práci dětí do 12 let, omezila jejich práci na 8 hodin denně, stanovila ochranu při výplatě mzdy, nedělní klid, podmínky pro vydávání pracovních řádů.) Po vzniku Československa byla ukotvena osmihodinová pracovní doba.Na přelomu 80. a 90. let 19. století došlo k zavedení povinného sociálního pojištění pro dělníky v rakouské části Rakousko-Uherska.Vývoj zákonodárství o práci na počátku 20. stoletíNa začátku 20. st. byly zákonem č. 57/1903 ř. z. zřízeny tzv. zprostředkovatelny práce. Podle tohoto zákona působily stravovny, které poskytovaly ubytování a stravu cestujícím nezaměstnaným.V průběhu 2. poloviny 19. století se v Rakousko-Uhersku postupně konstituovala státní služba. Tento proces byl v r. 1914 zavržen vydáním zákona č. 15/1914 ř. z., o služebním poměru státních úředníků a státních zřízenců, tzv. služební pragmatika.Pracovní zákonodárství v letech 1918 – 1945Pracovní zákonodárství v tomto období se rozpadá do dvou základních skupin norem. Jde zejména o právní normy zahrnované: do práva soukromého (předpisy o nájmu pracovní síly)do práva veřejného (předpisy o využívání námezdních pracovníků v pracovním procesu)Zákonodárství po r. 1918 těsně navazovalo na zákonodárství doby předchozí. Hlavním předpisem byl obecný zákoník občanský.Nově vytvořený stát přejímá dřívější pracovní zákonodárství a výrazně je upravuje a doplňuje.Ve dvacátých letech došlo ke všeobecné stagnaci pracovního zákonodárství, ke zlepšení došlo jen pro některé skupiny pracovníků. Několik let se vedly spory mezi koaličními stranami při přípravě zákona a až v r. 1936 byla připravená osnova přijata. Vliv na vývoj a realizaci měla světová hospodářská krize, která se rozrostla do katastrofálních rozměrů, určitý vliv zde měla i hrozba 2. světové války po nástupu nacismu v Německu v r. 1933.V letech nacistické okupace našich zemí v letech 1939 – 1945 bylo ponecháno v platnosti dřívější pracovní zákonodárství s vnesením nacistických opatření (nucená práce, diskriminace)Pracovní zákonodárství v období od r. 1948 do r. 1989Po osvobození od nacistické okupace nebyly předpisy uznány za součást čs. právního řádu.V počátečním období, které bylo politicky i ekonomicky velmi složité, se začíná pracovní zákonodárství rozvíjet. Bylo vydáno několik důležitých zákonů (o jednotné odborové organizaci, o dovolené na zotavenou, o úpravě pracovní doby v pekárnách, aj)Po únoru 1948 si komunistické vedení dalo za úkol přebudovat právní řád podle socialistických principů – tzv. právnická dvouletka zasáhla velkou část právních odvětví.Úpravy byly zpravidla jednotné pro všechny pracovníky v pracovním poměru. Sjednocovací proces v pracovněprávních úpravách byl považován za výraz rovného postavení všech členů společnosti ve vztahu k výrobním prostředkům.V r. 1952 byly zavedeny tzv. umístěnky, na jejichž základě byli rozmísťováni absolventi vysokých škol.V r. 1951 a 1961 byla upravena BOZPV r. 1956 a 1965 upravena odpovědnost podniku při pracovních úrazech apod.Pracovní právo koncem 50. let tvořilo roztříštěný, těžko přehledný a těžko použitelný komplex právních norem. Hlavní část tvořily zá