Plány a plánování

pro plánovací činnost.

Těžiště plánovací činnosti spočívá ve vypracování návrhu plánu. Ten tvoří základ, který je
předmětem diskuse, připomínek, stanovisek, projednání, úprav atd., na jejichž konci je
definitivní podoba plánu. Postupy a techniky tvorby plánu se budou lišit v závislosti na druhu
a charakteru plánu. Vždy je však nutné přihlédnout k nadřazeným záměrům, mít na základě
informačních zdrojů přehled o situaci týkající se řízené reality, disponovat co nejpřesnějšími
podklady o zdrojích a na základě těchto podkladů vypracovat návrh či několik variant návrhu
plánu.

S návrhem plánu by měly být seznámeny dotčené útvary organizace, V prvé řadě jde o ty
útvary, které budou zabezpečovat vlastní realizaci plánu, dále by to měly být útvary, kterých
se záměry plánu dotýkají.

Uvedené útvary by měly vypracovat stanovisko k návrhu plánu, popř. uvést připomínky či
vlastní doporučení.

Na základě stanovisek dotčených útvarů by zpracovatelé plánu měli provést jeho úpravy a v
závislosti na závažnosti změn buď upravený návrh předložit k opětovným připomínkám, nebo
již ke schválení.



ČLENĚNÍ PLÁNŮ


Plány, které mohou organizace sestavovat, se dají členit podle různých hledisek:

- časového hlediska;
- úrovně rozhodovacího (řídícího) procesu;
- věcné náplně plánu;
- účelu, kterému plány slouží, apod.

Časový horizont plánovaní je ovlivněn mnoha faktory. Pro řadu výrobních organizaci je určen
cykly rekonstrukcí či investiční obnovy výrobního parku.
Např. uživatelé zařízení pro těžební průmysl či energetiku jsou schopni s ohledem na znalost
nasazení a provozních podmínek strojů v dlouhodobých cyklech (i dvacetiletých) s vysokou
pravděpodobností plánovat potřebu oprav, rekonstrukcí či nových investic u svých
provozních zařízení. Stejně tak dodavatelé této techniky, mají-li tyto informace k dispozici,
mohou se značným časovým předstihem plánovat úkoly technického rozvoje tak, aby v
případě např. generálních oprav byli schopni nabídnout zároveň modernizaci daného
zařízení apod.

Dalším faktorem je doba potřebná na vývoj a výrobu výrobku, životní cyklus výrobku na trhu

Z hlediska časového horizontu lze rozlišovat tři základní úrovně plánování:


– dlouhodobé, většinou prováděné na více než pětileté období;

– střednědobé, pohybující se obvykle v rozsahu jednoho roku až pěti let;

– krátkodobé, pokrývá obvykle roční, popř. i kratší období.

- strategické plány, v kterých jsou konkretizovány strategické záměry organizace;
strategické plány vypracovává vrcholový management, měly by na delší časový horizont
komplexně určovat vývoj organizace;

- taktické plány, které směřují k uskutečnění strategických plánů; specifikují úkoly vyplývající
ze strategických plánů pro konkrétní období (zpravidla roční), na které je daný taktický plán
sestavován; taktické plány se obvykle sestavují ve věcné struktuře, odpovídající funkční nebo
útvarové podobě organizace; taktické plány jsou schvalovány top managementem, jejich
příprava je náplní činnosti středního managementu (štábních útvarů);

- operativní plány, které jsou sestavovány na čtvrtletí, popř. i kratší časové úseky, měsíce,
týdny, dny, směny (tím jsou přesně určeny termíny); při přípravě operativních plánů jsou
respektovány záměry taktických plánů, při jejich sestavování se vychází z konkrétních
podmínek, známých informací o zdrojích, adresně je určena též odpovědnost pracovníků
realizujících plány; vypracování operativních plánu je záležitostí středního managementu, v
případě denních či směnových plánů pak managementu první linie; vypracování operativních
plánů představuje obvykle dobře strukturovaný rozhodovací problém, takže se pro
vypracování operativních plánů obvykle využívá standardních počítačových programů.




Věcná náplň plánů souvisí do značné míry s předmětem činnosti organizace. Vedle
standardního okruhu plánů, mezi něž patří plány finanční, personální, investiční, marketingu,
popř. výzkumu a vývoje, jsou v organizacích sestavovány plány, které korespondují s náplní
činnosti organizace. Půjde-li o výrobní podnik, významná úloha ve struktuře plánů bude
příslušet plánu odbytu, výroby, zásobování, pro zdravotnické zařízení bude mít dominantní
úlohu ve struktuře plánů plán zdravotních výkonů.

Plány mohou sloužit různým účelům. Jak bylo uvedeno, řídicí články organizace využívají
plánů jako přímého nástroje řízení. Plány ovšem mohou sloužit také jako podklady pro
získání úvěrů. V tomto případě je třeba plány dopracovat do podoby tzv. podnikatelských
plánů, kterou příslušné bankovní instituce či jiní investoři vyžadují pro svá rozhodování.
Podnikatelský plán má obvykle komplexní charakter, bude obsahovat řadu věcných plánů,
míra podrobnosti předkládaných údajů uvedených plánů bude záviset na konkrétním účelu,
charakteru, riziku podnikání apod.

Organizace obvykle nesestavují všechny typy výše uvedených plánů. V závislosti na
potřebách řízení vypracovávají pouze strategické záměry a vybrané strategické plány.
Některé organizace formulují na podporu svých strategických záměrů obecná vodítka
chování všech pracovníků organizace v podobě politik. Ty zpravidla obsahují sice obecné,
ale tematicky zaměřené zásady chování.

Zvýšená pozornost je věnována vypracování ročního (taktického) plánu a pravidelně jsou
sestavovány v organizacích i operativní plány výroby. Ty v závislosti na charakteru
organizace mohou mít podobu čtvrtletních plánů, měsíčních plánů, v poslední době jsou
rozšířené týdenní plány, které někdy bývají označovány jako lhůtové rozvrhy výroby apod.


ČLENĚNÍ PLÁNŮ - SHRNUTÍ

Plánování je důležitá manažerská funkce, která určuje budoucí stav řízených objektů a dále
stanovuje cesty (aktivity), zdroje, termíny a odpovědnosti, které jsou nutné k dosažení těchto
cílů.
Při sestavování plánů je třeba vycházet nadřazených záměrů, které jsou zpravidla dány plány
vyšší hierarchické úrovně a připravit návrh plánu; ten by měl být předložen k připomínkám
útvarům, jichž se plánované úkoly týkají. Na základě připomínek se plány korigují a nechají
se schválit. Schválené plány slouží jako přímý nástroj řízení.
Plány můžeme členit z různých hledisek – časových, úrovní řízení, věcné náplně, účelu.
Struktura sestavovaných plánů není striktně určena, každá organizace ve své praxi zavádí
soustavu plánů, které považuje za nejvhodnější.