Tahák

elná s Re vysokocyklová únava=malé napětí, značnou část této únavz představuje stadium únavové trhliny př. mez únavy u ocelí (c=0,3-0,45Rm
TEČENÍ A RELAXACE- při práci za zvýš. T, dochází k nárustu plastické def.( tečení nízkoteplot. tečení –do 0,3 Tm , nekončí lomem, 2 oblasti primární creep – dochází ke zpevňování sekundární creep- rovnováha mezi zpevňováním a odpoevńováním vzsokoteplotní tečení 0,4-0,85 Tm - převládají odpevňovací procesy, vznik trhlin ( lom mez pevnosti při tečení = napětí, které způsobí lom při dané T a času relaxace – pokles napětí v předepjatých šroubech parní turbíny TVRDOST – odpor Ma proti vnikání cizího předmětu,- často slouží jako výchozí hodnota pro ostatní mech vlastnosti Ma - 4metody vrypové – rozměru vrypu diamat tělesa (Martesova zk.) odrazové – z urč. výšky dopadá těleso vnikací – vtlačování identoru předepsanou silou statické a dynamické brinell – kulička zakalené Cr oceli nebo zpékaného karbidu ,- značí se HB,- vhodná pro měkké a středně tvrdé Ma, síla a čas zavisí na druhu zk. ma. wikrs- diamant. jehlan vrcholový úhel 136 ( , pro stanovení tvrdosti změřit uhlopříčku vtisku, hodnota vtisku není závislá na zátěžné síle, t záv. na zk. Ma., nejpřesnější metoda, rokwel - diamant kužel o vrchol. úhlu 120( pro tvrdé ma,proměkké a stř. tvrdé kalená kulička d=1,6mm, -tvrdost se vyjadřuje hloubkou vtisku,Mikrotvrdost-principiálně schodné s Wikrsem,- vnikací tělísko usazeno v objektivech metalograf. mikroskopu, Vztah mezi tvrdostí a pevnost Rm = k* HB
ROVNOVAŽ. DIAGR. ferit- tuhý roztok C v Fe(, měkký, tvarný,hlavní strukturní součást nizkouhlík. ocelí, austenit – tuhý roztok C v Fe(, tvarný, plastický, tyto oceli jsou dobře tvarné za studena, houževnaté, špatně obrobitelné, cementit = karbid železa intermediální fáze, termopdynam. nestbilní při vysokých T se rozpadá na Fe a C, tvrdý a křehký perlit- eutektoid metastab. soust.- směs feritu a cementitu, lamelární charakter. s rost. rzchlostí ochlazování se lamely zjemňují , žíhaním vztvoříme globulár. formu pak je měkčí a lepe tvárný, ledeburit- eutektikum metastab. soust. směs A a cementitu pod T A1 perlitu a cementitu , tvrdý a křehký, důlež. teploty 727,911, 1148,1394,1538,rychlím ochlaz se zabrání vzloučení C ve formě grafitu, STABILNÍ ,zvýšení T a sníž obs. C , GE=P,GE=L,C=G,kde GE=grafitové eutektikum, s klesající T klesá rozpustnost C v Fe,- množství F v GE je tak vzsoké, že GE je prakticky F pak. pravidlo mF/mg=SK/SP, pomalé ochaz- stab soust. ,DOPROVODNÉ PRVKY S-0,06-0,035% na ocelí na obrábění 0,2% pro zvýš. drobivosti třísky, zhoršuje tvařitelnost, vrub. houževnatost, tvařitelnostza studena odolnost proti korozi, nepřiznivý vliv S snižujeme přidaním Mn, P- do 0,07% u ocelí třídy12 a výš, u litin jeho obsah do 0,6% , tpůsobuje lámavost, snižuje vrub. houževnatost, zhoršuje svařitelnost, zvyšuje křehkost svarů, O- při obs. nad 0,1% zvyšuje tvrdost, křehkost a výrazně přechodovou teplotu,, sklon k únavovovým lomům, vznik prasklin při tepelném zpracování, sklon k bodové korozi,, H- vzvolává silné napětí vedoucí ke vzniku vlasových trhlinek, snižuje tažnost,kontrakci a vrub. houževnatost, N- s rost. obs. C rozpustnost N v Fe klesá, snižuje vrubovou houž., tvařitelnost za studena- stárnutí oceli, lze odstranit přidáním prvků s vyšší afinitou k N,Mn-vyš. tvrdost, pevnost i houževnatost,zvětšuje tekutost litiny a zlepšuje homogenitu odlitků, nad 1% zvyš. tvrdost a křehkost, Si- V ocelích na odlitkz je nutný ke zlepšení slévatelnosti, v šedé litině 0,8-2,7%, zvyšuje pevnost feritu, zhoršuje tvarnost za studena,, u litin podporuje grafitizaci, 2 nejdůležitější přísada, snižuje teplotu tavení a zvyšuje tekutost u litin, LEGUJÍCÍ PRVKY Cr,Ni, Mn,Si, Mo,W,V atd. dělí se na austenitotvorné- snižují teplotu A3, feritotvorné – zvyšují T A3, AUSTENITIZACE dochází při ohřevu oceli nad T Ac1, Ac3, při překročení teplotz AC1 začíná přeměna perlitu na asutenit a u podeutektoidních ocelí se vrozmezí teplot Ac1- Ac3 přeměŃuje ferit na austenit, u nadeutektoidních ocelí se v rozmezí teplot Ac1- Acm přeměnuje sekundární cementit na asutenit, tyto přeměny zavisí na T i na t, vlastnotsti A jksou podmíněny jeho chem. složením a velikostí zrna. s rost.T a dobou ohřevu roste homogenita, ale i velikost rzna a to ma za následek zmenšení pevnosti a houževnatosti. kinetický rozpad austenitu a) izotermický roz. A IRA - při IRA se slitina předem austenitizovaná na teplotě Ta prudce ochladí na určitou teplotu nižší ne Ar3 nebo Ac1 při nichž doch. k přeměně v záv. na t, jsou zde zakresleny dvojice ekvidistantních čar, z nichž levá udává počátek přeměny a pravá její konec., b) anizotermický roz. A ARA plynulé ochlazení určitou rychlostí, kromě teplot Ms a Mf jsou čáry posunuty k nižší teplot a k delším časům perlitická eutektoidní přeměna – zpravidla na hranicích zrn austenitu, nejprve vznikne ferit u podeutektoidních ocelí nebo cementit u nadeutektoidních ocelí, vznikem feritu nebo cementitu se v jeho okolí austenit obohatí nebo ochudí o uhlík Bainitická přeměna – vzniká směs feritu a deskovitého karbidu železa, austenit transformuje na bainitický ferit, čelní růst bainitického feritu je rychlejší než jeho boční růst, horní bainit – vzniká při vyšších T a vyznačuje se vežšími částicemi cemntitu dolní bainit- při nižších T menší částice přechodného karbidu mech. martenzit. přeměny – přeskupení atomů Fena vzdál. menší než jsou velikosti parametrů KM, mřížka austenitu se se přemění na tetragonál. t.s. mřížku martensitu, struktura kryst. martensitu záv. v ocelích na obs. C, M. přeměna v ocelí není úplná, ROZPAD MARTENZITU – k řízenému rozpadu dochází při tepel. zprac., které se nazývá popouštění , jelikož popuštění následuje až po kalení a když martensitická přeměna je neúplná, rozpadá se při popouštění nejen martenizit ale i austenit, 4stadia 1. tetragonal. m. se přeměňuje na kubický m.- z martenzitu se uvolňuje uhlík,2. austenit přeměnuje na bainit, 3. vzniká cementit- martensit se mění na ferit. 4. vznika sorbit- rekrystalizuje ferit a hrubne cementit
OCELI NELEGOVANE- lze je ohřevem zcela austenitizovat, značí se alfanumericky,mohou se dělit na oceli obvyklých jakostí nebo jakostní neboušlechtilé oceli, nebo podeutetktoidní- struktura feritricko-perlitická použití jako konstrukční , eutektoidní- 0,8%C pouze perlitická, nadeutektoidní- do 2%C perliticko-cementická použití jako NO, uhlíkový ekvivalent CEV= C+Mn/6+(Cr+Mo+V) / 5+ (Ni+Cu)/15 LEGOVANE- vymezen chem. složení ,do těchto ocelí patří i křemíkové oceli, nejsou určeny k zušlechťování nebo povrch. kalení, legov. ušlechtilé oceli – jsou na ně kladeny nejvyšší požadavky, patří sem nerezavějící , žáruvzdorné na valivá ložiska atd. oceli oceli k cementování- maní nízký obsah C 0,3%, který je nutný k zachování houževnatosti jádra, o k nitridování – legovány zejména chromem a hliníkem, které tvoří v povrchové vrstvě s dusíkem tvrdé nytridy, o na konstrukce- leg. Cr, Ni, molybdenem velmi nízký obs. C, mikrostruktura bainitická nebo martensitická v záv. na TZ., o k povrch. kalení – charakterizuje je prokalitelnost, která roste s obsahem leg. prvků jejichž součet nepřes. 7% nízký obs C0,3-0,5% C, nerezavějící o. - odolávájí elektrochem. korozi v kapalných oxidačních prostředích jsou chromové a chromniklové, Cr. nerazav. o.- obs. více jak 12%Cr, Martens. ledeburistické o. – obs. 0,1-1% C a 12-18%Cr, jsou samokalitelné a kalí se z oleje z vysoké teploty 1000 (C, obížně svařitelné, Austenitické o. – mají nejlepší odolnost proti korozi v oxid. prostředích, s rost. obs. Ni se zlepšuje stabilita austenitu ikorozivkzdornost oceli.,jsou snadněji svařitelné než martensitické o. martensiticko-austenitické o – velmi nízký obs. C vzsoký obs. Cr a dalších legur Mo, Cu,Ti atd lepší hoiuževnatost a svařitelnost ale menší strukturní stabilitu než martensitické, žáruvzdorné o. – odolávají chem. korozi v plynných prostř. při vysokých T. Vzhledem k obs. Cr jsou všechny nerezavějící o. žáruvzdorné do 800(C, feritické Cr o. se používají na součásti odolávající žáru i v sirném prostř. do 800-1100 (C, žáropepevné o. – odolávají tečení a relaxaci, jejich rozhod. charakteriskikou je mez kluzu, nikoli mez tečení, leg. ušlech. žáropevné oceli se dělí na feriticko-bainitické,martensitické o., austenitické o.,NO- obs. 0,6-1,3 %C a karbidotvorné prvky Cr, W, Mo,V,Si, tyto přísady však způsobují pokles tvrdosti s rostoucí T nastroje, Niklochrom. o. – používají se na nejvýše namáhané nástroje pro tvář. za studena , např. kalibrace atd.obs (5%Ni, 2%Cr, 0,4-0,6%C), wolframové o. - používají se na nejvýše namáhané nástroje pro tvář. za tepla např střihadla, kovadla atd.
LITINY – slitiny Fe s C mající vyšší obs. C než je jeho max. rozpustnost v A., výr. přetav. sur Fe a odpadu v kuplovnách., BILÁ L.- dle metastabil. diagr., množství C větší než 2,1 % (2,4-4,5%), bílý lom, vys. tvrdost dobrá odolnost priti abrazivnímu opotř., křehké a špatně obrobitelné, ŠEDÁ L.- C vyloučen jako lupínkový grafit, (2,8-3,6%C), krystalizace stabilní diagr. začíná vylučováním. krystalů austenitu z taveniny, při eutektické T se zbylá tavenina přemění na grafitové eutektikum(grafit a austenit), se zjemňováním grafitu roste pevonst ŠL., struktura záv. na způsobu krys