Budhismus

ímali do řádu.
Ženy musely vedle příkazů pro mnichy zachovávat ještě OSM těžkých PRAVIDEL, které upravovali poměr mnišek k mnichům a stanovovali tak postavení mnišek v obci. Například i kdyby bylo mnišce sto let, musela povstat a uctivě pozdravit mnicha. Nesměla mnicha tupit ani mu spílat a také nesměla trávit dobu dešťů v kraji, kde nebylo mnichů.
Mnišky měli svou představenou, ale spory urovnávali mniši. Podobně jako mniši byli i ony ostříhány dohola.

ŽIVOT BUDDHY
PRINCOVO MLÁDÍ
U mnoha velkých historických osobností starověku nelze jejich příběh rekonstruovat jinak než z některých legend, básnických děl či pozdějších dokladů. Tak tomu je i v životním příběhu prince SIDDHARTY GÓTAMY.
Uprostřed 6.století př.n.l. leželo na úpatí himalájského pohoří knížectví s milionem obyvatel. Hlavním městem bylo Kapitalavattho. Nedaleko se nacházel královský park Lumbini. V roce 564 př.n.l. (podle nejnovějších výzkumů je však možné, že v roce 624 př.n.l.) se královna vydala do rodného města, aby porodila svého prvního syna. Cestou se však zastavila v tomto háji, kde se jí syn narodil.
Princi se dostalo veškerého vzdělání a výcviku. Jeho první zkušenost byla pod džámbuovým keřem. Během obřadu první orly (jeden z obřadů vladaře, který měl zabezpečit úrodu) nechali prince samotného. „Když malý princ odpoutal svou mysl od živého ruchu kolem, dosáhl extáze čiré blaženosti, která ho vyzdvihla vysoko nad úroveň smyslových zážitků“. Vzpomínka na tuto chvíli ho později inspirovala, aby cvičil svou mysl v tomto směru dále. Přestože byl ve svém věku 29 let ženat, žil v přepychu, uchvátil ho žebravý život a jeho možnosti natolik, že vše opustil. A tak se stal z prince, kterého si představovali jako „rodícího se vládce světa“, filozof a mystik.
PRINCOVA PROMĚNA
Princ Siddharta, nyní mnich Gótama odjel na jiné území, kde změnil i svou vizáž. Cestou se učil od slavných vůdců škol meditaci, józe, mystiky a poznání „které vede k osvobození a mystické jednotě“ s předpokládaným vesmírným absolutním ATMANER (-brána).
Několik let strávil napodobováním jiných myslitelů, a když už z jeho těla zbyla jenom kostra a jeho mysl byla stále neuspokojena, rozpomněl si na svou zkušenost z mládí. Usedl pod strom a uprostřed květnové úplňkové půlnoci se vyprostil ze sítě klamu a stal se NEJVYŠŠÍM BUDDHOU. Po dosažení tohoto „titulu“ začal přemýšlet, koho by tak zasvětil do svého učení. Jelikož jeho dva učitelé byli již mrtvy, vydal se na cesty. Cestou do svého učení zasvětil 5 asketů, kteří byli dříve jeho druhy. Posléze přicházely zástupy dalších stoupenců, aby naslouchaly zákonům Nejvyššího. Když Mistr věděl, že přijde jeho konec, uspořádal rozpravu na rozloučenou. Poté utekl pod „svůj“ strom a zde také zesnul. Po kremaci tělesných ostatků byl popel rozdělen mezi vládce, aby je s úctou uložili do schránek památníků.
POZNÁMKY K TEXTU :
1.
V.Lesný – Buddhismus, Praha 1948, Samsovo nakladatelství
Atman – pojetí duše tíhnoucí ke spojení s Bráhmou
Bráhma – (posvátné slovo) nejvyšší bytí, světový princip
NASTUDOVANÁ LITERATURA :
Vincenc Lesný - Buddhismus, Praha 1948, Samsovo nakladatelství
Gavin Harrison – V náručí Buddhy, Olomouc 1996, Votobia
Nyanasatta Thera – Základy Buddhismu
Vladimír Mietmer – Malá encyklopedie buddhismu, Vydavatelství a nakladatelství Práce, 1997
C. Scott Littleton – Moudrost Východu, Knižní klub a Balios, 1996