Zdravotní rizika a pohybové aktivity

valů. Jestliže navíc bolest ignorujeme, akutní úraz se může zvrtnout v chronický a ten se léčí mnohem hůře a déle. Nejčastější chybou je kromě příliš velké intenzity cvičení také její nepřiměřené dávkování nebo špatná technika cvičení. Abychom těmto chybám předcházeli, je nejlepší se poradit s trenérem. Různých chyb se při cvičení dopouští většina z nás. Osobní trenér nás upozorní na to, které to jsou. Zároveň bude dohlížet na správný strečink, důslednost a postupnost. Nesportovat také v případě nemoci či v období rekonvalescence
Ochranné pomůcky a další zásady prevence
Značné procento sportovních úrazů vzniká při provozování sportu bez ochranných pomůcek. Ochranné sportovní pomůcky mohou snížit počet i závažnost sportovních úrazů, ale jejich používání není dosud všude považováno za nezbytnost. Důsledné používání ochranných pomůcek vhodných pro dané sportovní odvětví – ochranné přilby, brýle, rukavice, návleky na klouby, chrániče zápěstí, suspenzory. Nošení ochranné přilby u cyklisty může zabránit vzniku 80% zranění hlavy a 88% zranění mozku. Musí ovšem dobře sedět.
Mezi další zásady patří např.:
Znalost a důsledné respektování základních pravidel úrazové prevence, platících pro příslušné sportovní odvětví.
Pěstování sportu ve vhodném prostoru – tj. v tělocvičně, na hřišti, či sportovišti, nikdy neprovozovat jízdu na in – line bruslích či skateboardu na ulici či silnici.
Druhy úrazů
Sportovní úrazy mohou být akutní nebo chronické.
Akutní sportovní úrazy vzniknou poškozením tkáně těla nepřiměřenou silou.
Chronické sportovní úrazy vznikají jako důsledek dlouhodobého přepínání sil.
Zatímco u akutních úrazů často spolupůsobí jiný hráč, nebo zevní okolnosti, u chronických je hlavní příčinou špatné počínání sportovce, nesprávné dávkování tréninku co do délky a intenzity.
Jaká jsou rizika u různých druhů sportů
Sporty, které nejsou velkou zátěží pro páteř:
Fotbal - Při neustálém střídání stání, chůze a běhu dochází k permanentnímu zatěžování a odlehčování páteře. To podporuje výživu plotének, které se nacházejí mezi jednotlivými obratli. To má pozitivní efekt. Nebezpečí poranění však hrozí při souboji mezi dvěma hráči. Pro minimalizování rizika je vždy důležité důkladně prohřát svaly před začátkem zápasu.
Plavání - Je doporučováno pacientům s onemocněním zad. Plavání podporuje vytrvalost, posiluje svalstvo a uvolňuje klouby a meziobratlové ploténky. Důležitý je však styl plavání - prsa nebo delfín mohou nadměrně zatěžovat krční páteř. Nejideálnější je plavání na znak.
Běh na lyžích - Je ideální pro ty, kteří se nechtějí navzdory problémům se zády vzdát zimních sportů.
Jogging - Vždy je však důležitá správná obuv a výběr vhodného terénu. Příliš tvrdý nebo nerovný terén může vést k poškození páteře.
Posilování - Individuálně vypracovaný cvičební program může pomoci posilnit ochablé svalstvo trupu. Pokud však již máme problémy s páteří, měli bychom vždy začít cvičit až po poradě s lékařem či fyzioterapeutem.
Jízda na koni - Nemusí být zátěží pro vaše záda, pokud máme dobrou kondici, pevné svalstvo a na koni to umíme. Pokud bychom však chtěli jezdit pouze příležitostně a nejsme pevní v sedle, mohli bychom našim zádům ještě více uškodit.
Sporty zatěžující záda:
Tenis - Jde o jednostranné zatížení a zejména rotace celého trupu při úderu je pro záda velkou zátěží. Pouze profesionálové mají za léta tréninku nacvičení úderové techniky, které minimalizují poškození zad. Tenis není proto vhodným sportem pro lidi trpící bolestmi zad.
Sjezd na lyžích - Rotace páteře při slalomu či otřesy při jízdě přes muldy na sjezdovce jsou nebezpečné pro lidi s onemocněním páteře. Zejména též proto, že tito lidé lyžují jen příležitostně a nemají dostatečnou fyzi