VĚCNÉ POŘÁDÁNÍ INFORMACÍ A SELEKČNÍ JAZYKY

borů :
historie
právo
věda
magie
dogmata
legendy
Alexandrijská knihovna – katalog Pinakes
Kallimachos z Kyrény
asi 700 000 lit.děl
věcné třídění – systematicko-abecení
dělení:
poezie
právo
filozofie
historie
rétorika
Středověk
nejčastěji klášterní knihovny
obsahovali převážně teologickou lit. (= náboženskou) a v knihovně se přísně oddělovala světská lit.
speciální pořádání, které vycházelo ze symboliky čísel
př. univerzitní knihovna – oborové řazení dle fakult:
teologická
právnická
lékařská
artistická (= filozofická)
Novověk
rozšíření knihtisku (1450)
nárůst lit.produkce a snahy o sepsání celosvětové bibliografie
16.st. – Konrád Gesner – Bibliotheca Universalis – snaha o zachycení celosvětové produkce
přispěl k vývoji katalogizačních pravidel
byl výborný systematik
použil dělení na „7 svobodných umění“
jeho bibliografie obsahuje řecké, latinské a hebrejské texty
Cornelius Beugham – zachytil knižní trh své doby
holandský knihkupec
své bibliografie dělil na právo a politiku, medicínu, fyziku, historii, matematiku
19.st. – Jacques Charles Bennet [bené] – bibliografii rozdělil do 5 tříd:
teologie
právo
vědy a umění
krásná literatura
dějiny
používal alfanumerickou notaci (římské a arabské číslice, malá a velká písmena)
Josef Jungmann – Historie literatury české – bibliografie, rozdělená do 6 tříd, které jsou chronologicky členěné
uvnitř období – řazena systematicky podle oborů a používal alfabetickou notaci
Klasifikace věd
Pythagorovi žáci – aritmetika, geometrie, astronomie, hudba
- z našeho pohledu – nelogické třídění
Aristoteles
teoretické vědy – abstraktní x konkrétní
praktické vědy (= společenské) – etika x ekonomie x politika
poetické vědy – umění x rétorika x řemesla
ve středověku
tzv. „7 svobodných umění“
trivium (gramatika, rétorika, dialektika)
quadrivium (aritmetika, astronomie, geometrie, hudba)
dělení dle univerzit – filozofie, právo, medicína, teologie
artistická fakulta
práv
medicína
teologie
16.st. Francis Bacon – anglický filozof a vědec
rozdělil vědy podle 3 vjemů člověka
paměť (historie)
rozum (jednoduché vědy – společenský a přírodní vědy)
sociologie, politologiefyzika, matematika
fantazie (umění a hudba)
19.st. – americký knihovník Harris zpracoval Baconovu klasifikaci na knihovnické třídění
Metwill Dewey - přidal k Harrisovu třídění desetinný princip a vzniklo DDT (Deweyho desettinné třídění)
DDt
DDC = Dewey decimal classification
1876 – A classification on Subject Index – vyšla jako brožura 44 s. a vydal ji anonymně Metvil Dewey – předcházelo pečlivé studium a osobní návštěvy v knihovně
-> používá numerickou notaci, je všeobecně srozumitelné, umožňuje průběžnou aktualizaci a má velkou tradici, vychází z desetinného principu
- 000Všeobecná díla
- 100Filozofie
- 200Teologie
- 300Sociologie
- 400Filologie (= jazykověda)
- 500Přírodní vědy
- 600Užité vědy
- 700Umění
- 800Literatura
- 900Historie
Každá hl.třída má 10 skupin
Př.
500 – Přírodní vědy – 510 – matematika
520 – astronomie
530 – fyzika
540 – chemie
550 – geologie
560 – paleontologie
570 – biologie
580 – botanika
590 – zoologie
je pružné = pružně reaguje na změny v oboru
výhodné, ale vyžaduje změny volného výběru a po delší době i překatalogizování volného výběru
je jednodušší než MDT -> DDT má méně pomocných znaků
nejpoužívanější klasifikace na světě př.USA, Anglie, většina angl.mluvících zemí – ve veřejných a školních knihovnách
neexistuje česká verze DDT
knihovna Středoevropských univerzit v Praze – DDT má v angličtině
současnost – aktualizována, 10000 znaků, stará se o něj americká společnost OCLC
existuje projekt Dewey 2000 – OCLC se snaží zpracovávat elektronické zdroje na www a dávat jim kódy DDT
MDT
0 – Všeobecnosti
1 – Filozofie. Psychologie.
2 – Náboženství. Teologie.
3 – Společenské vědy. Statika. Politika. Ekonomie. Obchod. Právo. Veřejná správa. Vojenství. Sociální péče. Pojišťovnictví. Výchova a vzdělání. Folkloristika.
4
5 – Přírodní vědy a matematika.
6 – Užité vědy. Lékařství. Technika.
7 – Umění. Užité umění. Architektura. Fotografie. Hudba. Zábavy. Sport.
8 – Jazyk. Lingvistika. Literatura.
9 – Geografie. Biografické studie. Dějiny.
02 – Knihovnictví.
024 – Styky s veřejností. Knihovnické řády.
025.3 – Katalogizace.. Katalogizační pravidla.
026/027 – Druhy knihoven.
027 – Univerzitní knihovny.
028 – Čtení. Četba.
026 – Odborné/speciální knihovny.
025.4 – Klasifikace a indexace. Selekční jazyky. Řízené slovníky.
09 – Rukopisy, historické, vzácné a pozoruhodné knihy
MDT se začalo vytvářet 1905 – Paul Otlet a Henri La Fontaine
založili Mezinárodní bibliografický ústav (MBÚ)
hl.cíl: vytvořit celosvětovou bibliografii – celosvětová lit.produkce
přepracovali a zjednodušili DDT a vytvořili MDT
odstranili třímístnou notaci u DDT
pod jejich vedením se MDT dále rozšiřovalo -> propagace do světa
později MDT rozšířeno o systém pomocných znaků a spojovacích symbolů (DDT nemá pomocné znaky)
60.léta – MDT přepracováno, upraveno a rozšířeno; v této době se o ně staral FID = Mezinárodní ústav pro dokumentaci
bývalý MBÚ -> nahrazuje FID
jazykovědu přesunuli ze 4 do 8
Vlastnosti MDT:
VÝHODY:
má desetinnou notaci (0 - 9) – umožňuje silnou hierarchii oboru
soustředěnost literatury z jednoho oboru na jednom místě
mezinárodní srozumitelnost
tematičnost MDT (témata se snadněji hledají)
NEVÝHODY:
zdlouhavost a pomalost při vytváření notací
při hledání konkrét.dok. – zdlouhavost
nevyváženost jednotlivých hlavních tříd
těžko se dá změnnit
je nevhodné pro specializované knihovny
neumí zařadit hraniční a průřezové obory
Současnost:
patří mezi 3 největší systémové jazyky