Makroekonomické ukazatele

HDP za rok 2007 = 3 530,2 mld. Kč v b. c.; HDP na 1 obyvatele = 341 989 Kč; růst 4,6 %; rok 2009 – 0,3 %
HDP – souhrn veškerého finálního produktu a služeb vyrobených v dané zemi za časové období, zpravidla za jeden rok, výrobními faktory umístěnými v dané zemi bez ohledu na to, kdo je vlastní. Uplatňuje se územní princip.
HNP – souhrn veškerého finálního produktu a služeb vyrobených za časové období zpravidla 1 rok, všemi výrobními faktory, jejichž vlastníky jsou občané dané země. HNP je vytvořen s použitím národních výrobních faktorů, bez ohledu na to, ve které zemi jsou jejich služby užívány. Uplatňuje se národní princip.
Měření HDP (všechny tři metody zjišťování vedou ke stejnému výsledku HDP):
výrobní (produkční) metoda = sčítá se přidaná hodnota na všech stupních zpracování
výdajová metoda = nákup obyvatel za mzdy
+ nákup vlády za daně
+ nákup firem za zisk (stroje, zařízení)
+ vývoz
- dovoz
důchodová metoda = sčítají se důchody (příjmy) vlastníků výrobních faktorů + nepřímé daně + odpisy
Důchody vlastníků výrobních faktorů se nazývá národní důchod, tvoří ho: mzdy a platy (včetně ostatních nákladů na zaměstnance) + čisté úroky (rozdíl mezi úroky přijatými a zaplacenými) + renta z půdy a nemovitostí + zisky firem včetně dividend.
Kromě národního důchodu jsou z HDP odvozen ještě následující ukazatele:
Čistý domácí produkt = HDP – odpisy (obdobně čistý národní produkt = HNP - odpisy
Osobní důchod = součet všech důchodů domácností (mzdy + transferové platby jako např.: podpory, …)
Disponibilní důchod = osobní důchod - daně
Problém při výpočtu bývá ocenění produkce. Pokud produkci pro výčet HDP oceňujeme v běžných cenách (cenách, které platí v roce, pro který HDP počítáme) nedá se věrohodně srovnávat s roky minulými, neboť je do značné míry ovlivněn inflací. Pro srovnání se počítá ještě HDP v stálých cenách. Jeden rok v řadě je vybrán jako základní - ze základního roku se vezmou ceny a těmi se oceňuje produkce v dalších letech. Takto vypočítaný HPD je již meziročně porovnatelný.
Podíl jednotlivých sektorů národního hospodářství na HDP:
5 % primární sektor, 58 % sekundární sektor, 37 % terciální sektor.
Co znamená, když roste HDP?
Pro firmy: víc vyrobily a prodaly, víc vydělaly, mohly si dovolit investovat, zřizovat nová pracovní místa.
Pro lidi: když se daří firmám, je šance najít dobrou práci, dá se čekat růst mezd a tím růst poptávky.
Pro stát: když se více vydělá a utrácí, vybere se víc na daních, mohou se zvýšit státní investice – rozjet nové projekty: stavby, … zaměstnávat více lidí.
Co se do HDP nezapočítává a co ho zkresluje?
výrobky, které ničí životní prostředí, ale dobře se prodávají, sice vedou k růstu HDP, ale lidem mohou ve skutečnosti (a v dlouhodobém horizontu) škodit.
výkony šedé ekonomiky se nezapočítávají (opravy, výroby a služby, které si lidé vytvoří bezplatně doma nebo pro přátele)
přírodní katastrofy, které vyžadují velké výdaje na záchranářské akce a na opravy poničených budov, znamenají z pohledu HDP růst ekonomiky
H O S P O D Á Ř S K É C Y K L Y
V reálné tržní ekonomice se podmínky neustále mění. Růst HDP a zaměstnanosti je pravidelně či nepravidelně vystřídán jejich poklesem, střídání je provázeno cyklickým vývojem mezd, cen zisků a úrokové míry. Tento vývoj se nazývá hospodářsky cyklus a je způsoben rozdílností nabídky a poptávky. V případě, že by ekonomika vyrobila přesně tolik, kolik sama spotřebuje (nabídka by se rovnala poptávce), byla by v rovnováze.
Každý ekonomický cyklus má jiný průběh, liší se svou celkovou délkou i délkou jednotlivých fází. Hospodářský cyklus několik základních fází: recese (pokles ekonomiky), dno (nejnižší úroveň ekonomiky), konjunktura – oživení (opětovný růst ekonomiky), vrchol (nejvyšší bod růstu ekonomiky).
RECESE (krize, deprese)
HDP se snižuje, klesají výdaje domácností (snižuje se poptávka) a firmám se hromadí nežádoucí zásoby. Firmy reagují snížením výroby (tím se sníží i HDP). Později klesají investice firem do budov a zařízení (prohloubení poklesu HDP). Zaměstnanost klesá – s omezováním výroby se snižuje i poptávka po práci. Obvykle dochází nejprve ke zkracování pracovní doby (pracovního týdne), později k propouštění zaměstnanců a nezaměstnanost se zvyšuje. Dochází k poklesu mezd. Díky poklesu mezd se dále snižuje poptávka. Cenová úroveň má tendenci se snižovat – snížení inflace. Zisky firem klesají a úrokové míry se snižují, protože klesá poptávka po úvěrech.
DNO (sedlo)
Poptávka nikdy neklesne na nulu (alespoň nezbytné zboží se kupovat musí) a ani investice (do strojů, …) firem úplně neustanou. Tyto dva činitele působí na to, že se hospodářský pokles zastaví. Firmy minimalizovaly náklady a ceny, ty které přežijí recesi, se dostanou se svou nabídkou do souladu s poptávkou. Firmy začnou znovu investovat – zaměstnávat pracovníky, zvyšovat produkci … a tím se rozběhne konjunktura.
KONJUNKTURA (rozvoj, expanze)
Je charakterizována opačným vývojem HDP, nezaměstnanosti a inflace. HDP, zaměstnanost, ceny, mzdy, zisky a úrokové míry rostou. Domácnostem i firmám se daří, rostou zisky i platy, roste spotřeba statků a služeb, stát dostává více daní, takže může také více investovat.
VRCHOL
Firmy ještě pořád produkují vysokým tempem nové statky a služby, ovšem strana poptávky už začíná zaostávat. Pokud je výroba efektivní a produkce firem konkurence schopná je možné nadbytečnou produkci vyvézt, vydělat a prodloužit tak konjunkturu. Pokud se však zboží nepodaří prodat ani doma ani v zahraničí, začíná se hromadit ve skladech, firmy začnou výrobu omezovat, … ekonomika se začne dostávat do recese.
Příčiny cyklického vývoje:
zásadní vědecké a technologické změny, které vyvolávají v dlouhém období výkyvy v investicích
politické faktory jako jsou války, revoluční změny v politických podmínkách – války většinou vyvolají konjunkturu, které je způsobena vysokými vládními výdaji
nevhodné hospodářské politiky, politické cykly – způsobené zásahy vlády, hl. hospodařením se státním rozpočtem
výkyvy na trhu finálních statků, především v agregátní poptávce
výkyvy na trhu peněz a určujícím faktorem jsou změny v úrokové míře (ovlivňují investice)
nákladové šoky – např. zvýšení ceny ropy způsobí zvýšení nákladů, firmy budou při stejné ceně nabízet menší množství výrobků (viz. Zákon nabídky), sníží se poptávka, HDP, zaměstnanost, …
Období recese je pro domácnosti, firmy i stát nepříjemné. Na to, jak jeho dopady zmírnit jsou dva odlišné názory:
zasáhnout by měl stát a vládními nákupy podpořit ekonomiky (Keynesiánci)
stát by neměl zasahovat, trh vše vyřeší, kladou důraz na zásobu peněz v ekonomice – úrokové míry a tuto oblast ovlivňuje ČNB (Monetariské)
Okresy s dlouhodobě nejnižší mírou nezaměstnanosti:
1. Praha 2 %
2. Mladá Boleslav2 %
3. Pelhřimov3 %
4. Benešov3,5 %