makroekonomické agregáty

Obsah:
 TOC \o "1-3" \h \z \u
 HYPERLINK \l "_Toc215809794" AGREGÁTNÍ NABÍDKA PAGEREF _Toc215809794 \h 1
 HYPERLINK \l "_Toc215809795" AGREGÁTNÍ POPTÁVKA PAGEREF _Toc215809795 \h 2
 HYPERLINK \l "_Toc215809796" HRUBÝ DOMÁCÍ A NÁRODNÍ PRODUKT PAGEREF _Toc215809796 \h 3
 HYPERLINK \l "_Toc215809797" Měření HDP
GEREF _Toc215809803 \h 11
ÚVOD
Tématem naší seminární práce jsou makroekonomické agregáty. Zaměřily jsme se zejména na hrubý domácí a národní produkt, agregátní nabídku a agregátní poptávku, ale seznámíme vás také s problematikou nezaměstnanosti, nabídkou peněz, inflací a platební bilancí.
AGREGÁTNÍ NABÍDKA
Vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí firmy vyrábět při různých cenových hladinách. Je zde složitější situace než u agregátní poptávky, musíme tedy dělit na dvě období: krátké a dlouhé.
Dlouhé období
V dlouhém období je křivka agregátní nabídky (značíme LAS) vertikální a je vždy na úrovni tzv. potenciálního produktu. Potenciální produkt (q*) je produkt, při kterém dochází k plnému využití všech zdrojů – práce, kapitálu, půdy. Více nemůže ekonomika dlouhodobě produkovat.
Krátké období
Křivka agregátní nabídky je rostoucí(značíme SAS), tzn. čím vyšší je cenová hladina, tím větší produkt budou firmy nabízet. Důležité je, že náklady firem jsou pro jistý čas neměnné - fixní.
Obrázek
Změny krátkodobé agregátní nabídky mohou být způsobeny:
růstem nominálních mezd (peněžní částka)
růstem cen surovin (př.růst cen ropy)
znehodnocení měnového kurzu – dovážené suroviny budou dražší po přepočtu na domácí měnu
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA
Vyjadřuje různá množství statků a služeb(reálného trhu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při různých cenových hladinách. Je to tedy součet spotřebních výdajů domácnosti (C), hrubých investičních výdajů firem (IB), státních nákupů statků a služeb (G) a čistého exportu (EN), jejichž výše závisí na cenové hladině.
Křivka agregátní poptávky je klesající. S poklesem cenové hladiny roste za jinak stejných podmínek reálný produkt, při růstu cenové hladiny reálný produkt klesá.
Obrázek brázek \* ARABIC 2
V místě, kde dochází k průniku křivek agregátní nabídky a poptávky se nachází rovnovážný bod, jenž signalizuje, že veškerá vyrobená produkce bude skutečně prodána, a to za nejvyšší možnou cenu.
Agregátní poptávka může růst, pak se celá křivka AD posouvá doprava, a nebo může klesat, pak se křivka AD posouvá doleva. Jelikož je složena ze spotřebních výdajů, investic, vládních nákupů a čistého exportu, mění se tehdy, pokud se mění některá z těchto částí.
Faktory ovlivňující jednotlivé části agregátní poptávky:
růst zásoby peněz – jestliže centrální banka zvýší nabídku peněz, klesá úroková míra a díky tomu porostou investice a spotřební výdaje,
zlepšení očekávání spotřebitelů a investorů – když dojde ke zlepšení očekávání budoucího vývoje, firmy začnou více investovat a lidé více utrácet,
zvýšení bohatství – pokud lidem vzroste reálné bohatství z jiných důvodů než poklesem cenové hladiny, vzroste jejich spotřeba (př. Akciový boom),
snížení daní – zvýší disponibilní důchod lidí a ti budou více vydávat na spotřebu. Snížení daní z příjmu firem může zvýšit investice,
zvýšení vládních výdajů - pokud vláda zvýší své nákupy statků a služeb nebo případně transfery,
znehodnocení kurzu domácí měny – domácí statky se díky tomu stávají levnějšími na světových trzích a zahraniční dražšími – roste export a klesá import, oživení v zahraničí – pokud roste v zahraničí důchod, část tohoto důchodu bude věnována na zboží z dovozu – roste domácí export.
HRUBÝ DOMÁCÍ A NÁRODNÍ PRODUKT
Pod pojmem celkový produkt (popř. výkonnost národního hospodářství) většinou myslíme tržní hodnotu množství statků a služeb, které ekonomika vyprodukovala za určité období (většinou jeden rok), vyjádřenou v penězích.
hrubý domácí produkt (HDP) – souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období (např. rok) výrobními faktory na území státu, bez ohledu na to, zda jsou vlastněny občany státu nebo cizinci.
hrubý národní produkt (HNP) – souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období výrobními faktory ve vlastnictví občanů příslušné země, bez ohledu na to, zda výroba probíhala na území státu nebo v zahraničí.
Oba tyto ukazatele se dají vzájemně přepočítat pokud známe hodnotu čistého příjmu z majetku v zahraničí a tím je zajištěna jejich obecná srovnatelnost. V našich podmínkách tedy budeme jako základní ukazatel měření výkonnosti naší ekonomiky používat hrubý domácí produkt.
Měření HDP
HDP můžeme počítat dvěma rovnocennými metodami:
Výdajová metoda vychází z výroby a sčítá všechny vyrobené finální statky a služby, které firmy za dané období prodaly domácnostem, vládě, jiným firmám (zde počítáme s dlouhodobým majetkem a úbytky stavu zásob firem) a čisté vývozy (export mínus import).
HDP = C + IB + G + EN
C … spotřeba domácností
IB … soukromé hrubé domácí investice
G … státní nákupy
EN … čistý vývoz
Spotřeba domácností – výdaje za konečné produkty (zboží) uskutečněné občany za daný rok. Tyto výdaje bývají největší položkou a tvoří zpravidla 2/3 HDP. Patří sem spotřeba krátkodobá i dlouhodobá, ovšem s výjimkou koupě nových bytů, které se započítávají mezi investice domácích firem.
Soukromé hrubé domácí investice – výdaje za stroje, budovy, technologie, změny stavu zásob – firmy vyrábí nejen pro konečné spotřebitele, ale i pro potřeby jiných firem.
Vládní nákupy – výdaje na infrastrukturu, obranu státu, školství, zdravotnictví, ochranu životního prostředí.
Čistý vývoz – je dán rozdílem export – import. Tím na jedné straně nezapomeneme na statky a služby vyrobené u nás, ale prodané do zahraničí, a zároveň eliminujeme výdaje domácností, firem a vlády za zboží a služby vyrobené v jiném státu.
V HDP není zachyceno:
netržní statky - jsou to statky a služby, které jsou vytvářeny v domácnostech
hodnota volného času - ocenění volného času; v HDP není zachycena skutečnost, dochází ke zkracování pracovní doby z důvodu toho, že lidé upřednostňují volný čas před prací
škody na životním prostředí
podzemní ekonomika – produkce, jež neprochází „oficiálním“ trhem, může jít například o produkci obchodovanou na nelegálních trzích (např. drogy - černá ekonomika) nebo daňové úniky (šedá neboli stínová ekonomika)
kvalita zboží a služeb
Důchodová metoda vychází z fáze rozdělování, kdy každý z účastníků výroby získává svůj podíl na vyrobených statcích a službách jako odměnu za vynaložení svých výrobních faktorů. Zaměstnanci dostávají mzdy a platy, majitelé půdy dostávají rentu, majitelé kapitálu dostávají úrok a zisky. Všechny tyto položky jsou pro firmu nákladem, který si takto kupují výrobní faktory nutné pro výrobu (práce, půda, kapitál). Pro úplnost nesmíme zapomenout přičíst odpisy (opotřebení dlouhodobého majetku) a nepřímé daně (DPH + spotřební daň).
HDP = mzdy + renty + zisky + úroky + opotřebení investic + nepřímé daně
Ekonomové při výpočtech celkového produktu naráží na řadu problémů – jeden z nich je vliv inflace. Velmi záleží na cenách, ve kterých výdaje za vyrobené statky počítáme – můžeme zvolit běžné ceny (ceny aktuálního roku) nebo stálé ceny (zvolíme si některý rok jako výchozí a všechny ostatní roky musíme cenově přepočítat podle cen roku vybraného).
Při výpočtech využívajících běžné ceny hovoříme o nominálním HDP, při přepočítání na stálé ceny zvoleného roku mluvíme o reálném HDP.
6eb8a9b8f9cc92cc1257463004252fe/Obsah/1.1A00?OpenElement&FieldElemFormat=gif" \* MERGEFORMATINET
Obrázek
Významný je i další pohled na celkový produkt:
Skutečný HDP – pomocí produkční nebo důchodové metody vypočítaný skutečně dosažený HDP dané ekonomiky.
Potenciální HDP - HDP, který by ekonomika dosáhla při využití všech svých výrobních zdrojů.
Cenová hladina – vážený průměr cen všech statků a služeb vyráběných v ekonomice (váhami jsou podíly jednotlivých statků a služeb na celkovém produktu). Vyjadřuje úroveň cen daného státu.
Faktory, které ovlivňují HDP
Efekt reálných peněžitých zůstatků (neboli kupní síly)
vliv změny zboží
dochází ke zvyšování cenové hladiny, tím klesá množství peněz, tím klesá poptávané množství reálného HDP
Efekt úrokové sazby
vztahuje se ke zboží a službám nakupovaným v budoucnu
dočasná s